Horka-Domky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horka-Domky

Vnitřní Město a Horka-Domky
Základní informace
Charakter sídla místní část
Počet obyvatel 7 788 (2001)
Domů 1304 (2009)
Nadmořská výška 500 m
Lokalita
PSČ 674 01
Součást obce Třebíč
Okres Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Třebíč (3,3 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°12′35″ s. š., 15°52′51″ v. d.
Horka-Domky na mapě
Horka-Domky
Red pog.svg
Horka-Domky
Horka-Domky, Česko
Další údaje
Kód části obce 412538
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horka-Domky (obě části názvu jsou pomnožné, tedy genitiv je „Horek-Domků“) jsou část města Třebíče. Nachází se zde především bytové a rodinné domy. Poté také pár bývalých podniků a nově zde vzniká i průmyslová zóna. Vyrábí se zde autobusy firmy TEDOM. V roce 2001 zde žilo 7788 obyvatel.

V oblasti tzv. Boroviček bylo v roce 2017 instalováno lanově hřiště pro děti.[1]

Historie a název[editovat | editovat zdroj]

Osada Horka stála vedle osad Třebeč, Stařička a Radostín již před založením benediktinského kláštera. Osady Horka, Stařička a Radostín patřily k farnímu kostelu sv. Trojice. Přestože Stařička a Horka byly přifařeny ke kostelu sv. Martina, zachovaly si dlouho své zvláštní posvícení a pouť u sv. Trojice. Původní osada Domky náležela klášteru, později splynula s městem a přešla pod městskou jurisdikci.[2]

Český statistický úřad uvádí v Registru sčítacích obvodů a budov u názvu skloňování, které odpovídá tomu, jako by obě části názvu byly pomnožné, tj. bez Horek-Domků, ovšem jako by první část nebyla ženského rodu, jak je u podobných místních názvů obvyklé (k Horkám, s Horkami), ale jako by byla středního rodu, tedy od slova Horko (k Horkům, s Horky). U slova Domky uvádí v 6. pádě pouze tvrdý tvar Domkách.[3] Adolf Kubeš v roce 1904 však zmiňoval Horku v jednotném čísle („Jestiť to asi táž Horka, kterou klášter Třebický r. 1225 vyměnil s vesnicemi Hatlebici a Kozochovici.“)[2] V roce 2017 bylo na jižní části městské části u polikliniky Vltavínská otevřeno bludiště v kukuřici.[4]

Mezi občany města Třebíče se pro místní část používá pouze názvu Domky.[zdroj?]

Území[editovat | editovat zdroj]

Horka-Domky se nacházejí jižně od centra města, mezi ulicemi Koželužská, Hrotovická a Bráfova třída. Jižní hranice části je již okrajová část města a sousedí se Stříteží.

V části Horka-Domky se nachází mimo jiné železniční nádraží Třebíč s novým autobusovým terminálem, starý třebíčský hřbitov a také Strážná hora s kaplí zvanou Kostelíček, věžovým vodojemem přebudovaným na muzeum třebíčského vodárenství a rozhlednu, telekomunikační věží a kalvárií.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Horky-Domků[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1119 1220 1522 2058 2715 3136 4392 . . . 9929 8123 7788

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava a svaté Ludmily
  • vodojem Žákova zahrada - vodojem, který jímá vodu z pramene u Heraltic, která samospádem teče do vodojemu u tzv. Kostelíčka a následně do jímek v Žákově zahradě[6]
  • Secesní vila Milana Kubeše na rohu Nádražní a Litoltovy ulice. Vila byla zařazena do seznamu slavných vil. Byla postavena architektem a vrchním technickým radou Milanem Kubešem, který si ji v počátcích 20. let postavil sám pro sebe. Vila má tři patra, kdy původně byl v každém z pater samostatný byt, rodina Milana Kubeše žila v prostředním patře a zbylé byty pronajímala. Vila je dlouhodobě na prodej.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAHEL, Luděk. U hvězdárny v Třebíči je nové lanové hřiště pro děti. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-05 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.  
  2. a b Adolf Kubeš: Třebíč mužského nebo ženského rodu?, Časopis Matice moravské. Ročník 1904, 28. s. 222–234.
  3. Horka-Domky, část obce, Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  4. Redakce. V Třebíči můžete bloudit kukuřicí. Podívejte se. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-01 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.   Roky 1950–1970 uvedeny u Vnitřního Města.
  6. ČERNÝ, Kamil. Voda z Žákovy zahrady teče do centra Třebíče už téměř celé století. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-06-16 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.  
  7. JAKUBCOVÁ, Hana. Bývaly to slavné vily, dnes jsou na prodej. Kupci se však nehrnou - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2016-03-08 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]