Okarec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Okarec
Centrum obce s rybníkem Poulík
Centrum obce s rybníkem Poulík
Znak obce OkarecVlajka obce Okarec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591297
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel110 (2021)[1]
Rozloha4,32 km²
Katastrální územíOkarec
Nadmořská výška417 m n. m.
PSČ675 02
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Okarec
Okarec č. p. 35
675 02 Koněšín
obec.okarec@seznam.cz
StarostkaJitka Havránková
Oficiální web: www.okarec.cz
Okarec
Okarec
Další údaje
Kód obce591297
Kód části obce109452
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okarec (česky do roku 1918 Vokarec; německy Wokaretz, Okaretz[2], dříve též Hekartice, Okkarcz, Okarecz, Okerz, Occrzan[3]) je obec ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 417 metrů nad mořem. Žije zde 110[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou.

Sousedními obcemi sídla jsou Ocmanice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Třesov, Hartvíkovice, Studenec a Zahrádka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104,[2] v listině je zmíněna vesnice Hekartice, tj. Okarec, název pochází ze jména Hekard, Okard nebo Ekard. V roce 1349 zakoupil statky v Okarci Ondřej z Okarce, následně majetky zdědil Jindřich z Okarce a ten pak roku 1381 spojil své statky s Ondřejem z Pyšela, který se následně jmenoval Ondřejem z Okarce. V roce 1407 zdědil vesnici Vlček z Okarce, v roce 1434 zdědila vesnici Vlčkova sestra Markéta z Říčan a její synové Artleb a Ondřej a v roce 1437 Markéta z Dobré Vody se spojila s Markétou z Říčan a spojily majetky v Okarci a Vlčatíně. V roce 1446 již byl majitelem Okarce, Pyšele, Hartvíkovického kostela, kaple a mlýna v Hartvíkovicích Ondřej z Okarce.[3]

Po jeho smrti zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.[3]

V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.[4]

V roce 1924 byly založeny spolky Otčina a Domovina.[2]

Do roku 1849 patřil Okarec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Náměšť nad Oslavou, následně v letech 1949 – 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 je součástí okresu Třebíč.[5] Obec byla do roku 1919 součásti obce Studenec.[2]

V roce 2020 by měla být rekonstruována silnice v obci.[6]

Vývoj počtu obyvatel Okarce[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2018
Počet obyvatel 139 175 195 200 219 210 219 161 170 177 150 134 126 115

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • ve vsi byla tvrz ze 14. století, nacházela se v centru vesnice na místě pozdějšího panského dvora, tvrz je písemně zmíněna pouze v roce 1446, tvrz mohla existovat již ve 14. století, kdy vesnici zakoupil od třebíčského kláštera Ondřej z Okarce, v roce 1556 zakoupil vesnici i s tvrzí Oldřich z Lomnice a vesnice se stala součástí náměšťského panství a tvrz tak zanikla.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 103–104. 
  3. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 269–175. 
  4. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 77–99. 
  5. CZ RETRO [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  6. mach. Na Okříšky po novém koberci. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-02-03 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 125. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]