Julius Nyerere

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Julius Nyerere
Julius Nyerere cropped.jpg

1. prezident Tanzanie
Ve funkci:
29. října 1964 – 5. listopadu 1985
Předchůdce nikdo, funkce vytvořena
Nástupce Ali Hassan Mwinyi
Stranická příslušnost
Členství Tanganyika African National Union (1954–1977)
Chama Cha Mapinduzia (1977–1999)

Narození 13. dubna 1922
Butiama
Úmrtí 14. října 1999 (ve věku 77 let)
Londýn
Choť Maria Nyerere (1953–1999)
Alma mater université Makerere (do 1947)
Edinburská univerzita (do 1952)
Profese jazykovědec, politik, překladatel, spisovatel, vychovatel a učitel
Ocenění Cena Džaváharlála Néhrúa (1973)
Nansenova cena (1983)
International Simón Bolívar Prize (1992)
Gándhího mírová cena (1995)
Order of the Most Ancient Welwitchia Mirabilis
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Julius Nyerere
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Kambarage Nyerere (13. dubna 192214. října 1999) byl prezident Tanzanie od založení státu 1964 do roku 1985.

Jeho otcem byl Nyerere Burito (1860–1942), náčelník malého tanganjického kmene Zanaki.[1] Jeho přezdívka Mwalimu znamená svahilsky učitel, což bylo jeho původní povolání.[2] Nyerere dovedl Tanganjiku pokojnou cestou k nezávislosti na Velké Británii a později vyjednal její unii se Zanzibarem. Byl spoluzakladatelem Organizace africké jednoty. Ve studené válce si zachovával neutralitu, orientoval se však především na Čínu. V roce 1978 zahájil válku proti Ugandě, kde se mu podařilo svrhnout genocidní režim „řezníka z Kampaly“ Idi Amina. V Tanzanii je považován za Otce vlasti.

Nyerere věřil, že Afričané jsou přirozenými socialisty, a pokusil se cestou nucené kolektivizace uskutečnit svůj model „afrického socialismu“ (udžamá), o němž věřil, že ustaví původní hospodářské vztahy, které v jeho zemi byly před příchodem imperialistů. Následkem toho projektu se Tanzanie stala z největšího afrického vývozce potravin jejich největším dovozcem a upadla do obrovských dluhů. Nyerere nakonec přiznal neúspěch, vzdal se prezidentství a v roce 1990 i předsednictví své Revoluční strany.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
AngolaAngola Angola Ordem Agostinho Neto.svg Řád Agostinha Neta[3] 1985, 3. října
BurundiBurundi Burundi National Order of the Republic (Burundi) - ribbon bar.png velkostuha Národního řádu republiky[4][5] in memoriam 2012
DánskoDánsko Dánsko Orderelefant ribbon.png rytíř Řádu slona 1963, 9. září
FinskoFinsko Finsko FIN Order of the White Rose Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[6] 1963
Guinea-BissauGuinea-Bissau Guinea-Bissau Medalha Amílcar Cabral.svg Medaile Amílcara Cabrala[3] 1976, 19. září
JamajkaJamajka Jamajka Order of Jamaica.gif čestný člen Řádu Jamajky[7]
KubaKuba Kuba Ribbon jose marti.png Řád José Martího[8][3] 1974, 21. září
MexikoMexiko Mexiko MEX Order of the Aztec Eagle 1Class BAR.png řetěz Řádu aztéckého orla[3] 1975, 24. dubna
NamibieNamibie Namibie Order of the Most Ancient Welwitschia Mirabilis (Namibia) - ribbon bar.gif Řád welwitschie podivné[9] in memoriam 2010
RwandaRwanda Rwanda[10] National Liberation Medal (Rwanda) - ribbon bar.png Národní medaile za osvobození in memoriam 2009
Campaign Medal Against Genocide (Rwanda) - ribbon bar.png Medaile za kampaň proti genocidě in memoriam 2009
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Seraphimerorden ribbon.svg rytíř Řádu Serafínů 1963. 6. září
UgandaUganda Uganda Order of the Pearl of Africa (Uganda) - ribbon bar.gif velkokomtur Řádu perly Afriky 2005
Order of Katonga (Uganda) - ribbon bar.png Řád Katonga[11] in memoriam 2005

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Crisis, 1996. National Association for the Advancement of Colored People. s 35.
  2. Blumberg, Arnold. Great Leaders, Great Tyrants? Contemporary Views of World Rulers Who Made History, 1995. s. 221
  3. a b c d Mwalimu Nyerere | Julius Nyerere; Life Times Legacy. web.archive.org [online]. 2013-03-23 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  4. Museveni gets prestigious Burundi award. www.newvision.co.ug [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  5. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-10-15 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  6. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  7. Order of Jamaica | Office of the Prime Minister. web.archive.org [online]. 2016-07-20 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  8. 1974: Granma Archives Index - LANIC. lanic.utexas.edu [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  9. Daily News | Tanganyika: Africa’s mecca for liberation movements. web.archive.org [online]. 2013-05-16 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  10. Museveni, Zenawi, Nyerere to receive national honours - The New Times Rwanda. web.archive.org [online]. 2013-09-28 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  11. Museveni honours Nyerere. web.archive.org [online]. 2014-12-05 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]