Lucerna (divadelní hra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lucerna je divadelní hra Aloise Jiráska z roku 1905. Premiéru měla v pražském Národním divadle dne 17. listopadu 1905. Režii premiérového představení měl Jaroslav Kvapil. Jedná se o autorovu nejznámější hru, zároveň s tím se jedná o vůbec nejhranější původní českou divadelní hru všech dob, která byla i několikrát zfilmována. Nejznámější televizní verze pochází z roku 1967 a režii tohoto ztvárnění provedl František Filip [1]. Hra časově spadá do historického období, kdy se sedláci dožadovali zrušení nevolnictví a povinné roboty. Dílo opěvuje krásu české přírody, českou lidovou slovesnost a vzdává hold moudrosti a citu prostých českých lidí.

Jedná se o pohádkovou hru o dvou dílech. Pohádkový příběh se odehrává ve starém mlýně, na zámku, v lese mezi mlýnem a lesním zámečkem a v lesním zámečku. Ve mlýně žije a pracuje mladší mlynář Libor společně se starou babičkou a schovankou Haničkou. V mlýnském náhonu kromě toho žije i pohádková bytost, vodník Michal, který je do mladé Haničky zamilován. Kromě něj se zde usadil i starý vodník Ivan. Na zámku panuje zlý správce panství, který také touží po Haničce a chce si ji odvést na zámek s nekalými pokoutními úmysly jako služku. Kromě toho usiluje porazit i velkou a starou lípu, kterou mají místní lidé ve velké úctě. V kritickém okamžiku děje však na zámek nečekaně přijíždí panstvo v podobě paní kněžny. Kněžna se nudí a touží po rozptýlení, proto se vydá cestou k lesnímu zámečku kolem Liborova mlýna. Mlynář Libor je svobodný člověk, který nemusí robotovat na panském, má však vůči vrchnosti jednou zvláštní prastarou povinnost. Požádá-li vrchnost o doprovod, je povinen ji doprovázet přes les a svítit jí na cestu starou lucernou. Paní kněžna mlynáři poručí, aby svoji povinnost splnil a on se podvolí. Kněžna se cestou do zámečku s mlynářem sblíží, svobodomyslný mlynář se jí velmi líbí, nabízí mu dokonce, aby s ní odjel pryč do města. Kromě sympatického venkovského mlynáře na ni zapůsobí i krásná česká příroda a dále též život a city prostých lidí. Vedlejší dějovou osu tvoří příběh učitelského pomocníka (mládence) Zajíčka, který velmi potřebuje, aby jej paní kněžna vyslechla a jmenovala definitivním učitelem. Proto se rozhodne sepsat supliku se žádostí a společně partou místních lidových muzikantů zahrát paní kněžně kasaci a vyprosit si tak její přízeň. Muzikanti však v lese zabloudí a vzájemně se ztratí. Správce se snaží odvést násilím Haničku z mlýna, ta se před ním ukryje do staré lípy, kterou ovšem pan správce také hodlá porazit, to vše bez vědomí paní kněžny. Mlynář dovede paní kněžnu na lesní zámeček a jde bránit starou lípu, v čemž mu nakonec pomáhají i muzikanti a učitelský pomocník Zajíček. Kněžna v závěru hry nakonec vše pochopí, lípu porazit nenechá, Zajíčka jmenuje učitelem a rozbitím lucerny zruší onu prastarou mlynářovu povinnost.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.csfd.cz/film/156426-lucerna/

Operní adaptace[editovat | editovat zdroj]

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]