Rohy (okres Třebíč)
| Rohy | |
|---|---|
 Střed vesnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′20″ s. š., 16°0′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 113 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,39 km²[2] |
| Katastrální území | Rohy |
| Nadmořská výška | 473 m n. m. |
| PSČ | 675 04 |
| Počet domů | 55 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rohy 52 675 05 Rudíkov ou.rohy@email.cz |
| Starosta | Aleš Brychta |
| Oficiální web: www | |
  Rohy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591602 |
| Kód části obce | 140538 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Rohy (starší názvy Rohow, Rozi[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 113[1] obyvatel. Jméno Rohy je údajně odvozeno od hranatého půdorysu návsi.[5]
Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Heřmanice, Oslavice, Osové, Oslavička, Hodov a Studnice.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Na východ od vsi se nachází vrch Rohovec (504 m n. m.).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rohy byly založeny poblíž zaniklé vesnice Nesmír, která byla ve 12. století vypálena pro šíření moru. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, v tu dobu obec patřila Janovi II. z Meziříčí, který ji před svým odchodem do Itálie se svolením potomků spolu s Velkým Meziříčím a dalšími blízkými obcemi předal Janovi III. z Meziříčí.[6] V roce 1399 byla prodána Jindřichem z Meziříčí faráři Mikuláši. Obec tak patřila ke kostelu sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí.[5]
Jan z Meziříčí (zemský hejtman, syn Václava z Lomnice) předal patronát na mnoha obcích velkomeziříčského panství, ale i na Rozích své manželce Apolonii z Ctěnic.[6] V roce 1481 pak proběhl spor mezi Janem z Meziříčí a Václavem z Vrčovic, kdy Václav vyžadoval, aby Jan z Meziříčí se stáhl ze vsi a ta nadále patřila ke kostelu sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí. Následně v době nekatolictví byla vesnice připojena do velkomeziříčského panství.[7]
Po smrti Jana z Meziříčí v roce 1515 získal Rohy a několik blízkých vesnic jeho syn Vilém z Meziříčí. A v roce 1529 postupně všichni bratři prodali svoje díly na panství Pernštejnům, kteří tak spojili panství, Jaroslav a Vratislav z Pernštejna pak v roce 1552 prodali velkou část panství i s vesnicí Rohy Zikmundovi Heldtovi z Kementu. Posléze roku 1591 se vdova Zuzana Heldtová z Kementu podruhé vdala za Zdeňka Berku z Dubé a Lipého a spojila s ním její majetky na panství, mimo jiné i vesnici Rohy. Následně v roce 1640 po dlouhých sporech připadlo panství Anně Marii Khieslové (původem Berkové), která následně před Švédy utekla do Brna a následně do Prahy a následně se musela vyplatit. Dalším majitelem Rohů a celého panství byl rod Kouniců, syn původního majitele Ferdinand Kounic se ujal panství v roce 1669, ale hned roku 1676 prodal panství Petrovi Ugartovi, po něm pak získal panství jeho syn Arnošt František. Ke konci 19. století pak panství patřilo Lobkovicům.[6]
Do roku 1849 patřily Rohy do velkomeziříčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1910 patřily Rohy pod Hodov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Budišov, následně se obec osamostatnila.[4][8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 180 | 263 | 251 | 266 | 279 | 283 | 248 | 217 | 209 | 204 | 184 | 165 | 139 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Lubomír Strnad, od roku 2010 tuto funkci zastává Olga Voborná.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (51.19 %) | ČSSD (26.15 %) | ČSSD (35.93 %) | ANO (33.84 %) | ANO (40.9 %) |
| 2. | KSČM (14.28 %) | KSČM (21.53 %) | KSČM (23.43 %) | ČSSD (13.84 %) | Piráti+STAN (18.18 %) |
| 3. | ODS (10.71 %) | VV (10.76 %) | TOP 09 (6.25 %) | KSČM (10.76 %) | PŘÍSAHA (9.09 %) |
| účast | 78.50 % (84 z 107) | 61.32 % (65 z 106) | 66.67 % (68 z 102) | 63.73 % (65 z 102) | 68.69 % (68 z 99) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (65.0 %) | ČSSD (30.0 %) | KSČM (17.85 %) | ČSSD (26.0 %) |
| 2. | KSČM (15.0 %) | KSČM (20.0 %) | ČSSD (16.07 %) | ANO (14.0 %) |
| 3. | SNK ED (6.66 %) | Pro Vysočinu (14.0 %) | ANO 2011 (14.28 %) | STAN+SNK ED (12.0 %) |
| účast | 60.40 % (61 z 101) | 50.98 % (51 z 102) | 59.41 % (60 z 101) | 50.00 % (50 z 100) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (18 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 71.00 %, tj. 71 ze 100 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 78.22 %, tj. 79 ze 101 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 67.96 %, tj. 70 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů). Volební účast byla 70.19 %, tj. 73 ze 104 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (23 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 65.00 %, tj. 65 ze 100 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (41 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (30 hlasů). Volební účast byla 72.45 %, tj. 71 ze 98 oprávněných voličů.[21]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Výklenková kaplička – poklona stojí v polích
- Kaple v obci Rohy – rekonstruována v roce 2012 a v roce 2014, při rekonstrukci věže v roce 2012 došlo k nálezu několika historických předmětů, mimo jiné i k nálezu mince s pověstí.[22]
- V roce 1901 byl nedaleko vesnice v lese nalezen džbán několika tisíci mincí z doby Vladislava II.[7]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jindřich Coufal (1886–?), legionář
- Lubomír Strnad (* 1937), starosta
- František Švihálek (1903–?), architekt
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 29. Dostupné online.
- ↑ a b O obci. www.obecrohy.cz [online]. Obec Rohy [cit. 2020-05-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská - Velkomeziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 44–73.
- ↑ a b KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská - Velkomeziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 374–375.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 260.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Kaple, která vydala minci z pověsti, se bude opravovat znovu. Třebíčský deník [online]. 2014-01-25 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rohy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rohy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
