Šemíkovice
Šemíkovice | |
---|---|
Jediná silnice v Šemíkovicích | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Rouchovany |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°3′18″ s. š., 16°6′45″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 75 (2021)[1] |
Katastrální území | Šemíkovice (9,4 km²) |
Nadmořská výška | 360 m n. m. |
PSČ | 675 57 |
Počet domů | 63 (2011)[2] |
Šemíkovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 141879 |
Kód k. ú. | 741876 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šemíkovice (dříve Šamikovice, oba názvy jsou pomnožné (6. pád v Šemíkovicích/v Šamikovicích), německy Schamikowitz) jsou malá vesnice, místní část obce Rouchovany v okrese Třebíč. Ve vesnici žije 75[1] obyvatel.
Geografická charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území Šemíkovic leží na východě na hranicích kraje Vysočina s krajem Jihomoravským v okrese Třebíč. Na severu sousedí s Rouchovany, na západě s Přešovicemi, na jihu s Tavíkovicemi a Horními Kounicemi a na západě s Rešicemi v okrese Znojmo.
Šemíkovice se rozkládají při silnici č. II/399, asi 1,5 km na jih od Rouchovan. K severovýchodu obcí protéká Šemíkovický potok, pravostranný přítok Rouchovanky (nedaleko Texlova mlýna)[3]. Rouchovanka pak vytváří východní hranice Šemíkovic i kraje Vysočina až k soutoku s Rokytnou. Ta stejně tak vytváří jižní hranice Šemíkovic. Obě údolí jsou chráněna jako součást přírodního parku Rokytná. Nadmořská výška vesnice se pohybuje kolem 360 m n. m. Území Šemíkovic vystupuje nejvýše v zalesněné západní části (417 m n. m.), nejníže (300 m n. m.) na východě v údolí Rokytné při tábořišti.
Na východě vesnice u lesa stojí telekomunikační věž.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Šemík, což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Vše- a jehož druhá část začínala na -m- (například Všemír, Všemysl). Význam místního jména byl "Šemíkovi lidé". Od 15. století se používala i varianta Šamíkovice.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Šemíkovicích pochází z roku 1358.
Z hlediska územní správy byly Šemíkovice v letech 1869–1880 pod názvem Šamikovice osadou Rouchovan v okrese Moravský Krumlov, v letech 1890–1950 jako obec v tomtéž okrese, v letech 1961–1967 jako obec v okrese Třebíč; jako část Rouchovan jsou Šemíkovice vedeny od 1. ledna 1968.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 316 | 284 | 267 | 291 | 296 | 297 | 281 | 198 | 239 | 202 | 142 | 99 | 90 |
Šemíkovice se zmiňují v první polovině 14. století v souvislosti s Louckým klášterem, jenž zde držel lán. Roku 1835 vykázala vesnice 254 obyvatel. Ve staré šemíkovické pečeti bývaly kosíř, radlice a krojidlo.[7]
Vítězslav Nezval
[editovat | editovat zdroj]Básník Vítězslav Nezval (1900–1958), který v Šemíkovicích navštěvoval v letech 1906–1911 obecnou školu (jeho učitelem zde byl jeho otec),[8] vzpomíná na Šemíkovice (ještě pod názvem Šamikovice) takto:
„ | „Vesnička Šamikovice, která se těžko hledá na mapě, poněvadž má (možná až dodnes) jen padesát devět stavení a není praničím významná, dala mi všecko, co je v mé poezii z říše přírody, přičemž počítám k přírodě nejen svět rostlinný a nerostný, ale také venkovany a jejich sídla. Tam dodnes zalétá můj duch pro city a obrazy, které jsem zanechal kdysi za milníky a listy natí, na dvorech a ovocných zahradách, všude, kam zabloudila má noha cestou letním prachem nebo kalužemi při dlouhých plískanicích.“[9] | “ |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- kaplička
- Výrova skála v údolí Rokytné
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Špůrová, Helena, Rudolf (Rudolf Šimek). Texlův, Loupalův mlýn [online]. http://vodnimlyny.cz/ [cit. 2020-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 546.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 517.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ DVORSKÝ, František. Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek, 1908. 342 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 290–291.
- ↑ Vítězslav Nezval ve Slovníku české literatury po roce 1945
- ↑ Vítězslav Nezval: Z mého života. Praha: Československý spisovatel, 1978. S. 34. Poznámka: Vycházelo nejprve časopisecky v týdeníku Kultura 1957 a Kultura 1958, knižní vydání vycházela až posmrtně; první v roce 1959.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šemíkovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Šamikovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích