Řípov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řípov

Třebíč-Řípov. Pohled od východu ke kapli Panny Marie Lurdské
Základní informace
Charakter sídla místní část
Počet obyvatel 68 (2001)
Domů 30 (2009)
Nadmořská výška 400 m
Lokalita
PSČ 674 01
Součást obce Třebíč
Okres Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Řípov (1,9 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°12′55″ s. š., 15°50′56″ v. d.
Řípov na mapě
Řípov
Řípov
Řípov, Česko
Další údaje
Kód části obce 169889
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řípov (německy Rwipow, Ripau[1]) je vesnice, část města Třebíče. V obci, tvořené dnes 68 obyvateli bydlících v 18 trvale obydlených domech, se nachází kaple Panny Marie Lurdské z 18. století. Řípov leží v nadmořské výšce 400 m n. m.

Z rozlohy katastrálního území Řípova (210 ha) ukrajuje 20 ha tzv. Nová Borovina. Část obce je u cesty mezi Třebíčí a Červenou Hospodou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V takzvané zakládací listině třebíčského kláštera je uveden jako Gripovici.[2] Vždy patřil k třebíčskému panství. V okolí lze najít jaspisy a acháty a to převážně v dešťových zmolách. V okolí obce lze také nalézt rezidua s opály po zvětrávání hornin moldanubika.[3] Roku 1558 i 1678 je zde uváděno 5 láníků.[2] Tratě v obci se nazývaly dříve U Hařůvky, Poloděly, U Zmoly a Na Klinku. Cesta do města v podobě silnice vedoucí od nádraží Třebíč-Borovina (pojmenováno až v roce 1949, do té doby pojmenováno jako zastávka Řípov) byla vybudována až mezi lety 1922–1923, druhá silnice z obce vedoucí směrem na Červenou Hospodu byla zbudována v roce 1931. V roce 1937 došlo k připojení obce na elektrickou rozvodnou síť, ve stejném roce byla ve městě založena obecní knihovna. Dříve patřila obci i Brázdova cihelna, později se z této budovy stala střelnice policie.

Obec se v roce 1960 stala částí města Třebíče.[2] V polovině osmdesátých let 20. století se v obecní pastoušce měli scházet dělničtí předáci socialisté.[2] Po roce 1945 byla oblast nivy rozparcelována na další drobné pozemky a vznikla zahrádkářská kolonie, v roce 1960 pro zkrácení cesty zahrádkáři vybudovali lávku, ta byla však zničena v roce 1985 při povodni a později znovu vybudována za přispění obce.[2]

Vývoj počtu obyvatel Řípova[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 102 108 162 156 222 274 121 156 . . 82 63 68

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička panny Marie postavená mezi lety 1882-1885[2]
  • Pomník obětem 1. sv. války[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 78.  
  2. a b c d e f JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíči - pošesté. Předmluva: Jaroslav Martínek, Doslov: Milan Zeibert. první. vyd. Třebíč : Amaprint-Kerndl, 2015. 107 s. ISBN 978-80-87710-26-5. S. 79-82.  
  3. ŠTELCL, Jindřich; VÁVRA, Václav; ZIMÁK, Jiří. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska - Řípov u Třebíče [online]. Masarykova univerzita, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.   Roky 1961–1970 u Vnitřního Města.
  5. ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří. Řípov [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]