Sociální demokracie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Sociální demokracie je středolevicová politická ideologie, která se přes ekonomické i sociální zásahy státu snaží dosáhnout sociální spravedlnosti uvnitř liberální demokracie a tržní ekonomiky. Cílem sociální demokracie je vybudování sociálního státu, ve kterém by byl zajištěn blahobyt občanů pomocí přerozdělování bohatství, vyššího zdanění majetnějších osob, ale také participativní demokracie a regulace ekonomiky (tzv. sociálně-tržní hospodářství nebo sociální kapitalismus). Usiluje tak o rovnostářskou, demokratičtější a solidárnější společnost, ale jejím cílem není překonání kapitalismu.

Původně byla sociální demokracie směrem, který usiloval o mírovou transformaci tržní ekonomiky v socialismus, na přelomu 19. a 20. století se však sociálnědemokratické strany začaly tříštit na radikální a umírněné křídlo, což v mnoha státech vyústilo ve stranický rozkol (např. odtržení KSČ od ČSDSD nebo rozpad RSDDP). Po druhé světové válce přijali sociální demokraté keynesiánství jakožto ekonomický směr, kterého se po jeho inovaci v neokeynesiánství a krátkém odklonu k třetí cestě (pouze některé sociálnědemokratické strany; přibližně mezi lety 1990 a 2010) drží do současnosti.

Zástupcem sociálních demokratů v České republice je Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), jež je členem Socialistické internacionály, Strany evropských socialistů a Progresivní aliance. V letech 1998 až 2006 a 2010 až 2017 byla ČSSD nejsilnější českou politickou stranou, v letech 1996 až 1998 a 2006 až 2010 byla druhou nejsilnější stranou.

Socialistická internacionála[editovat | editovat zdroj]

Socialistická internacionála (SI) - celosvětová organizace sdružující sociálnědemokratické strany a strany demokratického socialismu - definuje sociální demokracii jako ideální formu (liberální) demokracie, která je schopná řešit společenské problémy, které vytváří neregulovaný kapitalismus. SI zdůrazňuje následující principy lidského společenství (následuje volný překlad):[1]

  • Svoboda. Princip svobody zajišťuje svobodu jednotlivce, ale i svobodu člověka uvnitř společenství. Každý člověk má právo chovat se a konat tak, aby mohl nejlépe dosáhnout svých individuálních cílů a naplnit a využít své schopnosti a možnosti. Právo na svobodnou vůli v chování a jednání musí být zachováno pro každého, realizací tohoto práva jedním člověkem nesmí být omezeno toto právo u jiného člověka. Zachování svobody pro každého člověka uvnitř lidského společenství je možné pouze v případě, že lidstvu jako celku se podaří v dlouhověkém zápase osvojit si vlastní historii a zajistit, aby žádný člověk nebyl na základě různosti společenské vrstvy, pohlaví, náboženství nebo rasy omezen na svých svobodách.
  • Rovnost a spravedlnost. Princip rovnosti zaručuje stejnou vážnost všech lidských bytostí a je základním předpokladem pro svobodný vývoj každé lidské osobnosti. Základní ekonomická, sociální a kulturní rovnost uvnitř společenství je nezbytná pro společenskou rozmanitost a sociální rozvoj. Princip spravedlnosti ve společenství se řídí principem rovnosti a principem svobody. Znamená rovnost v právech a požaduje vyrovnávání fyzických, mentálních a apriorních sociálních nerovností, stejně jako osvobození od absolutní závislosti na vlastnících výrobních prostředků nebo držitelích politické moci.
  • Solidarita. Solidarita je všezahrnující a globální. Je praktickým projevem lidské humanity, lidskosti a schopnosti soucítění s oběťmi nespravedlnosti a nerovnosti. Solidarita je vyzdvihována a oslavována všemi významnými humanistickými tradicemi. V současné době s bezprecedentní vzájemnou závislostí mezi jednotlivci a národy nabývá solidarita ještě většího významu.

Původně byly členy sociálnědemokratických stran jak demokratičtí socialisté, tak revoluční socialisté, např. Rosa Luxemburgová nebo Vladimir Lenin. Po první světové válce a Říjnové revoluci je sociální demokracie spojena výlučně s nerevolučním politickým směrem.

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Norský premiér Jens Stoltenberg během oslav 1. máje v Oslu

Sociální demokraté často za svojí symboliku používají růži. Barvou sociálně demokratických strana je z velké většiny červená, ojediněle růžová, modrá, oranžová atd.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Social democracy na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Declaration of Principles, přijaté na XVIII Kongresu SI, Stockholm, červen 1989

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]