Dešov
| Dešov | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590533 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′8″ s. š., 15°42′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 429 (2021)[1] |
| Rozloha | 22,43 km² |
| Nadmořská výška | 464 m n. m. |
| PSČ | 675 33 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Dešov Dešov č. p. 147 675 33 Dešov ou-desov@volny.cz |
| Starosta | Mgr. Jan Sigmund |
| Oficiální web: www | |
  Dešov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590533 |
| Kód části obce | 25721 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dešov je obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 464 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 429[1] obyvatel. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území, Malý Dešov a Velký Dešov.
Sousedními obcemi sídla jsou Zálesí, Chvalatice, Bítov, Zblovice, Vysočany, Kostníky, Kojatice, Hornice a Nové Syrovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První osadníci v okolí Dešova se měli usadit na tzv. Palliardiho hradisku u Koberova mlýna. První zmínka o obci pochází z roku 1345[2] nebo z roku 1398, kdy byl zmíněn Vršek z Dešova, který měl vlastnit Malý i Velký Dešov. V roce 1416 pak vesnice vlastnil Martin z Dešova, roku 1446 pak Niklas z Dešova. Kolem roku 1510 pak měl Dešov patřit Lichtenburkům. V roce 1570 pak přešly vesnice na Henrycha z Bítova.
V době po třicetileté válce pak Dešov trpěl průchodem švédských vojáků a také vysokými dluhy. V roce 1775 pak lidé z Dešova se odmítli podvolit robotě a tak byli představení předvoláni na hrad Bítov, kde získali odpuštění 857 robotních dnů. Později se tyto vzpoury proti robotě rozšířili do celého bítovského panství. V roce 1763 byla v Dešově založena škola, ale až roku 1796 byla postavena školní budova, která byla později zbořena a roku 1867 byla postavena nová škola. Do roku 1849 byl Dešov součástí bítovského a kdousovského panství, po správních reformách se obec stala součástí okresu Moravské Budějovice. V roce 1900 byla v obci založena Národní jednota, roku 1919 byla v obci založena Sokolská jednota, spolek Domovina, Venkovská omladina a Družina katolických zemědělců, v roce 1920 pak také Lidová jednota a v roce 1921 Orel.[3] V roce 1928 pak byl v obci odhalen památník obětem 1. sv. války.[4] V roce 1960 se sloučily obce Velký Dešov a Malý Dešov v jednu a byly začleněny do okresu Třebíč.[3] V roce 1995 byla část vesnice prohlášena za Vesnickou památkovou rezervaci.[4]
V obci se nachází základní a mateřská škola, zemědělské družstvo, působí zde dva Sbory dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení.[4]
V roce 2020 v Dešově přetekl při povodni rybník.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 720 | 731 | 736 | 774 | 785 | 825 | 803 | 684 | 675 | 608 | 529 | 458 | 432 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- část Velkého Dešova je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací s dochovanými soubory lidové architektury. Do ústředního seznamu kulturních památek byly zapsány domy čp. 3, 4, 17, 35, 60, 94, 102, kaple Panny Marie Bolestné, poklona na cestě k Bítovu, boží muka u domu čp. 121, boží muka u silnice Znojmo – Jemnice.
- kaple svatého Josefa v Malém Dešově
- kaple Panny Marie Bolestné z roku 1781
- v katastru obce je přírodní památka Černá blata
- v katastru obce je přírodní památka Suchá hora
- památník obětem 1. sv. války
- pamětní deska Antonína Pešla na domě čp. 9
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Pešl (1891–1942), novinář a spoluzakladatel československých legií za první světové války v Itálii. Popraven za účast v protiněmeckém odboji během druhé světové války. Pamětní deska na jeho rodném domě (Dešov číslo popisné 9) byla slavnostně odhalena krátce po skončení druhé světové války dne 30. září 1945. [7]
- Jan Papoušek (1859–1925), pedagog a hudební skladatel, zemřel v Dešově
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Dešov
Stavení čp.30
Stavení čp. 94
Stavení čp.59
Dešovská pahorkatina
Boží muka
Boží muka v lese
Kříž v lese
Stavení čp.2
_near_Such%C3%A1_hora_and_De%C5%A1ov,_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D_District.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV, ed. Josef Emler, Praha 1892, str. 622
- ↑ a b http://www.desov.cz/history
- ↑ a b c http://www.desov.cz/about
- ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Kdy už přestane pršet? V Dešově přetekl rybník, rozvodnila se Sázava. Třebíčský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky)
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ HRŮZA, Josef; ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří. Pamětní deska Antonín Pešl [online]. Umístění: Dešov 9, rodný dům čp. 9: 2007-09-02 [cit. 2016-01-26]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Velký Újezd u Jemnice
- Černá blata – přírodní památka
- Suchá hora – přírodní rezervace
- Seznam kulturních památek v Dešově
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dešov na Wikimedia Commons - Dešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
- Informace o památkové rezervaci
