Krahulov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krahulov
Krahulov od západu
Krahulov od západu
Znak obce KrahulovVlajka obce Krahulov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 550710
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 282 (2020)[1]
Rozloha 4,89 km²
Katastrální území Krahulov
Nadmořská výška 467 m n. m.
PSČ 675 21
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Krahulov
Krahulov č. p. 47
675 21 Okříšky
ou.krahulov@quick.cz
Starosta Jiří Müller
Oficiální web: www.krahulov.cz
Krahulov
Krahulov
Další údaje
Kód obce 550710
Kód části obce 72222
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o obci v okrese Třebíč. O části obce Nučice v okrese Praha-západ pojednává článek Krahulov (Nučice).

Krahulov (německy Kralohof[2], starší názvy též villam Krahulow, ves Kralohow[3], případně též Kraluhov[4]) je obec ležící západně od města Třebíče. Nachází se při železniční trati mezi JihlavouBrnem. Žije zde 282[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Stařeč, Čechočovice, Třebíč, Hvězdoňovice a Petrovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307, kdy je obec zmiňována v Zemských deskách brněnských.[3] Krahulov byl původně samostatný zemský statek s tvrzí (zničena asi za vpádu Matyáše Uherského na Moravu), ze které se jižně od kostela dochovaly valy. Počátkem 14. století drželi Krahulov páni z Jakubova. V roce 1398 zdědil od Bočka z Ruttendorfu Přibek z Polánky, po něm pak Krahulov zdědil jeho syn Erasmus, který se pak roku 1406 spolčil s Janem z Raussenpruku.[4] Někdy v tuto dobu pravděpodobně zanikla tvrz v Krahulově.[5] V roce 1407 však prodal ves Hovorkovi z Hartvíkovic, ten však v roce 1409 byl zabit a obnovil se jeho spor s Benešem Cardíkem z Kameničky a ten si nárokoval Krahulov. Ještě v roce 1418 si vesnici nárokoval i přes to, že v roce 1410 daroval Krahulov markrabě Jošt Moravský Mikuláši z Mochova. V témže roce však jeden z věřitelů Hovorky z Hartvíkovic Smil z Heraltic vtrhl do Krahulova a získal tak nějaké majetky. Mikuláš z Mochova následně prodal Krahulov Janovi z Petrovic, po něm pak vlastnili vesnici v roce 1464 Mikuláš z Petrovic a Jindřich z Ratibořic. Jejich potomek Kristofor Petrovský z Hrochova prodal roku 1499 „ves Kraluhov i s kostelním podacím“ bratrům Zdenkovi a Burjanovi z Valdštejna a na Brtnici, od té doby Krahulov náleží k panství brtnickému. V roce 1882 byla ve vsi založena škola.[4]

Kolem roku 1886 byla na území vesnice postavena dráha ze Zastávky u Brna do Okříšek, stanice v Krahulově byla ale uvedena do provozu až v roce 1887. V roce 1912 pak několik domů ve vsi zničil požár. Během první světové války odešlo do války celkem 42 občanů Krahulova. Ke konci války bylo ve vsi ubytováno sedm italských válečných zajatců, kteří pracovali v zemědělských profesích pro vesnici a pomohli tak hospodářské situaci obce. V roce 1919 byl vysázen pro padlé občany Sad svobody a v roce 1921 byl do sadu umístěn památník padlým v první světové válce. Roku 1923 byla postavena nouzová silnice mezi Pokojovicemi, Krahulovem a Heralticemi a mezi lety 1929 a 1930 byla postavena silnice k železniční stanici. V roce 1929 byla také obec elektrifikována. V roce 1937 pak byl do vesnice zaveden i telefon. Před začátkem druhé světové války byla zavedena všeobecná mobilizace, která se dotkla i krahulovských občanů, ale ti se vrátili zpět a snad žádný nezemřel. Roku 1940 byl rozšířen lihovar v obci.[6]

V roce 1945 vznikl v obci Svaz české mládeže a organizační složka Junáka. V roce 1947 pak byla do památníku obětem 1. sv. války zasazena pamětní deska obětem 2. sv. války, jimiž byli Leopold Stoklasa, učitel Emanuel Krajina a jeho syn Emanuel Krajina. Roku 1948 pak byla postavena spojka silnice z Třebíče do Okříšek se silnicí z Krahulova do Pokojovic a také byla postavena hasičská zbrojnice. Roku 1948 byla kompletně rekonstruována škola. Později byla zrušena organizace Junák a v obci bylo roku 1950 založeno pionýrské hnutí. V roce 1958 bylo v obci založeno JZD, to se však v roce 1963 rozpadlo a sloučilo se se státním statkem, který obhospodařoval Parný mlýn a farmy v Červené Hospodě, Řípově a Kracovicích. V roce 1959 byl do užívání JZD předán Steklý rybník, který se stal rekreačním střediskem. V roce 1963 bylo postaveno v rámci Akce Z fotbalové hřiště a kolem roku 1973 dětské hřiště. Kolem roku 1968 byl zrušen Český svaz mládeže a v roce 1971 byl v obci založen Svaz socialistické mládeže. Roku 1973 byla schválena stavba velkého sila u železniční trati. V roce 1976 byla zrušena škola v obci. V roce 1980 se obec stala součástí města Třebíče.[6]

Po sametové revoluci bylo zrušeno JZD a jeho majetky byly rozděleny mezi soukromníky, roku 1993 vzniklo soukromé zemědělské družstvo, které pak roku 2000 se stalo součástí družstva v Okříškách.[6]

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 obec byla součástí města Třebíč.[7] Od 13. listopadu 2002 obec užívá znak a vlajku.[8]

V letech 2006–2010 působila jako starostka Jitka Vančová, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Jaromír Jurka, od roku 2014 do roku 2018 funkci starosty vykonával František John. Od roku 2018 je starostou Jiří Müller.[9]

Vývoj počtu obyvatel Krahulova[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 281 265 290 312 305 293 353 332 317 289 257 232 233

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tvrz Krahulov – podle archeologických nálezů byla místní tvrz postavena ve 2. polovině 13. století na západním konci hřbetu prudce spadajícího do potoka. Tvrz byla chráněna 11 metrů širokým a až 4 metry hlubokým příkopem. O tvrzi samotné nejsou v písemných pramenech žádné záznamy, předpokládá se ale, že zanikla v průběhu 14. století. Na místě centra tvrze se dnes nachází taneční parket.[11]
  • Kostel sv. Petra v okovech – první písemná zmínka o něm je z roku 1307, kdy Jan, biskup olomoucký, rozkázal farářům z Krahulova a Kněžic, aby proti lupičům kaple sv. Jana v Jihlavě prohlásili z kazatelny exkomunikaci. Kolem kostela se rozkládá hřbitov.
  • Kříž u silnice na Okříšky z roku 1898.[6]
  • Kamenný kříž naproti dřívější škole z roku 1900.[6]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 64. 
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 21. Dostupné online.
  4. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. S. 261-265. 
  5. Zany. tvrz Krahulov [online]. Hrady.cz, 2004-06-14 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f LORENC, Marek. Kapitoly z dějin obce Krahulov ve 20. století. Brno, 2018 [cit. 2020-08-31].  84 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Vaculík. s. 11-70. Dostupné online.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 247.
  8. Registr komunálních symbolů [online]. rekos.psp.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  9. https://edesky.cz/dokument/2444095
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  11. Zany. tvrz Krahulov [online]. Hrady.cz, 2004-06-14 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]