Římskokatolická farnost Třebíč-město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Římskokatolická farnost Třebíč-město
Farní kostel sv. Martina z Tours
Farní kostel sv. Martina z Tours
Základní údaje
Děkanát Třebíč
Diecéze brněnská
Provincie Morava
Farář R. D. Jiří Dobeš
Území farnosti
Řípov, Vnitřní Město,Horka-Domky, Borovina,Stařečka
Kontakt
Adresa Martinské nám. 20, 674 01 Třebíč
Webové stránky mujweb.cz/trebicmartin/
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Stav z roku 2016 (III.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Třebíč-město je jedno z územních společenství římských katolíků v městě Třebíči s farním kostelem sv. Martina z Tours ve Vnitřním Městě. Matriky spravované farností byly mezi lety 1635 a 1754 vedeny latinsky, posléze do roku 1769 česky a posléze opět latinsky, od roku 1785 německy a od roku 1867 česky.[1]

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží městské části města Třebíče:

Záduší[editovat | editovat zdroj]

K tzv. záduší fary náležela celá trať „Radostín“ ve výměře 79,3 hektarů, původní majitel literátského kůru. V roce 1687 konsistoř olomoucká rozhodla, že výtěžek patři faráři. Desátky brali faráři ze všech osad náležících ku panství, také z osad městu poddaných: Ptáčova a Kracovic.[1]

Děkanství[editovat | editovat zdroj]

Sídlem děkanství se Třebíč stala v roce 1671. K děkanátu byly přiděleny farnosti: Třebičská, Vladislavská, Kamenická, Rudíkovská, Náměšťská, Heraltická, Opatovská, Stařecká, Čáslavická, Roketnická, Valečská a Dalešická; v roce 1778 patřily sem farnosti: Třebíčská, Stařecká, Roketnická, Opatovská a Heraltická a 2 lokální kaplanství : Vladislavské a Čáslavické. Roku 1786 byla vyloučena farnost Opatovská, roku 1788 farnosti Stařecká, Roketnická, lokální kaplanství Čáslavické a farnost Heraltická, za to přivtěleny nově zřízené farnosti, u Kapucínů v Třebíči, v Červené Lhotě, farnost Přibyslavická, kurácie v zámku a lokální kaplanství: Benetické, Trnavské a Střížovské.[1]

Dějiny farnosti[editovat | editovat zdroj]

Farnost u sv. Martina byla až do roku 1784, kdy byla zřízena římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov, jedinou farností ve městě.

Fara měla být založena přibližně v době, kdy se Třebíč měla stát městem (tj. r. 1335), v té době duchovní správa města byla pod patronací mnichů sv. Benedikta. V době, kdy Třebíč byla obsazena husity se rozmáhalo přijímání pod obojí, v tu dobu farář Martin (r. 1451) se přiklonil k utrakvismu, později však působením Kapistranovým se přiklonil zpět ke katolické církvi. Od roku 1449 získala husitská obec modlitebnu u špitálu na Podklášteří (bývalá sýpka u Pohankova mlýna). O několik let později odešel kněz kvůli rozmáhání se utrakvismu do Jaroměřic nad Rokytnou, doufal, že bude měšťany povolán zpět do Třebíče. To se však nestalo a tak v 16. století byly na třebíčskou faru přijímáni kněží luteránské víry.

Místo, kde dříve stála fara nelze zjistit, v 1. polovině 17. století byl na místě nynější fary vybudována farní budova, v současné podobě byla budova fary dostavěna v roce 1785.

V době po bitvě na Bílé hoře byla třebíčská farnost v roce 1622 svěřena katolickému knězi z Rudikova a v roce 1629 byly konány první katolické mše. Později farnost obsluhoval Jan Pihavý, děkan Roždálovský, farář Rudíkovský, Budišovský a Tasovský; prvním katolickým farářem pak byl v roce 1638 ustanoven Václav Bureš. Roku 1656 byla k rukám císaře podána žaloba děkana Burešovského k tomu, že v Třebíči sídlí kacíři, kde celkem mělo být v obci 21 sekt. Z toho důvodu byly uspořádány jezuitské misie z Jihlavy a v roce 1657 byla třebíčská farnost "obrácena".[1]

Farnosti na území města Třebíče

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kostel sv. Martina Třebíč neděle
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
8.00, 10.30, 18.00
7.15
7.15
7.15
18.00
7.15
18.00 v zimě, 19.00 v létě
farní kostel

První sobotu v měsíci je též mše svatá ráno v 8.00.

Faráři[editovat | editovat zdroj]

Roku 1366 měl být farářem Vítek, roku 1377 Vavřinec z Rouchovan, roku 1382 Ondřej ze Znojma, roku 1386 Adam z Třebíče, roku 1394 bratr Peskal a roku 1405 Jiří. V roce 1443 byl děkanem třebickým Michal Gründer, farář z Rantířova (nynější Rancířov). Později, v době, kdy byly přijímáni na faru luteránští kněží, působili na faře: Blasius (1550), Adam Světelský (1555-1557), Samuel (1561-1564), Ondřej Pardubický (1570-1574), Matěj Skutecký (1578), Jan Laetus (1590) a poslední Jakub Petroselinus (Petržela) starší (1605-1629). Od obnovení katolictví na faře sv. Martina bylo uvedeno celkem 20 kněžích, z nichž nejdéle a nejúčinněji působili Martin Matlocius (Matlocha) (1698—1727)[1]

Od 30. letech 18. století spravovali martinskou farnost: František Langfort (17271746), Josef Cardeli (17461776), Filip Zwach (17761798), Jakub Dvořecký (17981814), Jakub Horák (18141827), Alois Altmann (18271854), Josef Janoušek (jinde uváděno Jan Janoušek) (18541875), Alois Schrotz (18751885), Karel Papoušek (18851889) a s farářem Matějem Nevoralem (18991920) farnost vstoupila do 20. století[2].

Od 1. července 1996 je farářem R. D. Jiří Dobeš.[3]

Primice[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. července 2003 měl ve farním kostele primici novokněz R. D. Petr Hošek.[4]

V červnu 2015 byl vysvěcen novokněz pocházející z farnosti - Jakub Tůma,[5]jeho primice se ve farním kostele konala 3. července 2015,[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. 1.. vyd. Brno : Muzejní spolek v Brně, 1906. 481 s. Dostupné online. S. 138-141.  
  2. Janák, l. c., str. 182–183.
  3. Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno : Biskupství brněnské, 2012. 200 s. S. 83.  
  4. Primiční mše svaté novokněží brněnské diecéze [online]. biskupstvi.cz, [cit. 2013-08-04]. Dostupné online.  
  5. Kněžské svěcení 2015 v Brně [online]. biskupstvi.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  6. Primice [online]. primice.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANÁK, J. Třebíč. Dějiny města II. 1. vyd. Brno : Blok, 1981. 224 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]