Rouchovany
| Rouchovany | |
|---|---|
 Rouchovany od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′13″ s. š., 16°6′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 185 (2024)[1] |
| Rozloha | 24,77 km²[2] |
| Nadmořská výška | 360 m n. m. |
| PSČ | 675 57 |
| Počet domů | 448 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rouchovany 35 675 57 Rouchovany obec@rouchovany.cz |
| Starosta | Ing. Vladimír Černý |
| Oficiální web: www | |
  Rouchovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591629 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Rouchovany (Ruchov, Rohowan, Rochowann, Rouchovany, Ruchowan) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Obcí prochází silnice druhé třídy II/396, obcí také prochází cyklistická trasa 401. Na části katastru obce stojí Jaderná elektrárna Dukovany. Obcí protéká řeka Rouchovanka.[5] V blízkém okolí se nachází archeologická lokalita Mstěnice nebo hrady Rabštejn, Templštejn, Holoubek.
Sousedními obcemi sídla jsou Horní Kounice, Rešice, Tavíkovice, Dukovany, Hrotovice, Litovany, Slavětice a Přešovice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Rúchované – "lidé z Rúchova nebo Rúchovic". Jednalo se tedy o přesídlence z jiné osady toho jména (jejím pozůstatkem zřejmě je samota Rouchovice u nedalekých Litovan). Jméno Rúchov/Rúchovice bylo odvozeno patrně od osobního jména Rúch, domácké podoby jména Rudolf, případně (v případě Rúchovic) od osobního jména Rúcho totožného s obecným rúcho – "roucho". Místní jméno znamenalo buď "Rúchův majetek" (Rúchov) nebo "Rúchovi lidé" (Rúchovice, ve starším tvaru Rúchovici).[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]4000 let př. n. l. se na dvou lokalitách v katastru obce usídlil lid s moravskou malovanou keramikou.[7] V pozdější době, vzniká v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy jsou zmíněny jako ves Ruchowan, která patřila mezi zeměpanská sídla. V době panování Jana Jindřicha Lucemburského byly zadlužené Rouchovany prodány Bohušovi ze Steřice, roku 1343 pak Karel IV. pomohl Smilovi z Lichtenburka a majetek Rouchovan tak připadl právě Smilovi, po jeho smrti pak připadly zpět Janovi Jindřichovi Lucemburskému, který je pak odkázal roku 1366 synovi Prokopovi Lucemburskému. Prokop pak daroval vesnici a hrad Rabštejn Hynkovi z Kunštátu.[5]
V roce 1353 byly Rouchovany již městečkem a roku 1369 získali občané městečka mílové právo a možnost odkazovat majetek závětí. V době válek mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad byly okolní vesnice pobořeny a Rouchovany také značně poničeny a poklesly na dědinu, Matyáš Korvín zabavil Rouchovany majiteli Janu z Pernštejna a daroval je Jindřichovi z Lipé. Ten byl majitelem i blízkých Ivančic nebo Moravského Krumlova a tak se staly Rouchovany součástí ivančického panství.[5]
Po jeho smrti pak Ivančice připadly Pertoldovi IV., ten však roku 1476 zastavil část majetků včetně Rouchovan Vilémovi z Pernštejna, ten se stal také poručníkem Pertoldova syna Jindřicha z Lipé. Ten se v dospělosti oženil s dcerou Viléma z Pernštejna a získal tak zpět zastavené rodinné statky včetně Rouchovan. V roce 1486 pak byly opět Rouchovany povýšeny na městečko, v tu dobu také jim byl udělen znak, který si nechaly roku 1497 potvrdit od Rudolfa II. V roce 1513 zemřel Jindřich z Lipé a majitelem Rouchovan se stal Jan z Lipé, pánům z Lipé Rouchovany patřily až do doby pobělohorské, kdy Pertoldovi VI. byly zabaveny majetky a on zemřel ve vězení. V roce 1622 pak získal od krále Ferdinanda II. krumlovské panství s Rouchovany Gundakar z Lichtenštejna, Lichtenštejnové byli majiteli panství až do roku 1848.[5]
Roku 1604 byla v Rouchovanech postavena budova radnice. V roce 1629 vyhořel kostel Nanebevzetí Panny Marie, ten pak byl v roce 1853 přebudován do nynější podoby, roku 1629 pak byl také od kostela přemístěn hřbitov na místo za vesnicí. Během třicetileté války byly Rouchovany poničeny a obec se velmi zadlužila, při vpádu švédských vojsk do Rouchovan uteklo mnoho obyvatel do okolních lesů. Roku 1805 vtrhli do vesnice francouzští vojáci a následně neopatrným chování vznikl velký požár, který poničil velkou část Rouchovan. Po roce 1850 v obci byly založeny peněžní ústavy, sbor hasičů (1892[8]) nebo pošta, roku 1895 byla postavena nová školní budova.[5]
Roku 1906 byl do obce zaveden telegraf a roku 1910 telefonní přípojka.[8] V roce 1914 byla vesnice elektrifikována, roku 1924 byla postavena měšťanská škola, roku 1928 sokolovna, roku 1931 odborná škola hospodářská a v roce 1938 mlékárna.[5] Během druhé světové války byly roku 1941 odvlečeni čtyři občané Rouchovan, vrátili se během války zpět. Byly rekvírovány zvony kostela a na konci války byla vesnice bombardována a při tom zemřelo 6 lidí.[8]
Po skončení druhé světové války bylo postaveno roku 1951 koupaliště a rozveden vodovod, mezi lety 1955 a 1962 byl postaven nový sportovní stadion. V roce 1959 byla postavena nová hasičská zbrojnice, v roce 1982 pak bylo vybudováno obchodní středisko a roku 1984 mateřská škola. Po roce 1990 byla dobudována kanalizace a provedena plynofikace obce.[5]
Do roku 1849 patřily Rouchovany do krumlovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942 – 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět do okresu Moravský Krumlov a od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč.[9] V roce 1852 se součástí obce staly i vesnice Přešovice, Heřmanice a Šemíkovice.[5] Roku 1976 se pak sloučily vesnice Rouchovany a Heřmanice, roku 1980 se sloučily Rouchovany a Přešovice.[5]
Spolky
[editovat | editovat zdroj]Literátské bratrstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 2013 byla objevena na rouchovanské faře zakládací listina literátského bratrstva z 27. února 1613 psaná na pergamenu. Byla uložena v okresním archivu v Třebíči a je součástí archivu městečka Rouchovany.[10]
Dobrovolný sbor hasičský
[editovat | editovat zdroj]Sbor založil roku 1882 c.k. poštmistr a starosta obce Jan Kment s nadučitelem Václavem Všetečkou,[11] SDH Rouchovany[12] vlastní dvouproudní stříkačku z roku 1897.
Myslivecký spolek Rouchovany
[editovat | editovat zdroj]V roce 2017 měl 19 členů, 1 adepta a 3 čestné členy. Výkon práva myslivosti provádí v pronajaté honitbě o výměře 1576 hektarů.[13]
Moravský rybářský svaz, pobočný spolek Rouchovany
[editovat | editovat zdroj]Obhospodařuje rybářské revíry Rokytná 3[14] a Rokytná 3A.[15]
Sokolská jednota, župa plukovníka Švece[16]
[editovat | editovat zdroj]Roku 1891 chodili členové na cvičení do Skryjí, kde se cvičilo na pile L. Rosenbauma, v Rouchovanech se cvičilo ve stodole pana Štěpánka (dům č. 13 proti škole). Roku 1892 byl jednotě darován prapor, roku 1928 z darů občanů byla postavena budova sokolovny.[17]
Divadelní a loutkový soubor
[editovat | editovat zdroj]V roce 1896 byla založena Svatojosefská jednota, divadlo se hrálo v radnici. Roku 1918 byl založen divadelní soubor Sokola, o prázdninách 1918 účinkoval i osmnáctiletý Vítězslav Nezval[18] jako Vojnar ve Vojnarce.[19] Roku 1924 bylo založeno loutkové divadlo Sokola, loutky pořízeny od firmy Petrus[20] z Třebíče. Roku 1928 byla postavena sokolovna, v jejímž suterénu se dodnes hraje loutkové divadlo. Rouchovanští loutkaři každý rok přes zimu nacvičí a na jaře odehrají novou hru pro děti. V roce 2017 to byla pohádka Jak Kašpárek přechytračil draka.
Divadlo se hrálo v Rouchovanech i za války, pochopitelně pod hlavičkou MNS. V roce 1941 sehráli rouchovanští ochotníci hru Příklady táhnou[21] od Jana Snížka, v roce 1942 hru Pasekáři,[22] kterou napsal spisovatel František Sokol-Tůma.
Na divadelní hry spolku Aktivní matky navázal Rouchovanský ochotnický spolek RUM (Rouchovanští umělci), který měl v srpnu 2016 premiéru hrou Nájemníci pana Swana.
Oddíl kopané
[editovat | editovat zdroj]V roce 1932 byl založen oddíl kopané v Rouchovanech, v roce 1950 byl připojen do spolku Sokol Rouchovany. V roce 1962 byl postaven stadion u sokolovny. V roce 1984 se fotbalisté spojily s fotbalovým týmem z Fuchshainu a roku 1985 byla zastřešena tribuna stadionu. V roce 1998 oficiálně vznikl klub 1. SK Rouchovany a v roce 2002 bylo zatravněno hřiště.[23]
Hudební skupiny
[editovat | editovat zdroj]Historie dechové hudby v Rouchovanech začíná v době první republiky. Po druhé světové válce se z Rumunska vrátil do rodné vesnice Karel Nebert a převzal vedení rouchovanské kapely. Na posledním všesokolském sletu v roce 1948 měla kapela 49 členů. Současný kapelník dechové hudby Rouchovanky, Stanislav Slatinský, kapelu převzal v r. 2001 s pěti muzikanty.[24]
V roce 1967 založil učitel František Sobotka skupinu Star. V roce 1969 se začíná formovat po boku skupiny Star nová kapela Orfeus, v které se za padesát let existence vystřídalo na hráčských a pěveckých postech 51 muzikantů.[25]
Další kapely z Rouchovan jsou hard rocková skupina Cayman[26] nebo heavy metalová skupina Vanderoy.[27]
Svatováclavské hody
[editovat | editovat zdroj]Hody jsou všeobecně vnímány jako oslava sklizně a úrody. První hody na svátek sv. Václava (28. září) se konaly v Rouchovanech už v roce 1930. Domluvily se na tom spolky TJ Sokol a M.J.R.D.[28] Řízením hodů byl pověřen Vratislav Bělík, který další rok navrhl a obstaral čtyři ženské kroje, vesty pro stárky byly zakoupeny až v roce 1933. Tyto první kroje byly pořízeny a zaplaceny republikánským dorostem. V roce 1947 zavádělo 8 krojovaných plus chasa, dnes pravidelně zavádí 12 krojovaných párů.
"Róchovské hode" byly v roce 2021 zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.[29][30]
Výstavy a výroční trhy
[editovat | editovat zdroj]V 19. století se v Rouchovanech vyrábělo hrnčířské nádobí, které se vozilo až do Vídně na trhy. Výrobce se nazýval místním nářečím toufarník.[31][32]
V roce 1900 se konala v Rouchovanech krajinská hospodářsko-průmyslová výstava v budově obecní školy a různých budovách a pozemcích obecních. Výroční trhy se konaly v Rouchovanech čtyřikrát do roka, první den byl vždy trh na dobytek, druhý den na zboží. V roce 1936 byly trhy 7.–8. dubna, 16.–17. června, 1.–2. září, 22.–23. prosince.
- 9. září v neděli – výstavu zahájil starosta Jan Kočí, odpoledne slavnost obžínková, večer věneček s hudbou pana Černého.
- 10. září – výstava dobytka a zvířectva (45 vystavovatelů), plodiny (6 vystavovatelů), stroje hospodářské (28 vystavovatelů), živnostníci (30 vystavovatelů)
- 11. září – závody v orání, odpoledne koncert
- 12. září – hromadné návštěvy spolků, odpoledne přednášky
- 13. září – hromadné návštěvy školních dětí, odpoledne rozdílení odměn
Současnost
[editovat | editovat zdroj]V obci stojí škola T. G. Masaryka, jejíž budovu prezident první Československé republiky navštívil.[33][34] V roce 2017 byl v Rouchovanech otevřen zimní stadion s rolbovanou lední plochou.[35] Obec provozuje veřejné tábořiště u přírodního rybníka Stejskal.[36]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1393 | 1376 | 1353 | 1473 | 1454 | 1547 | 1573 | 1303 | 1353 | 1252 | 1201 | 1098 | 1101 |
K 31. prosinci 2017 žilo v Rouchovanech 1106 obyvatel a v Šemikovicích 70 obyvatel. Dle sčítání lidu ze dne 31. prosince 1900 bylo v Rouchovanech 101 koní, 438 kusů hovězího dobytka a 251 prasat.[38]
-
Medaile z výstavy roku 1900 (sign.: Šmakal 1900, Ag 47mm, 33g) -
![Řemesla provozovaná v Rouchovanech v roce 1939[39][40]](//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/%C5%BDivnosti_v_Rouchovanech_v_roce_1939.png/50px-%C5%BDivnosti_v_Rouchovanech_v_roce_1939.png)
-
Sokolský prapor z roku 1948
![Řemesla provozovaná v Rouchovanech v roce 1939[39][40]](/wiki/Soubor:%C5%BDivnosti_v_Rouchovanech_v_roce_1939.png)
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do místního zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]V obecních volbách, které se konaly 27. září 1931, nekandidovala žádná levicová strana (sociální demokraté, komunisté) ale ani fašisté. Nejvíce hlasů obdrželi republikáni 344, živnostníci 63, lidovci 73, národní socialisté 69.[41]
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[42] | 2010[43] | 2013[44] | 2017[45] | 2021[46] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (37,91 %) | ČSSD (27,19 %) | ČSSD (45,05 %) | ANO (25,96 %) | ANO (30,2 %) |
| 2. | ODS (28,59 %) | ODS (16,81 %) | ANO 2011 (13,37 %) | ČSSD (23,8 %) | SPOLU (21,14 %) |
| 3. | KSČM (13,27 %) | VV (13,3 %) | KSČM (11,19 %) | SPD (12,74 %) | SPD (12,4 %) |
| účast | 70,79 % (635 z 897) | 73,33 % (690 z 941) | 72,26 % (693 z 959) | 68,16 % (653 z 958) | 67,63 % (633 z 936) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[47] | ODS (25,79 %) | KSČM (25,15 %) | 4KOALICE (24,84 %) | 40,64 % (339 z 834) |
| 2004[48] | ODS (33,02 %) | ČSSD (23,98 %) | KSČM (17,13 %) | 36,96 % (323 z 874) |
| 2008[49] | ČSSD (47,58 %) | ODS (23,06 %) | KDU-ČSL (10,06 %) | 52,47 % (478 z 911) |
| 2012[50] | ČSSD (25,06 %) | KSČM (21,44 %) | ODS (15,66 %) | 48,25 % (466 z 972) |
| 2016[51] | ČSSD (42,81 %) | ANO 2011 (11,6 %) | KDU-ČSL (10,49 %) | 38,09 % (366 z 961) |
| 2020[52] | ANO (21,91 %) | ČSSD (18,35 %) | Piráti (14,24 %) | 38,7 % (368 z 951) |
| 2024[53] | ANO (39,69 %) | ODS+TOP 09+STO (18,76 %) | STAN+SNK ED (10,15 %) | 34,96 % (329 z 941) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (184 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (139 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (98 hlasů). Volební účast byla 70,01 %, tj. 663 ze 947 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (428 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (211 hlasů). Volební účast byla 68,19 %, tj. 643 ze 943 oprávněných voličů.[54]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (290 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (147 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (63 hlasů). Volební účast byla 67,79 %, tj. 642 ze 947 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (416 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (268 hlasů). Volební účast byla 72,18 %, tj. 685 ze 949 oprávněných voličů.[55]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (274 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (189 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (104 hlasů). Volební účast byla 75,24 %, tj. 699 ze 929 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (363 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (325 hlasů). Volební účast byla 74,70 %, tj. 694 ze 929 oprávněných voličů.[56]
Mlýny
[editovat | editovat zdroj]K Rouchovanům patří pět mlýnů[5] na potoku Rouchovanka, jejich názvy jsou:
- Pachrův mlýn[57], roku 1910 se nazýval Roháčův[58]
- Urbánkův mlýn[59], roku 1910 se nazýval Pelebaumův[58]
- Soukupův mlýn[60], roku 1910 se nazýval Zárubský nebo Zárubův[58]
- Texlův mlýn[61], roku 1910 se nazýval Loupalův[58]
- Šabatův mlýn[62], roku 1910 se nazýval Piruchtův[58]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Rouchovany (k. ú. Rouchovany a Heřmanice u Rouchovan)
- Šemíkovice (k. ú. Šemíkovice)
Farnost Rouchovany
[editovat | editovat zdroj]Římskokatolická farnost Rouchovany se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství. Do farnosti patří 3 obce:
- Rouchovany
- Přešovice
- Šemíkovice
a také dvůr Boříkovice a statek Nové Dvory. Do roku 1975 do farnosti patřily i 3 zaniklé vsi:[63]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Rouchovanská madona ze 14. století[64]
- kostel Nanebevzetí Panny Marie[65][66]
- boží muka u čp. 215[67][68]
- socha svatého Jana Nepomuckého[69]
- škola - působiště rodičů Vítězslava Nezvala[70]
- barokní fara z 18. století[69]
- Rouchovanská věž ze 16. století[71]
- pomník Obětem 1. a 2. světové války s bustou TGM[72]
- virtuální Pomník korupce[73]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Obecní věž -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Boží muka -
Sokolovna
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bohumil Baloun (1908–?), voják
- Vratislav Bělík (1900–1988), spisovatel
- Anna Cydrichová (1903–1994), spisovatelka
- Antonín Foretník (1900–1942), elektromontér a odbojář
- Jitka Hromádková (1924–1962), pediatrička
- Jan Illek (1912–?), řezník a pilot
- Richard Knoll (1893–1973), kynolog
- Amálie Kutinová (1898–1965), spisovatelka
- Oldřich Mikula (1908–1978), voják
- Karel Nebert (1890–1978), skladatel
- Jan Novák (1925–1980), básník
- Vítězslav Nezval (1900–1958), básník
- Rudolf Pavlíček (1873-1944), ředitel školy a kronikář
- František Rosenbaum (1827–1905), podnikatel a politik, zemský poslanec
- František Vocelka (1819–1869), skladatel
- František Všetečka (1871–1948), duchovní
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Stanovy Sv. Josefské Jednoty v Rouchovanech online
- ↑ a b c d e f g h i j HRUBEŠOVÁ, Nikola. Historie Rouchovan a jejich mlýnů. Osudy mlynářských rodin na nich usazených.. Brno, 2013 [cit. 2022-01-29]. 91 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 12–22. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 381, 382.
- ↑ HOLUB, Martin; KAISER, Ladislav; KOČÁR, Petr, Romana Kočárová, Milan Vokáč, Jitka Knotková. Nové sídliště lidu kultury s vypíchanou keramikou v Rouchovanech na Třebíčsku. Archeologie Západních Čech. 2013, sv. 6, čís. 6, s. 7–15. Dostupné online [cit. 2015-12-28]. ISSN 1804-2953.
- ↑ a b c Historie [online]. Rouchovany: Obec Rouchovany [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 262.
- ↑ Na faře v Rouchovanech objevena unikátní literátská listina. Aktivní zóna [online]. ČEZ, 2013-05-30 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ KRŠKA, Titus. Hasičská kronika. Holešov: Ústřední jednota hasičská Markrabství moravského, 1898. 628 s. Dostupné online. S. 499.
- ↑ SDH Rouchovany. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jaroslav. Myslivecký spolek Rouchovany. Zpravodaj obce. 2017, roč. 2017, čís. 1, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Rokytná 3 [online]. Moravský rybářský svaz [cit. 2022-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-27.
- ↑ Rokytná 3A [online]. Moravský rybářský svaz [cit. 2022-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-27.
- ↑ Župa plukovníka Švece Dostupné online
- ↑ Sokolovna Rouchovany Dostupné online
- ↑ NEZVAL, Vítězslav. Z mého života. Praha: Československý spisovatel, 1959. 245 s.
- ↑ Sokol Rouchovany [online]. NIPOS, Databáze českého amatérského divadla [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Řezbář Alois Petrus [online]. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Sportovní den v Rouchovanech, Moravská orlice 27.7.1941
- ↑ Divadelní ochotníci na Hrotovsku, Moravská orlice ze 17.2.1943
- ↑ ŠŤASTNÝ, Jiří. Historie klubu 1932 až po současnost [online]. Rouchovany: 1. SK Rouchovany, 2007-09-10 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ O kapele [online]. Rouchovany: Rouchovanka [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ VOBORNÝ, František. Kapela Star – Orfeus oslavila 50 let. Zpravodaj obce. 2017, roč. 2017, čís. 1, s. 45–47. Dostupné online.
- ↑ Cayman [online]. Bandzone.cz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Vanderoy [online]. Bandzone.cz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ M.J.R.D. zkr. místní jednota republikánského dorostu
- ↑ Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina Dostupné online
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Prestižní záležitost. Rouchovanské hody jsou na seznamu nemateriálních statků. Třebíčský deník. 2022-01-12. Dostupné online [cit. 2022-05-02].
- ↑ VRATISLAV BĚLÍK - Hrnčíř Jan Štoček z Rouchovan NÁRODOPISNÉ AKTUALITY VII 1970
- ↑ Regionální muzeum v Litomyšli: výrobna keramiky Rouchovany
- ↑ Dr.J.Všetečka: Vzpomínky, T. G. Masarykovi k šedesátým narozeninám, Praha 1910, str. 238
- ↑ Sborník oceněných literárních prací a studentů III. a IV. ročníku soutěže TGM – život, dílo a odkaz pro současnost str.23-40, vydalo nakladatelství Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2014, ISBN 978-80-87173-28-2
- ↑ ČERNÝ, Kamil. S rybníkem se to nedá srovnávat, říká rolbař. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-21 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Veřejné koupaliště Rouchovany Dostupné online Archivováno 11. 9. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené, Vídeň 1906, str. 109
- ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha 1939, str. 1815 Dostupné online
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha 1927, str. 1801 Dostupné online
- ↑ Večer lidový deník z 29.09.1931
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Pachrův mlýn na vodnimlyny.cz
- ↑ a b c d e Catalogus cleri dioeceseos Brunensis, 1910, str.237-238
- ↑ Urbánkův mlýn na vodnimlyny.cz
- ↑ Soukupův mlýn na vodnimlyny.cz
- ↑ Texlův mlýn na vodnimlyny.cz
- ↑ Šabatův mlýn na vodnimlyny.cz
- ↑ CICVÁREK, Jiří. Zrušené obce při výstavbě jaderné elektrárny: Dukovany [online]. Obec Dukovany, 2006-04-09 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ ČEZ. První výročí posvěcení Rouchovanské madony | Aktivní zóna [online]. Aktivní zóna, 2012-08-15 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
- ↑ Rouchovany, kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Noc kostelů [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-19.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
- ↑ Nemovité kulturní památky jižní Moravy, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2000 str. 94 [online]. Muzejní a vlastivědná společnost [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
- ↑ Rudolf Pavlíček: Věž Rouchovanská, Podyjí, ročník 1, 1923-24, s.9 Dostupné online
- ↑ seznam padlých na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
- ↑ Pomník korupce Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vratislav Bělík, Kostel panny Marie v Rouchovanech, Nákladem vlastním 1939 Dostupné online
- Bohumil Samek a Kaliopi Chamonikola, Rouchovanská madona a její chrám, Obecní úřad v Rouchovanech 2011, ISBN 978-80-260-0234-5
- Karel Nebert, Tři skladby pro housle a klavír, 2016
- kol. autorů, Rouchovany historie slovem a obrazem, F.R.Z. agency 2013, ISBN 978-80-87332-56-6
- kol. autorů, Róchovsky hode slovem i obrazem, F.R.Z. agency 2014, ISBN 978-80-87332-78-8
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam křížů v Rouchovanech
- Naučná stezka Hrotovicko
- Páni ze Starče
- Mstěnice – hrad
- Římskokatolická farnost Rouchovany
- Výrova skála
- Knížecí seč
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rouchovany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rouchovany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam prací o Rouchovanech v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Rouchovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historické fotografie na rouchovany.cz a na fotohistorie.cz
- Videa z Rouchovan na youtube.com
- Rouchovanský zpravodaj na webu obce
