Blatnice (okres Třebíč)
| Blatnice | |
|---|---|
 Střed obce od kaple panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Moravské Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′13″ s. š., 15°52′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 374 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,40 km²[2] |
| Katastrální území | Blatnice |
| Nadmořská výška | 427 m n. m. |
| PSČ | 675 51 |
| Počet domů | 143 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Blatnice 132 675 51 Blatnice podatelna.blatnice@tiscali.cz |
| Starosta | Stanislav Husa |
| Oficiální web: www | |
  Blatnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590321 |
| Kód části obce | 5321 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blatnice (s předložkou 2. pád do Blatnice, 6. pád v Blatnici, česky Blatnice s Karolínem[zdroj?]; německy Blatnitz, Blattnitz[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, ležící jižně od města Třebíče na hranicích s okresem Znojmo, asi 3 km od Jaroměřic nad Rokytnou. Nadmořská výška obce je 427 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 374[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Zvěrkovice, Moravské Budějovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Bohušice a Lukov.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Blatnice (12. století), Blatnicze (1466), v Blatniczy (1481), z Blatnicze (1530), Blatnicze (1528, 1570), Blatnicz (1671, 1718), Platnitz (1720), Blattnitz (1751) až k podobám Blatnitz a Blatnice v letech 1846 a 1872. Místní jméno znamenalo blátivé místo či místo, které leží u kalné vody. Pojmenování je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Blatnice.[5]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Blatnicí prochází ze severu na jih silnice vycházející ze silnice II/152 do Hostimi a k silnici II/400, z Blatnice západně pak vychází silnice do Bohušic a východně pak silnice do Ohrazenice, západní hranici pak tvoří silnice II/152. Na sever pak vede užitková silnice do Jaroměřic nad Rokytnou, jižně pak užitková cesta do Lažínek, východní okraj je pak tvořen silnicí, která vede z Ohrazenice do Jaroměřic nad Rokytnou. Ze severu k jihu vede přes Blatnici cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs, po východním okraji obce vede cyklostezka 481.
Většina území obce je využívána zemědělsky, zalesněná je jen malá oblast na jihu území obce a oblast kolem tratě Padělky. Na jižním okraji Blatnice je JZD.
Západně od zastavěného území obce pramení potok Nedvědka, ten pak teče přes vesnici západně, kdy u hranic území obce se do něj vlévá nepojmenovaný potok. Na jihu území obce pak pramení nepojmenovaný potok, který protéká přes rybník Daleká a který se těsně za jižní hranicí obce vlévá do Nedveky, jejíž jedna zdrojnice pak tvoří část jižní hranice území obce, samotná Nedveka pak také tvoří část jižní hranice obce.
Jihozápadně od zastavěného území obce se nachází Bílý kopec (459 m), zbytek je poměrně rovinatý.
Téměř uprostřed území obce se nachází Blatnice, na jihovýchodním okraji území obce se těsně za hranicí nachází dvůr Dvorek.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V Blatnici je několik pravěkých lokalit. Doloženy jsou kultury s moravskou malovanou keramikou, vypíchanou keramikou a lineární keramikou. Lokalitou lidu kultury s moravskou malovanou keramikou je např. les Padělky, resp. jeho jižní svah na jihozápad od obce, kde byly nalezeny zlomky hliněných nádob a štípané kamenné nástroje. Další lokalitou jsou svahy na východ a jihovýchod od obce. Při Špitálském lese na východě katastrálního území se nalezly pozdně paleolitické zlomky po lidu se zvoncovitými poháry.[7]
Kolem roku 1050 měla být Blatnice knížetem Břetislavem darována staroboleslavské kapitule, ale roku 1466 pak patřila klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Roku 1498 patřila ale již Jindřichovi z Lichtenburka. Roku 1563 však jeho potomci prodali vesnici Václavu Hodickému z Hodic. Roku 1648 pak však patřila vesnice do jaroměřického panství,[8] zakoupili ji Questenberkové, v roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra (původně bavorská princezna).[9]
V roce 1775 se místní zúčastnili selského povstání a v roce 1821 robotní vzpoury. Roku 1835 byla ve vsi postavena škola.[8] V roce 1900 byl v obci založen hasičský spolek, v témže roce i Národní jednota, v roce 1911 Omladina a v roce 1924 i Domovina a Otčina. V roce 1848 byla založena i obecná škola.[4]
Do roku 1849 patřila Blatnice do jaroměřického panství, od roku 1850 patřila do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovie a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1986 a 1990 byla obec začleněna pod Jaroměřice nad Rokytnou,[10] mezi lety 1964 a 1986 byla součástí obce i vesnice Ohrazenice,[11] po roce 1990 se obec osamostatnila.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 421 | 482 | 504 | 456 | 482 | 471 | 462 | 444 | 438 | 431 | 416 | 381 | 383 | 383 | 356 |
| Počet domů | 76 | 87 | 88 | 91 | 92 | 94 | 102 | 109 | 106 | 109 | 108 | 126 | 125 | 132 | 143 a 141 |
Znak a vlajka
[editovat | editovat zdroj]Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007. Znak má zlatý štít s červenou patou a modrým vydutým hrotem, v hrotě provázeném dvěma zkříženými černými ostrvemi stříbrný dorůstající půlměsíc, v patě tři (1, 2) spojené zlaté kruhy provázené dvěma stříbrnými liliemi. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, červený a modrý. V žerďové části červeného pruhu lilie, ve vlající části modrého pruhu půlměsíc cípy k žerdi, oboje bílé. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[14]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[15] | 2010[16] | 2013[17] | 2017[18] | 2021[19] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (49,22 %) | ČSSD (34,85 %) | KSČM (28,57 %) | ANO (37,28 %) | ANO (41,66 %) |
| 2. | KDU-ČSL (16,06 %) | KSČM (22,28 %) | ČSSD (27,47 %) | KDU-ČSL (14,68 %) | SPOLU (26,04 %) |
| 3. | ODS (14,5 %) | KDU-ČSL (14,28 %) | ANO 2011 (12,08 %) | KSČM (14,12 %) | SPD (12,5 %) |
| účast | 64,12 % (193 z 301) | 60,14 % (175 z 291) | 59,48 % (182 z 306) | 58,42 % (177 z 303) | 62,75 % (192 z 306) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[20] | 4KOALICE (37,62 %) | ČSSD (18,81 %) | KSČM (17,82 %) | 35,37 % (104 z 294) |
| 2004[21] | KDU-ČSL (34,14 %) | ODS (23,17 %) | KSČM (21,95 %) | 28,04 % (83 z 296) |
| 2008[22] | ČSSD (49,57 %) | KSČM (23,07 %) | KDU-ČSL (15,38 %) | 39,67 % (119 z 300) |
| 2012[23] | ČSSD (34,4 %) | KSČM (33,6 %) | KDU-ČSL (16 %) | 47,81 % (142 z 297) |
| 2016[24] | ANO 2011 (28,03 %) | ČSSD (22,42 %) | KDU-ČSL (17,75 %) | 35,08 % (107 z 305) |
| 2020[25] | ANO (22,22 %) | KDU-ČSL (17,17 %) | Piráti (12,12 %) | 32,57 % (100 z 307) |
| 2024[26] | ANO (55,44 %) | ODS+TOP 09+STO (9,9 %) | KDU-ČSL (9,9 %) | 32,48 % (101 z 314) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (64 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (43 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 63,21 %, tj. 189 ze 299 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (42 hlasů). Volební účast byla 62,42 %, tj. 186 ze 298 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (107 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 60,53 %, tj. 184 ze 304 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (65 hlasů). Volební účast byla 69,08 %, tj. 210 ze 304 oprávněných voličů.[28]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (135 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (31 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (21 hlasů). Volební účast byla 72,46 %, tj. 221 ze 305 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (148 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (82 hlasů). Volební účast byla 76,16 %, tj. 230 ze 302 oprávněných voličů.[29]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Barokní kaple Panny Marie z konce 18. století[4]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1780[4]
- Pomník padlých v první světové válce z roku 1921[8]
- kříž u silnice do Jaroměřic[8]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Papoušek (1859–1925), pedagog a hudební skladatel[8]
- Rudolf Růžička (1906–?), malíř
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 132.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 75–76.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 14. 1. 2024
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 176–177. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ a b c d e NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 526–528.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 587.
- ↑ a b ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 18.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 212.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly [online]. 2007-01-19 [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Blatnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Blatnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Statistické informace o obci
