Nárameč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nárameč

Bývalá náramečská tvrz
Znak obce NáramečVlajka obce Nárameč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 591220
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Nárameč
Katastrální výměra 7,86 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 348 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 675 03
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Nárameč 7
67503 Budišov u Třebíče
Starostka Ing. Ludmila Jelínková
Oficiální web: www.naramec.cz
Email: posta@naramec.cz
Nárameč
Nárameč
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nárameč (německy Narametsch[2], starší názvy Naramcz, Narancz[3]) se nachází v okrese Třebíč, kraj Vysočina. Od Třebíče je obec vzdálena asi 9 kilometrů severovýchodně. Žije zde 348[4] obyvatel. Obec se nachází na severním okraji Třebíčské kotliny.

Obec má školku, nemá však školu – děti dojíždí do přilehlé obce Budišov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, kdy si knížata Oldřich a Litold rozdělili Brněnsko. Ti pozvali do tohoto kraje tzv. Černé bratry (řehole svatého Benedikta). Těm připadl jak třebíčský klášter tak i přilehlé obce a dědiny (i Nárameč). Na základě tohoto byla v roce 1104 vydána listina.

V roce 1349 byla obec zakoupena Mikulášem a Peškem z Náramče a v roce 1370 patřila vesnice Mikulášovi z Trmačova, ten pak v roce 1373 prodal vesnici Bohuškovi z Vanče. Ten snad vybudoval v obci kamennou tvrz, která sloužila později jako sídlo vladyků. Později obec převzal Bušek z Náramče, po jehož smrti vymřel rod z Náramče. V 16. století pak tvrz spustla a později ji získali hrabata z Fürstenberka, kteří tvrz prodali rodině Tůmových, v jejichž vlastnictví je dosud.[3]

V roce 1468 procházela krajem vojska Matyáše Korvína, bylo proto stavěno mnoho ochranných tvrzí a zdí – mezi nimi i náramečská tvrz. Roku 1642 připadlo ke gruntovnímu soudu 17 soudů z Náramče (registr purgkrechtní) a v roce 1787 je zavedeno číslování domů. V roce 1874 byla dokončena stavba náramečské školy, v tomto roce se také Nárameč osamostatnila od Budišova a zvolila si vlastní zastupitelstvo a starostu.

V roce 1892 bylo v Náramči ukončeno mlynářské řemeslo zrušením mlýna, který byl v obci od roku 1762. V roce 1904 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů a v roce 1909 byla postavena nová škola uprostřed obce (v patře byly dvě třídy, kabinet, v přízemí byl byt správce školy a učitele a další třída). V roce 1921 byl před školou postaven pomník vojákům obce padlým za první světové války, o šest let později proběhla v obci elektrifikace a v roce 1943 byla Nárameč spojena telefonní linkou a s budišovskou poštou. Roku 1948 byl zřízen místní rozhlas, který se používá i dnes, stejně jako místní vysílání televize KTV (vybudovány roku 1997). Po komunálních volbách roku 2006 byla starostkou zvolena Ing. Ludmila Jelínková.

Vývoj počtu obyvatel Náramče[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2005 2010
Počet obyvatel 407 419 451 447 461 453 379 386 410 390 390 367 362 351 349

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kamennou tvrz, vybudovanou v letech 13731379, nechal postavit nejspíše Bohušek z Vanče (tehdejší majitel obce). V 16. století tvrz zpustla a po vystřídání několika majitelů připadla hrabatům z Fürstenberka, kteří ji v letech 1690 prodali rodině Tůmových, která ji opravila a přizpůsobila k bydlení a obývá ji i dnes.
  • Kaplička uprostřed obce byla postavena v 18. století a je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Stojí u ní nejstarší náramečský kříž z kamene vystavěný v roce 1840. Od roku 1998 je zde také nová čekárna pro zastávku autobusů.
  • Pomník padlým byl odhalen při slavnosti roku 1920. Je zasvěcený šestnácti náramečským vojínům padlým za první světové války. Nejdříve se nacházel před budovou školy, poté byl v roce 1977 přemístěn do parčíku na návsi.

Znak a symbolika[editovat | editovat zdroj]

Jsou známy dvě náramečské pečetě. První, která má po obvodu nápis „PECET DIEDINI NARAMECZ“ nemá letopočet. Je na ní vyobrazena věž s prolomenou bránou, dvěma okny a stínkami. Z věže vyrůstá strom (stejně jako na znaku) a na každé straně je květina. Na té druhé je zvonička a dřevěný kříž. Po obvodu je nápis „1772 PEČEŤ POČEST. OBCE NÁRAMECKÉ.“

Znak Náramče vychází z první pečetě – je na ní věž, z jejíhož cimbuří vyrůstá strom (nejspíše znázorňuje živou současnost a budoucnosti (rostoucí strom), vyrůstající z minulosti (věž). V místě brány se nachází uťatá ruka, která byla znakem vladyků z Náramče, kteří obec vlastnili ve 14. a 15. století.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie obce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 67.  
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 25. Dostupné online.
  4. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017; datum přístupu: 4 květen 2017.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]