Komunitarismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Komunitarismus (z angl. communitarianism, od lat. communitas, společenství) má v současné sociologii a filozofii dvojí, do jisté míry odlišný význam. Jde o směr politické filosofie, který proti individualismu zdůrazňuje společnost a společenství, společné hodnoty a obecný prospěch. Individuální práva je třeba udržovat v rovnováze se zájmy národní, případně nadnárodní společnosti.

Stejným pojmem se však označují i snahy o vytvoření národnostních, rasových či náboženských komunit, které nad „společný“ národní zájem kladou dílčí zájmy své komunity.

Komunitaristé nepředstavují kompaktní politickou skupinu, nýbrž volný filosofický směr.

Původ a charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pojem komunitarista je doložen v roce 1841, kdy jím John Goodwyn Barmby označil adepty utopického socialismu. Pojem komunitarismus však vznikl až po roce 1980, zejména jako odpověď na Rawlsovu knihu Teorie spravedlnosti. Komunitaristé vyšli ze studia starověkých republik a starověké politické filosofie, kde obec a společenství hrály významnější úlohu než v současných demokraciích.

Komunitaristé, hlásející se k národnímu nebo nadnárodnímu celku, kritizují úpadek občanské účasti na veřejných záležitostech a pokles zájmu o společenský život. Někteří se zasazují o takzvaná pozitivní práva, jako je bezplatné vzdělávání, zdravotnictví nebo sociální zajištění. Odvolávají se na starší myslitele, například na M. Bubera, N. Machiavelliho, J.-J. Rousseaua nebo A. Tocquevilla.

Komunitaristé dílčích zájmů naopak filozofii národního celku zpochybňují a s poukazem na partikulárnost své komunity usilují v rámci národního společenství o specifická práva.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Filozofové Marek Hrubec[1] a Luboš Blaha[2] rozšiřují komunitarismus na společenské projekty vázané na hodnoty a význam komunity nebo pospolitosti, tedy na různé druhy socialismu a komunismu (křesťanského, utopického, vědeckého).

Lukáš Perný dělí[3][4] komunitarismus na:

Hlavní představitelé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HRUBEC, M. Úvod. In: COHEN, G. A. (2006):Iluze liberální spravedlnosti. Praha: Filosofia, ISBN:8070072342.
  2. a b BLAHA, L. (2018): Antiglobalista. Bratislava: VEDA, ISBN: 978-80-224-1628-3.
  3. PERNÝ, Lukáš. Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie: Liberalizmus, komunitarizmus, neomarxizmus.. [s.l.]: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity v Prešove 160 s. Dostupné online. ISBN 9788055520452. (slovensky) Google-Books-ID: lSp1DwAAQBAJ. 
  4. PERNÝ, Lukáš. Lukáš Perný: Komunitarizmus ako alternatíva individualizmu. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2019-06-06 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Spor o liberalismus a komunitarismus. Příprava vydání Josef Velek. Praha: Filosofia, 1996. 152 s. ISBN 80-7007-089-7. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]