Pálovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pálovice
centrum obce s kaplí sv. Jana Nepomuckého
centrum obce s kaplí sv. Jana Nepomuckého
Znak obce PáloviceVlajka obce Pálovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550469
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°0′20″ s. š., 15°32′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel168 (2022)[1]
Rozloha5,91 km²
Katastrální územíPálovice
Nadmořská výška473 m n. m.
PSČ675 31
Počet domů59 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPálovice 35
67531 Jemnice
palovice@seznam.cz
StarostaKarel Králík
Oficiální web: www.palovice.cz
Pálovice
Pálovice
Další údaje
Kód obce550469
Kód části obce117480
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Pálovice (dříve též Paulowicz, Palouicz, Palowicz, Palowicze, Palowitz, Pallowitz, Palowice, Pawlowitz, Pavlovice, Palovice[3]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 168[1] obyvatel.

Pálovice se nachází 3 km jihozápadně od Jemnice, prochází jimi silnice mezi Jemnicí a Bělčovicemi.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Báňovice, Dešná, Budíškovice, Menhartice a Jemnice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, v roce 1365 získal vesnici rychtář z Jemnice Mikuláš, dvůr ve vsi však patřil jemnické farnosti. Část vesnice patřila i Pešíkovi z Pálovic, ten jej prodal v roce 1390 Vilémovi z Pálovic. V roce 1406 vesnice patřila Joštovi z Pálovic, posléze patřila Čeloudům z Pálovic. V roce 1457 byla vesnice připojena k Jemnici, Jemnice byla králem Ladislavem Pohrobkem darována i s okolními vesnicemi Albrechtovi, Hynkovi a Štěpánovi z Lichtenburku. Následně pak Jemnice patřila Kateřině Meziříčské z Jemnice, která ji i s Pálovicemi prodala v roce 1609 svému manželovi.[3]

V době před třicetiletou válkou získal Pálovice Hanuš Radkovec z Mírovic, ten je vlastnil i po bitvě na Bílé Hoře, nebyly mu po jeho přestupu na katolickou víru konfiskovány. Posléze byly opět přičleněny do jemnického panství a vlastněny Jindřichem Zahrádeckým ze Zahrádek, ale poručníci jeho dětí pak prodali Jemnici Fridrichu Jankovskému z Vlašimi a Pálovice se tak staly součástí jemnického panství.[3]

V roce 1639 jemnické panství zdědil syn Fridricha Jankovského Hynek Jankovský z Vlašimi. V roce 1653 zdědila panství jeho manželka Kateřina z Roupova a jeho syn Maximilián Arnošt. V roce 1666 se musel Maximilián Arnošt vzdát vedení panství a panství spravovala jeho manželka Jana Alžběta Scherfenberková, v roce 1689 pak zdědil panství jeho syn Maximilián Arnošt Jankovský mladší. V roce 1746 Maximilián zemřel a panství zdědila jeho dcera Marie Jana Cavriani, ta však zemřela bezdětná a tak po dlouhém sporu získal panství syn druhé dcery Maxmilián Daun. V roce 1775 robotníci z Pálovic (i ostatních vesnic panství) předali vrchnosti žádost o snížení roboty na 3 dny v týdnu.[4]

Po smrti Maximiliána Dauna v roce 1790 panství zdědil jeho syn Jan Daun, který však v roce 1795 zemřel a tak panství zdědil druhý syn František de Paul Daun, ten však panství převzal až po nabytí plnoletosti v roce 1802. V roce 1815 bylo jemnické panství zakoupeno hrabětem Janovi Filipovi Stadionovi, Stadionové však vlastnili Jemnici jen do roku 1826, kdy ji prodali Marii Terezii Trauttmansdorfové, která vlastnila sousední panství Staré Hobzí. V roce 1833 byla správa obou panství přesunuta do Jemnice a panství ve Starém Hobzí se tak stalo součástí jemnického panství. V roce 1841 pak zakoupil panství Alfons Pallavicini, Pallavicinové vlastnili panství až do roku 1848.[4]

V roce 1789 vznikla ve vsi škola, v roce 1812 byla postavena nová budova pro jednotřídku, někdy kolem roku 1876 vyhořela, ale v témže roce byla postavena nová budova. V roce 1900 byla rozšířena na dvoutřídní, zrušena byla v roce 1971.[3]

V roce 1933 byla vesnice elektrifikována. V roce 1951 bylo ve vsi zřízeno JZD, to však v roce 1953 zaniklo a až v roce 1958 bylo znovu založeno. Roku 1965 bylo sloučeno s JZD Panenská[3] a v roce 1976 došlo ke sloučení JZD Menhartice a JZD Pálovice a bývalý objekt garáží s obchodem a bytem byl adaptován na kulturní dům.[5]

V roce 2016 byla budova opravena. V roce 2019 byly uspořádány oslavy 40 let od otevření kulturního domu.[5]

Do roku 1849 patřily Pálovice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, pak do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Pálovice pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[6]

Vývoj počtu obyvatel Pálovic[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 303 345 316 340 307 321 312 230 244 219 190 155 166

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Pálovice
2006[8] 2010[9] 2013[10] 2017[11] 2021[12]
1. ODS (25.74 %) ODS (20.2 %) ČSSD (24.09 %) SPD (30.12 %) SPOLU (33.68 %)
2. ČSSD (24.75 %) ČSSD (18.18 %) KSČM (22.89 %) KDU-ČSL (13.25 %) ANO (22.1 %)
3. KDU-ČSL (21.78 %) KDU-ČSL (17.17 %) KDU-ČSL (19.27 %) KSČM (12.04 %) SPD (10.52 %)
účast 80.16 % (101 z 126) 78.91 % (101 z 128) 65.89 % (84 z 129) 62.69 % (84 z 134) 66.90 % (95 z 142)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Pálovice
2008[13] 2012[14] 2016[15] 2020[16]
1. ČSSD (31.57 %) KDU-ČSL (22.38 %) KDU-ČSL (23.61 %) STAN+SNK ED (18.66 %)
2. ODS (23.15 %) KSČM (19.4 %) ČSSD (13.88 %) ODS+STO (14.66 %)
3. KDU-ČSL (18.94 %) ČSSD (17.91 %) STO (13.88 %) KDU-ČSL (13.33 %)
účast 75.00 % (96 z 128) 54.14 % (72 z 133) 52.17 % (72 z 138) 53.57 % (75 z 140)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 71.21 %, tj. 94 ze 132 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (44 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů). Volební účast byla 64.39 %, tj. 85 ze 132 oprávněných voličů.[17]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů). Volební účast byla 64.71 %, tj. 88 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (34 hlasů). Volební účast byla 61.76 %, tj. 84 ze 136 oprávněných voličů.[18]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pálovicích.
  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého
  • Kaplička na rozcestí
  • Venkovská usedlost čp. 3
  • Kříž při silnici k Panenské
  • Krucifix při silnici do Jemnice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 776–779. 
  4. ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 693–701. 
  5. ↑ a b MAHEL, Luděk. Kulturní dům vznikl z družstevních garáží. Lidem slouží už 40 let. trebicsky.denik.cz. 2019-05-14. Dostupné online [cit. 2019-09-25]. 
  6. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 224. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pálovice&oldid=21036614“