Číchov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Číchov
náves s kaplí v jižní části obce
náves s kaplí v jižní části obce
Znak obce ČíchovVlajka obce Číchov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590487
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 229 (2020)[1]
Rozloha 9,56 km²
Nadmořská výška 420 m n. m.
PSČ 675 21
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Číchov
Číchov č. p. 60
675 21 Okříšky
obec@cichov.cz
Starosta František Veleba
Oficiální web: www.cichov.cz
Číchov
Číchov
Další údaje
Kód části obce 412562
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číchov (německy Czichau, Tschichau[2]) je obcí ležící severozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 420 metrů nad mořem. Žije zde 229[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Obcí prochází železniční trať Brno–Jihlava. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Brtnický Číchov a Třebíčský Číchov. K obci náleží i osada Hynkov, která se nachází asi 1,5 km jižně od vlastního Číchova.

Sousedními obcemi sídla jsou Brtnice, Červená Lhota, Zašovice, Bransouze, Radonín, Přibyslavice a Chlum.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci se nachází v zakládacích listinách benediktinského kláštera a pochází z roku 1104. V roce 1234 byla vesnice prodána klášteru v Tišnově.[3] Později však byly statky v Číchově vyměněny za Pánov a brtnický Číchov se stal majetkem markraběte a ve 14. století se stal součástí panství pod hradem Rokštejnem a v 15. století se stala vesnice součástí brtnického panství. V roce 1580 pak byla Hynkem z Valdštejna založena osada Hynkov nedaleko vesnice.[3]

Obcí protéká řeka Jihlava, která do roku 1879[4][2] dělila obec na dvě části: Na levém břehu řeky byl severní částí Číchov třebíčský (nazýván Číchov u Třebíče, spadal pod Chlum[4][2]), na pravém břehu řeky pak jižní částí Číchov brtnický (Číchov u Brtnice, spadal pod Přibyslavice[4][2]).

V roce 2015 byl parlamentem schválen návrh vlajky a znaku obce.[5]

V letech 2006–2010 působil jako starosta MUDr. Richard Pek, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Martin Caha, od roku 2014 působí jako starosta František Veleba.

Vývoj počtu obyvatel Číchova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 403 366 387 382 428 411 417 398 373 340 334 284 289

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Asi 2,5 kilometru jihozápadně od vesnice se náchází terénní pozůstatky středověkého hrádku Střeliště, který zanikl v patnáctém století.[7]
  • kaple Panny Marie
  • lyžařský areál Jalovec se stejnojmennou přírodní památkou
  • Zašovický hřbet s neogenními usazeninami

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Michal Bezega (1917–1994), voják, původně ze Zakarpatské ukrajiny, bojoval v Dukelském průsmyku, usadil se v Číchově
  • Stanislav Čáp (1890–1944), legionář

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 56. 
  3. a b https://www.cichov.cz/assets/File.ashx?id_org=2375&id_dokumenty=1231
  4. a b c Historický místopis, Číchov, https://www.cichov.cz/assets/File.ashx?id_org=2375&id_dokumenty=1241
  5. https://www.cichov.cz/znak-a-vlajka-obce/ds-1010/p1=1207
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  7. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Střeliště, s. 596–597. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]