Heraltice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heraltice
Náves Heraltic s kostelem sv. Jiljí a sochou sv. Jana Nepomuckého
Náves Heraltic s kostelem sv. Jiljí a sochou sv. Jana Nepomuckého
Znak městyse HeralticeVlajka městyse Heraltice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0634 590592
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel362 (2022)[1]
Rozloha7,02 km²
Katastrální územíHeraltice
Nadmořská výška559 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů139 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseHeraltice č. p. 78
675 21 Okříšky
mestys@heraltice.cz
StarostaŠtěpán Koukal
Oficiální web: www.heraltice.cz
Heraltice
Heraltice
Další údaje
Kód obce590592
Kód části obce38369
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heraltice (německy Heraltitz, Heralditz[3], starší názvy též de Heroltitz, de Herarltycz, in oppido Erharticz[4], de Heraltich, Heráltice (1854), Nové Heraltice (1596)[5]) jsou městys ležící západně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 559 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 362[1] obyvatel, součástí městysu je také ves Podheraltice a samota Troják. První zmínka o obci pochází z roku 1277. Obec se jmenuje po zakladateli jménem Heralt (z německého Erhard nebo Gerard).

Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice, Pokojovice, Zašovice, Okříšky a Předín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osada vznikla někdy ve 12. století. Nejstarší písemná zpráva je z roku 1256, kdy se zmiňuje jako purkrabí znojemský Radslav z Heraltic. Ve 12. nebo 13. století měla být vesnice založena jako farní vesnice a předána jako léno rodu Heraltických.[4] V roce 1327 zaměnili potomci Radslava Našeradice s klášterem v Louce za Pokojovice a Rokytnici. Po roce 1327 proběhlo o majetek heraltický mnoho soudních sporů, kdy často tvrz nebo další majetky jako panský dvůr měnily majitele. V roce 1468 po válce s Uhry byly vesnice poblíž Heraltic velmi zpustošeny a opuštěny a již nebyly obnoveny. Soudy o majetek v Heralticích však trvaly nadále, potomci Oldřicha z Heraltic a Oldřicha z Miličína se soudili v roce 1481 o část tvrze a další majetky. V roce 1491 byl majetek potvrzen Přibíkovi z Miličína a ten v roce 1505 již svobodný majetek prodal Zdeňkovi a Burianovi z Valdštejna a tím se Heraltice staly majetkem brtnického panství. Menší část Heraltic však nadále patřila Janu z Heraltic. Po sporném obsazení fary však byl odsouzen a roku 1522 mu byl majetek zabaven a Jan zemřel a s ním vymřel i rod z Heraltic.[6] Roku 1519 měly získat Heraltice právo odúmrti, roce 1536 měly být Heraltice pusté a byly prodány Jihlavě Janem starším Trčkou z Lípy.[7][8]

Na konci 14. století byla fara obsazena nekatolíky, ale roku 1620 se stala opět katolickou, v roce 1662 vznikla v Heralticích škola, nová budova však byla postavena až v roce 1787 a následně pak zděná budova až v roce 1817, kdy ji investoval kníže Collalto. Ta pak byla v roce 1878 rozšířena na dvojtřídku a následně pak byla v roce 1901 postavena nová budova.[6] V roce 1716 byl také přestavěn kostel a kolem roku 1790 ještě existovala heraltická tvrz, nicméně již byla značně pobořena. Kolem roku 1660 vznikla obec Heraltice, dokladem toho je pečeť, v tu dobu se obec opět stala významnější, její součástí měl být Krahulov, Markvartice, Chlístov, Hvězdoňovice a Pokojovice. V roce 1709 však vesnici značně poničil velký požár, stejně tak pak i v roce 1761. V roce 1790 pak byla postavena velmi moderní nová budova fary, protože předchozí shořela při požárech.[9] V roce 1869 se od Heraltic osamostatnil Krahulov a v roce 1873 Markvartice a Chlístov.[9] V roce 1887 byl v obci panský dvůr, zámek a úřad.[10]

V roce 1894 vznikl v obci sbor dobrovolných hasičů a v následujících několika letech i spořitelna, lidová knihovna a ochotnické divadlo. Během první světové války zahynulo několik občanů Heraltic, mezi legionáři bylo alespoň 6 heraltických mužů. V roce 1919 se osamostatnily Hvězdoňovice a Pokojovice. V roce 1922 pak byla ve vsi založena sokolská jednota, v roce 1926 byla uspořádána sbírka mezi občany na nové zvony za ty, které byly zabaveny během války – celkem bylo vybráno více než 16 tisíc Kčs a byly zakoupeny 3 zvony. V letech 1927 a 1928 byl rozprodán panský dvůr a jeho pozemky a v roce 1930 byla do obce zavedena elektřina. Kolem 30. let 20. století byl připraven projekt tzv. Třebíčského vodovodu, výstavba začala v roce 1932 a dokončena byla v roce 1937, Heraltice se však i přes blízkost a původní plány k vodovodu nepřipojily.[9]

Během druhé světové války obec nebyla výrazně poškozena, nicméně 27 občanů obce bylo nuceně nasazeno a Josef Čermák ze Sokola byl popraven v Osvětimi. V dubnu roku 1942 byly opět zrekvírovány zvony a místo nich byla o rok později zakoupen rozhlasový reprodukto na věž. V roce 1944 byly spojeneckými bombardéry nedaleko Chlístova shozeny bomby a v září téhož roku spadl nedaleko hájovny německý bombardér, kdy při nehodě zemřeli 3 němečtí vojáci. Dne 9. května roku 1945 do obce dorazila Rudá armáda, při příjezdu ruských vojáků byla postřelena jedna z občanek obce.[9]

Roku 1946 byl vybudován veřejný rozhlas a mezi lety 1947 a 1948 byla vystavěna kanalizace, v roce 1948 byl také postaven kulturní dům, který se tak stal prvním postaveným kulturním domem v okrese Třebíč. V dubnu 1951 se v Heralticích objevil agent STB Ladislav Malý, který se vydával za agenta americké tajné služby a ti, kdo s ním spolupracovali byli později zatčeni. V tzv. procesu babického případu pak byli manželé Kopuletovi z hájenky, kde se schoval agent Malý s komplicem odsouzeni – František Kopuletý byl odsouzen k trestu smrti, jeho manželka na 20 let vězení. V rámci babického procesu byl zatčen i Antonín Ježek a propuštěn byl až po té, co slíbil, že vstoupí on i další občané do JZD. JZD bylo v Heralticích založeno téhož dne – tj. 17. července 1957. V roce 1960 se pak sloučilo s JZD Pokojovice a nově se nazývalo JZD Podlesí. Mezi lety 1965 a 1969 byly Heraltice napojeny na tzv. třebíčský vodovod a v roce 1964 byly opět sloučeny obce Heraltice a Pokojovice, kdy Pokojovice byly podřízenou obcí Heraltic.[9]

Mezi lety 1973 a 1974 byl zrušen původní rybník, roku 1975 pak bylo JZD sloučeno s JZD Okříšky. Mezi lety 1975 a 1977 bylo postaveno velké koupaliště, spolu s ním byl zrušen tzv. Nový rybník, v roce 1979 pak byly ještě přistavěny šatny a mezi roky 1979 a 1981 pak i čistička odpadních vod. V roce 1980 byly Heraltice začleněny pod Okříšky a v roce 1986 pak byla zrušena místní škola. V roce 1991 se pak Heraltice opět osamostatnily.[9]

V roce 1989 v obci vznikla organizace Občanského fóra a vedení buňky OF začalo jednat o znovuotevření školy, ta pak byla otevřena 1. září 1990. Od ledna roku 1991 opět byly Heraltice odpojeny od Okříšek. V roce 1995 byl do obce zaveden telefon a roku 1997 byl schválen územní plán, roku 1998 pak byla obec plynofikována. Kolem roku 2003 byla zahájena výstavba muzea hasičské historické techniky.[9] Od roku 2004 je v Heralticích otevřeno muzeum hasičské historické techniky.[11]

Dne 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[12]

Do roku 1849 patřily Heraltice do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Heraltice pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[13]

Vývoj počtu obyvatel Heraltic[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 534 533 481 475 487 523 520 470 509 479 431 377 376

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 1990–2002 působil jako starosta Lubomír Málek, v letech 2002–2010 působil jako starosta Ing. Jan Lazárek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Tomáš Málek.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Heraltice
2006[15] 2010[16] 2013[17] 2017[18] 2021[19]
1. ČSSD (58.25 %) ČSSD (35.85 %) ČSSD (32.83 %) ANO (28.29 %) ANO (33.33 %)
2. ODS (18.8 %) TOP 09 (17.17 %) KSČM (18.9 %) ČSSD (14.63 %) SPOLU (18.22 %)
3. KSČM (8.71 %) KSČM (12.12 %) ANO 2011 (10.44 %) SPD (12.68 %) SPD (11.11 %)
účast 76.49 % (218 z 285) 67.81 % (198 z 292) 67.00 % (201 z 300) 66.34 % (205 z 309) 73.86 % (226 z 306)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Heraltice
2008[20] 2012[21] 2016[22] 2020[23]
1. ČSSD (57.23 %) ČSSD (54.23 %) ČSSD (25.2 %) ANO (24.8 %)
2. ODS (14.46 %) KSČM (16.94 %) ANO 2011 (17.07 %) Piráti (16.0 %)
3. KDU-ČSL (8.17 %) KDU-ČSL (8.47 %) KDU-ČSL (12.19 %) ČSSD (13.6 %)
účast 55.90 % (161 z 288) 39.53 % (119 z 301) 40.07 % (123 z 307) 41.45 % (126 z 304)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (62 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (48 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (48 hlasů). Volební účast byla 71.67 %, tj. 215 ze 300 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (147 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (63 hlasů). Volební účast byla 69.87 %, tj. 211 ze 302 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (52 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (21 hlasů). Volební účast byla 69.08 %, tj. 210 ze 304 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (163 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (70 hlasů). Volební účast byla 76.39 %, tj. 233 ze 305 oprávněných voličů.[25]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kostel svatého Jiljí
  • v katastru obce se nachází pramen heraltické vody (Stařečský potok) vhodné i pro kojence, pramen postupně ztrácí vydatnost a bylo potřeba jej upravit,[26] to se stalo v roce 2021, kdy byly vyvrtány 2 nové vrty. V plánu na roky 2023–2024 je také nová úpravna čerpané vody.[27]
  • V první čtvrtině 18. století si Heraltice za místo relaxace a odpočinku vybral majitel panství italský uměnímilovný hrabě Antonio Rambaldo Collalto (1681–1740), který si zde pro své potřeby zvelebil malý zámeček (zřejmě větší barokní dům s valbovou střechou nedaleko kostela).
  • Hasičské muzeum
  • tvrz v místech domu čp. 55

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Zábava a recese[editovat | editovat zdroj]

Od počátku nového milénia se pořádají v Heralticích nové kulturní, sportovní a zábavné události, které kladou důraz na recesi, zábavu a pobavení:

  • Novoroční výšlap na Kobylí hlavu, pořádaný každoročně první den v roce od roku 2000.
  • Turnaj čtvrtí – je fotbalový turnaj v malé kopané konaný každoročně, kdy se zde utkávají účastnicí rozdělení dle pobytu a nebo vazby k příslušné čtvrti. V současné době je evidováno 5 čtvrtí: Centralisté, Jihoheraltická republika, Žabí škrk, Bubmálkov a Diamantový vrch (přičemž poslední dvě zmiňované čtvrtě tvoří společný tým). Účastnicí se zpravidla nesnaží předvádět sportovními výkony, ale naopak pobavit diváky, a to i díky nestandardnímu oblečení a vybavení.
  • Cementmen – je soutěž v nesení břemene (pytle cementu o váze 25 Kg) od návsi ke hřbitovu a zase zpět v čase a v časovém limitu 10 minut.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55. 
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 16–17. Dostupné online.
  5. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri 938 s. Dostupné online. ISBN 80-85983-12-5, ISBN 978-80-85983-12-8. OCLC 36941725 S. 62. 
  6. a b DVORSKÝ, František. Třebický okres. [With illustrations and a map.].. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. OCLC 558971530 S. 235–245. 
  7. HOSÁK, Ladislav. Historický mistopis země Moravskoslezské. 2. vyd. vyd. Praha: Academia 1144 s. Dostupné online. ISBN 80-200-1225-7, ISBN 978-80-200-1225-8. OCLC 58412284 S. 7. 
  8. DREJČKOVÁ, Adéla. Trčkové z Lípy v listinném materiálu (1442-1726). Brno, 2015. 190 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce PhDr. Pavel Krafl. s. 22. Dostupné online.
  9. a b c d e f g MÁLEK, Lubomír. Heraltice od svého vzniku až po současnost [online]. Heraltice: Městys Heraltice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  10. PÁTEK, Josef. Brtnice Trhová a zboží brtnické. Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1887. 97 s. S. 78. 
  11. Hasičské muzeum [online]. Heraltice: Městys Heraltice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  12. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  13. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 74. 
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ap. Lesy mizí a po nich se ztrácí i voda. Horácké noviny [online]. Yashica, 2019-10-10 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  27. KRČMÁŘ, Milan. Sto milionů korun. Tolik má stát nová úpravna vody na západě Třebíčska. Třebíčský deník. 2021-10-15. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]