Horka-Domky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horka-Domky

Vnitřní Město a Horka-Domky
Základní informace
Charakter sídla místní část
Počet obyvatel 7 788 (2001)
Domů 1304 (2009)
Nadmořská výška 500 m
Lokalita
PSČ 674 01
Součást obce Třebíč
Okres Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Třebíč (3,3 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°12′35″ s. š., 15°52′51″ v. d.
Horka-Domky na mapě
Horka-Domky
Red pog.svg
Horka-Domky
Horka-Domky, Česko
Další údaje
Kód části obce 412538
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horka-Domky (obě části názvu jsou pomnožné, tedy genitiv je „Horek-Domků“) jsou část města Třebíče. Nachází se zde především bytové a rodinné domy. Poté také pár bývalých podniků a nově zde vzniká i průmyslová zóna. Vyrábí se zde autobusy firmy TEDOM. V roce 2001 zde žilo 7788 obyvatel.

V oblasti tzv. Boroviček bylo v roce 2017 instalováno lanově hřiště pro děti.[1] V roce 2017 bylo oznámeno, že v Třebíči bude vybudováno soukromé zdravotní zařízení pro pacienty postižené Alzhemerovou nemocí, kdy investorem má být společnost Delta Capital. V roce 2014 za tento projekt před zastupitelstvem loboval přímo majitel investiční společnosti Michael Broda. Rekonstruována má být do konce roku 2017, budou tam působit i lékaři celostní medicíny, kdy právě s lékařem celostní mediciny Jiřím Kucharským projekt bude spolupracovat.[2] V roce 2017 však bylo oznámeno, že otevření Alzheimer centra se odkládá na rok 2018. Přestavba budovy trvala déle, bylo oznámeno, že náklady na rekonstrukci dosáhly 70 milionů Kč. Cílem je dosáhnout v prvním roce na léčení 120 pacientů součástí areálu má být i několik dalších pracovišť jako např. genetická laboratoř nebo školící centrum. Kolem budovy vznikne také zahrada.[3]

V roce 2017 má vzniknou na Demlově ulic z bývalé tzv. oční školy budova pro chráněné bydlení handicapovaných osob. V centru mají žít klienti s lehčím stupněm postižení, kteří se o sebe s dohledem asistenta postarat. Náklady na přestavbu mají dosáhnout 14 milionů Kč.[4]

Historie a název[editovat | editovat zdroj]

Osada Horka stála vedle osad Třebeč, Stařička a Radostín již před založením benediktinského kláštera. Osady Horka, Stařička a Radostín patřily k farnímu kostelu sv. Trojice. Přestože Stařička a Horka byly přifařeny ke kostelu sv. Martina, zachovaly si dlouho své zvláštní posvícení a pouť u sv. Trojice. Původní osada Domky náležela klášteru, později splynula s městem a přešla pod městskou jurisdikci.[5]

Český statistický úřad uvádí v Registru sčítacích obvodů a budov u názvu skloňování, které odpovídá tomu, jako by obě části názvu byly pomnožné, tj. bez Horek-Domků, ovšem jako by první část nebyla ženského rodu, jak je u podobných místních názvů obvyklé (k Horkám, s Horkami), ale jako by byla středního rodu, tedy od slova Horko (k Horkům, s Horky). U slova Domky uvádí v 6. pádě pouze tvrdý tvar Domkách.[6] Adolf Kubeš v roce 1904 však zmiňoval Horku v jednotném čísle („Jestiť to asi táž Horka, kterou klášter Třebický r. 1225 vyměnil s vesnicemi Hatlebici a Kozochovici.“)[5] V roce 2017 bylo na jižní části městské části u polikliniky Vltavínská otevřeno bludiště v kukuřici.[7]

Mezi občany města Třebíče se pro místní část používá pouze názvu Domky.[zdroj?]

Území[editovat | editovat zdroj]

Horka-Domky se nacházejí jižně od centra města, mezi ulicemi Koželužská, Hrotovická a Bráfova třída. Jižní hranice části je již okrajová část města a sousedí se Stříteží.

V části Horka-Domky se nachází mimo jiné železniční nádraží Třebíč s novým autobusovým terminálem, starý třebíčský hřbitov a také Strážná hora s kaplí zvanou Kostelíček, věžovým vodojemem přebudovaným na muzeum třebíčského vodárenství a rozhlednu, telekomunikační věží a kalvárií.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Horky-Domků[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1119 1220 1522 2058 2715 3136 4392 . . . 9929 8123 7788

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava a svaté Ludmily
  • vodojem Žákova zahrada - vodojem, který jímá vodu z pramene u Heraltic, která samospádem teče do vodojemu u tzv. Kostelíčka a následně do jímek v Žákově zahradě[9]
  • Secesní vila Milana Kubeše na rohu Nádražní a Litoltovy ulice. Vila byla zařazena do seznamu slavných vil. Byla postavena architektem a vrchním technickým radou Milanem Kubešem, který si ji v počátcích 20. let postavil sám pro sebe. Vila má tři patra, kdy původně byl v každém z pater samostatný byt, rodina Milana Kubeše žila v prostředním patře a zbylé byty pronajímala. Vila je dlouhodobě na prodej.[10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAHEL, Luděk. U hvězdárny v Třebíči je nové lanové hřiště pro děti. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-05 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.  
  2. JAKUBCOVÁ, Hana. Na stáří postaví byznys v Třebíči firma, pro kterou dělá expremiér Nečas. iDNES.cz [online]. 2017-02-17 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.  
  3. JAKUBCOVÁ, Hana. OBRAZEM: Soukromé alzheimercentrum nabírá další zpoždění. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-07 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.  
  4. JAKUBCOVÁ, Hana. Do bývalé oční školy v Demlově ulici se nastěhují handicapovaní. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-07 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.  
  5. a b Adolf Kubeš: Třebíč mužského nebo ženského rodu?, Časopis Matice moravské. Ročník 1904, 28. s. 222–234.
  6. Horka-Domky, část obce, Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  7. Redakce. V Třebíči můžete bloudit kukuřicí. Podívejte se. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-01 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.   Roky 1950–1970 uvedeny u Vnitřního Města.
  9. ČERNÝ, Kamil. Voda z Žákovy zahrady teče do centra Třebíče už téměř celé století. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-06-16 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.  
  10. JAKUBCOVÁ, Hana. Bývaly to slavné vily, dnes jsou na prodej. Kupci se však nehrnou - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2016-03-08 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]