Římskokatolická farnost Červená Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost
Červená Lhota
kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě
kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě
Základní údaje
Děkanát Třebíč
Diecéze brněnská
Provincie moravská
Administrátor excurrendo Mgr. Grzegorz Bajon, OFMConv.
Území farnosti
Červená Lhota, Budíkovice, Čechtín, Číhalín, Okřešice
Kontakt
Adresa Červená Lhota 27, 675 07 Čechtín
Telefon 736 607 291
Webové stránky farnost-cervena-lhota1.webnode.cz
E-mail cervenalhota@dieceze.cz
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 2017 (VI.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Červená Lhota je územní společenství římských katolíků v Červené Lhotě, s farním kostelem sv. Vavřince.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:

Dějiny farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fara byla v Červené Lhotě již od založení tamního kostela..[1]) Ten byl založen patrně již někdy ve 13. století. Písemná zmínka o existenci fary v Červené Lhotě je z roku 1400, kdy biskup Jan Mráz poukázal jistému knězi Zikmundovi, který byl oltářníkem Máří Magdaleny u svatého Jakuba v Brně, že má jakousi ztrátu jedna a půl kopy na faře v Červené Lhotě.[1] Dále poukázal také na ztráty na farách v Kamenici, v Lukách, ve Zhoři u Polné a v Koněšíně. Roku 1421 pak měl dle záznamů spravovat faru provisor benediktinek v Pustiměři jménem Jan.[1]

V 16. století nebyla fara pod katolickou správou. I mnoho občanů nedalekého města Třebíče byly protestantského vyznání. Tehdy udělila faře patronát Kateřina z Valdštejna, manželka Smila Osovského z Doubravice a později zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, který byl velkým patronem protestantů na Moravě.[1]

Dále jsou udáváni zde jako kazatel Jan Novokolínský roku 1609, roku 1624 pak Jakub Petroselius, syn pastora třebíčského. Ještě v době po Bitvě na Bílé hoře však na čas byla fara nekatolickou. Tehdy obsluhovali farníci z Červené Lhoty i fary v Beneticích a Chlumu.[1] Po vydání Obnoveného zřízení zemského však byli nekatolíci v celé monarchii stíháni a i z Červené Lhoty byly nekatolíci vyhnáni, pokud nepřešli na víru katolickou. Fara byla následně zrušena a vesnice přifařena k Třebíči.[1] Kaplan tehdy měl dojíždět z Třebíče do vesnice jednou za dva týdny v neděli. V roce 1670 pak byla fara přidělena do Kamenice a roku 1673 opět přifařena k Třebíči.[1] Pod třebíčskou správou zůstala až do roku 1785, kdy byla po předchozí přestávce opět obnovena, farářem se tehdy stal P. Josef Scheiner.[1] Téhož roku byly založeny také obecní matriky.

Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]

Duchovním správcem farnosti je od 1. října 2014 administrátor kamenické farnosti P. Mgr. Grzegorz Bajon, OFMConv.[2]

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
svatého Vavřince Červená Lhota neděle
čtvrtek
9.00
17.00
Farní kostel

Aktivity farnosti[editovat | editovat zdroj]

Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 11. červen. Adorační den připadá na 13. července.

Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. V roce 2017 činil její výtěžek v Červené Lhotě 6 270 korun, v Čechtíně 11 710 korun.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Červená Lhota, s. 221. 
  2. Změny v ustanovení kněží a jáhnů [online]. farnost.milonice.cz [cit. 2014-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  3. Výtěžky v jednotlivých městech a obcích okresu Třebíč [online]. trebic.charita.cz [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]