Jinošov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jinošov
Centrum obce, oblast pod kostelem sv. Petra a Pavla
Centrum obce, oblast pod kostelem sv. Petra a Pavla
Znak obce JinošovVlajka obce Jinošov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590797
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°13′53″ s. š., 16°11′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel239 (2022)[1]
Rozloha5,10 km²
Katastrální územíJinošov
Nadmořská výška473 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů95 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJinošov 24
675 71 Náměšť nad Oslavou
uradjinosov@seznam.cz
StarostaRostislav Pěnčík
Oficiální web: www.jinosov.cz
Jinošov
Jinošov
Další údaje
Kód obce590797
Kód části obce60755
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jinošov (německy Jeneschau) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 239[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Hluboké a Pucov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se původně jmenovala Ninošov. Základem místního jména bylo osobní jméno Ninoš, domácká podoba jmen Ninoslav, Ninohněv (význam první části těchto jmen je neznámý). Význam jména Ninošov byl "Ninošův majetek". Počáteční N- ve jménu vsi je doloženo jen v nejstarším zápise z roku 1349, v mladších dokladech (1412 Inossow, 1418 Gynossow, 1436 Jinošov, 1480 a 1522 a 1580 Ginossow, 1633 Genschowitz (německy), 1718 Geneschau (německy), 1751 Jeneschau (německy), 1872 Jeneschau (německy) a Jenešov, 1924 Jinošov) už je jen počáteční J- (zapisované často písmenem G).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že zakladatelem vsi a jejím prvním pánem byl jinak neznýmý Ninoš. K tomu mohlo dojít mezi 11. a 13. stoletím při dovršení osidlování a kolonizace území proti proudu řek Oslavy a Jihlavy tvořeného hornatinou širokého lesního prostoru po obou stranách zemské hranice mezi Čechami a Moravou. První písemná zmínka o obci v Zemských deskách brněnského kraje pochází z roku 1349 (Nynschaw).[4]

Roku 1358 pak část vesnice, která patřila pánům z Mostiště koupil Oldřich ze Želetavy. Část vesnice v tu dobu patřila vladykům z Kralic. V roce 1412 pak spojil jinošovské majetky Hynek z Otradic, jeho bratr Vlach pak v roce 1418 prodal většinu majetku ve vsi Artlebovi z Říčan. Roku 1446 pak zakoupil od Artleba Jinošov Janovi Konšelskému z Pulic. Ten se zadlužil a tak postupně majetky přešly do vlastnictví Hynka ze Lhoty a Pucova a Vaňka z Panova, ti pak roku 1480 prodali vesnici pánům z Okarce a Mírova. Pak vesnici získal Jiří z Náchoda, který pak prodal vesnici Karlu staršímu ze Žerotína.[5]

V roce 1535 byla obec zakoupena rodem Březnických z Náchoda, ten právě přestavěl starou tvrz na renesanční zámek a v 16. století pak také v obci založil pivovar. V roce 1616 Jiří z Náchoda prodal jinošovské majetky Karlu staršímu ze Žerotína a tak se majetky staly součástí náměšťského panství (to až do r. 1945 vlastnil rod Haugviců z Malé Obiše).[6]

V roce 1787 byla ve vsi založena škola, ta pak byla přestavěna v roce 1827 a v roce 1883 byla postavena nová školní budova.[5]

Obec Jinošov v roce 2006 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelený diplom, tj. diplom za rozvíjení lidových tradic.[7]

Do roku 1849 patřil Jinošov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, následně mezi lety 1949 a 1960[8] do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[9]

Vývoj počtu obyvatel Jinošova[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 311 324 368 297 312 305 293 345 371 339 357 324 322

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Jinošov
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (35.77 %) ČSSD (20.58 %) KDU-ČSL (19.04 %) ANO (18.85 %) SPOLU (25.17 %)
2. ODS (24.39 %) TOP 09 (18.38 %) KSČM (18.25 %) SPD (13.93 %) ANO (20.97 %)
3. KSČM (16.26 %) VV (14.7 %) ANO 2011 (17.46 %) KSČM (13.11 %) SPD (13.28 %)
účast 67.21 % (123 z 183) 67.82 % (137 z 202) 67.02 % (126 z 188) 66.13 % (123 z 186) 73.71 % (143 z 194)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Jinošov
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (31.57 %) KSČM (23.37 %) KDU-ČSL (22.05 %) STAN+SNK ED (15.78 %)
2. KDU-ČSL (21.05 %) ČSSD (22.07 %) KSČM (19.11 %) MZH (14.47 %)
3. DOHODA pro Vysočinu (20.0 %) KDU-ČSL (20.77 %) STAN+SNK ED (16.17 %) KDU-ČSL (13.15 %)
účast 51.04 % (98 z 192) 46.15 % (90 z 195) 36.76 % (68 z 185) 38.58 % (76 z 197)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (37 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (30 hlasů). Volební účast byla 74.75 %, tj. 148 ze 198 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (91 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (50 hlasů). Volební účast byla 72.96 %, tj. 143 ze 196 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (34 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (15 hlasů). Volební účast byla 75.40 %, tj. 141 ze 187 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (88 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (59 hlasů). Volební účast byla 81.67 %, tj. 147 ze 180 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (60 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (42 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (19 hlasů). Volební účast byla 74.63 %, tj. 153 ze 205 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (79 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (77 hlasů). Volební účast byla 75.48 %, tj. 157 ze 208 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Petra a Pavla, postaven v gotickém slohu, v 16. století.[8]
  • Fara, původně tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámeček, od 19. století využívaná pro svůj dnešní účel.[4] Horní tvrz, která měla hospodářské zázemí taktéž v panském dvoře, byla v 16. století přestavěna na renesanční zámeček, který je od 19. století využíván dodnes jako fara.[23]
  • Zámek Schönwald, postaven koncem 18. století, přestavěn v roce 1827. Součástí zámeckého areálu je i zámecký park s hudebním pavilonem, Apollonovým chrámem, Sylvanovým chrámem.
  • Dolní tvrz v Jinošově, v obci byly historickými písemnými prameny doloženy dvě tvrze. Dolní tvrz s menším panským dvorem na zahradě dnešního domu č. 27 byla podle pramenů opuštěná a neobydlená a, protože se její pozůstatky nedochovaly, má se za to, že bylo kamení ze zdiva rozebráno na stavbu okolních domů.[23]
  • Čestná lípa na počet učitele a spisovatele Josefa Pěnčíka, vysazena k jeho 90. narozeninám v roce 2015[24]
  • Památník obětem první světové války z roku 2014[25]
  • Pamětní deska Otokara Březiny

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Petra a Pavla

    Kostel svatého Petra a Pavla

  • Zámek Schönwald

    Zámek Schönwald

  • Brána zámku

    Brána zámku

  • Cesta do Jinošova

    Cesta do Jinošova

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 369.
  4. ↑ a b VOKŘÍNKOVÁ, Hana. Historie rodiny Chytkových, hospodařící v obci Jinošov od 19. století do současnosti. , 2012 [cit. 2016-09-24]. 44 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita: Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiřina Štouračová. s. 2. Dostupné online.
  5. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská. II. Místopis, Náměšťský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 161–172. 
  6. ↑ MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 19. Dostupné online.
  7. ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  8. ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 95. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 113. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2019-12-29]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 75–77. Dostupné online.
  24. ↑ Archivovaná kopie. www.jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-01. 
  25. ↑ Archivovaná kopie. www.jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-02. 
  26. ↑ Archivovaná kopie. www.jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-25. 
  27. ↑ Archivovaná kopie. jinosov.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-25. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jinošov&oldid=22392258“