Dešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dešov
Desov village3.JPG
Znak obce DešovVlajka obce Dešov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590533
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice48°59′8″ s. š., 15°42′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel425 (2022)[1]
Rozloha22,46 km²
Nadmořská výška464 m n. m.
PSČ675 33
Počet domů181 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDešov č. p. 147
675 33 Dešov
ou-desov@volny.cz
StarostaMgr. Jan Sigmund
Oficiální web: www.desov.cz
Dešov
Dešov
Další údaje
Kód obce590533
Kód části obce25721
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dešov je obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 464 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 425[1] obyvatel. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území, Malý Dešov a Velký Dešov.

Sousedními obcemi sídla jsou Zálesí, Chvalatice, Bítov, Zblovice, Vysočany, Kostníky, Kojatice, Hornice a Nové Syrovice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní podoba jména vesnice byla Zdešov, byla odvozena od osobního jména Sdeš/Zdeš (což byla domácká podoba některého jména, v jehož první části byl obsažen slovesný kořen sdě- znamenající "skládat, zakládat") a znamenala "Zdešův majetek". Podoba Dešov vznikla rozložením Zdešova > z Dešova, což u jmen na Zd- bylo časté. Obě sousedící vesnice stejného jména se ve 14. a 15. století také označovaly zdrobnělinou Dešovec, od 15. století se rozlišovaly přívlastky Malý a Velký.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První osadníci v okolí Dešova se měli usadit na tzv. Palliardiho hradisku u Koberova mlýna. První zmínka o obci pochází z roku 1345[4] nebo z roku 1398, kdy byl zmíněn Vršek z Dešova, který měl vlastnit Malý i Velký Dešov. V roce 1416 pak vesnice vlastnil Martin z Dešova, roku 1446 pak Niklas z Dešova. Kolem roku 1510 pak měl Dešov patřit Lichtenburkům. V roce 1570 pak přešly vesnice na Henrycha z Bítova.

V době po třicetileté válce pak Dešov trpěl průchodem švédských vojáků a také vysokými dluhy. V roce 1775 pak lidé z Dešova se odmítli podvolit robotě a tak byli představení předvoláni na hrad Bítov, kde získali odpuštění 857 robotních dnů. Později se tyto vzpoury proti robotě rozšířili do celého bítovského panství. V roce 1763 byla v Dešově založena škola, ale až roku 1796 byla postavena školní budova, která byla později zbořena a roku 1867 byla postavena nová škola. Do roku 1849 byl Dešov součástí bítovského a kdousovského panství, po správních reformách se obec stala součástí okresu Moravské Budějovice. V roce 1900 byla v obci založena Národní jednota, roku 1919 byla v obci založena Sokolská jednota, spolek Domovina, Venkovská omladina a Družina katolických zemědělců, v roce 1920 pak také Lidová jednota a v roce 1921 Orel.[5] V roce 1928 pak byl v obci odhalen památník obětem 1. sv. války.[6] V roce 1960 se sloučily obce Velký Dešov a Malý Dešov v jednu a byly začleněny do okresu Třebíč.[5] V roce 1995 byla část vesnice prohlášena za Vesnickou památkovou rezervaci.[6]

V obci se nachází základní a mateřská škola, zemědělské družstvo, působí zde dva Sbory dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení.[6] V roce 2020 v Dešově přetekl při povodni rybník.[7]

Do roku 1849 patřil Dešov do bítovského a kdousovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[8]

Vývoj počtu obyvatel Dešova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 720 731 736 774 785 825 803 684 675 608 529 458 432

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Dešov
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (36.86 %) ČSSD (26.56 %) ANO 2011 (21.02 %) ANO (28.43 %) ANO (24.75 %)
2. KDU-ČSL (20.7 %) VV (17.18 %) ČSSD (20.51 %) KDU-ČSL (14.21 %) SPOLU (24.25 %)
3. ODS (19.69 %) ODS (15.62 %) KDU-ČSL (15.89 %) STAN (12.25 %) Piráti+STAN (16.33 %)
účast 59.94 % (199 z 332) 58.38 % (195 z 334) 58.41 % (198 z 339) 56.98 % (204 z 358) 59.59 % (202 z 339)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Dešov
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (37.69 %) STO (21.29 %) STO (20.79 %) ODS+STO (21.05 %)
2. KDU-ČSL (21.53 %) KSČM (19.44 %) ČSSD (19.8 %) ANO (20.17 %)
3. KSČM (13.84 %) ČSSD (18.51 %) ANO 2011 (18.81 %) KDU-ČSL (13.15 %)
účast 38.58 % (130 z 337) 34.32 % (116 z 338) 29.06 % (101 z 351) 34.10 % (118 z 346)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (51 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 62.61 %, tj. 211 ze 337 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (119 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (81 hlasů). Volební účast byla 59.82 %, tj. 201 ze 336 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (75 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (68 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (32 hlasů). Volební účast byla 60.62 %, tj. 214 ze 353 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (114 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (112 hlasů). Volební účast byla 64.20 %, tj. 226 ze 352 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dešově.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Pešl (1891–1942), novinář a spoluzakladatel československých legií za první světové války v Itálii. Popraven za účast v protiněmeckém odboji během druhé světové války. Pamětní deska na jeho rodném domě (Dešov číslo popisné 9) byla slavnostně odhalena krátce po skončení druhé světové války dne 30. září 1945. [21]
  • Jan Papoušek (1859–1925), pedagog a hudební skladatel, zemřel v Dešově

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Stavení čp.30

    Stavení čp.30

  • Stavení čp. 94

    Stavení čp. 94

  • Stavení čp.59

    Stavení čp.59

  • Dešovská pahorkatina

    Dešovská pahorkatina

  • Boží muka

    Boží muka

  • Boží muka v lese

    Boží muka v lese

  • Kříž v lese

    Kříž v lese

  • Stavení čp.2

    Stavení čp.2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 175, 176.
  4. ↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV, ed. Josef Emler, Praha 1892, str. 622
  5. ↑ a b Historie obce [online]. Dešov: Obec Dešov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Obec Dešov [online]. Dešov: Obec Dešov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Kdy už přestane pršet? V Dešově přetekl rybník, rozvodnila se Sázava. Třebíčský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  8. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 52. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ HRŮZA, Josef; ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří. Pamětní deska Antonín Pešl [online]. Umístění: Dešov 9, rodný dům čp. 9: 2007-09-02 [cit. 2016-01-26]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dešov&oldid=21558077“