Leninismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Leninismus je ideový proud komunismu založený na myšlenkách a politických názorech Vladimira Iljiče Lenina.

Leninismus byl založen na marxismu (respektive jako jeho převedení do ruských poměrů) a představoval rozhodující směr v politice Sovětského svazu. Jeho teoretické základy položil Leninův spis Co dělat?, podrobněji je pak rozvinul Stalin ve spise Otázky leninismu. Z leninismu se posléze rozvinul stalinismus a další směry (zejména trockismus). Často bývá také nazýván marxismus-leninismus, stalinismus byl původně nazýván marxismus-leninismus-stalinismus, po formální destalinisaci jen marxismus-leninismus.

Termín se pochopitelně nepoužíval za Leninova života. Termín leninismus byl poprvé použit Grigorijem Zinovjevem na pátém sjezdu Komunistické internacionály v roce 1924.

Leninismus je primárně založen na myšlence diktatury proletariátu prostřednictvím jeho zvolených zástupců, požadoval vymýcení nebo výrazné omezení moci církví a také boj proti nacionalismu (alespoň teoreticky). Požadoval (opět alespoň teoreticky) dobré sociální podmínky obyvatelstva. Z leninismu se odvíjí celý systém tzv. sovětské demokracie (lid volí své zástupce do sovětů, které pak mají veškerou moc). Leninismus také ostře útočí proti imperialismu, považuje průmysl za v určitém smyslu nadřazený zemědělství – z leninismu pochází známý princip rozhodující úlohy těžkého průmyslu, jehož uvádění do praxe prakticky zruinovalo Československo a další země, jejichž ekonomika byla založena na lehkém průmyslu či zemědělství, a nebyla schopna vzhledem ke svému charakteru malé ekonomiky produkovat tolik druhů zboží a v takovém množství, jako velké mnohamilionové státy. Uvedení leninismu do praxe mělo za následek napřed Leninovu, později Stalinovu osobní diktaturu.

Související články[editovat | editovat zdroj]