Demokratický socialismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Demokratický socialismus je souborem politických ideologií prosazujících demokratické principy v rámci ekonomiky z větší či menší míry založené na společném vlastnictví, a to zejména s důrazem na sebeorganizaci pracujících a jejich samosprávu. Demokratičtí socialisté věří, že kapitalismus není kompatibilní s ideály svobody, rovnosti a solidarity, kterých podle nich může být dosaženo jen v socialistickém zřízení.[1] Přestože většina demokratických socialistů věří v postupný přechod k socialismu,[2] demokratický socialismus sám o sobě může být jak reformní, tak revoluční.[3] Jakožto termín byl zpopularizován především socialisty a sociálními demokraty ve 20. století, kteří se společně stavěli do opozice vůči autoritářskému socialismu v Sovětském svazu a dalších zemích východní Evropy včetně modelu příkazové ekonomiky, který v těchto státech vznikl.[4]

Kořeny demokratického socialismu sahají až do 19. století, kdy jej formovali tehdejší intelektuálové a britské hnutí Chartistů.[5] Na přelomu 19. a 20. století byl demokratický socialismus silně ovlivněn sociální demokracií. Vůdčími představiteli demokratického socialismu té doby byla britská Fabiánská společnost a německý filozof Eduard Bernstein, teoretik revizionismu.[6] Termín demokratický socialismus byl poprvé oficiálně zveřejněn v prohlášení frankfurtského kongresu Socialistické internacionály Cíle a úkoly demokratického socialismu v roce 1951.

Jako historické příklady demokratického socialismu v praxi jsou uváděny Pařížská komuna, mnohé sovětské republiky fungující v období po první světové válce, raný Sovětský svaz před zrušením sovětů ze strany bolševiků, revoluční Katalánsko či Chile za vlády Salvadora Allendeho.[7][8] Za soudobější příklady pak jsou dáváni kibucy v Izraeli, osada Marinaleda ve Španělsku,[9] rozsáhlá území v mexickém státě Chiapas kontrolovaná zapatisty,[10] Rojava na severu Sýrie[7] či některé samosprávy pracujících na Kubě a v bývalé Jugoslávii.[11]

Dnes je tento směr tím, co si většina nemarxistických socialistů představuje pod konceptem socialismu.[12] Přestože může termín demokratický socialismus zahrnovat celou řadu proudů, všechny obecně spojuje to, že odmítají autoritářský stát marxisticko-leninského typu.[12] Demokratický socialismus může zahrnovat libertariánský socialismus, tržní socialismus, etický socialismus, ekosocialismus, revizionistický a reformní socialismus či eurokomunismus.[12][13] Na rozdíl od sociální demokracie usiluje demokratický socialismus o překonání neoliberálního kapitalismu a jeho nahrazení jiným ekonomickým modelem, jakým může být ekonomická demokracie, parecon, nerůst či družstevnictví (družstevní socialismus),[14] historicky ale byl a je výraz demokratický socialismus používán i jako synonymum pro sociálně demokratickou politiku (a to zejména model poválečné sociální demokracie před jejím odklonem k třetí cestě).[15][16][17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Democratic socialism na anglické Wikipedii.

  1. Co je demokratický socialismus, a je vůbec?
  2. BUSKY, Donald F. Democratic Socialism: A Global Survey. Westpot: Praeger, 2000. ISBN 9780275968861. S. 10. 
  3. ABJORENSEN, Norman. Historical Dictionary of Democracy. 1. vyd. USA: Rowman & Littlefield, 2019. ISBN 9781538120743. S. 550. 
  4. PRYCHITKO, David L. Markets, Planning, and Democracy: Essays After the Collapse of Communism. Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN 9781840645194. S. 72. (anglicky) 
  5. SARGENT, Lyman Tower. Contemporary Political Ideologies: A Comparative Analysis. 14. vyd. USA: Wadsworth Publishing, 2008. Dostupné online. ISBN 9780495569398. S. 118. 
  6. BERNSTEIN, Eduard. Evolutionary Socialism [online]. Londýn: Labour Party, 1907. Dostupné online. 
  7. a b RAMNATH, Maia. The Palgrave Handbook of Anarchism. USA: Springer, 2019. ISBN 9783319756202. Kapitola Non-Western Anarchisms and Postcolonialism. 
  8. Profile: Salvador Allende. news.bbc.co.uk. 2003-09-08. Dostupné online [cit. 2021-02-19]. (anglicky) 
  9. HANCOX, Dan. Marinaleda: Spain's communist model village. The Observer. 2013-10-19. Dostupné online [cit. 2021-02-19]. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  10. VIDAL, John. Mexico’s Zapatista rebels, 24 years on and defiant in mountain strongholds. The Guardian. 2018-02-17. Dostupné online [cit. 2021-02-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  11. Cubans approve new constitution affirming role of socialism. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c BUSKY, S. 7–8.
  13. HAIN, Peter. Ayes to the Left. Londýn: Lawrence and Wishart, 1995. Dostupné online. ISBN 9780853158325. 
  14. DAUBNER, Peter; HRUBEC, Marek. Budúcnosť Európy: Cesta k post-kapitalizmu?. 1. vyd. Bratislava: Občianske združenie POLE, 2018. 156 s. Dostupné online. ISBN 978-80-570-0356-4. Kapitola Evropa po příští krizi: demokratický socialismus založený na sdílené suverenitě?, s. 66. 
  15. WHYMAN, Philip. Third Way Economics: Theory and Evaluation. UK: Palgrave Macmillan, 2005. 284 s. ISBN 9780230514652. Kapitola Socialism, s. 1–5, 61, 215. (anglicky) 
  16. Z historie české sociální demokracie [online]. Encyklopedie ČSSD. Dostupné online. 
  17. Základní (dlouhodobý) program ČSSD (verze 6) [online]. ČSSD. Kapitola 1. Kdo jsme a kam směřujeme. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]