Nárameč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nárameč
Bývalá náramečská tvrz
Bývalá náramečská tvrz
Znak obce NáramečVlajka obce Nárameč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591220
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel349 (2022)[1]
Rozloha7,86 km²
Katastrální územíNárameč
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů142 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNárameč 7
67503 Budišov u Třebíče
posta@naramec.cz
StarostkaIng. Ludmila Jelínková
Oficiální web: www.naramec.cz
Nárameč
Nárameč
Další údaje
Kód obce591220
Kód části obce101591
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nárameč (německy Narametsch[3], starší názvy Naramcz, Narancz[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Od Třebíče je obec vzdálena asi 9 kilometrů severovýchodně. Žije zde 349[1] obyvatel. Obec se nachází na severním okraji Třebíčské kotliny.

V katastru obce se nachází osada Topol s lihovarem a usedlost Obora s penzionem Pohoda a přilehlým dějištěm tanečních zábav Dubí. Ve směru na Valdíkov se nachází samota Mlýnek a směrem k silnici II/360 nalezneme Nový Dvůr - dnes již klasicky obydlenou část Náramče, kde dříve hospodařilo družstvo.

Obec má školku, nemá však školu – děti dojíždí do přilehlé obce Budišov.

Sousedními obcemi sídla jsou Valdíkov, Budišov, Hodov, Rudíkov a Trnava.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Náramek totožného s obecným náramek (staročeská osobní jména podle částí oděvu nebyla ve staročeštině neobvyklá, např. Pentlík, Rúbenie, Sponka). Význam místního jména byl "Náramkův majetek".[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, kdy si knížata Oldřich a Litold rozdělili Brněnsko. Ti pozvali do tohoto kraje tzv. Černé bratry (řehole svatého Benedikta). Těm připadl jak třebíčský klášter tak i přilehlé obce a dědiny (i Nárameč). Na základě tohoto byla v roce 1104 vydána listina.

V roce 1349 byla obec zakoupena Mikulášem a Peškem z Náramče a v roce 1370 patřila vesnice Mikulášovi z Trmačova, ten pak v roce 1373 prodal vesnici Bohuškovi z Vanče. Ten snad vybudoval v obci kamennou tvrz, která sloužila později jako sídlo vladyků. Později obec převzal Bušek z Náramče, po jehož smrti vymřel rod z Náramče. V roce 1410 pak získali Nárameč bratři Mikuláš a Zbyněk ze Stichovic, později pak Zbyněk prodal Mikulášovi Rudíkov a sám si ponechal Nárameč. V roce 1466 pak získal Nárameč Jan Konšelský z Jinošova, po němž ji pak zdědil jeho syn, který Nárameč značně zadlužil. V roce 1475 pak zakoupil Nárameč Tomáš z Kojičína, ten přikoupil roku 1493 i Jinošov. V roce 1490 však prodal Nárameč bratrům Mrakšovi, Janovi a Petrovi z Noskova a Nárameč se tak stala součástí budišovského panství.[6]

V roce 1468 procházela krajem vojska Matyáše Korvína, bylo proto stavěno mnoho ochranných tvrzí a zdí – mezi nimi i náramečská tvrz.[7] Budišovské panství patřilo pánům z Noskova až do roku 1560, kdy je prodal Jiří z Noskova Janovi Martinkovskému z Rozseče, ten pak roku 1572 prodal panství Václavovi Berkovi z Dubé. Berkům z Dubé patřil Budišov až do roku 1644, kdy Matěj Ferdinand František hrabě Berka z Dubé náhle bezdětný zemřel a Budišov tak zdědila jeho matka Františka Berchtovna z Fürstenberka a ta roku 1645 odkázala Budišov svému synovci Bedřichovi Rudolfovi z Fürstenberka. Fürstenberkové však po soudních přích byly roku 1710 donuceni navrátit Budišov Rozalii Kinské rozené Berkovně z Dubé, po ní pak dědictvím nabyl Budišov Václav Albrecht z Vrbna-Bruntálu. Ten pak roku 1715 prodal Budišov Anně z Paaru, v roce 1768 zaměnili Paarové Budišov za Kardašovu Řečici a novým majitel se stal baron Jungwirth. V roce 1764 Jungwirthovi prodali Budišov Jáchymovi Stettenhofenovi, jeho dcera si vzala Vincence Barattu, v roce 1883 se stal majitelem panství Richard Baratta Dragono.[8]

V 16. století pak náramečská tvrz spustla a později ji získali hrabata z Fürstenberka, kteří tvrz prodali rodině Tůmových, v jejichž vlastnictví je dosud.[4]

V roce 1874 byla dokončena stavba náramečské školy,[6] v tomto roce se také Nárameč osamostatnila od Budišova a zvolila si vlastní zastupitelstvo a starostu. V roce 1892 bylo v Náramči ukončeno mlynářské řemeslo zrušením mlýna, který byl v obci od roku 1762. V roce 1904 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů[7] a Národní jednota[6] a v roce 1909 byla postavena nová škola uprostřed obce (v patře byly dvě třídy, kabinet, v přízemí byl byt správce školy a učitele a další třída). V roce 1921 byl před školou postaven pomník vojákům obce padlým za první světové války, o šest let později proběhla v obci elektrifikace a v roce 1943 byla Nárameč spojena telefonní linkou a s budišovskou poštou.[7]

Roku 1948 byl zřízen místní rozhlas. V roce 1952 bylo zřízeno JZD, to pak bylo roku 1975 sloučeno s JZD v Budišově, Kamenné, Studnicích, Rohách a Hodově. Roku 1968 pak byla zahájena stavba kulturního domu, který byl dokončen v roce 1972. V roce 1978 byla zrušena škola v Náramči. Roku 1997 byl v obci rozveden telefon a v roce 2000 bylo dokončena víceúčelové hřiště a také obec získala právo používat znak a prapor. V roce 2001 byla obec plynofikována a v roce 2002 byl dokončen rozvod vodovodu.[7] V roce 2021 byly prodány zasíťované pozemky pro stavbu nových domů na území vesnice.[9]

Do roku 1849 patřila Nárameč do budišovského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1874 patřila Nárameč pod Budišov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Budišov, následně se obec osamostatnila.[10] Od roku 1964 byla součástí Náramče vesnice Valdíkov.[3]

Vývoj počtu obyvatel Náramče[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2005 2010
Počet obyvatel 407 419 451 447 461 453 379 386 410 390 390 367 362 351 349

Znak a symbolika[editovat | editovat zdroj]

Jsou známy dvě náramečské pečetě. První, která má po obvodu nápis „PECET DIEDINI NARAMECZ“ nemá letopočet. Je na ní vyobrazena věž s prolomenou bránou, dvěma okny a stínkami. Z věže vyrůstá strom (stejně jako na znaku) a na každé straně je květina. Na té druhé je zvonička a dřevěný kříž. Po obvodu je nápis „1772 PEČEŤ POČEST. OBCE NÁRAMECKÉ.“[6]

Znak Náramče vychází z první pečetě – je na ní věž, z jejíhož cimbuří vyrůstá strom (nejspíše znázorňuje živou současnost a budoucnosti (rostoucí strom), vyrůstající z minulosti (věž). V místě brány se nachází uťatá ruka, která byla znakem vladyků z Náramče, kteří obec vlastnili ve 14. a 15. století.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Po komunálních volbách roku 2006 byla starostkou zvolena Ing. Ludmila Jelínková.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Nárameč
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (46.0 %) ČSSD (30.81 %) ČSSD (20.78 %) ANO (30.76 %) ANO (31.21 %)
2. KDU-ČSL (19.5 %) VV (15.13 %) KDU-ČSL (17.97 %) ODS (12.42 %) SPOLU (25.85 %)
3. ODS (12.0 %) KSČM (12.43 %) ANO 2011 (17.97 %) ČSSD (11.24 %) SPD (13.17 %)
účast 68.03 % (200 z 294) 62.29 % (185 z 297) 60.81 % (180 z 296) 61.07 % (171 z 280) 71.18 % (205 z 288)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Nárameč
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (50.0 %) ČSSD (31.42 %) KDU-ČSL (20.95 %) ANO (28.57 %)
2. KSČM (14.28 %) Pro Vysočinu (20.0 %) ČSSD (20.0 %) KDU-ČSL (13.33 %)
3. KDU-ČSL (9.52 %) KSČM (18.09 %) ANO 2011 (16.19 %) Piráti (11.42 %)
účast 42.86 % (126 z 294) 37.41 % (110 z 294) 36.84 % (105 z 285) 37.37 % (105 z 281)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů). Volební účast byla 66.22 %, tj. 196 ze 296 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (49 hlasů). Volební účast byla 65.08 %, tj. 192 ze 295 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (16 hlasů). Volební účast byla 69.26 %, tj. 196 ze 283 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (124 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (81 hlasů). Volební účast byla 73.84 %, tj. 206 ze 279 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kamennou tvrz, vybudovanou v letech 13731379, nechal postavit nejspíše Bohušek z Vanče (tehdejší majitel obce). V 16. století tvrz zpustla a po vystřídání několika majitelů připadla hrabatům z Fürstenberka. Jako pustá se uvádí již v roce 1561. Hrabata z Fürstenberka ji v letech 1690 prodali rodině Tůmových, která ji opravila a přizpůsobila k bydlení a obývá ji i dnes.[23]
  • Kaplička uprostřed obce byla postavena v 18. století a je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému. Stojí u ní nejstarší náramečský kříž z kamene vystavěný v roce 1840. Od roku 1998 je zde také nová čekárna pro zastávku autobusů.[24]
  • Pomník padlým byl odhalen při slavnosti roku 1920. Je zasvěcený šestnácti náramečským vojínům padlým za první světové války. Nejdříve se nacházel před budovou školy, poté byl v roce 1977 přemístěn do parčíku na návsi.[24]
  • Na rybníku Gbel v obci jsou vyřezávané dřevěné figury, jejich autorem je občan Náramče Marian Trojan[9]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie obce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 67. 
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 25. Dostupné online.
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 119.
  6. a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 291–299. 
  7. a b c d Historie obce [online]. Nárameč: Obec Nárameč [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 441 s. S. 182–203. 
  9. a b CHROMÁ, Martina. Obec, kde se bydlí ve tvrzi a tančí v Doubí. Horácké noviny. 2021-12-09, roč. XXXII, čís. 49, s. 3. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 194. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  23. FABIÁN, Petr. Nárameč [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 
  24. a b Památky [online]. Nárameč: Obec Nárameč [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]