Horní Heřmanice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Heřmanice
Centrum obce s kaplí Panny Marie
Centrum obce s kaplí Panny Marie
Znak obce Horní HeřmaniceVlajka obce Horní Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590631
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°19′46″ s. š., 15°55′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel141 (2022)[1]
Rozloha4,93 km²
Katastrální územíHorní Heřmanice
Nadmořská výška531 m n. m.
PSČ675 05
Počet domů56 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Horní Heřmanice
Horní Heřmanice č. p. 18
675 05 Rudíkov
horni.hermanice@seznam.cz
StarostaOta Šabacký
Oficiální web: www.obec-horni-hermanice.cz
Horní Heřmanice
Horní Heřmanice
Další údaje
Kód obce590631
Kód části obce42935
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Heřmanice (německy Ober Herschmanitz nebo Ober Hermanitz, latinsky Superius Herzmanicze[3]) jsou obcí ležící severně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 531 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 141[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1447.

Sousedními obcemi sídla jsou Uhřínov, Horní Radslavice, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a Nový Telečkov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec se poprvé připomíná v roce 1447, kdy byla zmíněna v zemských deskách, jako přepsaný majetek Jiřího z Kravař a Strážnice Janovi staršímu z Lomnice. Roku 1563 byly Heřmanice postoupeny Zikmundovi Heldtovi z Kementu, který byl majitelem meziřícského panství. V roce 1649 byl majitelem dvora v Heřmanicích Matouš Dvořák a byl osvobozen od robot a plateb, osvobodil jej Rudolf hrabě z Kounic.[4] Od roku 1563 pak až do reforem kolem roku 1848 spadaly Heřmanice pod meziříčské panství, mezi lety 1563 a 1592 patřily Heldtům z Kementu, následně Berkům z Dubé a Lipé, Kounicům, Ugartským a dalším rodům.[5] V roce 1810 skoro celá osada vyhořela, osadníci si poté vystavěli čtrnáct nových domů ve dvou řadách.[6] V roce 1815 pak byla ve vsi založena škola, do té doby byla přiškolena do Rudíkova.[4] Mezi lety 1850 a 1924 spadal pod Horní Heřmanice Nový Telečkov.[3] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD.[7]

Roku 1890 měla obec 43 domů a 264 obyvatel. V roce 1930 ve vesnici žilo 229 obyvatel a v roce 1950 už jen 177 obyvatel ve 44 domech.

Pokud jde o farnost, patřily Horní Heřmanice do farnosti Rudíkov a od první republiky patří do Uhřínova. Také školou patřily Heřmanice do Rudíkova. Do této školy chodily také děti z Nového Telečkova, Batouchovic a Bochovic. Roku 1890 začal učitel Antonín Střecha psát školní kroniku. Škola byla zrušena v 60. letech 20. století.[6]

Do roku 1849 patřily Horní Heřmanice do velkomeziříčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Horní Heřmanice pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Horních Heřmanic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 240 252 264 256 273 262 229 177 180 158 169 163 133

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Horní Heřmanice
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (56.81 %) ČSSD (39.18 %) ČSSD (30.86 %) ANO (35.06 %) ANO (47.05 %)
2. KDU-ČSL (15.9 %) ODS (14.86 %) KSČM (19.75 %) ČSSD (12.98 %) SPOLU (15.29 %)
3. ODS (11.36 %) KSČM (13.51 %) KDU-ČSL (12.34 %) SPD (10.38 %) Piráti+STAN (11.76 %)
účast 77.88 % (88 z 113) 66.07 % (74 z 112) 74.55 % (82 z 110) 73.33 % (77 z 105) 79.63 % (86 z 108)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Horní Heřmanice
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (52.72 %) ČSSD (36.95 %) ČSSD (36.73 %) ANO (21.27 %)
2. ODS (25.45 %) KSČM (28.26 %) KSČM (14.28 %) KDU-ČSL (14.89 %)
3. DOHODA pro Vysočinu (7.27 %) Pro Vysočinu (15.21 %) ANO 2011 (12.24 %) Piráti (12.76 %)
účast 50.91 % (56 z 110) 43.64 % (48 z 110) 44.95 % (49 z 109) 44.04 % (48 z 109)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (11 hlasů). Volební účast byla 76.36 %, tj. 84 ze 110 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (55 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (23 hlasů). Volební účast byla 72.22 %, tj. 78 ze 108 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 75.24 %, tj. 79 ze 105 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (29 hlasů). Volební účast byla 82.69 %, tj. 86 ze 104 oprávněných voličů.[20]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička s křížkem – na návsi, stojí mezi lípami
  • Památný kámen s reliéfem řeckého kříže

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 414 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 316. 
  4. ↑ a b KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres. V nakl. GARN 1. vyd. vyd. Brno: GARN 472 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-71-4, ISBN 80-86347-71-0. OCLC 761168402 S. 186–188. 
  5. ↑ KLÍMOVÁ, Radka. Heraldické památky bývalého velkomeziříčského panství. Brno, 2010 [cit. 2020-04-05].   s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
  6. ↑ a b Kraj Vysočina : města a obce kraje Vysočina : tradice, historie, památky, turistika, současnost.. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia 413 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904275-2-5, ISBN 80-904275-2-9. OCLC 879563331 
  7. ↑ ZÁSTĚROVÁ, Olga. Kolektivizace zemědělství na Velkomeziříčsku v letech 1949-1960. Brno, 2013 [cit. 2020-04-05].   s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Denisa Nečasová. Dostupné online.
  8. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 83. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Horní_Heřmanice_(okres_Třebíč)&oldid=21277234“