Přeskočit na obsah

ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o politické straně používající zkratku ČSSD. Možná hledáte: Sociální demokracii, stranu používající stejnou zkratku v minulosti.
ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie
Logo
ZkratkaČSSD
Datum založení21. ledna 2011
PředsedaJiří Paroubek
1. místopředsedkyněJana Volfová
MístopředsedaPetr Benda
Petr Gawlas
Pavel Havránek
ZakladatelJana Bobošíková
Jana Volfová
SídloU průhonu 1201/23
170 00 Praha
Rozkol od„21“
Ideologiesociální demokracie[1] (nárokováno)
nacionalismus[2][3]
euroskepticismus[4]
antiimigrace[5]
Politická pozicelevice[6]
Barvy
     oranžová
Volební výsledek1,33 % (PSP ČR 2021)
IČO71443240 (VR)
Rejstřík MV ČR359
Oficiální webcssdlidem.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021
0/200
Senát
0/81
Evropský parlament2024
0/21
Zastupitelstva krajů2024
2/675
Zastupitelstva obcí2022
2/61780
[7][8]
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie (zkratka ČSSD; dříve též Suverenita – Blok Jany Bobošíkové, Česká Suverenita a Volný blok) je česká levicová sociálnědemokratická politická strana. Zaregistrována byla 21. ledna 2011 a ustavující sjezd se konal 4. června téhož roku v Praze.[9] Strana vznikla po politickém rozchodu Jany Bobošíkové s Petrem Hannigem, se kterým spolupracovala v letech 2002–2010 jako předsedkyně své strany Politika 21 v rámci jeho strany Suverenita – Strana zdravého rozumu; právě Bobošíková stranu spoluzaložila. Předsedou strany je od roku 2024 bývalý předseda vlády Jiří Paroubek.

Ideologie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 strana vznikla jako pravicově populistická strana a profilovala se pravicově.[2] Od roku 2023 se strana hlásí k sociální demokracii, prosazuje boj proti korupci, omezení byrokracie, silným prvkem v programu je rovněž omezení imigrace, odpor vůči přijetí eura a euroskepticismus, členství ČR v EU i paktu NATO však respektuje.[5] Podle spoluzakladatelky Jany Bobošíkové strana zastává protiextremistické a protineonacistické postoje;[10] během předsednictvi Jany Bobošíkové někteří z politiků a politologů stranu definovali jako výrazně nacionální[11] a populistickou. Od roku 2024 se strana pod vedením předsedy Jiřího Paroubka profiluje jako levicová.[6] Během působení volebního lídra Lubomíra Volného působila na krajně pravicové pozici[12][13] a zastávala některé extremistické postoje.[14][15]

Historie strany

[editovat | editovat zdroj]

Suverenita – Blok Jany Bobošíkové

[editovat | editovat zdroj]

Strana vznikla v lednu 2011 pod názvem Suverenita – Blok Jany Bobošíkové. Její spoluzakladatelkou a první předsedkyní byla moderátorka Jana Bobošíková.[16]

Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2011

[editovat | editovat zdroj]

V doplňovacích volbách do Senátu v roce 2011, ve kterých se obsazovalo v Kladně místo po zemřelém senátorovi Jiřím Dienstbierovi, kandidovala Jana Bobošíková. Ani v těchto volbách Bobošíková se ziskem 7,29 % hlasů neuspěla a nepostoupila ani do druhého kola.

V polovině roku 2013 se spekulovalo o tom, že by se strana stala základem pro další působení bývalého prezidenta Václava Klause ve vysoké politice. V tomto ohledu si měla změnit název, mohla se dále nazývat Suverenita Václava Klause[17] nebo Suverenita a prosperita – Klausovci.[18] Další zvažovanou variantou bylo SUPR Klausovci.[19] Klaus se však nakonec rozhodl ve volbách nekandidovat a „klausovské síly“ se koncentrovaly ve straně Hlavu vzhůru – volební blok.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 členové strany kandidovali na kandidátkách strany Hlavu vzhůru – volební blok. Společně obdrželi 21 241 hlasů (0,42 %) a nezískali tak žádný mandát.[20]

Česká Suverenita

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2014 se předsedkyní strany stala její spoluzakladatelka a dosavadní statutární místopředsedkyně Jana Volfová, bývalá poslankyně za Českou stranu sociálně demokratickou, a strana změnila svůj název na Česká Suverenita.[21]

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014

[editovat | editovat zdroj]

Strana se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu v roce 2014. Lídryní kandidátky byla Jana Volfová. V těchto volbách strana obdržela 2 086 hlasů (0,13 %) a nezískala tak žádný mandát.[22]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 členové strany kandidovali na kandidátkách strany Blok proti islamizaci – Obrana domova. Společně obdrželi 5 077 hlasů (0,10 %) a nezískali tak žádný mandát.[23]

Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Senátu v roce 2018 kandidoval za Českou Suverenitu bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath. V obvodu 29 – Litoměřice získal 4,97 % hlasů.

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019

[editovat | editovat zdroj]

Strana se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu v roce 2019. Lídrem kandidátky byl David Rath. V těchto volbách obdržela 2 609 hlasů (0,11 %) a nezískala tak žádný mandát.[24]

Volný blok

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 do strany vstoupili poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko, kteří byli do sněmovny zvoleni v říjnu 2017 na kandidátce SPD.[25] Volný se následně stal volebním lídrem strany, která změnila svůj název na Volný blok.[26][27]

Před změnou názvu na Volný blok měla strana zhruba 80 členů, po změně názvu na jaře 2021 došlo k náboru členů a přibylo jich dalších 300 až 350.[28]

Strana v červnu téhož roku oznámila zájem účastnit se voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021.[29] Zájem kandidovat za Volný blok oznámili například Jana Bobošíková,[30] Hana Lipovská,[31] Ilona Csáková[32] a Roman Horký.[33] V těchto volbách obdržel Volný blok 71 587 hlasů (1,33 %) a nezískal tak žádný mandát.[34]

Opět Česká Suverenita

[editovat | editovat zdroj]

Po volbách do Poslanecké sněmovny se strana přejmenovala zpět na Česká Suverenita a odštěpily se od ní dvě strany, Volný blok a DOMOV, která vznikla přejmenováním starší strany Institut.[35]

Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2022 strana oznámila vznik koalice se stranami Rozumní a DOMOV pro volby do zastupitelstev obcí v roce 2022 v Praze, a předsedu strany DOMOV Davida Tygra Ploce jako kandidáta na primátora.[36]

Volba prezidenta České republiky 2023

[editovat | editovat zdroj]

V prezidentských volbách v roce 2023 strana podporovala kandidáta hnutí ANO Andreje Babiše.[37]

ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2023 došlo k další změně názvu strany, kterou iniciovala předsedkyně Jana Volfová poté, co si Česká strana sociálně demokratická (do června 2023 ČSSD) změnila název na prosté Sociální demokracie se zkratkou SOCDEM. Tím se uvolnila zkratka ČSSD, kterou nechala Volfová na ministerstvu vnitra obratem zaregistrovat. Zároveň se prodloužil název strany tak, aby odpovídal písmenům zkratky, a to na název ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie.

Volfová k přejmenování uvedla následující: Vyhodili ji, že jim kazí výsledky a že ji nechtějí. Jako starého psa. A já toho psa vzala, vykoupala a stále ho považuji za dobrého přítele. Podle Volfové má značka na politické scéně žít i nadále.

Předseda SOCDEM Michal Šmarda přitom na sjezdu konaném o dva týdny dříve, na němž ke změně názvu strany došlo, uvedl, že zkratku ČSSD žádné uskupení nevezme a doplnil, že strana má situaci právně ošetřenou. Ministerstvo vnitra uvedlo, že ze zákona nemělo jinou možnost než zkratku zaregistrovat, neboť zákon o sdružování politických stran nic podobného nezakazuje.[38] Šmarda uvedl, že se strana SOCDEM bude bránit právní cestou. Volfová naopak uvedla, že zvažuje podání žaloby na ochranu osobnosti kvůli Šmardovým výrokům, ve kterých uvedl, že Volfová značku ČSSD ukradla.[39]

V únoru 2024 do strany vstoupil bývalý předseda vlády Jiří Paroubek, který byl krátce po svém vstupu zároveň nominován na předsedu strany.[40] Tím se stal na sjezdu strany ještě v témže měsíci.[41] Bývalý prezident Miloš Zeman, který byl na sjezd pozván jako čestný host, členy strany označil jako dědice kdysi velké strany.[42]

V témže roce získala také strana poprvé krajské zastoupení, když do ní přešli 3 zastupitelé Moravskoslezského kraje původně zvolení za SPD.[43] Strana získala také 3 nezávislé zastupitele, bývalého senátora Jana Žaloudíka v Jihomoravském kraji, Elvíru Hahnovou v Ústeckém kraji a Petra Sojku v Jihočeském kraji.[44][45] Do strany vstoupili také některé postavy původní ČSSD, například bývalý poslanec Petr Benda, bývalý senátor Petr Gawlas, nebo bývalý hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler.

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024

[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2024 bylo oznámeno, že se strana zúčastní voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 a lídrem kandidátky bude Jiří Paroubek. Na dalších místech se objevili např. místopředseda strany a bývalý senátor Petr Gawlas, bývalý hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler, bývalý senátor Vladimír Dryml, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička nebo koordinátor iniciativy Ne základnám Leoš Valigurský.[46][47] Strana kandidovala v koalici s hnutím Směr Česká republika a stranou DOMOV.[48] Strana získala celkem 7 579 hlasů, což odpovídá 0,25 %.[49]

Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024

[editovat | editovat zdroj]

V krajských volbách v roce 2024 strana ve většině krajů kandidovala v rámci koalice Stačilo!, v Moravskoslezském kraji kandidovala v koalici se stranou DOMOV a s podporou Strany soukromníků České republiky.[50] ČSSD získala dva zastupitele, jeden mandát obdržel místopředseda strany Pavel Havránek ve Středočeském kraji a druhý obhájil Jan Žaloudík v Jihomoravském kraji.[51]

Vedení strany

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj názvu

[editovat | editovat zdroj]
  • SUVERENITA – Blok Jany Bobošíkové (SBB), 24. ledna 2011 – 27. ledna 2014
  • Česká Suverenita (ČS), 27. ledna 2014 – 5. února 2021
  • VOLNÝ blok – Česká suverenita (VOLNÝ blok), 5. února 2021 – 23. dubna 2021
  • VOLNÝ blok (Volný blok), 23. dubna 2021 – 26. ledna 2022
  • Česká Suverenita (Suverenita), 26. ledna 2022 – 29. června 2023
  • ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie (ČSSD), od 29. června 2023[52]

Loga strany

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo v letech 2011–2014
    Logo v letech 2011–2014
  • Logo v letech 2014–2018
    Logo v letech 2014–2018
  • Logo v letech 2021–2022
    Logo v letech 2021–2022
  • Logo v letech 2018–2021 a opět 2022–2023
    Logo v letech 2018–2021 a opět 2022–2023
  • Logo od roku 2023
    Logo od roku 2023

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Značka ČSSD znovu na scéně a zřejmě i s Paroubkem. Podle Šmardy to není moc vtipné - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-12-07 [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ENTER, Tomáš. Nacionálně-populistické politické strany v České republice: příčiny neúspěchu, podmínky etablování. Brno, 2009. bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Stanislav Balík. Dostupné online.
  3. ↑ HOKOVSKÝ, Radko; JANDA, Jakub. Politics and policies of integration in Austria, Hungary, Czechia, Denmark and at the EU level. Redakce Radko Hokovský, Jiří Kopal (eds.). Brno & Praha: League of Human Rights; European Values Think-Tank, 2013. ISBN 978-80-87414-12-5. Kapitola Czech Republic. 
  4. ↑ Malé strany a evropské volby [online]. Euractiv, 2014-05-21. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Program – ČSSD [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b DOLEJŠÍ, Václav; STUCHLÍKOVÁ, Lucie. Vlevo dole: I levice chce mít své Spolu. Ale nemá Fialu [online]. Seznam Zprávy, 2023-11-02 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do zastupitelstev obcí : Zastupitelé dle navrhující strany : Zastupitelstva obcí, městysů a měst [online]. Volby.cz [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Volby do zastupitelstev obcí : Zastupitelé dle navrhující strany : Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu [online]. Volby.cz [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Usnesení z ustavujícího sjezdu Archivováno 21. 8. 2011 na Wayback Machine., web strany
  10. ↑ JÍRA, Jiří. Suverenita Bobošíkové přichází také na Vysočinu [online]. zdarsky.denik.cz, 2011-04-18 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ Programová východiska a principy Archivováno 21. 8. 2011 na Wayback Machine., web strany
  12. ↑ KUBITA, Jan. Shluk Volných radikálů není nebezpečný. Naopak, demokratům spíš pomůže. iHNed.cz [online]. 2021-07-28 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Církev se distancovala od politiky Lipovské, jež kandiduje za extremisty - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ PETRŮ, Vojtěch. Krajní pravice se spojuje a vyhlíží růst popularity. Kvůli válce a inflaci. Deník Referendum [online]. 2022-06-23 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ Okamurův bratr Hayato: Voličům krajní pravice, jako je Trikolora nebo Volný blok, by pomohla převýchova [online]. 2021-10-13 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Bobošíková zakládá novou stranu - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2010-12-14. Dostupné online. 
  17. ↑ Právo; MARTINEK, Jan; OVČÁČEK, Jiří. Suverenita Václava Klause. Exprezident míří do vysoké politiky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-08-20 [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ ČTK; JIŘIČKA, Jan. Bobošíková jednala s exprezidentem. Ve hře je vznik Klausovců. iDNES.cz [online]. 2013-08-23 [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Právo; OVČÁČEK, Jiří. Klaus se vrátí, tvrdí Bobošíková. Strana se má jmenovat SUPR. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Suverenita - Blok Jany Bobošíkové změnila název i vedení. Deník.cz. 2014-01-19. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014 [online]. Volby.cz [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby.cz - Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 - Český statistický úřad | ČSÚ. www.volby.cz [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Evropského parlamentu 2019 - Volební speciál iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  25. ↑ Iniciátor poslanecké rvačky Volný chce sjednotit národovce a vystoupit z EU. iDNES.cz [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČTK; BRZYBOHATÁ, Anna. Volný blok bude bez kandidátů DSSS, oznámil Vandas. Strana své adepty stáhla. iDNES.cz [online]. 2021-08-03 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ Naši lidé [online]. Volný blok [cit. 2021-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-03. 
  28. ↑ JANÁKOVÁ, Barbora. Zmatky ve Volném bloku: Hnutí mění název, Volný zpochybňuje své členství a chce novou stranu. Deník N [online]. 2022-01-17 [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. 
  29. ↑ RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Volný blok jde do voleb s Dělnickou stranou. Okamura kandiduje sám. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-06-22 [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  30. ↑ Bobošíková bude kandidovat do Sněmovny. Za radikální blok poslance Volného. iDNES.cz [online]. 2021-07-12 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. 
  31. ↑ Hana Lipovská bude kandidovat do Sněmovny. Povede Volný blok v Pardubicích. iDNES.cz [online]. 2021-07-26 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ Zpěvačka Csáková chce do Sněmovny, kandiduje za blok poslance Volného. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-7-16 [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ Zpěvačka Csáková chce do Sněmovny, kandiduje za blok poslance Volného. iDNES.cz [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. 
  34. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 [online]. [cit. 2021-10-09]. Dostupné online. 
  35. ↑ VANÍČKOVÁ, Kateřina. Volný blok se osvobodil a přejmenoval. Teprve začínáme, tvrdí Volný. iDNES.cz [online]. 2022-02-10 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ ČTK, iDNES cz. Nová koalice nabízí za primátora „Tygra“ a jednání s Gazpromem o levném plynu. iDNES.cz [online]. 2022-06-16 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  37. ↑ IPORTAL24.CZ. Babiš, případně Bašta. Vlastenecké strany mají jasno! | iportaL24.cz [online]. 2023-01-12 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  38. ↑ Volfová ze Suverenity si přivlastnila značku ČSSD. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-29 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  39. ↑ SOCDEM bude o „ukradenou“ historickou značku ČSSD bojovat | Jihlavské listy | Noviny Kraje Vysočina. www.jihlavske-listy.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  40. ↑ Paroubek získal nominaci do čela ČSSD. Vrací se i Petr Benda | PrahaIN. www.prahain.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  41. ↑ Paroubek byl zvolen předsedou ČSSD, nahradil Janu Volfovou. Aktuálně.cz [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  42. ↑ KOPECKÝ, Josef. Je to vláda amatérů, řekl Zeman ČSSD, která si do čela zvolila Paroubka. iDNES.cz [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  43. ↑ Značka ČSSD znovu na scéně a zřejmě i s Paroubkem. Podle Šmardy to není moc vtipné - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  44. ↑ ČSSD v evropských volbách 2024. programydovoleb.cz [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  45. ↑ Paroubek zvolen předsedou ČSSD. Mezi delegáty dorazil i exprezident Zeman | iportaL24.cz [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  46. ↑ Paroubek povede ČSSD do eurovoleb jako lídr kandidátky. Ta obsahuje i řadu překvapivých jmen | iportaL24.cz [online]. 2024-03-29 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. 
  47. ↑ Kandidátka: ČSSD+DOMOV+Směr Eurovolby 2024. iDNES.cz [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online. 
  48. ↑ Oznámení koalic o financování volební kampaně a zřízení volebního účtu. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 
  49. ↑ Český statistický úřad [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  50. ↑ ČSSD A NEZÁVISLÉ OSOBNOSTI v krajských volbách 2024, Moravskoslezský kraj. ČSSD A NEZÁVISLÉ OSOBNOSTI v krajských volbách 2024, Moravskoslezský kraj [online]. 2024-09-07 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. 
  51. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané 20.9. – 21.9.2024 [online]. volby.cz [cit. 2024-09-22]. Dostupné online. 
  52. ↑ a b Seznam politických stran a hnutí, Ministerstvo vnitra České republiky

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti, 1 RH za HDK a 3 bezpartijní; 2 za SEN 21 a 1 za Piráty)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2024)
  • ANO (7 z toho 3 bezpartijní) a Přísaha (2 z toho 1 bezpartijní) v PfE
  • TOP 09 (2), STAN (2) a KDU-ČSL (1) v EPP
  • ODS (3) v ECR
  • KSČM (1)
  • Piráti (1) v Greens/EFA
  • SPD (1) v ESN
  • 1 bezpartijní za SD-SN
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ČSSD_–_Česká_suverenita_sociální_demokracie&oldid=24301147“