Jinošov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jinošov
Centrum obce Jinošov, oblast pod kostelem sv. Petra a Pavla
Centrum obce Jinošov, oblast pod kostelem sv. Petra a Pavla
Znak obce JinošovVlajka obce Jinošov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590797
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel239 (2022)[1]
Rozloha5,06 km²
Katastrální územíJinošov
Nadmořská výška473 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů95 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJinošov 24
675 71 Náměšť nad Oslavou
uradjinosov@seznam.cz
StarostaIng. Dalibor Húska, Ph.D.
Oficiální web: www.jinosov.cz
Jinošov
Jinošov
Další údaje
Kód obce590797
Kód části obce60755
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jinošov (německy Jeneschau, česky do roku 1918 též Jenešov[3], starší názvy též in Nynschaw, z Inossowa, vilam Gynossow[4], případně také Ninošov[5]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 239[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Hluboké a Pucov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že zakladatelem vsi a jejím prvním pánem byl kdysi Ninoš, což byla domácká podoba jména Ninoslav nebo Nimomysl. Od jeho jména tak vznikl název Ninošov, později Jinošov. K tomu mohlo dojít mezi 11. a 13. stoletím při dovršení osidlování a kolonizace území proti proudu řek Oslavy a Jihlavy tvořeného hornatinou širokého lesního prostoru po obou stranách zemské hranice mezi Čechami a Moravou. První písemná zmínka o obci v Zemských deskách brněnského kraje pochází z roku 1349.[6]

Roku 1358 pak část vesnice, která patřila pánům z Mostiště koupil Oldřich ze Želetavy. Část vesnice v tu dobu patřila vladykům z Kralic. V roce 1412 pak spojil jinošovské majetky Hynek z Otradic, jeho bratr Vlach pak v roce 1418 prodal většinu majetku ve vsi Artlebovi z Říčan. Roku 1446 pak zakoupil od Artleba Jinošov Janovi Konšelskému z Pulic. Ten se zadlužil a tak postupně majetky přešly do vlastnictví Hynka ze Lhoty a Pucova a Vaňka z Panova, ti pak roku 1480 prodali vesnici pánům z Okarce a Mírova. Pak vesnici získal Jiří z Náchoda, který pak prodal vesnici Karlu staršímu ze Žerotína.[5]

V roce 1535 byla obec zakoupena rodem Březnických z Náchoda, ten právě přestavěl starou tvrz na renesanční zámek a v 16. století pak také v obci založil pivovar. V roce 1616 Jiří z Náchoda prodal jinošovské majetky Karlu staršímu ze Žerotína a tak se majetky staly součástí náměšťského panství (to až do r. 1945 vlastnil rod Haugviců z Malé Obiše).[4]

V roce 1787 byla ve vsi založena škola, ta pak byla přestavěna v roce 1827 a v roce 1883 byla postavena nová školní budova.[5]

Roku 2014 byl v obci odhalen památník obětem první světové války[7] a roku 2015 byla vysazena lípa na počest Josefa Pěnčíka.[8] V roce 2017 byl vyčištěn a upraven rybník v Jinošově.[9]

Obec Jinošov v roce 2006 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelený diplom, tj. diplom za rozvíjení lidových tradic.[10]

Do roku 1849 patřil Jinošov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, následně mezi lety 1949 a 1960[3] do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[11]

Vývoj počtu obyvatel Jinošova[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 311 324 368 297 312 305 293 345 371 339 357 324 322

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Jinošov
2006[13] 2010[14] 2013[15] 2017[16] 2021[17]
1. ČSSD (35.77 %) ČSSD (20.58 %) KDU-ČSL (19.04 %) ANO (18.85 %) SPOLU (25.17 %)
2. ODS (24.39 %) TOP 09 (18.38 %) KSČM (18.25 %) SPD (13.93 %) ANO (20.97 %)
3. KSČM (16.26 %) VV (14.7 %) ANO 2011 (17.46 %) KSČM (13.11 %) SPD (13.28 %)
účast 67.21 % (123 z 183) 67.82 % (137 z 202) 67.02 % (126 z 188) 66.13 % (123 z 186) 73.71 % (143 z 194)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Jinošov
2008[18] 2012[19] 2016[20] 2020[21]
1. ČSSD (31.57 %) KSČM (23.37 %) KDU-ČSL (22.05 %) STAN+SNK ED (15.78 %)
2. KDU-ČSL (21.05 %) ČSSD (22.07 %) KSČM (19.11 %) MZH (14.47 %)
3. DOHODA pro Vysočinu (20.0 %) KDU-ČSL (20.77 %) STAN+SNK ED (16.17 %) KDU-ČSL (13.15 %)
účast 51.04 % (98 z 192) 46.15 % (90 z 195) 36.76 % (68 z 185) 38.58 % (76 z 197)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (37 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (30 hlasů). Volební účast byla 74.75 %, tj. 148 ze 198 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (91 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (50 hlasů). Volební účast byla 72.96 %, tj. 143 ze 196 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (34 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (15 hlasů). Volební účast byla 75.40 %, tj. 141 ze 187 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (88 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (59 hlasů). Volební účast byla 81.67 %, tj. 147 ze 180 oprávněných voličů.[23]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Petra a Pavla, postaven v gotickém slohu, v 16. století.[3]
  • Fara, původně tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámeček, od 19. století využívaná pro svůj dnešní účel.[6] Horní tvrz, která měla hospodářské zázemí taktéž v panském dvoře, byla v 16. století přestavěna na renesanční zámeček, který je od 19. století využíván dodnes jako fara.[24]
  • Zámek Schönwald, postaven koncem 18. století, přestavěn v roce 1827. Součástí zámeckého areálu je i zámecký park s hudebním pavilonem, Apollonovým chrámkem, Sylvanovým chrámkem.
  • Dolní tvrz v Jinošově, v obci byly historickými písemnými prameny doloženy dvě tvrze. Dolní tvrz s menším panským dvorem na zahradě dnešního domu č. 27 byla podle pramenů opuštěná a neobydlená a, protože se její pozůstatky nedochovaly, má se za to, že bylo kamení ze zdiva rozebráno na stavbu okolních domů.[24]
  • Čestná lípa na počet učitele a spisovatele Josefa Pěnčíka, vysazena k jeho 90. narozeninám v roce 2015

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 95. 
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 19. Dostupné online.
  5. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská. II. Místopis, Náměšťský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 161–172. 
  6. a b VOKŘÍNKOVÁ, Hana. Historie rodiny Chytkových, hospodařící v obci Jinošov od 19. století do současnosti. , 2012 [cit. 2016-09-24]. 44 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita: Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiřina Štouračová. s. 2. Dostupné online.
  7. Archivovaná kopie. www.jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-02. 
  8. Archivovaná kopie. www.jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-01. 
  9. Archivovaná kopie. jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-20. 
  10. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  11. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 113. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2019-12-29]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 75–77. Dostupné online.
  25. Archivovaná kopie. www.jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-25. 
  26. Archivovaná kopie. jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-25. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]