Seznam socialistických států

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Mapa znázorňuje všechny socialistické státy, které se k této ideologii přihlásily ve své ústavě. Socialismus se v jednotlivých státech výrazně liší jak v ideologii tak politické praxi. Hranice států odpovídají současnosti. Barvy ukazují, jak dlouho stát fungoval jako socialistický.
     Přes 60 let
     50 - 60 let
     40 - 50 let
     30 - 40 let
     20 - 30 let
     10 - 20 let
     Pod 10 let

Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.

V průběhu studené války měla většina socialistických států blízké vztahy se Sovětským svazem. Ovšem třeba Jugoslávie za vlády Tita, Indie za Néhrúa či Egypt za Násira zaváděly vlastní modely socialismu a prostřednictvím Hnutí nezúčastněných zemí prosazovaly vlastní nezávislou a k soupeření velmocí neutrální politiku. Většina východoevropských zemí byla satelitními státy Sovětského svazu. Po čínsko-sovětské roztržce začala maoistická Čína soutěžit se Sovětským svazem o vliv v socialistických zemích.

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Stát Ideologie, poznámky Existence
Flag of Albania (1946–1992).svg Albánská socialistická republika[1] titoismus (1944–1948)
marxismus-leninismus (1948–1968)
maoismus (1968–1978)
„albánský socialismus“ (do 1990)
1943–1990
Flag of Bulgaria (1971 – 1990).svg Bulharská lidová republika[2] marxismus-leninismus 1944–1990
Flag of East Germany.svg Německá demokratická republika[3] marxismus-leninismus 1949–1990
Flag of Yugoslavia (1943–1992).svg Socialistická federativní republika Jugoslávie[4] marxismus-leninismus (1945–1948)
titoismus (od 1948)
1945–1992
Flag of Poland (with coat of arms, 1980-1990).svg Polská lidová republika[5] marxismus-leninismus 1944/52–1989
Flag of Portugal.svg Portugalsko "demokratický stát založený na vládě práva otevírá cestu k socialistické společnosti" 1976–dosud
Flag of Romania (1965-1989).svg Rumunská lidová republika[6] marxismus-leninismus 1948–1990
Flag of the Soviet Union.svg Svaz sovětských socialistických republik[7] leninismus (1917–1924)
marxismus-leninismus (1924–1991)
stalinismus (1924–1953)
1922–1991
Flag of the Czech Republic.svg Československá republika
Československá socialistická republika[8]
marxismus-leninismus 1948–1990
Civil Ensign of Hungary.svg Maďarská republika rad
Maďarská lidová republika[9]
marxismus-leninismus („gulášový socialismus“ 1956–1989) 1919
1949–1989

Afrika[editovat | editovat zdroj]

Stát Poznámky Existence
Flag of Egypt (1972-1984).svg Republika Egypt[10] 1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[11]
Flag of Algeria.svg Alžírská lidově demokratická republika[12] FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství[zdroj?] od 1963
Flag of Angola.svg Angolská lidová republika[13] 1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[14] 1974–
Flag of Ethiopia (1975–1987) (02).svg

Flag of Ethiopia (1987–1991).svg
Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie)

Etiopská lidově demokratická republika[15]
1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[16] 1974–1990
Flag of Benin (1975–1990).svg Beninská lidová republika 1974 zřízení marxisticko-leninistického státu; 1975 lidová republika, znárodňování; 1989 opuštění marxismu-leninismu[17] 1974–1989
Flag of Burkina Faso.svg Horní Volta
Burkina Faso
1983 vojenský převrat, zřízení afrického socialismu; 1987 převrat s přechodem na ortodoxní marxismus; 1991 rozchod se socialismem.[18] 1983–1991
Flag of Eritrea.svg Eritrea[19] marxismus-leninismus od roku 1993[19]
Flag of Ghana.svg Ghana 1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[20] 1957–1966
Flag of Guinea.svg Guinejská revoluční lidová republika africký socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[21] 1958–1984
Flag of Guinea-Bissau.svg Guinea-Bissau [22] 1974–1991
Flag of Cape Verde (1975-1992).svg Kapverdy [23] 1974–1991
Flag of the Comoros (1975-1978).svg Komorský stát maoismus, africký socialismus, nacionalismus
Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[24][25]
1976–1978
Flag of the People's Republic of Congo.svg Konžská lidová republika 1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[26]
Flag of Libya (1969–1972).svg

Flag of Libya (1977–2011).svg

Libyjská arabská republika

Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje

1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen 1969–2011
Flag of Madagascar.svg Demokratická republika Madagaskar 1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[27]
Flag of Mali.svg Mali [28] 1960–1968
Flag of Mozambique (1983).svg Mosambická lidová republika 1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[29][30] 1975–1990
Flag of Zambia (1964–1996).svg Zambie africký socialismus
1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[31]
1967–1991
Flag of the Seychelles (1977-1996).svg Seychely [32] 1977–1991
Flag of Sao Tome and Principe.svg Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov znárodnění plantáží[33] 1975–1990
Flag of Senegal.svg Senegal africký socialismus[34] 1960–1980
Flag of Somalia.svg Somálská demokratická republika 1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[35]
Flag of Sudan.svg Demokratická republika Súdán arabský socialismus
1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[36]
1969–1983/89
Flag of Tanzania.svg Sjednocená tanzanská republika[37] africký socialismus
od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mozambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[38]
Flag of Uganda.svg Uganda africký socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[39] 1966–1971

Amerika[editovat | editovat zdroj]

Stát Ideologie, poznámky Existence
Flag of Chile.svg Chile demokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[40] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[41] 1970–1973
Flag of Guyana.svg Kooperativní republika Guyana[42] středový socialismus od 1970
Flag of Grenada.svg Grenada demokratický socialismus;[43] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[44] 1979–1983
Flag of Jamaica.svg Jamajka demokratický socialismus[45] 1972–1980
Flag of Cuba.svg Kuba[46] castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářství od 1959
Flag of Nicaragua.svg Nikaragua středový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[47] 1979–1991
Flag of Venezuela.svg Bolívarovská republika Venezuela[48] socialismus 21. století od 1998
Flag of Bolivia.svg Bolivijský mnohonárodnostní stát socialismus od 2006

Asie[editovat | editovat zdroj]

Stát Ideologie, poznámky Existence
Flag of Afghanistan (1974–1978).svg

Flag of Afghanistan (1980–1987).svg

Afghánistán

Demokratická republika Afghánistán[49]

středový socialismus (1973–1978 a 1987–1992)

marxismus-leninismus (1978–1987)
1973–1992
Flag of Bangladesh.svg Bangladéšská lidová republika[50] středový socialismus od 1971
Flag of Myanmar (1974–2010).svg Barmská socialistická federativní republika[51] „barmský socialismus“ 1974–1988
Flag of the People's Republic of China.svg Čínská lidová republika[52] maoismus (do 1976)
tengismus (od 1976)
od 1949
Flag of India.svg Indie[53] středový socialismus od 1950
Flag of Indonesia.svg Indonésie „indonéský socialismus“ („nasakom“)

1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[54]

1949–1966
Flag of Iraq (1963–1991); Flag of Syria (1963–1972).svg Irák[55] arabský socialismus („ba'athismus“)[56] 1968–2003
Flag of South Yemen.svg Jemenská lidová demokratická republika[57] 1967–1990
Flag of Democratic Kampuchea.svg

Flag of the People's Republic of Kampuchea.svg

Demokratická Kampučia

Kampučská lidová republika[58]

maoismus (1975–1979)

marxismus-leninismus (1979–1989)

1975–1989
Flag of North Korea.svg Korejská lidově demokratická republika[59] marxismus-leninismus (do 1977)
čučche (1977–2009)
songun (od 2009)
od 1948
Flag of Laos.svg Laoská lidově demokratická republika[60] marxismus-leninismus od 1975
Flag of the People's Republic of Mongolia (1940-1992).svg Mongolská lidová republika[61] marxismus-leninismus 1921–1990
Flag of Pakistan.svg Islámská republika Pákistán islámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[62] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [63]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [64]. od 1971
Flag of Sri Lanka.svg Srílanská demokratická socialistická republika[65] středový socialismus 1948–1977
Flag of Syria.svg Sýrie[66] arabský socialismus („ba'athismus“)[67] od 1971
Tuvan People's Republic flag 1933-1939.png Tannu Tuva marxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[68] 1921–1944
Flag of Vietnam.svg Vietnamská demokratická republika

Socialistická republika Vietnam[69]

marxismus-leninismus (1945–1976)

marxismus-leninismus (od 1976)

od 1945

Oceánie[editovat | editovat zdroj]

Stát Ideologie, poznámky Existence
Flag of Vanuatu.svg Vanuatu melanéský socialismus

Prvním premiérem nezávislého Vanuatu byl pastor Walter Lini, který se inspiroval Nyererovou koncepcí Ujamaa, vycházející z tradičního rovnostářství a společného vlastnictví výrobních prostředků. Spolupracoval se zeměmi východního bloku, ale zůstával v rámci parlamentní demokracie a nepřikročil k násilnému zestátňování. Západní mocnosti podporovaly pokus o odtržení republiky Vemerana, motivovaný rivalitou mezi francouzsky a anglicky mluvícím obyvatelstvem a také mezi jednotlivými ostrovy.[70] Po frakčních bojích ve vládnoucí Vanua'aku Pati byl Lini v roce 1991 svržen.[71]

1980–1991


Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste sozialistischer Staaten na německé Wikipedii.

  1. Michael Schmidt-Neke (Hrsg.): Albanische Forschungen 28. Die Verfassungen Albaniens, Wiesbaden 2009, S. 49
  2. Verfassung der VR Bulgarien von 1971, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  3. Verfassung der DDR von 1968 in der geänderten Fassung vom 7. Oktober 1974, Artikel 1
  4. Verfassung der SFR Jugoslawien von 1963, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  5. Verfassung der VR Polen von 1952 in der geänderten Fassung vom 16. Februar 1976, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  6. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 24), Tübingen 1975, S. 232
  7. Verfassung der UdSSR von 1977, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  8. Verfassung der CSSR von 1960, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  9. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 8), Tübingen 1959, S. 391
  10. wikisource: Verfassung der Republik Ägypten, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  11. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1889 ff.
  12. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Democratic Republic of Algeria, Structure of the National Government: Constitution
  13. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Angola, Structure of the Government 1988: The Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  14. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1951 ff.
  15. Country Studies Series (Library of Congress): Chapter 4. Government and Politics: The 1987 Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  16. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1911 ff.
  17. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1946 ff.
  18. wissen.de: Burkina Faso
  19. a b Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 130.
  20. Google Books: Jürgen Hartmann, Staat und Regime im Orient und in Afrika,VS Verlag, Wiesbaden, 2011, S. 340–341
  21. [1] Goruma: Geschichte Guineas
  22. Auslandsinformationen Guinea-Bissau der Konrad-Adenauer-Stiftung (PDF; 1,0 MB)
  23. Länderinformation Kap Verde der Österreichischen Forschungsstiftung für Internationale Entwicklung
  24. http://www.comores-online.com/mwezinet/histoire/soilihi.htm MweziNet: Histoire des Comores
  25. CountryData
  26. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1963 ff.
  27. http://www.priori.ch/das_Buch/30.htm
  28. wissen.de: Mali
  29. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1974 ff.
  30. Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  31. Bundeszentrale für politischen Bildung: Politische Ideen der Unabhängigkeitsbewegung Afrikas
  32. Seychellen
  33. Länder-Lexikon: São Tomé und Príncipe
  34. ORF-Wissen: Radiokolleg – 50 Jahre Unabhängigkeit im Senegal
  35. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1914 ff.
  36. Goruma:Sudan
  37. Verfassung der Vereinigten Republik Tansania von 1977, Kapitel 1 (englische Übersetzung) (PDF; 379 kB)
  38. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1918 ff.
  39. David Alobo: Afrika im Zeitalter des Globalisierung, Münster ua. 2002, S. 16 ff.
  40. KLaus Esser: Durch freie Wahlen zum Sozialismus oder Chiles Weg aus der Armut. Rowohlt, 1972, ISBN 3-499-11554-9.
  41. Fernando Diego García ua.: Salvador Allende: das Ende einer Ära. Aufbau-Verlag, 1998, ISBN 3-351-02483-5.
  42. Verfassung der KR Guyana 1980 in der Version von 1996, Präambel (englische Übersetzung)
  43. Dietmar Dirmoser: Aussichten auf die Zukunft: Lateinamerika. Analysen und Berichte, Bd. 10. Junius-Verlag, 1986, ISBN 3885062100, S. 206f.
  44. wissen-digital.de: Geschichte Grenadas
  45. Peter Bosshard: Endlich haben wir eine Regierung der Liebe! Demokratischer Sozialismus in Jamaica unter Michael Manley (1972–1980). Z-Verlag, 1987, ISBN 3-85990-079-X.
  46. Verfassung der Republik Kuba von 1992 (englische Übersetzung)
  47. Christoph Links: Sandinismus. Edition Der Andere Buchladen, 1992, S. 39
  48. http://www.tsj.gov.ve/legislacion/constitucion1999.htm
  49. Gerlinde Gerber: Die neue Verfassung Afghanistans. Verfassungstradition und politischer Prozess, Berlin 2007, S. 40
  50. Verfassung der VR Bangladesch (1971), Präambel (englische Übersetzung) (PDF; 874 kB)
  51. Verfassung der SFR Birma von 1974, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  52. Verfassung der Volksrepublik China von 1982 (englische Übersetzung)
  53. Verfassung der Republik Indien von 1950, Präambel (englische Übersetzung)
  54. Aus wissen.de: Sukarno und der Sozialismus
  55. Verfassung der Republik Irak von 1970, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  56. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 139 ff.
  57. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 169 f.
  58. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Kampuchea. The Constitution
  59. Verfassung der Demokratischen Volksrepublik Korea von 1972 (englische Übersetzung)
  60. Verfassung der DVR Laos (1991), Präambel (englische Übersetzung)
  61. William B. Simons: The Constitutions of the Communist world, Alphen aan den Rijn 1980, S. 263
  62. suedasien.info.de: Pakistan, Geschichte seit der Unabhängigkeit
  63. http://www.paktribune.com/party_&_party_leaders_profile.shtml
  64. http://www.hindu.com/2008/01/05/stories/2008010556361000.htm
  65. wikisource: Verfassung der Demokratischen Sozialistischen Republik Sri Lanka (englische Übersetzung)
  66. Verfassung der Arabischen Republik Syrien, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  67. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1647 ff.
  68. http://www.schudak.de/timelines/tannutuva1911-1944.html
  69. Verfassung der Sozialistischen Republik Vietnam, Präambel (englische Übersetzung)
  70. http://www.academia.edu/1860711/Walter_Lini_la_coutume_de_Vanuatu_et_le_Socialisme_Melanesien
  71. http://www.nytimes.com/1999/02/23/world/walter-lini-57-clergyman-who-led-nation-of-vanuatu.html

Související články[editovat | editovat zdroj]