Jana Volfová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mgr. Jana Volfová

2. předsedkyně strany
SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové / Česká Suverenita
Úřadující
Ve funkci od:
18. ledna 2014
Předchůdce Jana Bobošíková

statutární místopředsedkyně strany
SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové
(od 26. 8. 13 do 18. 1. 14 úřadující předsedkyně)
Ve funkci:
4. června 2011 – 18. ledna 2014
Předchůdce subjekt vznikl
Nástupce Zdeněk Pavlíček

2. předsedkyně strany SUVERENITA /
SDŽ - Strana důstojného života
Ve funkci:
12. února 2007 – 28. ledna 2011
Předchůdce Eva Morávková
Nástupce Jana Volfová

místopředsedkyně NEZ/DEM
Ve funkci:
6. srpna 2005 [1] – 24. ledna 2007 [2]

poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 20. června 2002

zastupitelka města
Světlá nad Sázavou
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 2. listopadu 2006

zastupitelka Městské části Praha 7
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 14. listopadu 2002
Stranická příslušnost
Členství ČSSD (1989-2004)
NEZ/DEM (2005-2007)
S/SDŽ (2007-2011)
SBB/ČS (od 2011)

Narození 2. listopadu 1957 (60 let)
Praha
Československo Československo
Choť rozvedená
Děti dcera Jana a syn Zdeněk
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese pedagožka a politička
Webová stránka suverenita.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jana Volfová (* 2. listopadu 1957 Praha) je česká učitelka a politička, v letech 19982002 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR za ČSSD a předsedkyně organizace Sociálně demokratické ženy. Po odchodu ze strany byla v letech 20052007 místopředsedkyní NEZ/DEM, v letech 20072011 předsedkyní strany SDŽ - Strana důstojného života, od roku 2011 statutární místopředsedkyní formace SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové a od ledna 2014 její předsedkyně pod novým názvem Česká Suverenita. Od června 2015 je také první místopředsedkyní spolku Blok proti islámu.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jana Volfová uvádí, že je „z rodiny německých antifašistů, kteří za své názory skončili v koncentračních táborech“:[3] její prarodiče z otcovy strany byli krátce po 15. březnu 1939[4] zatčeni v Brně,[5] dědeček zahynul v koncentračním táboře Mauthausen, babička byla celou válku vězněna v Ravensbrücku.[6] Otec Volfové po srpnu 1968 emigroval do Švédska.[3]

Po maturitě na gymnáziu v roce 1977 Volfová pracovala v základním a středním školství; v letech 1982 až 1989 vystudovala Pedagogickou fakultu UK, obor český jazyk a občanská nauka. V letech 2002–2004 byla ředitelkou městské Střední odborné školy pro administrativu Evropské unie v Horních Počernicích.[7]

Je rozvedená, má dceru Janu a syna Zdeňka.[7]

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Volfová v listopadu 1989 vstoupila do České strany sociálně demokratické,[8] v letech 1993–1997 vykonávala funkci organizační tajemnice strany. V letech 1993–2004 byla předsedkyní organizace Sociálně demokratické ženy.[7] Ve funkci předsedkyně ženské sekce ČSSD se profilovala jako výrazná politická osobnost. V době vlády Miloše Zemana (v níž nebyla žádná žena) dokonce netradičním způsobem přikročila k ustavení Stínové vlády žen. Jinak ale byla politickou spojenkyní Miloše Zemana již od počátku 90. let.[9]

V komunálních volbách roku 1994 a znovu komunálních volbách roku 1998 byla za ČSSD zvolena do zastupitelstva městské části Praha 7. Ve volbách v roce 2002 byla zvolena z 2. místa kandidátky ve městě Světlá nad Sázavou.[10]

Ve volbách v roce 1998 byla zvolena do Poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Praha).[11] Byla členkou sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a členkou petičního výboru.[12]

V březnu 2004 předsednictvo ČSSD Volfovou vyškrtlo z kandidátky listiny na Vysočině, oficiálně pro podezření z finančních nesrovnalostí na střední škole, kde působila jako ředitelka; Volfová v červnu ze strany vystoupila. V následných volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004 podpořila kandidátní listinu Vladimíra Železného a byla poradkyní Jany Bobošíkové, která na této kandidátní listině vstoupila do Evropského parlamentu. V roce 2004 nastoupila jako OSVČ na post asistentky poslance Evropského parlamentu.[7] Spoluzakládala potom s Vladimírem Železným stranu Nezávislí demokraté, ve které se v srpnu 2005 stala místopředsedkyní. V lednu 2007 ovšem Nezávislé demokraty opustila v rámci odchodu skupiny Strany za životní jistoty.

Ta se následně přetvořila do SDŽ - Strany důstojného života, jejíž předsedkyní byla v letech 20072011 právě Volfová. V komunálních volbách roku 2010 za ni neúspěšně kandidovala do Zastupitelstva Městské části Praha 7.[13]

V roce 2011 spoluzaložila politickou stranu SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové a do roku 2014 byla její statutární místopředsedkyní.[8][14] Kvůli krajským volbám v roce 2012 se formálně přehlásila do Ústí nad Labem.[15] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v Jihomoravském kraji jakožto členka strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové na kandidátce subjektu HLAVU VZHŮRU - volební blok. Byla v pozici krajské lídryně, vzhledem k zisku 0,42 % hlasů v celé ČR se do Sněmovny nedostala.[16]

Po odchodu Jany Bobošíkové do subjektu HLAVU VZHŮRU - volební blok se Volfová stala v srpnu 2013 úřadující předsedkyní strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové. Tou byla až do poloviny ledna 2014, kdy sjezd strany rozhodl o změně názvu strany na Česká Suverenita a Volfová byla zvolená její předsedkyní. Bobošíková k tomu uvedla, že ona sama nadále zůstává předsedkyní subjektu HLAVU VZHŮRU - volební blok a že obě strany mají podobné zaměření a budou spolu úzce spolupracovat jako dvě politické eurorealistické síly.[17]

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2014 kandidovala jako lídryně České Suverenity[18], ale strana získala pouze 0,13 % hlasů.

V komunálních volbách v říjnu 2014 byla Volfová na 2. místě magistrátní kandidátky koalice hnutí Pro a České suverenity pod názvem PRO PRAHU. Magistrát kandidátní listinu odmítl zaregistrovat pro podobnost názvu s hnutím Pro Prahu developera Zbyňka Passera, ale městský soud v Praze nařídil magistrátu stranu zaregistrovat s odůvodněním, že volební zákon nesvěřuje registračnímu úřadu pravomoc přezkoumávat zaměnitelnost názvů volebních stran, které pro volby do zastupitelstev obcí podají kandidátní listinu.[19] Koalice Jany Volfové se hájila tím, že jednak se oba názvy liší způsobem zápisu, jednak její koalice avizovala tento název již koncem roku 2013, kdy se Passerovo hnutí ještě prezentovalo pod názvem Starostové pro Prahu. Nejasnosti vznikly i ohledně log obou hnutí. Logo se srdcem používalo Passerovo hnutí Pro Prahu, ale zaregistrované ho měla koalice PRO PRAHU. Passer z toho viní agenturu SPIN PR Petra Dimuna, která se v roce 2013 podílela na vzniku konceptu loga a poté jej prodala koalici Jany Volfové. Passer naznačoval podezření, že by mohlo jít o Dimunův pokus o podvod a parazitování na dobrém jménu a úspěchu Passerova hnutí.[20][21][22] Volfová získala nejvyšší počet hlasů, ale koalice propadla.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nezávislé demokraty vede Železný, chce do vlády [online]. iDNES.cz, 2005-08-06, [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  2. Zůstane Železný osamocen? [online]. Blesk.cz, 2007-01-26, [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  3. a b http://volfova.blog.idnes.cz/c/462140/nejsem-xenofobka-chci-jen-branit-svoji-zemi.html
  4. http://www.ceskasuverenita.cz/2014/03/12/tiskova-zprava-jana-volfova-kdu-csl-chajime-tscheska-interes/
  5. http://brnensky.denik.cz/online-rozhovor/jana-volfova-z-bloku-hlavu-vzhuru-odpovi-online-20131016.html
  6. http://www.novinky.cz/domaci/311054-suverenita-je-temer-nackovska-rekl-kalousek-potreboval-by-par-facek-zni-ze-strany.html
  7. a b c d Vlastní životopis
  8. a b Jana Volfová: nepřehlédnutelná politička [online]. aktualne.centrum.cz, [cit. 2013-01-01]. Dostupné online. (česky) 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1467, 1470.  
  10. http://volby.cz/pls/kv2002/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=11&xdz=2&xnumnuts=6101&xobec=569569&xstrana=7
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 [online]. volby.cz, [cit. 2013-01-01]. Dostupné online. (česky) 
  12. Jana Volfová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-01]. Dostupné online. (česky) 
  13. Počet obyvatel: 39 596 Osoba: Jana Volfová [online]. komunalnipolitika.cz, [cit. 2013-01-01]. Dostupné online. (česky) 
  14. http://www.suverenita.cz/pripravny-vybor-sbb--128.html Suverenita.cz
  15. http://zpravy.idnes.cz/stehovani-politiku-pred-volbami-doi-/domaci.aspx?c=A121002_1835741_usti-zpravy_alh
  16. Blok HLAVU VZHŮRU představil všechny lídry [online]. ParlamentníListy.cz, 2013-09-14, [cit. 2013-09-15]. Dostupné online.  
  17. Zemětřesení v Suverenitě, strana změnila název i vedení. A co Bobošíková? [online]. EuroZprávy.cz, 2014-01-18, [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  18. Kandidátka České Suverenity – volby do Evropského parlamentu [online]. Česká Suverenita, [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  19. Hnutí Pro Prahu si stěžuje na absurditu soudu. Ten povolil do voleb stejné názvy stran, Reflex.cz 13. 9. 2014, arb
  20. Pro Prahu i PRO PRAHU. Bizarní spor o stejné názvy dvou hnutí rozmotá až soud, Metro.cz, 27. 8. 2014, Robert Oppelt, Metro.cz
  21. Budete volit Pro Prahu, nebo PRO PRAHU? Dvě strany se jmenují stejně, Metro.cz, 6. 8. 2014, ČTK
  22. Praha musí do voleb pustit koalici Pro Prahu i hnutí PRO PRAHU, rozhodl soud, Metro.cz, 11. 9. 2014, ČTK
  23. http://volby.cz/pls/kv2014/kv111111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=4&xnumnuts=1100&xobec=554782&xstrana=1059&xstat=0&xvyber=0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]