Rouchovany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rouchovany
Rouchovany od západu
Rouchovany od západu
Znak obce RouchovanyVlajka obce Rouchovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591629
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 161 (2022)[1]
Rozloha24,77 km²
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ675 57
Počet domů448 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduRouchovany 35
675 57 Rouchovany
obec@rouchovany.cz
StarostaIng. Vladimír Černý
Oficiální web: www.rouchovany.cz
Rouchovany
Rouchovany
Další údaje
Kód obce591629
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Upomínka na 25leté jubileum dobrovolného sboru hasičského v ROUCHOVANECH. Autorem cínové medaile (30 mm, 10,42 g) z roku 1907 je Václav Karel Šmakal
kapela Sokola Rouchovany, XI. slet Praha 1948
Odznak k otevření sokolovny
Hody 2017: dvanáct párů stárků se stárkovéma, soubor Rouchováček a kapela Túfaranka ze Šakvic
Pobožně obcuj, bedlivě pracuj, bratrstvo miluj, v Pánu se raduj![3]
Historický znak Rouchovan. Král Matyáš Korvín jej městečku udělil privilegiem ze 4. října 1486 vydaným ve Vyškově

Obec Rouchovany (Ruchov, Rohowan, Rochowann, Rouchovany, Ruchowan) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Obcí prochází silnice druhé třídy II/396, obcí také prochází cyklistická trasa 401. Na části katastru obce stojí Jaderná elektrárna Dukovany. Obcí protéká řeka Rouchovanka.[4] V blízkém okolí se nachází archeologická lokalita Mstěnice nebo hrady Rabštejn, Templštejn, Holoubek.

Sousedními obcemi sídla jsou Horní Kounice, Rešice, Tavíkovice, Dukovany, Hrotovice, Litovany, Slavětice a Přešovice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Rúchované – "lidé z Rúchova nebo Rúchovic". Jednalo se tedy o přesídlence z jiné osady toho jména (jejím pozůstatkem zřejmě je samota Rouchovice u nedalekých Litovan). Jméno Rúchov/Rúchovice bylo odvozeno patrně od osobního jména Rúch, domácké podoby jména Rudolf, případně (v případě Rúchovic) od osobního jména Rúcho totožného s obecným rúcho – "roucho". Místní jméno znamenalo buď "Rúchův majetek" (Rúchov) nebo "Rúchovi lidé" (Rúchovice, ve starším tvaru Rúchovici).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

4000 let př. n. l. se na dvou lokalitách v katastru obce usídlil lid s moravskou malovanou keramikou.[6] V pozdější době, vzniká v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy jsou zmíněny jako ves Ruchowan, která patřila mezi zeměpanská sídla. V době panování Jana Jindřicha Lucemburského byly zadlužené Rouchovany prodány Bohušovi ze Steřice, roku 1343 pak Karel IV. pomohl Smilovi z Lichtenburka a majetek Rouchovan tak připadl právě Smilovi, po jeho smrti pak připadly zpět Janovi Jindřichovi Lucemburskému, který je pak odkázal roku 1366 synovi Prokopovi Lucemburskému. Prokop pak daroval vesnici a hrad Rabštejn Hynkovi z Kunštátu.[4]

V roce 1353 byly Rouchovany již městečkem a roku 1369 získali občané městečka mílové právo a možnost odkazovat majetek závětí. V době válek mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad byly okolní vesnice pobořeny a Rouchovany také značně poničeny a poklesly na dědinu, Matyáš Korvín zabavil Rouchovany majiteli Janu z Pernštejna a daroval je Jindřichovi z Lipé. Ten byl majitelem i blízkých Ivančic nebo Moravského Krumlova a tak se staly Rouchovany součástí ivančického panství.[4]

Po jeho smrti pak Ivančice připadly Pertoldovi IV., ten však roku 1476 zastavil část majetků včetně Rouchovan Vilémovi z Pernštejna, ten se stal také poručníkem Pertoldova syna Jindřicha z Lipé. Ten se v dospělosti oženil s dcerou Viléma z Pernštejna a získal tak zpět zastavené rodinné statky včetně Rouchovan. V roce 1486 pak byly opět Rouchovany povýšeny na městečko, v tu dobu také jim byl udělen znak, který si nechaly roku 1497 potvrdit od Rudolfa II. V roce 1513 zemřel Jindřich z Lipé a majitelem Rouchovan se stal Jan z Lipé, pánům z Lipé Rouchovany patřily až do doby pobělohorské, kdy Pertoldovi VI. byly zabaveny majetky a on zemřel ve vězení. V roce 1622 pak získal od krále Ferdinanda II. krumlovské panství s Rouchovany Gundakar z Lichtenštejna, Lichtenštejnové byli majiteli panství až do roku 1848.[4]

Roku 1604 byla v Rouchovanech postavena budova radnice. V roce 1629 vyhořel kostel Nanebevzetí Panny Marie, ten pak byl v roce 1853 přebudován do nynější podoby, roku 1629 pak byl také od kostela přemístěn hřbitov na místo za vesnicí. Během třicetileté války byly Rouchovany poničeny a obec se velmi zadlužila, při vpádu švédských vojsk do Rouchovan uteklo mnoho obyvatel do okolních lesů. Roku 1805 vtrhli do vesnice francouzští vojáci a následně neopatrným chování vznikl velký požár, který poničil velkou část Rouchovan. Po roce 1850 v obci byly založeny peněžní ústavy, sbor hasičů (1892[7]) nebo pošta, roku 1895 byla postavena nová školní budova.[4]

Roku 1906 byl do obce zaveden telegraf a roku 1910 telefonní přípojka.[7] V roce 1914 byla vesnice elektrifikována, roku 1924 byla postavena měšťanská škola, roku 1928 sokolovna, roku 1931 odborná škola hospodářská a v roce 1938 mlékárna.[4] Během druhé světové války byly roku 1941 odvlečeni čtyři občané Rouchovan, vrátili se během války zpět. Byly rekvírovány zvony kostela a na konci války byla vesnice bombardována a při tom zemřelo 6 lidí.[7]

Po skončení druhé světové války bylo postaveno roku 1951 koupaliště a rozveden vodovod, mezi lety 1955 a 1962 byl postaven nový sportovní stadion. V roce 1959 byla postavena nová hasičská zbrojnice, v roce 1982 pak bylo vybudováno obchodní středisko a roku 1984 mateřská škola. Po roce 1990 byla dobudována kanalizace a provedena plynofikace obce.[4]

Do roku 1849 patřily Rouchovany do krumlovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942 – 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět do okresu Moravský Krumlov a od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč.[8] V roce 1852 se součástí obce staly i vesnice Přešovice, Heřmanice a Šemíkovice.[4] Roku 1976 se pak sloučily vesnice Rouchovany a Heřmanice, roku 1980 se sloučily Rouchovany a Přešovice.[4]

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Literátské bratrstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 byla objevena na rouchovanské faře zakládací listina literátského bratrstva z 27. února 1613 psaná na pergamenu. Byla uložena v okresním archivu v Třebíči a je součástí archivu městečka Rouchovany.[9]

Dobrovolný sbor hasičský[editovat | editovat zdroj]

Sbor založil roku 1882 c.k. poštmistr a starosta obce Jan Kment s nadučitelem Václavem Všetečkou,[10] SDH Rouchovany[11] vlastní dvouproudní stříkačku z roku 1897.

Myslivecký spolek Rouchovany[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 měl 19 členů, 1 adepta a 3 čestné členy. Výkon práva myslivosti provádí v pronajaté honitbě o výměře 1576 hektarů.[12]

Moravský rybářský svaz, pobočný spolek Rouchovany[editovat | editovat zdroj]

Obhospodařuje rybářské revíry Rokytná 3[13] a Rokytná 3A.[14]

Sokolská jednota, župa plukovníka Švece[editovat | editovat zdroj]

Roku 1891 chodili členové na cvičení do Skryjí, kde se cvičilo na pile L. Rosenbauma, v Rouchovanech se cvičilo ve stodole pana Štěpánka (dům č. 13 proti škole). Roku 1892 byl jednotě darován prapor, roku 1928 z darů občanů byla postavena budova sokolovny.

Divadelní a loutkový soubor[editovat | editovat zdroj]

V roce 1896 byla založena Svatojosefská jednota, divadlo se hrálo v radnici. Roku 1918 byl založen divadelní soubor Sokola, o prázdninách 1918 účinkoval i osmnáctiletý Vítězslav Nezval[15] jako Vojnar ve Vojnarce.[16] Roku 1924 bylo založeno loutkové divadlo Sokola, loutky pořízeny od firmy Petrus[17] z Třebíče. Roku 1928 byla postavena sokolovna, v jejímž suterénu se dodnes hraje loutkové divadlo
Rouchovanští loutkaři každý rok přes zimu nacvičí a na jaře odehrají novou hru pro děti. V roce 2017 to byla pohádka "Jak kašpárek přechytračil draka".
Divadlo se hrálo v Rouchovanech i za války, pochopitelně pod hlavičkou MNS. V roce 1941 sehráli rouchovanští ochotníci hru Příklady táhnou[18] od Jana Snížka, v roce 1942 hru Pasekáři,[19] kterou napsal spisovatel František Sokol-Tůma.
Na divadelní hry spolku Aktivní matky navázal Rouchovanský ochotnický spolek RUM (Rouchovanští umělci), který měl v srpnu 2016 premiéru hrou "Nájemníci pana Swana".

Oddíl kopané[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 byl založen oddíl kopané v Rouchovanech, v roce 1950 byl připojen do spolku Sokol Rouchovany. V roce 1962 byl postaven stadion u sokolovny. V roce 1984 se fotbalisté spojily s fotbalovým týmem z Fuchshainu a roku 1985 byla zastřešena tribuna stadionu. V roce 1998 oficiálně vznikl klub 1. SK Rouchovany a v roce 2002 bylo zatravněno hřiště.[20]

Hudební skupiny[editovat | editovat zdroj]

Historie dechové hudby v Rouchovanech začíná v době první republiky. Po druhé světové válce se z Rumunska vrátil do rodné vesnice Karel Nebert a převzal vedení rouchovanské kapely. Na posledním všesokolském sletu v roce 1948 měla kapela 49 členů. Současný kapelník dechové hudby Rouchovanky, Stanislav Slatinský, kapelu převzal v r. 2001 s pěti muzikanty.[21]
V roce 1967 založil učitel František Sobotka skupinu Star. V roce 1969 se začíná formovat po boku skupiny Star nová kapela Orfeus, v které se za padesát let existence vystřídalo na hráčských a pěveckých postech 51 muzikantů.[22]
Další kapely z Rouchovan jsou hard rocková skupina Cayman[23] nebo heavy metalová skupina Vanderoy.[24]

Svatováclavské hody[editovat | editovat zdroj]

Hody jsou všeobecně vnímány jako oslava sklizně a úrody. První hody na svátek sv. Václava (28. září) se konaly v Rouchovanech už v roce 1930. Domluvily se na tom spolky TJ Sokol a M.J.R.D.[25] Řízením hodů byl pověřen Vratislav Bělík, který další rok navrhl a obstaral čtyři ženské kroje, vesty pro stárky byly zakoupeny až v roce 1933. Tyto první kroje byly pořízeny a zaplaceny republikánským dorostem. V roce 1947 zavádělo 8 krojovaných plus chasa, dnes pravidelně zavádí 12 krojovaných párů.

"Róchovské hode" byly v roce 2021 zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.[26]

Výstavy a výroční trhy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 se konala v Rouchovanech krajinská hospodářsko-průmyslová výstava v budově obecní školy a různých budovách a pozemcích obecních. Výroční trhy se konaly v Rouchovanech čtyřikrát do roka, první den byl vždy trh na dobytek, druhý den na zboží. V roce 1936 byly trhy 7.–8. dubna, 16.–17. června, 1.–2. září, 22.–23. prosince.

  • 9. září v neděli – výstavu zahájil starosta Jan Kočí, odpoledne slavnost obžínková, večer věneček s hudbou pana Černého.
  • 10. září – výstava dobytka a zvířectva (45 vystavovatelů), plodiny (6 vystavovatelů), stroje hospodářské (28 vystavovatelů), živnostníci (30 vystavovatelů)
  • 11. září – závody v orání, odpoledne koncert
  • 12. září – hromadné návštěvy spolků, odpoledne přednášky
  • 13. září – hromadné návštěvy školních dětí, odpoledne rozdílení odměn

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V obci stojí škola T. G. Masaryka, jejíž budovu prezident první Československé republiky navštívil.[27][28] V roce 2017 byl v Rouchovanech otevřen zimní stadion s rolbovanou lední plochou.[29] Obec provozuje veřejné tábořiště u přírodního rybníku Stejskal.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Rouchovan[30]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1393 1376 1353 1473 1454 1547 1573 1303 1353 1252 1201 1098 1101

K 31. prosinci 2017 žilo v Rouchovanech 1106 obyvatel a v Šemikovicích 70 obyvatel. Dle sčítání lidu ze dne 31. prosince 1900 bylo v Rouchovanech 101 koní, 438 kusů hovězího dobytka a 251 prasat.[31]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do místního zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

V obecních volbách, které se konaly 27. září 1931, nekandidovala žádná levicová strana (sociální demokraté, komunisté) ale ani fašisté. Nejvíce hlasů obdrželi republikáni 344, živnostníci 63, lidovci 73, národní socialisté 69.[35]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Rouchovany
2006[36] 2010[37] 2013[38] 2017[39] 2021[40]
1. ČSSD (37.91 %) ČSSD (27.19 %) ČSSD (45.05 %) ANO (25.96 %) ANO (30.2 %)
2. ODS (28.59 %) ODS (16.81 %) ANO 2011 (13.37 %) ČSSD (23.8 %) SPOLU (21.14 %)
3. KSČM (13.27 %) VV (13.3 %) KSČM (11.19 %) SPD (12.74 %) SPD (12.4 %)
účast 70.79 % (635 z 897) 73.33 % (690 z 941) 72.26 % (693 z 959) 68.16 % (653 z 958) 67.63 % (633 z 936)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Rouchovany
2008[41] 2012[42] 2016[43] 2020[44]
1. ČSSD (47.58 %) ČSSD (25.06 %) ČSSD (42.81 %) ANO (21.91 %)
2. ODS (23.06 %) KSČM (21.44 %) ANO 2011 (11.6 %) ČSSD (18.35 %)
3. KDU-ČSL (10.06 %) ODS (15.66 %) KDU-ČSL (10.49 %) Piráti (14.24 %)
účast 52.47 % (478 z 911) 48.25 % (466 z 972) 38.09 % (366 z 961) 38.70 % (368 z 951)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (184 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (139 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (98 hlasů). Volební účast byla 70.01 %, tj. 663 ze 947 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (428 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (211 hlasů). Volební účast byla 68.19 %, tj. 643 ze 943 oprávněných voličů.[45]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (290 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (147 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (63 hlasů). Volební účast byla 67.79 %, tj. 642 ze 947 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (416 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (268 hlasů). Volební účast byla 72.18 %, tj. 685 ze 949 oprávněných voličů.[46]

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

K Rouchovanům patří pět mlýnů[4] na potoku Rouchovanka, jejich názvy jsou:

  • Pachrův mlýn[47], roku 1910 se nazýval Roháčův[48]
  • Urbánkův mlýn[49], roku 1910 se nazýval Pelebaumův[48]
  • Soukupův mlýn[50], roku 1910 se nazýval Zárubský nebo Zárubův[48]
  • Texlův mlýn[51], roku 1910 se nazýval Loupalův[48]
  • Šabatův mlýn[52], roku 1910 se nazýval Piruchtův[48]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Farnost Rouchovany[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Rouchovany se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství. Do farnosti patří 3 obce:

a také dvůr Boříkovice a statek Nové Dvory. Do roku 1975 do farnosti patřily i 3 zaniklé vsi:[53]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Stanovy Sv. Josefské Jednoty v Rouchovanech online
  4. a b c d e f g h i j HRUBEŠOVÁ, Nikola. Historie Rouchovan a jejich mlýnů. Osudy mlynářských rodin na nich usazených.. Brno, 2013 [cit. 2022-01-29]. 91  s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 12–22. Dostupné online.
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 381, 382.
  6. HOLUB, Martin; KAISER, Ladislav; KOČÁR, Petr, Romana Kočárová, Milan Vokáč, Jitka Knotková. Nové sídliště lidu kultury s vypíchanou keramikou v Rouchovanech na Třebíčsku. Archeologie Západních Čech. 2013, sv. 6, čís. 6, s. 7–15. Dostupné online [cit. 2015-12-28]. ISSN 1804-2953. 
  7. a b c Historie [online]. Rouchovany: Obec Rouchovany [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 262. 
  9. Na faře v Rouchovanech objevena unikátní literátská listina. Aktivní zóna [online]. ČEZ, 2013-05-30 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  10. KRŠKA, Titus. Hasičská kronika. Holešov: Ústřední jednota hasičská Markrabství moravského, 1898. 628 s. Dostupné online. S. 499. 
  11. SDH Rouchovany. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  12. NOVÁK, Jaroslav. Myslivecký spolek Rouchovany. Zpravodaj obce. 2017, roč. 2017, čís. 1, s. 4. Dostupné online. 
  13. Rokytná 3 [online]. Moravský rybářský svaz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  14. Rokytná 3A [online]. Moravský rybářský svaz [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  15. NEZVAL, Vítězslav. Z mého života. Praha: Československý spisovatel, 1959. 245 s. 
  16. Sokol Rouchovany [online]. NIPOS, Databáze českého amatérského divadla [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  17. Řezbář Alois Petrus [online]. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  18. Sportovní den v Rouchovanech, Moravská orlice 27.7.1941
  19. Divadelní ochotníci na Hrotovsku, Moravská orlice ze 17.2.1943
  20. ŠŤASTNÝ, Jiří. Historie klubu 1932 až po současnost [online]. Rouchovany: 1. SK Rouchovany, 2007-09-10 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  21. O kapele [online]. Rouchovany: Rouchovanka [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  22. VOBORNÝ, František. Kapela Star – Orfeus oslavila 50 let. Zpravodaj obce. 2017, roč. 2017, čís. 1, s. 45–47. Dostupné online. 
  23. Cayman [online]. Bandzone.cz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  24. Vanderoy [online]. Bandzone.cz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  25. M.J.R.D. zkr. místní jednota republikánského dorostu
  26. KRČMÁŘ, Milan. Prestižní záležitost. Rouchovanské hody jsou na seznamu nemateriálních statků. Třebíčský deník. 2022-01-12. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  27. Dr.J.Všetečka: Vzpomínky, T. G. Masarykovi k šedesátým narozeninám, Praha 1910, str. 238
  28. Sborník oceněných literárních prací a studentů III. a IV. ročníku soutěže TGM - život, dílo a odkaz pro současnost str.23-40, vydalo nakladatelství Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2014, ISBN 978-80-87173-28-2
  29. ČERNÝ, Kamil. S rybníkem se to nedá srovnávat, říká rolbař. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-21 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online. 
  30. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  31. Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené, Vídeň 1906, str. 109
  32. Katalog krajinské hospodářsko-průmyslové výstavy v Rouchovanech roku 1900 online
  33. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, v Praze 1927 vydal Rudolf Mosse, str. 1801 Dostupné online
  34. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, v Praze 1938 vydal Rudolf Mosse, str. 2595 Dostupné online
  35. Večer lidový deník z 29.09.1931
  36. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  37. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  38. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  39. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  40. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  41. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  42. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  43. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  44. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  45. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  46. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  47. Pachrův mlýn na vodnimlyny.cz
  48. a b c d e Catalogus cleri dioeceseos Brunensis, 1910, str.237-238
  49. Urbánkův mlýn na vodnimlyny.cz
  50. Soukupův mlýn na vodnimlyny.cz
  51. Texlův mlýn na vodnimlyny.cz
  52. Šabatův mlýn na vodnimlyny.cz
  53. CICVÁREK, Jiří. Zrušené obce při výstavbě jaderné elektrárny: Dukovany [online]. Obec Dukovany, 2006-04-09 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  54. Nemovité kulturní památky jižní Moravy, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2000 str. 94 [online]. Muzejní a vlastivědná společnost [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  55. Rouchovany, kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Noc kostelů [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-19. 
  56. ČEZ. První výročí posvěcení Rouchovanské madony | Aktivní zóna [online]. Aktivní zóna, 2012-08-15 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 
  57. seznam padlých na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vratislav Bělík, Kostel panny Marie v Rouchovanech, Nákladem vlastním 1939
  • Bohumil Samek a Kaliopi Chamonikola, Rouchovanská madona a její chrám, Obecní úřad v Rouchovanech 2011, ISBN 978-80-260-0234-5
  • Karel Nebert, Tři skladby pro housle a klavír, 2016
  • kol. autorů, Rouchovany historie slovem a obrazem, F.R.Z. agency 2013, ISBN 978-80-87332-56-6
  • kol. autorů, Róchovsky hode slovem i obrazem, F.R.Z. agency 2014, ISBN 978-80-87332-78-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]