Horka-Domky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horka-Domky
Vnitřní Město a Horka-Domky
Vnitřní Město a Horka-Domky
Základní informace
Charakter sídla místní část
Počet obyvatel 7 636 (2011)[1] (e)
Domů 1304 (2009)
Nadmořská výška 500 m
Lokalita
PSČ 674 01
Obec Třebíč
Okres Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Třebíč (3,3 km²)
Zeměpisné souřadnice
Horka-Domky na mapě
Další údaje
Kód části obce 412538
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horka-Domky (obě části názvu jsou pomnožné, tedy genitiv je „Horek-Domků“) jsou část města Třebíče. Nachází se zde především bytové a rodinné domy. Poté také pár bývalých podniků a nově zde vzniká i průmyslová zóna. Vyrábí se zde autobusy firmy TEDOM. V části obce žije přibližně 7 600[1] obyvatel.

V oblasti tzv. Boroviček bylo v roce 2017 instalováno lanově hřiště pro děti.[2]

V Horce-Domcích se nachází i budova tzv. kremlu, tj. dřívější sídlo OV KSČ v Třebíči, pozdější kulturní budova Fórum. Budova byla postavena mezi lety 1983 a 1985, předána městu Třebíči byla v prosinci roku 1989.[3]

Delta Senior Centrum[editovat | editovat zdroj]

V bývalé oční klinice v roce 2019 vzniklo Alzheimer Centrum Třebíč.

V roce 2017 má vzniknou na Demlově ulic z bývalé tzv. oční školy budova pro chráněné bydlení handicapovaných osob. V centru mají žít klienti s lehčím stupněm postižení, kteří se o sebe s dohledem asistenta postarat. Náklady na přestavbu mají dosáhnout 14 milionů Kč.[4]

Historie a název[editovat | editovat zdroj]

Osada Horka stála vedle osad Třebeč, Stařička a Radostín již před založením benediktinského kláštera. Osady Horka, Stařička a Radostín patřily k farnímu kostelu sv. Trojice. Přestože Stařička a Horka byly přifařeny ke kostelu sv. Martina, zachovaly si dlouho své zvláštní posvícení a pouť u sv. Trojice. Původní osada Domky náležela klášteru, později splynula s městem a přešla pod městskou jurisdikci.[5]

Český statistický úřad uvádí v Registru sčítacích obvodů a budov u názvu skloňování, které odpovídá tomu, jako by obě části názvu byly pomnožné, tj. bez Horek-Domků, ovšem jako by první část nebyla ženského rodu, jak je u podobných místních názvů obvyklé (k Horkám, s Horkami), ale jako by byla středního rodu, tedy od slova Horko (k Horkům, s Horky). U slova Domky uvádí v 6. pádě pouze tvrdý tvar Domkách.[6] Adolf Kubeš v roce 1904 však zmiňoval Horku v jednotném čísle („Jestiť to asi táž Horka, kterou klášter Třebický r. 1225 vyměnil s vesnicemi Hatlebici a Kozochovici.“)[5] V roce 2017 bylo na jižní části městské části u polikliniky Vltavínská otevřeno bludiště v kukuřici.[7]

Mezi občany města Třebíče se pro místní část používá pouze názvu Domky.[zdroj?]

Mezi lety 2020 a 2021 by za poliklinikou Vltavínská měly vzniknout parcely pro 50 rodinných domů, v sousedství by měla vzniknout zahrádkářská kolonie. Vznikne tak několik nových ulic.[8]

Území[editovat | editovat zdroj]

Horka-Domky se nacházejí jižně od centra města, mezi ulicemi Koželužská, Hrotovická a Bráfova třída. Jižní hranice části je již okrajová část města a sousedí se Stříteží.

V části Horka-Domky se nachází mimo jiné železniční nádraží Třebíč s novým autobusovým terminálem, starý třebíčský hřbitov a také Strážná hora s kaplí zvanou Kostelíček, věžovým vodojemem přebudovaným na muzeum třebíčského vodárenství a rozhlednu, telekomunikační věží a kalvárií.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Horky-Domků[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1119 1220 1522 2058 2715 3136 4392 . . . 9929 8123 7788

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava a svaté Ludmily
  • vodojem Žákova zahrada – vodojem, který jímá vodu z pramene u Heraltic, která samospádem teče do vodojemu u tzv. Kostelíčka a následně do jímek v Žákově zahradě[10]
  • Secesní vila Milana Kubeše na rohu Nádražní a Litoltovy ulice. Vila byla zařazena do seznamu slavných vil. Byla postavena architektem a vrchním technickým radou Milanem Kubešem, který si ji v počátcích 20. let postavil sám pro sebe. Vila má tři patra, kdy původně byl v každém z pater samostatný byt, rodina Milana Kubeše žila v prostředním patře a zbylé byty pronajímala. Vila je dlouhodobě na prodej.[11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. MAHEL, Luděk. U hvězdárny v Třebíči je nové lanové hřiště pro děti. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-05 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. 
  3. BLAŽEK, Tomáš; BÁRTA, Jiří. Stranický palác v Jihlavě si komunisté raději hned nechali zpamátnit. iDNES.cz [online]. 2019-10-20 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  4. JAKUBCOVÁ, Hana. Do bývalé oční školy v Demlově ulici se nastěhují handicapovaní. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-07 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online. 
  5. a b Adolf Kubeš: Třebíč mužského nebo ženského rodu?, Časopis Matice moravské. Ročník 1904, 28. s. 222–234.
  6. Horka-Domky, část obce, Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  7. Redakce. V Třebíči můžete bloudit kukuřicí. Podívejte se. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-01 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  8. JAKUBCOVÁ, Hana. V Třebíči vznikne nová zahrádkářská kolonie i čtvrť domků. trebicsky.denik.cz. 2019-05-18. Dostupné online [cit. 2019-05-29]. (česky) 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  Roky 1950–1970 uvedeny u Vnitřního Města.
  10. ČERNÝ, Kamil. Voda z Žákovy zahrady teče do centra Třebíče už téměř celé století. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-06-16 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. 
  11. JAKUBCOVÁ, Hana. Bývaly to slavné vily, dnes jsou na prodej. Kupci se však nehrnou - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2016-03-08 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]