Kozlany (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kozlany
Pohled na Kozlany
Pohled na Kozlany
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590916
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel140 (2022)[1]
Rozloha3,12 km²
Katastrální územíKozlany
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů51 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKozlany 12
67502 Koněšín
kozlany.obec@quick.cz
StarostaIng. Jaroslav Mrňa
Oficiální web: www.obeckozlany.cz
Kozlany
Kozlany
Další údaje
Kód obce590916
Kód části obce71595
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozlany (německy Kozlan, Koslau[3]) jsou obec v okrese Třebíč, severně od vodní nádrže Dalešice. Žije zde 140[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Třesov, Koněšín, Studenec a Třebenice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104.[3] Kozlany spadaly od dávných dob do majetku třebíčského kláštera, hrad i panský dvůr jsou zmiňovány v 16. století, obojí je zmíněno jako pusté. Obec byla pojmenována zřejmě podle hradu nebo kopce Kozlova, který zanikl pravděpodobně kolem 15. století.[4] V roce 1468 byl třebíčský klášter dobyt králem Matyášem a ten pak prodal klášter i s jeho majetkem Zdeňkovi ze Šternberka a Lomnice, následně pak kolem roku 1490 byl klášter spolu s Kozlany a dalšími obcemi prodán do rukou pánů z Boskovic a Pernštejna, posléze pánům ze Žerotína a pak v roce 1551 (nebo 1556[4]) byly Kozlany prodány Oldřichovi z Lomnice a Náměště. V roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[5]

V roce 1941 se nedaleké Juřicově hájence uskutečnila schůze Komunistického svazu mladé generace, ale byla prozrazena a hajný Leopold Juřica byl odvezen do Mauthausenu, kde v roce 1941 zemřel, jeho bratr pak zemřel v roce 1943 v Osvětimi.[6]

Do roku 1849 patřily Kozlany do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1951 do okresu Velká Bíteš a od roku 1951 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřily Kozlany pod Koněšín a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Studenec, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Kozlan[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 140 127 126 126 134 132 149 116 134 140 133 118 117

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Kozlany
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (34.92 %) ČSSD (18.57 %) KDU-ČSL (22.85 %) KDU-ČSL (30.0 %) SPOLU (34.88 %)
2. ODS (30.15 %) TOP 09 (18.57 %) KSČM (18.57 %) ANO (18.33 %) ANO (20.93 %)
3. KDU-ČSL (14.28 %) KSČM (15.71 %) TOP 09 (11.42 %) ODS (16.66 %) Piráti+STAN (11.62 %)
účast 63.64 % (63 z 99) 63.64 % (70 z 110) 59.50 % (72 z 121) 53.10 % (60 z 113) 75.21 % (88 z 117)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kozlany
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (30.0 %) ODS (21.87 %) KDU-ČSL (29.54 %) KDU-ČSL (18.36 %)
2. SNK ED (22.5 %) Pro Vysočinu (18.75 %) ANO 2011 (13.63 %) ČSSD (16.32 %)
3. ODS (22.5 %) KDU-ČSL (15.62 %) ODS (11.36 %) ODS+STO (16.32 %)
účast 38.10 % (40 z 105) 31.82 % (35 z 110) 37.93 % (44 z 116) 43.86 % (50 z 114)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (22 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (15 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (13 hlasů). Volební účast byla 71.17 %, tj. 79 ze 111 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 64.91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (15 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (13 hlasů). Volební účast byla 64.91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (50 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů). Volební účast byla 67.80 %, tj. 80 ze 118 oprávněných voličů.[19]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 98. 
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 191–194. 
  5. Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  6. Historie obce Kozlany [online]. Mistopisy.cz [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 134. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]