Jinošov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jinošov
Centrum obce Jinošov, oblast pod kostelem sv. Petra a Pavla
Centrum obce Jinošov, oblast pod kostelem sv. Petra a Pavla
Znak obce JinošovVlajka obce Jinošov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590797
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 243 (2020)[1]
Rozloha 5,06 km²
Katastrální území Jinošov
Nadmořská výška 473 m n. m.
PSČ 675 71
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Jinošov 24
675 71 Náměšť nad Oslavou
uradjinosov@seznam.cz
Starosta Ing. Dalibor Húska, Ph.D.
Oficiální web: www.jinosov.cz
Jinošov
Jinošov
Další údaje
Kód části obce 60755
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jinošov (německy Jeneschau, česky do roku 1918 též Jenešov[2], starší názvy též in Nynschaw, z Inossowa, vilam Gynossow[3], případně také Ninošov[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 243[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Hluboké a Pucov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že zakladatelem vsi a jejím prvním pánem byl kdysi Ninoš, což byla domácká podoba jména Ninoslav nebo Nimomysl. Od jeho jména tak vznikl název Ninošov, později Jinošov. K tomu mohlo dojít mezi 11. a 13. stoletím při dovršení osidlování a kolonizace území proti proudu řek Oslavy a Jihlavy tvořeného hornatinou širokého lesního prostoru po obou stranách zemské hranice mezi Čechami a Moravou. První písemná zmínka o obci v Zemských deskách brněnského kraje pochází z roku 1349.[5]

Roku 1358 pak část vesnice, která patřila pánům z Mostiště koupil Oldřich ze Želetavy. Část vesnice v tu dobu patřila vladykům z Kralic. V roce 1412 pak spojil jinošovské majetky Hynek z Otradic, jeho bratr Vlach pak v roce 1418 prodal většinu majetku ve vsi Artlebovi z Říčan. Roku 1446 pak zakoupil od Artleba Jinošov Janovi Konšelskému z Pulic. Ten se zadlužil a tak postupně majetky přešly do vlastnictví Hynka ze Lhoty a Pucova a Vaňka z Panova, ti pak roku 1480 prodali vesnici pánům z Okarce a Mírova. Pak vesnici získal Jiří z Náchoda, který pak prodal vesnici Karlu staršímu ze Žerotína.[4]

V roce 1535 byla obec zakoupena rodem Březnických z Náchoda, ten právě přestavěl starou tvrz na renesanční zámek a v 16. století pak také v obci založil pivovar. V roce 1616 Jiří z Náchoda prodal jinošovské majetky Karlu staršímu ze Žerotína a tak se majetky staly součástí náměšťského panství (to až do r. 1945 vlastnil rod Haugviců z Malé Obiše).[3]

V roce 1787 byla ve vsi založena škola, ta pak byla přestavěna v roce 1827 a v roce 1883 byla postavena nová školní budova.[4]

Roku 2014 byl v obci odhalen památník obětem první světové války[6] a roku 2015 byla vysazena lípa na počest Josefa Pěnčíka.[7] V roce 2017 byl vyčištěn a upraven rybník v Jinošově.[8]

Mezi lety 1949 a 1960 byla obec součástí okresu Velká Bíteš.[2]

Obec Jinošov v roce 2006 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelený diplom, tj. diplom za rozvíjení lidových tradic.[9]

Vývoj počtu obyvatel Jinošova[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 311 324 368 297 312 305 293 345 371 339 357 324 322

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Petra a Pavla, postaven v gotickém slohu, v 16. století.[2]
  • Fara, původně tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámeček, od 19. století využívaná pro svůj dnešní účel.[5] Horní tvrz, která měla hospodářské zázemí taktéž v panském dvoře, byla v 16. století přestavěna na renesanční zámeček, který je od 19. století využíván dodnes jako fara.[11]
  • Zámek Schönwald, postaven koncem 18. století, přestavěn v roce 1827. Součástí zámeckého areálu je i zámecký park s hudebním pavilonem, Apollonovým chrámkem, Sylvanovým chrámkem.
  • Dolní tvrz v Jinošově, v obci byly historickými písemnými prameny doloženy dvě tvrze. Dolní tvrz s menším panským dvorem na zahradě dnešního domu č. 27 byla podle pramenů opuštěná a neobydlená a, protože se její pozůstatky nedochovaly, má se za to, že bylo kamení ze zdiva rozebráno na stavbu okolních domů.[11]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 95. 
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 19. Dostupné online.
  4. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská. II. Místopis, Náměšťský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 161-172. 
  5. a b VOKŘÍNKOVÁ, Hana. Historie rodiny Chytkových, hospodařící v obci Jinošov od 19. století do současnosti. , 2012 [cit. 2016-09-24]. 44 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita: Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiřina Štouračová. s. 2. Dostupné online.
  6. http://www.jinosov.cz/data/uploads/zpravodaj/zpravodaj_01.pdf
  7. http://www.jinosov.cz/data/uploads/zpravodaj/zpravodaj_04.pdf
  8. http://jinosov.cz/data/uploads/zpravodaj/zpravodaj_09.pdf
  9. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  11. a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2019-12-29]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 75-77. Dostupné online.
  12. http://www.jinosov.cz/data/uploads/zpravodaj/zpravodaj_05.pdf
  13. http://jinosov.cz/data/uploads/zpravodaj/zpravodaj_06.pdf

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]