Horní Heřmanice (okres Třebíč)
Horní Heřmanice | |
Centrum obce s kaplí Panny Marie | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 590631 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Třebíč |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°19′46″ s. š., 15°55′13″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 139 (2020)[1] |
Rozloha | 4,93 km² |
Katastrální území | Horní Heřmanice |
Nadmořská výška | 531 m n. m. |
PSČ | 675 05 |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Horní Heřmanice Horní Heřmanice č. p. 19 675 05 Rudíkov horni.hermanice@seznam.cz |
Starosta | Ota Šabacký |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Horní Heřmanice | |
Další údaje | |
Kód obce | 590631 |
Kód části obce | 42935 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horní Heřmanice (německy Ober Herschmanitz nebo Ober Hermanitz, latinsky Superius Herzmanicze[2]) jsou obcí ležící severně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 531 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 139[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1447.
Sousedními obcemi sídla jsou Uhřínov, Horní Radslavice, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a Nový Telečkov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec se poprvé připomíná v roce 1447, kdy byla zmíněna v zemských deskách, jako přepsaný majetek Jiřího z Kravař a Strážnice Janovi staršímu z Lomnice. Roku 1563 byly Heřmanice postoupeny Zikmundovi Heldtovi z Kementu, který byl majitelem meziřícského panství. V roce 1649 byl majitelem dvora v Heřmanicích Matouš Dvořák a byl osvobozen od robot a plateb, osvobodil jej Rudolf hrabě z Kounic.[3] Od roku 1563 pak až do reforem kolem roku 1848 spadaly Heřmanice pod meziříčské panství, mezi lety 1563 a 1592 patřily Heldtům z Kementu, následně Berkům z Dubé a Lipé, Kounicům, Ugartským a dalším rodům.[4] V roce 1810 skoro celá osada vyhořela, osadníci si poté vystavěli čtrnáct nových domů ve dvou řadách.[5] V roce 1815 pak byla ve vsi založena škola, do té doby byla přiškolena do Rudíkova.[3] Mezi lety 1850 a 1924 spadal pod Horní Heřmanice Nový Telečkov.[2] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD.[6]
Roku 1890 měla obec 43 domů a 264 obyvatel. V roce 1930 ve vesnici žilo 229 obyvatel a v roce 1950 už jen 177 obyvatel ve 44 domech.
Pokud jde o farnost, patřily Horní Heřmanice do farnosti Rudíkov a od první republiky patří do Uhřínova. Také školou patřily Heřmanice do Rudíkova. Do této školy chodily také děti z Nového Telečkova, Batouchovic a Bochovic. Roku 1890 začal učitel Antonín Střecha psát školní kroniku. Škola byla zrušena v 60. letech 20. století.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 240 | 252 | 264 | 256 | 273 | 262 | 229 | 177 | 180 | 158 | 169 | 163 | 133 |
Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaplička s křížkem – na návsi, stojí mezi lípami
- Památný kámen s reliéfem řeckého kříže
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Doležal – generálmajor, vojenský pilot, pilot francouzské cizinecké legie, pilot RAF
- Jozef Trojan – odbojář a politik
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 414 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 316.
- ↑ a b KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres. V nakl. GARN 1. vyd. vyd. Brno: GARN 472 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-71-4, ISBN 80-86347-71-0. OCLC 761168402 S. 186-188.
- ↑ KLÍMOVÁ, Radka. Heraldické památky bývalého velkomeziříčského panství. Brno, 2010 [cit. 2020-04-05]. s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ a b Kraj Vysočina : města a obce kraje Vysočina : tradice, historie, památky, turistika, současnost.. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia 413 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-904275-2-5, ISBN 80-904275-2-9. OCLC 879563331
- ↑ ZÁSTĚROVÁ, Olga. Kolektivizace zemědělství na Velkomeziříčsku v letech 1949-1960. Brno, 2013 [cit. 2020-04-05]. s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Denisa Nečasová. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Heřmanice na Wikimedia Commons
- Horní Heřmanice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci