Častohostice
Častohostice | |
---|---|
Střed obce s parčíkem | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Moravské Budějovice |
Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°0′52″ s. š., 15°49′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 186 (2023)[1] |
Rozloha | 3,50 km²[2] |
Katastrální území | Častohostice |
Nadmořská výška | 415 m n. m. |
PSČ | 676 02 |
Počet domů | 79 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Častohostice 3 676 02 Moravské Budějovice castohostice@volny.cz |
Starostka | Bc. Marie Vláčilová |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Častohostice | |
Další údaje | |
Kód obce | 553964 |
Kód části obce | 180441 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Častohostice jsou obcí v okrese Třebíč v kraji Vysočina, ležící jižně od města Třebíče. Žije zde 186[1] obyvatel.
Od 1. ledna 1994 jsou Častohostice samostatnou obcí, předtím byly částí města Moravské Budějovice.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Blížkovice, Moravské Budějovice, Nové Syrovice a Láz.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Častohosticemi prochází severojižním směrem silnice z Vesců k silnici, která spojuje Blížkovice a Láz. Častohosticemi protéká řeka Jevišovka, na jejímž toku leží rybník Stříbrňák. Východně od zastavěného území vesnice se nachází kopec Stráž (442 m). Většina území obce je zemědělsky využívána.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Okolí obce bylo osídleno v době kamenné, v katastru obce byly nalezeny kamenné nástroje. První písemný záznam o obci pochází z roku 1459, ale obec byla více zmíněna až v roce 1498, kdy již v obci existovala farnost. Obec patřila Lichtenburkům a spadala pod Bítovské panství. Od roku 1575 byla obec rozdělena na dvě části, kdy první část spadala pod Syrovské panství a druhá část byla předána městu Znojmu.[6] Roku 1579 patřily Častohostice Bohunce Bítovské z Lichtenburka a Markvartovi Rájeckému z Mírova, ti je prodali spolu s Ctidružicemi a Blížkovicemi měšťanům ze Znojma. Jindřich z Lichtenburka si však část vesnice ponechal a tu pak roku 1607 prodal Janu Čejkovi z Olbramovic. Jemu pak byly majetky zkonfiskovány a získal je pak Adam Gabelhouer a v roce 1636 pak Častohostice a další okolní vesnice zakoupil Jan Reinhart ze Schaumburku a staly se tak součástí novosyrovického panství.[7]
Posléze vesnice získal Jan Baptista z Ostašova, pánové z Ostašova panství vlastnili až do roku 1786, kdy byly prodány Janovi Jindřichovi Nimptschovi, Nimptschům patřila vesnice až do roku 1916. V roce 1837 bylo novosyrovické panství rozšířeno o Dědice, Hornice a Kojatice, které prodal Nimptschům August Segur.[8]
Po roce 1674 po třicetileté válce obec byla téměř zničena, ale nakonec byla obnovena. Roku 1779 byl zrušen panský dvůr, ale již roku 1784 v obci vznikl úřad rychtáře. Po správních reformách v obci vznikl obecní úřad.[6]
V roce 1892 byla ve vsi postavena jednotřídní školní budova. Roku 1930 do vesnice byla přivedena elektřina. Po skončení druhé světové války bylo v Častohosticích založeno JZD, následně pak bylo JZD spojeno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.[7]
Do roku 1849 patřily Častohostice do ctidružického a novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Častohostice pod Nové Syrovice, mezi lety 1960 a 1980 byla obec začleněna pod Vesce a od roku 1980 do 1994 byla obec začleněna pod Moravské Budějovice, následně se obec osamostatnila.[9]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 307 | 336 | 311 | 307 | 301 | 310 | 335 | 274 | 311 | 263 | 220 | 200 | 179 | 179 | 171 |
Počet domů | 58 | 59 | 59 | 61 | 60 | 59 | 66 | 71 | 68 | 67 | 63 | 73 | 73 | 74 | 79 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | KSČM (35.45 %) | ČSSD (30.3 %) | KSČM (27.05 %) | ANO (27.27 %) | ANO (23.0 %) |
2. | ČSSD (32.72 %) | KSČM (24.24 %) | ČSSD (24.7 %) | KSČM (24.24 %) | SPOLU (21.0 %) |
3. | ODS (13.63 %) | VV (11.11 %) | ANO 2011 (20.0 %) | Piráti (16.16 %) | Piráti+STAN (16.0 %) |
účast | 67.07 % (110 z 164) | 58.93 % (99 z 168) | 53.13 % (85 z 160) | 62.26 % (99 z 159) | 65.79 % (100 z 152) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
2008[16] | 2012[17] | 2016[18] | 2020[19] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (42.02 %) | KSČM (28.57 %) | STO (52.17 %) | Piráti (29.62 %) |
2. | KSČM (26.08 %) | ČSSD (25.0 %) | ANO 2011 (17.39 %) | ČSSD (18.51 %) |
3. | ODS (13.04 %) | STO (17.85 %) | KSČM (10.14 %) | KSČM (16.66 %) |
účast | 42.17 % (70 z 166) | 34.57 % (56 z 162) | 45.57 % (72 z 158) | 36.67 % (55 z 150) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (20 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 61.59 %, tj. 100 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (81 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (19 hlasů). Volební účast byla 61.96 %, tj. 100 ze 163 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (10 hlasů). Volební účast byla 70.13 %, tj. 108 ze 154 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů). Volební účast byla 65.36 %, tj. 100 ze 153 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (32 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 64.52 %, tj. 100 ze 155 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (53 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (52 hlasů). Volební účast byla 68.63 %, tj. 105 ze 153 oprávněných voličů.[22]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Obec Častohostice v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za příkladnou péči o historické památky.[23]
Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Původně románská farní rotunda sv. Barbory s gotickými a barokními přístavbami
- Socha svatého Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800[7]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Marie Vulterinová (* 1922), lékařka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2008 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2008 [cit. 2012-02-04]. S. 52. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 24. 2. 2023
- ↑ a b Historie obce [online]. Častohostice: Obec Častohostice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 548–552.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 639–644.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 43.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Častohostice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Častohostice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Častohostice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Statistické informace o obci