Pirátská politika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pirátská politika
Ideologie
Politická pozice střed

Pirátská strana je označení, které přijaly politické strany v různých zemích. Pirátské strany prosazují občanská práva, přímou demokracii a účast na vládě, reformu autorského a patentového práva, svobodné sdílení znalostí (open content), ochranu osobních údajů, transparentnost, svobodu informací, svobodu projevu, boj proti korupci a Internetovou neutralitu.[1]

Společné politiky[editovat | editovat zdroj]

Zatímco strany se liší, pokud jde o konkrétní politiky, společná témata pirátského hnutí zahrnují:

  1. Obrana svobody projevu, komunikace, vzdělávání; respekt k soukromí občanů a občanských práv obecně.
  2. Obrana volného toku idejí, znalostí a kultury.
  3. Podpora reformy autorského práva a patentových zákonů.
  4. Závazek pracovat kolaborativně, a s maximální transparentností.
  5. Nepodporují činy, které zahrnují násilí.
  6. Použití svobodného software, svobodného hardware, DIY a otevřených protokolů, kdykoli je to možné.
  7. Politicky bránit otevřené, participativní a kolaborativní stavební jakékoli veřejné politiky.
  8. Přímá demokracie
  9. Otevřený přístup
  10. Otevřená data

Autorská práva a cenzura[editovat | editovat zdroj]

Některé kampaně zahrnovaly požadavky na reformu autorského práva a patentových zákonů.[2] V roce 2010 švédský europoslanec Christian Engström vyzval podporovatele změn Směrnice o uchovávání údajů, aby stáhli své podpisy, s odkazem na zavádějící kampaně.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako první byla založena Pirátská strana Švédska (Piratpartiet), jejíž webové stránky spustil 1. ledna 2006 Rickard Falkvinge. Falkvinge byl inspirován k založení strany, když zjistil, že švédští politici obecně nereagují na švédskou je debatu o změně autorského zákona v roce 2005.[4]

Pirátská strana Spojených států byla založena dne 6. června 2006 na University of Georgia postgraduálním studentem Brentem Allisonem. Cílem strany je zrušení Digital Millennium Copyright Act, zkrácení lhůty kopírovacího práva z 95 let po zveřejnění díla nebo 70 let po smrti autora na 14 let a vypršení platnosti patentů, které nemají za následek významný pokrok po čtyřech letech, oproti 20 letům. Nicméně Allison odstoupil z vedení tři dny po založení strany.[5]

Pirátská strana Rakouska (Piratenpartei Österreichs) byla založena v červenci 2006 pro Rakouské parlamentní volby 2006 Florianem Hufskym a Jürgenem "Juxi" Leitnerem.[6]

Ve volbách do Evropského Parlamentu 2009, které se konaly mezi 4. a 7. červnem 2009, různé Pirátské strany postavily své kandidáty. Největšího úspěchu dosáhly ve Švédsku, kde Švédská pirátská strana získala 7,1% hlasů a Christian Engström byl zvolen jako vůbec první člen pirátské strany poslancem Evropského Parlamentu (MEP). Engström popsal výsledek jako "fantastický" a řekl: "použijeme všechny síly hájit osobní integritu a naše občanská práva".[7][8] Po zavedení Lisabonské Smlouvy, švédská Pirátská Strana v roce 2011 získala dalšího poslance evropského parlamentu, Amelii Andersdotter.

V dubnu 2010 byla v Belgii založena mezinárodní organizace pro posílení spolupráce a jednoty mezi pirátskými stranami; Pirátská internacionála.[9] V berlínských státních volbách 2011 získala Pirátská strana Berlína (zemská organizace Pirátské strany Německa) 8,9% hlasů, což znamenalo 15 míst.[10][11] V islandských parlamentních volbách 2013 získala Islandská pirátská strana 5,1% hlasů a tedy tři pirátské poslance Islandského parlamentu. Těmi byla Birgitta Jónsdóttir pro Jihozápadní volební obvod, Helgi Hrafn Gunnarsson pro Reykjavík, volební obvod sever a Jón Þór Ólafsson za Reykjavík, volební obvod jih.[12][13] Jónsdóttir předtím byla poslankyní za občanské Hnutí (od roku 2009 do roku 2013), za Reykjavík, volební obvod jih.

Volby do Evropského Parlamentu 2014 se konaly mezi 22. a 24. květnem. Julia Reda vedla kandidátku Pirátské strany Německa a byla následně zvolena když strana získala 1,45% hlasů. Reda dříve pracovala jako asistentka v kanceláři bývalé europoslankyně Pirátské strany Amelie Andersdotter.[14] Dne 11. června 2014 byla Reda zvolena místopředsedkyní skupiny Greens/EFA v Evropském Parlamentu.[15] Reda dostala zodpovědnost zpravodaje pro reformu ochrany autorských práv.[16]

Další významné výsledky dosáhly Česká pirátská strana, která obdržela 4.78% hlasů, tedy 0.22% pod hranicí zvolení, Pirátská strana Lucemburska, která obdržela 4.23% hlasů, a Pirátská strana Švédska, která získala 2.19% hlasů, takže ztratila oba své poslance.[17] Islandská Pirátská strana vedla národní průzkumy veřejného mínění v březnu 2015 s 23,9%. V celé historii Islandu jako nezávislé země to bylo poprvé, kdy politická strana jiná než Strana nezávislosti vedla v průzkumech jako největší strana. Strana nezávislosti měla 23,4%, pouze 0,5% za Pirátskou stranou. Podle průzkumu by Pirátská strana získala 16 míst v Althingu.[18][19]

V dubnu 2016, v návaznosti na skandál Panama papers, měla v průzkumu veřejného mínění Islandská pirátská strana podporu 43% a Strana nezávislosti 21,6%,[20] ačkoli Pirátská strana nakonec v říjnových parlamentních volbách 2016 získala jen 15% hlasů.

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní organizace[editovat | editovat zdroj]

     Zvoleni do Evropského parlamentu
     Zvoleni celostátně
     Zvoleni lokálně
     Registrováni pro volby
     Registrováni v některých zemích
     Neregistrováni, ale aktivní
     Chybí informace

Pirátská Internacionála[editovat | editovat zdroj]

Pirátská internacionála (Pirate Parties International, PPI) je organizace zastřešující národní pirátské strany. Od roku 2006 organizace existovala jako volná unie[21] národních stran. Od října 2009 má status nevládní organizace (Feitelijke vereniging) se sídlem v Belgii. Organizace byla oficiálně založena na konferenci od 16. do 18. dubna 2010 v Bruselu, když byly stanovy organizace přijaty 22 národními pirátskými stranami zastoupenými na akci.[22]

Evropská pirátská strana[editovat | editovat zdroj]

Evropská pirátská strana (European Pirate Party, PPEU) je evropská politická strana, založená v březnu 2014, která se skládá z různých pirátských stran v rámci Evropských zemí.[23]

Piráti bez hranic[editovat | editovat zdroj]

Piráti bez hranic (Pirates Without Borders) je mezinárodní sdružení pirátů. Na rozdíl od Pirátské internacionály (která přijímá pouze strany jako členy s hlasovacím právem a organizace jako pozorující členy), Piráti bez hranic přijímají jednotlivce jako členy. PWB sami sebe vidí jako základ pro mezinárodní projekty. Prostřednictvím globální spolupráce se snaží odhalit dopad nadnárodních obchodních dohod na všechny lidi na Zemi a podporovat svobodu a demokracii.[24] PWB pochází z nezávislého výboru pro koordinaci Pirátských stran v německy mluvících zemích známého jako DACHLuke (DACHL = Německo-Rakousko-Švýcarsko-Lucembursko).

Od konference Pirátské internacionály 12. a 13. března 2011, PWB je "pozorovatel" Pirátské internacionály. Dříve nezávislý projekt "pirátské vysílání" se stal součástí Pirátů bez hranic od 3. května 2011.

Parti Pirate Francophone[editovat | editovat zdroj]

V Parti Pirate Francophone jsou organizovány francouzsky mluvící Pirátské strany. Současní členové jsou piráti stran v Belgii, Pobřeží Slonoviny, Francie, Kanady a Švýcarska.[zdroj?]

Národní strany[editovat | editovat zdroj]

Mimo Švédsko byly obdobné pirátské strany založeny ve více než 40 zemích.[25]

Účast ve volbách[editovat | editovat zdroj]

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

2009[editovat | editovat zdroj]

Stát Datum % Křesla
Švédsko 7. června 2009 7.13 2
Německo 7. června 2009 0.9 0

2013[editovat | editovat zdroj]

Stát Datum % Křesla
Chorvatsko[pozn. 1] 14. dubna 2013 1.13 0

2014[editovat | editovat zdroj]

Stát Datum % Křesla
Spojené království[pozn. 2] 22. května 2014 0.49 0
Nizozemí 22. května 2014 0.85 0
Rakousko[pozn. 3] 25. května 2014 2.1 0
Chorvatsko 25. května 2014 0.39 0
Česko 25. května 2014 4.78 0
Finsko 25. května 2014 0.7 0
Francie 25. května 2014 0.32 0
Německo 25. května 2014 1.45 1
Řecko[pozn. 4] 25. května 2014 0.90 0
Estonsko[pozn. 5] 25. května 2014 1.8 0
Lucembursko 25. května 2014 4.23 0
Polsko 25. května 2014 0.02 0
Slovensko 25. května 2014 2.58 0
Španělsko 25. května 2014 0.24 0
Švedsko 25. května 2014 2.23 0

Národní volby[editovat | editovat zdroj]

Země Datum % Křesla
Švédsko 17. září 2006 0.63 0
Německo 27. září 2009 1.95 0
Švédsko 19. září 2010 0.65 0
Spojené království 6. května 2010 0.35 0
Česko 29. května 2010 0.81 0
Nizozemsko 9. června 2010 0.11 0
Finsko 17. dubna 2011 0.51 0
Kanada 2. května 2011 0.02 0
Švýcarsko 23. října 2011 0.48 0
Španělsko 20. listopadu 2011 0.14 0
Řecko 6. května 2012 0.51 0
Řecko 17. června 2012 0.23 0
Nizozemsko 12. září 2012 0.32 0
Izrael 22. ledna 2013 0.05 0
Island 27. dubna 2013 5.10 3
Austrálie 7. září 2013 0.31 0
Norsko 9. září 2013 0.34 0
Německo 22. září 2013 2.19 0
Rakousko 29. září 2013 0.77 0
Lucembursko 20. října 2013 2.94 0
Česko 26. října 2013 2.66 0
Slovinsko 15. července 2014 1.34 0
Švédsko 14. září 2014 0.43 0
Izrael 17. března 2015 0.02 0
Finsko 19. dubna 2015 0.85 0
Spojené království 6. května 2015 0.43 0
Austrálie 2. července 2016 0.00009 0
Island 29. října 2016 14.48 10

Zvolení zástupci[editovat | editovat zdroj]

Zástupci hnutí Pirátské strany, zvolení do národních nebo nadnárodních parlamentů:

  • Christian Engström, europoslanec za Švédsko od roku 2009 do roku 2014
  • Amelia Andersdotter, europoslankyně evropského parlamentu za Švédsko od roku 2011 do roku 2014
  • Birgitta Jónsdóttir, poslankyně za Reykjavík, volební obvod jih od roku 2009 do roku 2013, a za Jihozápadní volební obvod od roku 2013
  • Libor Michálek, Senátor za Prahu 2 od roku 2012
  • Jón Þór Ólafsson, poslanec za Reykjavík, volební obvod jih od roku 2013
  • Helgi Hrafn Gunnarssonová, poslankyně za Reykjavík, volební obvod sever od roku 2013
  • Julia Reda, europoslankyně za Německo od roku 2014

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Konané v důsledku vstupu Chorvatska do EU.
  2. Strana se zúčastnila pouze v volebním obvodu severozápadní Anglie
  3. Strana kandidovala v alianci "Europa Anders" s dalšími dvěma stranami: Rakouskou komunistickou stranou a Der Wandel. Aliance zahrnovala také nezávislé kandidáty.
  4. s Ekologickými Zelenými
  5. Strana podporovala nezávislého kandidáta (Silver Meikar), který podporuje pirátský program.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pirate Party na anglické Wikipedii.

  1. About the PPI [online]. . [1]. (anglicky) 
  2. Copley, Caroline."Germany's ‘Pirate Party' hopes for election surprise", Reuters blog, Reuters, 20 September 2009. Ověřeno k 5 March 2014. 
  3. Engström, Christian. Urging MEPs to withdraw their Written Declaration 29 signatures [online]. WordPress.com, 2 June 2010, [cit. 2014-03-05]. [2]. (anglicky) 
  4. "Political pirates: A history of Sweden's Piratpartiet", Ars Technica, 26 February 2009. Ověřeno k 7 August 2015. 
  5. "What is the Pirate Party—and why is it helping Wikileaks?", New Republic, 24 January 2011. Ověřeno k 7 August 2015. 
  6. "Österreichs Piraten sehen grün", Future Zone, 19 September 2006. Ověřeno k 7 August 2015.de 
  7. "European elections 2009: Sweden's Pirate Party wins a seat in parliament", The Telegraph, 8 June 2009. Ověřeno k 7 August 2015. 
  8. "Sweden's Pirate party sails to success in European elections", The Guardian, 11 June 2009. Ověřeno k 7 August 2015. 
  9. "Pirate Parties: From digital rights to political power", BBC News, 18 October 2011. Ověřeno k 8 August 2015. 
  10. "Pirate party snatches seats in Berlin state election", The Guardian, 18 September 2011. Ověřeno k 7 August 2015. 
  11. "Pirates' Strong Showing in Berlin Elections Surprises Even Them", New York Times, 19 September 2011. Ověřeno k 7 August 2015. 
  12. "Iceland vote: Centre-right opposition wins election", BBC News, 28 April 2013. Ověřeno k 8 August 2015. 
  13. "Laurie Penny on Iceland's elections: A shattered fairy tale", New Statesman, 8 May 2013. Ověřeno k 8 August 2015. 
  14. "Julia Reda tops German list to European Parliament", Pirate Times, 6 January 2014. Ověřeno k 8 August 2015. 
  15. Election as Vice-President of the Greens/EFA Group [online]. [cit. 2015-08-08]. [3]. (anglicky) 
  16. "The Pirate Party's lone MEP might just fix copyright across the EU", New Statesman, 29 January 2015. Ověřeno k 8 August 2015. 
  17. "All Pirate Party votes in the EU election", Pirate Times, 26 May 2014. Ověřeno k 8 August 2015. 
  18. "The Pirates becomes the most popular political party in Iceland", Mirror, 19 March 2015. Ověřeno k 7 August 2015. 
  19. "The Pirate Party is now measured as the biggest political party in Iceland", Vísir, 19 March 2015. Ověřeno k 7 August 2015. 
  20. "Almost half of Icelandic nation now want the Pirate Party", Iceland Monitor, 6 April 2016. Ověřeno k 6 April 2016. 
  21. Pirate Parties International in the wiki of Pirate Parties International, retrieved 2011-01-21
  22. "22 Pirate Parties from all over the world officially founded the Pirate Parties International", Pirate Parties International, 2010-04-21. Ověřeno k 2012-04-05. 
  23. Here comes the European Pirate Party [online]. . [4]. (anglicky) 
  24. Pirates without Borders Wiki [online]. Pirates without Borders, [cit. 2012-04-05]. [5]. (anglicky) 
  25. Piratenpartij presenteert verkiezingsprogramma [online]. 3VOOR12 NL, 2010-05-20, [cit. 2011-04-09]. [6]. (Dutch) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pirátská strana ve Wikimedia Commons