Číchov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Číchov
náves s kaplí v jižní části obce
náves s kaplí v jižní části obce
Znak obce ČíchovVlajka obce Číchov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590487
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°17′5″ s. š., 15°45′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel227 (2021)[1]
Rozloha9,56 km²
Nadmořská výška420 m n. m.
PSČ675 21
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Číchov
Číchov č. p. 60
675 21 Okříšky
obec@cichov.cz
StarostaFrantišek Veleba
Oficiální web: www.cichov.cz
Číchov
Číchov
Další údaje
Kód části obce412562
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číchov (německy Czichau, Tschichau[2]) je obcí ležící severozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 420 metrů nad mořem. Žije zde 227[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Obcí prochází železniční trať Brno–Jihlava. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Brtnický Číchov a Třebíčský Číchov. K obci náleží i osada Hynkov, která se nachází asi 1,5 km jižně od vlastního Číchova.

Sousedními obcemi sídla jsou Brtnice, Červená Lhota, Zašovice, Bransouze, Radonín, Přibyslavice a Chlum.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci se nachází v zakládacích listinách benediktinského kláštera a pochází z roku 1104. V roce 1234 byla vesnice prodána klášteru v Tišnově.[3] Později však byly statky v Číchově vyměněny za Pánov a brtnický Číchov se stal majetkem markraběte a ve 14. století se stal součástí panství pod hradem Rokštejnem a v 15. století se stala vesnice součástí brtnického panství. V roce 1580 pak byla Hynkem z Valdštejna založena osada Hynkov nedaleko vesnice.[3]

Obcí protéká řeka Jihlava, která do roku 1879[4][2] dělila obec na dvě části: Na levém břehu řeky byl severní částí Číchov třebíčský (nazýván Číchov u Třebíče, spadal pod Chlum[4][2]), na pravém břehu řeky pak jižní částí Číchov brtnický (Číchov u Brtnice, spadal pod Přibyslavice[4][2]).

V roce 2006 při velké povodni řeka Jihlava strhla železobetonový most v obci, nový most byl postaven až v roce 2008.[5]

V roce 2015 byl parlamentem schválen návrh vlajky a znaku obce.[6]

V letech 2006–2010 působil jako starosta MUDr. Richard Pek, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Martin Caha, od roku 2014 působí jako starosta František Veleba.

Vývoj počtu obyvatel Číchova[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 403 366 387 382 428 411 417 398 373 340 334 284 289

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Asi 2,5 kilometru jihozápadně od vesnice se náchází terénní pozůstatky středověkého hrádku Střeliště, který zanikl v patnáctém století.[8]
  • kaple Panny Marie
  • lyžařský areál Jalovec se stejnojmennou přírodní památkou
  • Zašovický hřbet s neogenními usazeninami

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Michal Bezega (1917–1994), voják, původně ze Zakarpatské ukrajiny, bojoval v Dukelském průsmyku, usadil se v Číchově
  • Stanislav Čáp (1890–1944), legionář

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 56. 
  3. ↑ a b https://www.cichov.cz/assets/File.ashx?id_org=2375&id_dokumenty=1231
  4. ↑ a b c Historický místopis, Číchov, https://www.cichov.cz/assets/File.ashx?id_org=2375&id_dokumenty=1241
  5. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Jedinečná sgrafita na zámku v Okříškách. Zdobí je motiv mořských panen. Třebíčský deník. 2021-04-01. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. (česky) 
  6. ↑ https://www.cichov.cz/znak-a-vlajka-obce/ds-1010/p1=1207
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  8. ↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Střeliště, s. 596–597. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Číchov&oldid=20194233“