Čáslavice
| Čáslavice | |
 Centrum Čáslavic | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0634 590436 |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Třebíč |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Čáslavice |
| Katastrální výměra | 10,19 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′8″ s. š., 15°46′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 546 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 510 m n. m. |
| PSČ | 675 24 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Čáslavice Čáslavice č. p. 110 675 24 Čáslavice |
| Starosta | Pavel Vařbuchta |
|
Oficiální web: www | |
| Email: oucaslavice@iol.cz | |
  Čáslavice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Čáslavice se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, zhruba 11 km jihozápadně od Třebíče. Žije zde 546[1] obyvatel. Obec leží na Jevišovické pahorkatině, protéká jí Šebkovický potok a je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.
Sousedními obcemi sídla jsou Kojetice, Šebkovice, Cidlina, Loukovice, Rokytnice nad Rokytnou, Římov a Babice.
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na jižní straně Českomoravské vysočiny v Jevišovické pahorkatině a ze severu uzavírá Jaroměřickou kotlinu. Nadmořská výška sídla se pohybuje od 430 m (u školy) po 500 m (u kostela). Výměrou 1019 ha představují Čáslavice pátou nejrozlehlejší ze zhruba 130 obcí třebíčského okresu.
Průměrný roční úhrn srážek v Čáslavicích činí 550 mm, průměrná roční teplota 7,9 °C, přičemž průměrná teplota nejteplejšího měsíce v roce července činí 16,3 °C a nejchladnějšího měsíce v roce ledna činí −3,8 °C. Dnů se sněhovou pokrývkou je průměrně 57 v roce.
Obec patří do povodí řeky Moravy a do úmoří Černého moře. Obcí protéká Šebkovický potok, který se vlévá do řeky Rokytná, ta pak přes další toky ústí do Černého moře.
Na území obce se nachází lesy o výměře 64 ha obecních a 60 ha soukromých. Nejvyšší horou je Maková hora (682 m n. m.) nacházející se v lese směrem k Cidlině. Dominantou okolí a zároveň nejvyšší horou okresu je však Mařenka (711 m n. m.), vzdálená od obce necelých 6 km. K obci patří dva rybníky, Sádecký a Nový rybník (Hanusův). V plánu je výstavba dalšího obecního rybníka v lokalitě zvané Kolmoz, kde už rybník dříve býval.
U obce se nachází Hanzalův kopeček s křížem z roku 1882, ten dala postavit Marie Moudrá z Čáslavic, kopec je známou vyhlídkou, která byla upravena a obezděna mrákotínským lomovým kamenem.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název obce je odvozen od osobního jména Čáslav, kterému v době založení osada náležela. Čáslav – lidé Čáslavovi = Čáslavici – z toho Čáslavice. Zmínky o Čáslavicích sahají až do poloviny 13. století, kdy už zde stála fara a kostel, lze proto předpokládat, že samotné založení obce se datuje už do století dvanáctého.
V dalších desetiletích až stoletích patřily Čáslavice různým pánům, mezi nejvýznamnější patřil Jan z Valdštejna nebo Vilém z Pernštejna. Další významná zmínka pochází až z doby třicetileté války, kdy zároveň proběhlo i první sčítání obyvatelstva. Před započetím války čítala obec na 300 občanů, ale důsledkem moru a jiných nemocí se počet snížil až na 230. Další událostí bylo povýšení obce na městys v roce 1864 a následné udělení tržního práva, ale trhy nebyly příliš populární, a tak brzy zanikly.
V roce 1920 byla založena knihovna, která s mírnými přestávkami funguje dodnes. V souvislosti s knihovnou stojí za zmínku i dar z roku 1935, o který se zasloužil patrně nejznámější čáslavický rodák Bedřich Fučík, tou dobou ředitel nakladatelství Melantrich, které věnovalo 1600 Kčs obecní knihovně a dalších 600 Kčs knihovně školní.
Na začátku druhé světové války bylo v obci zřízeno středisko branné výchovy, jehož rekruti, ač výborně připraveni, do bojů z důvodu Mnichovské dohody nakonec nezasáhli. Jedním z nejsmutnějších dnů v historii obce patrně navždy zůstane 8. květen 1945. V tento den, kdy už německá armáda oficiálně kapitulovala, se nad obzorem objevilo několik letadel, která začala obec bombardovat. Následkem toho byli zabiti čtyři lidé, místo smrti jednoho z nich je vyznačeno pamětní deskou na rohu hřbitovní zdi.
Volby v roce 1946 vyhrála Československá strana lidová, jejíž členové obsadili většinu křesel v MNV, odkud však byli po únorových událostech roku 1948 do jednoho vyloučeni.
Další významnou událostí je stavba víceúčelové budovy, se kterou se započalo v roce 1973 a trvala téměř pět let. V budově dodnes sídlí obecní úřad, pošta, kuchyň s jídelnou, mateřská škola, kanceláře Zemědělského obchodního družstva, praktický lékař a několik soukromých institucí. Budova byla v roce 2007 rozšířena o další patro, kde se nachází základní škola.
Obec Čáslavice v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelená stuha, tj. ocenění za péči o zeleň a životní prostředí.[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 679 | 726 | 791 | 817 | 851 | 885 | 822 | 717 | 776 | 718 | 687 | 639 | 578 |
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Bedřich Fučík (1900–1984), literární kritik orientovaný katolickým směrem, ředitel vydavatelství Melantrich. Díky němu navštěvovala obec řada významných literárních osobností jako František Halas, Jan Zahradníček nebo Jan Čep. O těchto setkáních Fučík referuje v knize Čtrnáctero zastavení.
- Bedřich Václavek (1897–1943), marxistický teoretik a kritik, člen Devětsilu. Zahynul v Osvětimi.
- Karel Svoboda (1926–2014), poslanec ČNR
- Mojmír Fučík (1913–2011), gastroenterolog, profesor 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, politik NS ČSR
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Sádek
- kostel svatého Martina – původně gotická stavba, ale po rozsáhlých opravách v 18. století zůstal gotický pouze klenutý chór. Fara, která se nachází v blízkosti kostela, byla postavena v roce 1773. Kaplani bývali dosazováni z nedaleké Starče, prvním samostatným farářem byl Jan Karásek.
- Rodný dům Bedřicha Václavka – Rodná myslivna byla jako památkový objekt roku 1962 upravena na Památník Bedřicha Václavka. Stojí na jižní straně ulicové návsi, kde ji v polovině devatenáctého století postavil hrabě Bedřich Kajetán, pán na Sádku, jemuž Čáslavice dříve patřily. Na místě rodného domu měl původně stát kulturní dům, ale po protestech Památkového úřadu byl nakonec Kulturní dům Dr. Bedřicha Václavka postaven na západním kraji obce. V roce 1981 byla na prostranství před rodným domem odhalena i Václavkova busta. V budoucnu se plánuje uzpůsobit budovu na sídlo obecního úřadu.
Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]
Spojení s okresním městem Třebíčí zajišťují autobusy, které jezdí několikrát denně v obou směrech. Spojení existuje i do Moravských Budějovic.
Železnici obec nemá, nejbližší stanice se nachází v Kojeticích, vzdálených zhruba 5 km. Obec je také napojena na síť cyklostezek, v obci se kříží trasy cyklostezek 5103 a 5216.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
V obci se každoročně koná několik kulturních akcí, mezi nejvýznamnější patří výstup na horu Mařenku 30. prosince, kde se koná setkání obcí z Mikroregionu Podhůří Mařenky. Dále masopust – průvod masek poslední únorovou sobotu a pouť na svatého Martina, patrona místního kostela, 11. listopadu. Pro děti jsou každoročně pořádány akce na Den dětí a podzimní drakiáda.
Organizace v obci[editovat | editovat zdroj]
- Sportovní klub
- Sbor dobrovolných hasičů
- Český zahrádkářský svaz
- Český myslivecký svaz
Sport[editovat | editovat zdroj]
Počátky kopané v Čáslavicích sahají až do roku 1921, jako jeden ze zakladatelů je uváděn místní rodák Bedřich Fučík. Do mistrovské soutěže bylo mužstvo přihlášeno v roce 1941, kdy zároveň vznikl Sportovní klub Čáslavice. V roce 1956 se začíná budovat nové hřiště, protože dosavadní už nevyhovuje požadavkům. V roce 1983–85 byly pro potřeby místního sportovního klubu postaveny tribuny a sociální zařízení, které prakticky v nezměněné podobě slouží dodnes.
V posledních letech prošlo hřiště a jeho okolí poměrně velkými změnami. V roce 1998 proběhlo zatravnění hlavního hřiště a vybudování hřiště náhradního v těsné blízkosti. Poslední velkou úpravou bylo postavení přístřešku v sousedství fotbalové hospody. To proběhlo v roce 2006, současně s historickým postupem A mužstva do 1.A třídy.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V katastru Čáslavic (lokalita U Hájenky) se pravidelně vyskytuje velmi vzácný všivec bahenní (Pedicularis palustris). Díky tomu byla tato lokalita vyhlášena přírodní rezervací.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Mohyla obětem první světové války
Pamětní deska na hřbitovní zdi připomínající bombardování na konci druhé světové války
Rodný dům dr. Bedřicha Václavka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ MAHEL, Luděk. Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Třebíčsku. Podívejte se. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-19 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Čáslavice
- U hájenky – přírodní rezervace
- FC Čáslavice-Sádek
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čáslavice ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Čáslavice v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
- Rozhlasový pořad Portréty o čáslavickém rodákovi Bedřichu Fučíkovi
- Čáslavice na mapě
