Přeskočit na obsah

Vojnarka (divadelní hra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojnarka
Herečka Leopolda Dostalová jako Vojnarka (Národní divadlo, 1930)
Herečka Leopolda Dostalová jako Vojnarka (Národní divadlo, 1930)
Základní informace
AutorAlois Jirásek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojnarka je realistická divadelní hra o čtyřech dějstvích Aloise Jiráska z roku 1890. Příběh vypráví o selce Madleně Vojnarové, která se vzepře tvrdým venkovským zvykům a usiluje o naplnění vlastního života. Její děj se odehrává na českém venkově někdy v 2. polovině 19. století.

Hlavní postavou hry je dívka a později mladá žena Madlenka Vojnarová, která byla v mládí velice chudá a měla ráda chlapce Toníka. O Madlenku měl ale zájem bohatý sedlák Tomek. Její milý Toník byl donucen odejít sloužit vojenskou službu. Madlenka si nakonec bohatého sedláka Vojnara vzala a měla s ním i dítě, Vojnar však záhy zemřel a ona tak velice brzy ovdověla.

Toník se po mnoha letech vrátil zpět domů z vojenské služby, kde se ale z něj ve válce stal mrzák, válečný invalida. Poté, co zjistil, že jeho bývalá milá Madlenka je vdova, se s ní začal opět scházet.

Zpočátku jí Toník vyčítal, že to ona jej zmrzačila, což posléze přestal dělat a oba se vzájemně zasnoubili. Nicméně jeho duše byla tolik poznamenána prožitým válečným utrpením, že již nebyl velké lásky schopen. Svůj cit zaměňoval za Madlenčiny peníze, které utrácel v hospodě za alkohol a karty. Zpočátku Madlenka jeho dluhy platila, nicméně ve chvíli, kdy měl Toník pohlídat dítě, opět selhal a odešel zase do hospody, což způsobilo, že plánovaný sňatek Madla po hádce s ním zrušila. Když se o tom Toník dozvěděl, odešel opět do hospody, kde se strašlivě opil a nakonec se sám zastřelil (spáchal sebevraždu).

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Ve hře Vojnarka Jirásek volně zpracoval tragický milostný příběh selky Benešové ze vsi Trstěnice u Litomyšle.[1]
  • Tento první dramatický pokus Aloise Jiráska byl uveden na scénu Národního divadla dne 23. dubna 1890. V témže roce byla Vojnarka publikována v časopise Lumír (ročník 18, čísla 13–16). Knižně byla hra vydána v roce 1891 nakladatelstvím Jan Otto.
  • Hrob Heleny Benešové v Trstenicích "Vojnarky"
    Cizojazyčné překlady: maďarsky (1958), německy (1958), slovensky (1922, 1955, 1966).[2]

Filmové adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Operní adaptace

[editovat | editovat zdroj]
  1. JIRÁSEK, Alois. Vzpomínka. In: Lumír, ročník 46 (1917–1918), číslo 1, str. 3; – dostupné též online
  2. VORLÍČKOVÁ, Marie. Tou cestou jsem šel: nástin životopisu Aloise Jiráska. 3. díl : V Praze. In: MAŇÁKOVÁ, Marcela, ed. a MIKULÁŠEK, Alexej, ed. Sborník Společnosti Aloise Jiráska. 3. Praha: Společnost Aloise Jiráska, 1998. 245 s. ISBN 80-86117-12-X. [Práce M. Vorlíčkové je otištěna na str. 3–210; viz str. 31 a 189.]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1961. 631 s. [Viz stať „Dramata" na str. 460–463; napsal Zdeněk Pešat.]
  • JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Alois Jirásek: [monografie s ukázkami z díla]. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987. 581 s. [Viz kapitolu „Pro Národní divadlo národní drama" na str. 263–275.]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]