Rouchovany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rouchovany
Rouchovany od západu
Rouchovany od západu
Znak obce RouchovanyVlajka obce Rouchovany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 591629
Pověřená obec Hrotovice
Obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 154 (2021)[1]
Rozloha 24,76 km²
Nadmořská výška 360 m n. m.
PSČ 675 57
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Rouchovany 35
67557 Rouchovany
obec@rouchovany.cz
Starosta Ing. Vladimír Černý
Oficiální web: www.rouchovany.cz
Rouchovany
Rouchovany
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Soubor:Legitimace Leopold Kalina Rouchovany.jpg
Na legitimaci člena Invalidního fondu dobr. sborů hasičských z roku 1893 je podepsán i Titus Krška, první starosta moravských hasičů a autor hasičské kroniky z roku 1898.
Odznak k otevření sokolovny
Hody 2017: dvanáct párů stárků se stárkovéma, soubor Rouchováček a kapela Túfaranka ze Šakvic
Pobožně obcuj, bedlivě pracuj, bratrstvo miluj, v Pánu se raduj![2]
Historický znak Rouchovan. Král Matyáš Korvín jej městečku udělil privilegiem ze 4. října 1486 vydaným ve Vyškově

Obec Rouchovany se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy II/396, obcí také prochází cyklistická trasa 401. Na části katastru obce stojí Jaderná elektrárna Dukovany

Sousedními obcemi sídla jsou Horní Kounice, Rešice, Tavíkovice, Dukovany, Hrotovice, Litovany, Slavětice a Přešovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce pochází pravděpodobně ze slova ruchati, jež bylo základem pozdějších názvů obce (Ruchov, Rohowan, Rochowann, Rouchovany). 4000 let př. n. l. se na dvou lokalitách v katastru obce usídlil lid s moravskou malovanou keramikou.[3] V pozdější době, vzniká v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243.

V blízkém okolí se nachází archeologická lokalita Mstěnice nebo hrady Rabštejn, Templštejn, Holoubek.

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Dobrovolný sbor hasičský
Sbor založil roku 1882 c.k. poštmistr a starosta obce Jan Kment s nadučitelem Václavem Všetečkou,[4], SDH Rouchovany[5] vlastní dvouproudní stříkačku z roku 1897.
Myslivecký spolek Rouchovany
V roce 2017 měl 19 členů, 1 adepta a 3 čestné členy. Výkon práva myslivosti provádí v pronajaté honitbě o výměře 1576 hektarů[6].
Moravský rybářský svaz, pobočný spolek Rouchovany
Obhospodařuje rybářské revíry Rokytná 3[7] a Rokytná 3A[8].
Sokolská jednota, župa plukovníka Švece
Roku 1891 chodili členové na cvičení do Skryjí, kde se cvičilo na pile L. Rosenbauma, v Rouchovanech se cvičilo ve stodole br. Štěpánka (dům č. 13 proti škole). Roku 1892 byl jednotě darován prapor, roku 1928 z darů občanů byla postavena budova sokolovny.
Divadelní a loutkový soubor
  • 1896 zal. Svatojosefská jednota, divadlo se hrálo v radnici.
  • 1918 zal. divadelní soubor Sokola, o prázdninách 1918 účinkoval i osmnáctiletý Slávek[9] jako Vojnar ve Vojnarce.[10]
  • 1924 zal. loutkové divadlo Sokola, loutky pořízeny od firmy Petrus[11] z Třebíče
  • 1928 postavena sokolovna, v jejímž suterénu se dodnes hraje loutkové divadlo
Rouchovanští loutkaři každý rok přes zimu nacvičí a na jaře odehrají novou hru pro děti. V roce 2017 to byla pohádka "Jak kašpárek přechytračil draka".
Divadlo se hrálo v Rouchovanech i za války, pochopitelně pod hlavičkou MNS. V roce 1941 sehráli rouchovanští ochotníci hru Příklady táhnou[12] od Jana Snížka, v roce 1942 hru Pasekáři[13], kterou napsal spisovatel Sokol-Tůma.
Na divadelní hry spolku Aktivní matky navázal Rouchovanský ochotnický spolek RUM[14], který měl v srpnu 2016 premiéru hrou "Nájemníci pana Swana". Velký úspěch měl i písničkál "Stalin"[15], muzikál "Tři a půl mušketýra" nebo veselohra "Chyťte zloděje".
Oddíl kopané
  • 1932 - vznik oddílu kopané v Rouchovanech
  • 1950 - oddíl hraje pod Sokolem Rouchovany
  • 1962 - otevření stadionu u sokolovny
  • 1984 - navázání družby s fotbalisty z Fuchshainu
  • 1985 - zastřešení tribuny
  • 1998 - vznik klubu 1.SK Rouchovany
  • 2002 - zatravnění hřiště
  • 2007 - vznik stránek www.1skrouchovany.cz[16]
Hudební skupiny
Historie dechové hudby v Rouchovanech začíná v době první republiky. Po druhé světové válce se z Rumunska vrátil do rodné vesnice Karel Nebert a převzal vedení rouchovanské kapely. Na posledním všesokolském sletu v roce 1948 měla kapela 49 členů. Současný kapelník dechové hudby Rouchovanky[17], Standa Slatinský, kapelu převzal v r.2001 s pěti muzikanty.
V roce 1967 založil učitel František Sobotka skupinu Star. V roce 1969 se začíná formovat po boku skupiny Star nová kapela Orfeus[18], v které se za padesát let existence vystřídalo na hráčských a pěveckých postech 51 muzikantů. V roce 2017 hraje Orfeus ve složení: Jiřina Procházková (zpěv), Miloš Khor (kytara, bicí), Přemek Forst (sax, klávesy, kytara), Pavel Popp (harmonika, klávesy), František Voborný (basa).
Další kapely z Rouchovan jsou hard rocková skupina Cayman[19] nebo heavy metalová skupina Vanderoy[20].

Svatováclavské hody[editovat | editovat zdroj]

Hody jsou všeobecně vnímány jako oslava sklizně a úrody. První hody na svátek sv. Václava (28. září) se konaly v Rouchovanech už v roce 1930. Domluvily se na tom spolky TJ Sokol a M.J.R.D.[21] Řízením hodů byl pověřen Vratislav Bělík, který další rok navrhl a obstaral čtyři ženské kroje, vesty pro stárky byly zakoupeny až v roce 1933. Tyto první kroje byly pořízeny a zaplaceny republikánským dorostem.

V roce 1947 zavádělo 8 krojovaných plus chasa, dnes pravidelně zavádí 12 krojovaných párů.

Výstavy a výroční trhy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 se konala v Rouchovanech krajinská hospodářsko-průmyslová výstava v budově obecní školy a různých budovách a pozemcích obecních.
9. září v neděli – výstavu zahájil starosta Jan Kočí, odpoledne slavnost obžínková, večer věneček s hudbou pana Černého.
10. září – výstava dobytka a zvířectva (45 vystavovatelů), plodiny (6 vystavovatelů), stroje hospodářské (28 vystavovatelů), živnostníci (30 vystavovatelů)
11. září – závody v orání, odpoledne koncert
12. září – hromadné návštěvy spolků, odpoledne přednášky
13. září – hromadné návštěvy školních dítek, odpoledne rozdílení odměn
Výroční trhy se konaly v Rouchovanech čtyřikrát do roka, první den byl vždy trh na dobytek, druhý den na zboží. V roce 1936 byly trhy 7.–8. dubna, 16.–17. června, 1.–2. září, 22.–23. prosince.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V obci stojí škola T. G. Masaryka, jejíž budovu prezident první Československé republiky navštívil.[22][23] V roce 2017 byl v Rouchovanech otevřen zimní stadion s rolbovanou lední plochou.[24] Obec provozuje veřejné tábořiště u přírodního rybníku Stejskal.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Rouchovan[25]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1393 1376 1353 1473 1454 1547 1573 1303 1353 1252 1201 1098 1101

K 31.12.2017 žilo v Rouchovanech 1106 obyvatel a v Šemikovicích 70 obyvatel.
Dle sčítání lidu ze dne 31.12.1900 bylo v Rouchovanech 101 koní, 438 kusů hovězího dobytka a 251 prasat.[26]

V obecních volbách, které se konaly 27.9.1931, nekandidovala žádná levicová strana (soc.demokraté, komunisté) ale ani fašisté. Nejvíce hlasů obdrželi republikáni 344, živnostníci 63, lidovci 73, nár.socialisté 69.[29]

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

K Rouchovanům patří pět mlýnů[30] na potoku Rouchovanky, jejich názvy jsou:
Dnešní názvy: Pachrův[31], Urbánkův[32], Soukupův[33], Texlův[34], Šabatův[35]
V roce 1910:   Roháčův, Pelebaumův, Zárubský, Loupalův, Piruchtův[36]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Farnost Rouchovany[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Rouchovany se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství. Do farnosti patří 3 obce:

a také dvůr Boříkovice a statek Nové Dvory. Do roku 1975 do farnosti patřily i 3 zaniklé vsi:[37]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Stanovy Sv. Josefské Jednoty v Rouchovanech online
  3. HOLUB, Martin; KAISER, Ladislav; KOČÁR, Petr, Romana Kočárová, Milan Vokáč, Jitka Knotková. Nové sídliště lidu kultury s vypíchanou keramikou v Rouchovanech na Třebíčsku. Archeologie Západních Čech. 2013, sv. 6, čís. 6, s. 7-15. Dostupné online [cit. 2015-12-28]. ISSN 1804-2953. 
  4. Hasičská kronika 1898, str.499
  5. SDH Rouchovany na facebooku
  6. Zpravodaj obce 2017
  7. revír Rokytná 3
  8. revír Rokytná 3A
  9. Vítězslav Nezval - Z mého života, 1959
  10. Databáze českého amatérského divadla
  11. Řezbář Alois Petrus, stránky muzea ve Svitavách
  12. Sportovní den v Rouchovanech, Moravská orlice 27.7.1941
  13. Divadelní ochotníci na Hrotovsku, Moravská orlice ze 17.2.1943
  14. RUM - Rouchovanští umělci
  15. Videozáznam z písničkálu "Stalin"
  16. 1skrouchovany.cz
  17. Dechová hudba Rouchovanka
  18. Zpravodaj obce 2017
  19. Cayman rock Rouchovany
  20. Vanderoy hard rock-metal Rouchovany
  21. M.J.R.D. zkr. místní jednota republikánského dorostu
  22. Dr.J.Všetečka: Vzpomínky, T. G. Masarykovi k šedesátým narozeninám, Praha 1910, str. 238
  23. Sborník oceněných literárních prací a studentů III. a IV. ročníku soutěže TGM - život, dílo a odkaz pro současnost str.23-40, vydalo nakladatelství Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2014, ISBN 978-80-87173-28-2
  24. ČERNÝ, Kamil. S rybníkem se to nedá srovnávat, říká rolbař. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-21 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online. 
  25. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  26. Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené, Vídeň 1906, str. 109
  27. Katalog krajinské hospodářsko-průmyslové výstavy v Rouchovanech roku 1900 online
  28. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod z roku 1927, str. 1801 online
  29. Večer lidový deník z 29.09.1931
  30. Nikola Hrubešová: Historie rouchovanských mlýnů na pozadí dějinných souvislostí, diplomová práce, Brno 2013
  31. Pachrův mlýn na vodnimlyny.cz
  32. Urbánkův mlýn na vodnimlyny.cz
  33. Soukupův mlýn na vodnimlyny.cz
  34. Texlův mlýn na vodnimlyny.cz
  35. Šabatův mlýn na vodnimlyny.cz
  36. Catalogus cleri dioeceseos Brunensis, 1910, str.237-238
  37. CICVÁREK, Jiří. Zrušené obce při výstavbě jaderné elektrárny: Dukovany [online]. Obec Dukovany, 2006-04-09 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  38. Nemovité kulturní památky jižní Moravy, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2000 str. 94 [online]. Muzejní a vlastivědná společnost [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  39. Rouchovany, kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Noc kostelů [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-19. 
  40. ČEZ. První výročí posvěcení Rouchovanské madony | Aktivní zóna [online]. Aktivní zóna, 2012-08-15 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  41. seznam padlých na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vratislav Bělík, Kostel panny Marie v Rouchovanech, Nákladem vlastním 1939
  • Bohumil Samek a Kaliopi Chamonikola, Rouchovanská madona a její chrám, Obecní úřad v Rouchovanech 2011, ISBN 978-80-260-0234-5
  • Karel Nebert, Tři skladby pro housle a klavír, 2016
  • kol. autorů, Rouchovany historie slovem a obrazem, F.R.Z. agency 2013, ISBN 978-80-87332-56-6
  • kol. autorů, Róchovsky hode slovem i obrazem, F.R.Z. agency 2014, ISBN 978-80-87332-78-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]