František Doležal (voják)
| Ing. František Doležal | |
|---|---|
| Narození | 1. června 1917 Horní Heřmanice |
| Úmrtí | 26. září 1997 (ve věku 80 let) Praha |
| Národnost | Češi |
| Povolání | pilot, voják a vojenský letec |
| Ocenění | Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (1941) Československý válečný kříž 1939 (1941) Československá medaile za zásluhy (1946) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Doležal (1. června 1917 Horní Heřmanice[1] – 26. září 1997 Praha[2]) byl český voják.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
František Doležal se narodil v roce 1917, jeho otcem byl zemědělec. Vystudoval gymnázium ve Velkém Meziříčí, roku 1936 vstoupil do československé armády, do letectva. V Prostějově absolvoval letecké učiliště a zkrácený výcvik na Vojenské akademii v Hranicích. Následně byl nasazen na 62. dálkozvědnou bojovou letku jako pozorovatel. Po roce 1939 znovu nastoupil na letecké učiliště v Prostějově a pokračoval ve výcviku. Ten však nedokončil, neboť začala okupace.
V červenci roku 1939 pak odešel do Polska a později do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie. Začínal jako pilot francouzské cizinecké legie v hodnosti seržanta, v dubnu 1940 byl povýšen na poručíka. V roce 1940 po obsazení Francie německou armádou odešel do Velké Británie. V červenci téhož roku nastoupil do 311. československé bombardovací perutě RAF. Ve stejné jednotce působil i spolužák Františka Doležala Leoš Smrček, který zemřel roku 1941. V témže roce přešel Doležal do jednotky pro přelety bojových letounů přes Atlantský oceán. Na podzim roku 1942 pak opět přešel do československé perutě a byl přeškolen na letouny Liberator B-24.
Po konci druhé světové války převážel občany a materiál z Británie do Prahy a následně nastoupil na Ministerstvo národní obrany, na velitelství letectva. Po válce také nastoupil na Vysokou školu vojenskou v Praze a od roku 1951 vyučoval na Vojenské akademii v Brně. Mezi lety 1970 a 1978 pracoval opět na Ministerstvu národní obrany na velitelství letectva. Od roku 1972 nesl hodnost generálmajora.[1] Od roku 1978 byl v důchodu.[2][3][4]
Získal čtyři československé válečné kříže 1939, československou medaili Za chrabrost, medaili Za zásluhy I. stupně, medaili Za službu vlasti, medaili Za obranu vlasti, titul Zasloužilý vojenský letec a titul Zasloužilý pracovník československého letectva.[1] Oženil se během druhé světové války ve Velké Británii, roku 1943 se manželům Františkovi a Molly narodila dcera Jarmila. Následně žili v Československu. Po odchodu do důchodu prováděl anglicky mluvící turisty po Praze a zajímal se o historii.[2]
Měl bratra Jana, který během druhé světové války působil jako převaděč, byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15–17.
- ↑ a b c MEJZLÍK, Jaroslav. Generál major Ing.František Doležal [online]. Bojovali za Československo [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Generálmajor František Doležal [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b František Doležal [online]. Budišov: Městys Budišov [cit. 2021-08-03]. S. 43. Dostupné online.
- Čeští generálové
- Absolventi Vojenské akademie v Hranicích
- Příslušníci francouzské cizinecké legie
- Příslušníci 311. československé bombardovací perutě RAF
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Narození 1. června
- Narození v roce 1917
- Narození v Horních Heřmanicích (okres Třebíč)
- Úmrtí 26. září
- Úmrtí v roce 1997
- Úmrtí v Praze