Blatnice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blatnice
Střed obce od kaple panny Marie
Střed obce od kaple panny Marie
Znak obce BlatniceVlajka obce Blatnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590321
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°4′13″ s. š., 15°52′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel355 (2022)[1]
Rozloha9,40 km²
Katastrální územíBlatnice
Nadmořská výška427 m n. m.
PSČ675 51
Počet domů143 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBlatnice 132
675 51 Blatnice
podatelna.blatnice@tiscali.cz
StarostaStanislav Husa
Oficiální web: www.obec-blatnice.cz
Blatnice
Blatnice
Další údaje
Kód obce590321
Kód části obce5321
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blatnice (s předložkou 2. pád do Blatnice, 6. pád v Blatnici, česky Blatnice s Karolínem; německy Blatnitz, Blattnitz[3]) je obec ležící jižně od města Třebíče na hranicích s okresem Znojmo. Nadmořská výška obce je 427 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 355[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Zvěrkovice, Moravské Budějovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Bohušice a Lukov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Blatnice (12. stol), Blatnicze (1466), v Blatniczy (1481), z Blatnicze (1530), Blatnicze (1528, 1570), Blatnicz (1671, 1718), Platnitz (1720), Blattnitz (1751) až k podobám Blatnitz a Blatnice v letech 1846 a 1872. Místní jméno znamenalo blátivé místo či místo, které leží u kalné vody. Pojmenování je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Blatnice.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V Blatnici je několik pravěkých lokalit. Doloženy jsou kultury s moravskou malovanou keramikou, vypíchanou keramikou a lineární keramikou. Lokalitou lidu kultury s moravskou malovanou keramikou je např. les Padělky, resp. jeho jižní svah na jihozápad od obce, kde byly nalezeny zlomky hliněných nádob a štípané kamenné nástroje. Další lokalitou jsou svahy na východ a jihovýchod od obce. Při Špitálském lese na východě katastrálního území se nalezly pozdně paleolitické zlomky po lidu se zvoncovitými poháry.[5]

Kolem roku 1050 měla být Blatnice knížetem Břetislavem darována staroboleslavské kapitule, ale roku 1466 pak patřila klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Roku 1498 patřila ale již Jindřichovi z Lichtenburka. Roku 1563 však jeho potomci prodali vesnici Václavu Hodickému z Hodic. Roku 1648 pak však patřila vesnice do jaroměřického panství,[6] zakoupili ji Questenberkové, v roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra (původně bavorská princezna).[7]

V roce 1775 se místní zúčastnili selského povstání a v roce 1821 robotní vzpoury. Roku 1835 byla ve vsi postavena škola.[6] V roce 1900 byl v obci založen hasičský spolek, v témže roce i Národní jednota, v roce 1911 Omladina a v roce 1924 i Domovina a Otčina. V roce 1848 byla založena i obecná škola.[3]

Do roku 1849 patřila Blatnice do jaroměřického panství, od roku 1850 patřila do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovie a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1986 a 1990 byla obec začleněna pod Jaroměřice nad Rokytnou,[8] mezi lety 1964 a 1986 byla součástí obce i vesnice Ohrazenice,[9] po roce 1990 se obec osamostatnila.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Blatnice[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 421 482 504 456 482 471 462 444 438 431 416 381 383

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007. Znak má zlatý štít s červenou patou a modrým vydutým hrotem, v hrotě provázeném dvěma zkříženými černými ostrvemi stříbrný dorůstající půlměsíc, v patě tři (1, 2) spojené zlaté kruhy provázené dvěma stříbrnými liliemi. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, červený a modrý. V žerďové části červeného pruhu lilie, ve vlající části modrého pruhu půlměsíc cípy k žerdi, oboje bílé. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[11]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Blatnice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (49.22 %) ČSSD (34.85 %) KSČM (28.57 %) ANO (37.28 %) ANO (41.66 %)
2. KDU-ČSL (16.06 %) KSČM (22.28 %) ČSSD (27.47 %) KDU-ČSL (14.68 %) SPOLU (26.04 %)
3. ODS (14.5 %) KDU-ČSL (14.28 %) ANO 2011 (12.08 %) KSČM (14.12 %) SPD (12.5 %)
účast 64.12 % (193 z 301) 60.14 % (175 z 291) 59.48 % (182 z 306) 58.42 % (177 z 303) 62.75 % (192 z 306)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Blatnice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (49.57 %) ČSSD (34.4 %) ANO 2011 (28.03 %) ANO (22.22 %)
2. KSČM (23.07 %) KSČM (33.6 %) ČSSD (22.42 %) KDU-ČSL (17.17 %)
3. KDU-ČSL (15.38 %) KDU-ČSL (16.0 %) KDU-ČSL (17.75 %) Piráti (12.12 %)
účast 39.67 % (119 z 300) 47.81 % (142 z 297) 35.08 % (107 z 305) 32.57 % (100 z 307)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (64 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (43 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 63.21 %, tj. 189 ze 299 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (42 hlasů). Volební účast byla 62.42 %, tj. 186 ze 298 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (107 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 60.53 %, tj. 184 ze 304 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (65 hlasů). Volební účast byla 69.08 %, tj. 210 ze 304 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní kaple Panny Marie z konce 18. století[3]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1780[3]
  • Pomník padlých v první světové válce z r. 1921[6]
  • kříž u silnice do Jaroměřic[6]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 132. 
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 75–76. 
  5. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 176–177. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  6. ↑ a b c d e NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 526–528. 
  7. ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 587. 
  8. ↑ a b ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 18. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 212. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  11. ↑ Udělené symboly [online]. 2007-01-19 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Blatnice_(okres_Třebíč)&oldid=21200387“