Rokytnice nad Rokytnou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rokytnice nad Rokytnou
Střed obce nedaleko kostela
Střed obce nedaleko kostela
Znak městyse Rokytnice nad RokytnouVlajka městyse Rokytnice nad Rokytnou
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0634 591611
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel838 (2022)[1]
Rozloha8,08 km²
Katastrální územíRokytnice nad Rokytnou
Nadmořská výška535 m n. m.
PSČ675 25
Počet domů295 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseRokytnice nad Rokytnou 67
675 25 Rokytnice nad Rokytnou
ou.rokytnice@quick.cz
StarostaAntonín Novák
Oficiální web: www.rokytnicenadrokytnou.cz
Rokytnice nad Rokytnou
Rokytnice nad Rokytnou
Další údaje
Kód obce591611
Kód části obce140996
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rokytnice nad Rokytnou (do roku 1921 Roketnice[3], starší názvy též Rokitnicea, Rokitel, Rotigl, Rokitnicze[4], německy Roketnitz) je městysokrese Třebíč, asi 12 km jihozápadně od Třebíče. Žije zde 838[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky. Rokytnicí protéká řeka Rokytná, na západě zhruba 200 metrů od posledních domů ve vsi se nachází televizní vysílač. Obec je součástí geomorfologického celku Stařečská pahorkatina, nedaleko obce se nachází i výrazný vrchol Zadní hora.

Sousedními obcemi sídla jsou Chlístov, Kojetice, Stařeč, Štěměchy, Čáslavice, Mastník, Markvartice a Římov.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190, kdy obec byla zmíněna v zakládací listině kláštera Louka u Znojma, ta byla vydána knížetem Konrádem II. Otou. Zřejmě v tu dobu byl v obci založen i kostel, v roce 1200 je kostel již v listině olomouckého biskupa zmiňován jako jeden z 8 podřízených kostelů louckému klášteru. Rokytnice byla zřejmě dvůr či soustava dvorů, ty později zanikly, kdy se to stalo, to není známo.[4]

V roce 1349 existovaly dva dvory s názvy Malá Roketnice a Druhá malá Roketnice, ty v tomto roce prodal Štěpán ze Sádku Jimramovi a Filipovi z Jakubova. Roku 1327 však byla ves Rokytnice (stále v majetku louckého kláštera) spolu s Pokojovicemi vyměněna za Načeratice, novými majiteli byli Hartleb a Gerard z Heraltic. Heraltičtí posléze vymřeli a tak nastal spor mezi louckým klášterem a Filipem z Lechotic, kde opat kláštera chtěl dosáhnout navrácení vesnic do majetku kláštera. V roce 1386 pak arcibiskup Jan z Jenštejna rozhodl, že majetky se vrátí louckému klášteru. S tímto rozhodnutím nesouhlasili dědici Heraltických a ani mnozí občané Rokytnice, ale ti byli varování a případně exkomunikování z církve, to pak bylo zrušeno a loucký klášter nabyl obě vesnice až v roce 1392, kdy také musel vyplatit Heraltickým peněžitou náhradu.[5]

V 16. století byla Rokytnice zakoupena Jetřichem Potštátským z Prusinovic a Rokytnice, ten roku 1575 zemřel a Rokytnici od jeho dědiců zakoupil Maxmilián Cois z Rožmitálu. Později však opět získal klášter Rokytnici zpět. Roku 1663 byly Rokytnice, Pokojovice a Vísky prodány Danielovi Pachtovi z Rájova na Ronšperku a ten pak Rokytnici v roce 1667 prodal znojemskému hejtmanovi Rudolfovi Václavovi Závišovi z Osenic, ten se přestěhoval do mlýna ve Vískách. V roce 1694 byl blízký hrad Sádek zasažen bleskem, vyhořel a posléze byl přestavěn do jeho dnešní podoby. Roku 1695 pak majitel hradu Sádek Bohumír Antonín z Walldorfu od vdovy po Závišovi z Osenic odkoupil Rokytnici.[5]

V roce 1750 byla vystavěna nová kostelní věž u kostela Narození Jana Křtitele, v tomtéž roce byly také vysvěceny zvony. V roce 1756 pak byly postaveny schody ke kostelu a na ně umístěno 8 kamenných soch. O čtyři roky později pak byl kostel i výrazně přestaven, kolem roku 1760 pak byl od kostela přemístěn hřbitov na jeho nynější místo. Roku 1761 pak farář Jan Paleček nechal postavit sochu sv. Jana Nepomuckého na návsi. Roku 1777 kostel a fara vyhořely, ale interiér kostela zůstal nepoškozen a tak byla fara opravena na náklady faráře Františka Bystřického, ten také pořídil 3 zvony. Roku 1784 byl z podnětu Josefa II. zrušen loucký klášter. Roku 1796 vymřel rod majitelů hradu Sádek Walldorfů a jejich majetek zdědil František Kajetán Chorinský, který se s manželkou usídlil na hradě Sádek.[5]

V roce 1861 pak byla vystavena nová budova školy a v roce 1866 učitel školy zřídil sbor dobrovolných hasičů. Škola pak byla roku 1881 opravena a o rok později byla rozšířena na trojtřídní. V roce 1906 byla postavena silnice od nádraží ve Starči do Rokytnici a Želetavy. Roku 1917 byly rekvírovány dva ze tří zvonů z roku 1777, nové byly pořízeny v roce 1929 a nejstarší malý z roku 1777 byl prodán do Telče. Tyto zvony pak byly v roce 1942 rekvírovány.[5]

V roce 1919 byl ve vsi založen Sokol, a později i Orel, roku 1923 byla postavena sokolovna a roku 1927 pak Orlovna. V roce 1941 byl také založen fotbalový klub SK Rokytnice nad Rokytnou. Po skončení druhé světové války bylo roku 1949 založeno ve vsi JZD a roku 1950 bylo založeno sítařské družstvo Sitona, to bylo v roce 1962 sloučeno do Horáckého autodružstva v Třebíči. V roce 1962 byl vybudován nový hostinec a také postaveno fotbalové hřiště, roku 1965 pak byla otevřena mateřská škola v nové budově. Roku 1970 pak byly vyasfaltovány cesty v obci, roku 1972 byla v obci vybudována kanalizace, o rok později začalo zaklenutí Rokytné, to bylo dokončeno v roce 1978, současně s tím byla rozšířena náves obce. V roce 1975 bylo také otevřeno koupaliště. Roku 1988 bylo ve vsi postaveno zdravotní středisko a dům služeb.[5]

Po sametové revoluci byla roku v letech 1990 – 1992 postavena nová budova obecního úřadu. Roku 1997 byl ve vsi rozveden vodovod a mezi lety 1998 a 2000 byla obec plynofikována. V roce 2003 získala obec právo používat znak a prapor a v témže roce byla zřízena základní škola v obci.[5] Dne 23. ledna 2009 byl obci obnoven status městyse.[6]

V roce 2021 byla v obci postavena mateřská škola a rekonstruována základní škola.[7]

Do roku 1849 patřila Rokytnice nad Rokytnou do sádeckého panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[8] Mezi lety 1980 a 1990 byly součástí obce Markvartice a Chlístov ty se osamostatnily v roce 1990.[5]

Vývoj počtu obyvatel Rokytnice nad Rokytnou[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 667 704 726 713 696 705 767 822 928 863 916 875 870

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější cestou, která spojuje Rokytnici s blízkou Starčí a také s městem Třebíčí je silnice II/410, která v jižním směru pokračuje až do Želetavy, kde se napojuje na mezinárodní silnice I/38 z Vídně do Prahy. K této silnici se v obci připojuje z jihovýchodu od Sádku silnice II/4107 a směrem na severozápad vychází z vesnice komunikace III/4056 spojující obec se silnicí I/23, se kterou se tato cesta kříží v přidružené osadě Veverka.[10] Vesnicí prochází cyklotrasa č. 5217.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Rokytnice n.Rokytnou
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (34.98 %) ČSSD (23.89 %) KDU-ČSL (30.93 %) ANO (27.4 %) SPOLU (33.58 %)
2. KDU-ČSL (22.52 %) KSČM (22.01 %) KSČM (22.95 %) KDU-ČSL (21.26 %) ANO (27.61 %)
3. KSČM (21.14 %) KDU-ČSL (19.7 %) ČSSD (19.76 %) KSČM (11.65 %) Piráti+STAN (8.2 %)
účast 75.04 % (508 z 677) 66.76 % (478 z 716) 70.07 % (501 z 715) 70.50 % (490 z 695) 78.12 % (539 z 690)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Rokytnice nad Rokytnou
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (29.58 %) KSČM (28.65 %) KDU-ČSL (34.06 %) KDU-ČSL (33.23 %)
2. KSČM (26.33 %) KDU-ČSL (28.36 %) KSČM (16.08 %) ANO (20.73 %)
3. KDU-ČSL (23.66 %) ČSSD (19.88 %) ANO 2011 (15.45 %) KSČM (8.53 %)
účast 48.71 % (341 z 700) 51.40 % (366 z 716) 44.54 % (318 z 714) 48.11 % (331 z 688)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (171 hlasů), druhé místo obsadil Zuzana Roithová (87 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (66 hlasů). Volební účast byla 65.17 %, tj. 464 ze 712 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (310 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (170 hlasů). Volební účast byla 68.75 %, tj. 484 ze 704 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (239 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (128 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (79 hlasů). Volební účast byla 71.71 %, tj. 502 ze 700 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (315 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (227 hlasů). Volební účast byla 77.38 %, tj. 544 ze 703 oprávněných voličů.[21]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rokytnici nad Rokytnou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 77. 
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 29. Dostupné online.
  5. a b c d e f g ŠPAČEK, Zdeněk; HERBRYCH, Josef. Historie blízká i vzdálená [online]. Rokytnice nad Rokytnou: Městys Rokytnice nad Rokytnou [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. 
  6. Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
  7. ŘÍHOVÁ, Ivana. Starosta Rokytnice: Letos dokončíme mateřskou školku, aby od září fungovala. Třebíčský deník. 2021-05-04. Dostupné online [cit. 2021-05-27]. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 261. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  10. The Information Freeway :: A map of the Earth [online]. www.informationfreeway.org [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  23. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  24. RUDL, Aleš. Běchovický uličník [online]. Praha: Praha-Běchovice, 2013 [cit. 2019-12-21]. S. 35–36. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]