Číhalín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Číhalín
Centrum Číhalína
Centrum Číhalína
Znak obce ČíhalínVlajka obce Číhalín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590479
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel219 (2022)[1]
Rozloha6,33 km²
Katastrální územíČíhalín
Nadmořská výška489 m n. m.
PSČ675 07
Počet domů79 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Číhalín
Číhalín č. p. 13
675 07 Čechtín
ou.cihalin@seznam.cz
Starostaing. František Holub
Oficiální web: www.cihalin.cz
Číhalín
Číhalín
Další údaje
Kód obce590479
Kód části obce23566
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číhalín (německy Tschichalin, Czihalin[3]) je obcí ležící severozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 489 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. První zmínka o obci pochází z roku 1556. Žije zde 219[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Okřešice, Červená Lhota, Třebíč, Přibyslavice a Nová Ves.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice Čihalín bylo odvozeno od osobního jména Čihala (to od slovesa číhati) a znamenalo "Čihalův majetek". Podle spisovného číhati byla koncem 19. století zavedena podoba Číhalín (v místní mluvě se udržela krátkost první samohlásky).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínky o Číhalíně pochází z roku 1538 nebo 1556 (dle ČSÚ[5], zmínka v urbáři), v roce 1538 měla být vesnice zmíněna v sirotčí knize. Číhalín od prvních zmínek spadal do majetku kláštera v Třebíči a následně velkostatku v Třebíči. V roce 1556 patřila Třebíči včetně Číhalína Pernštejnům, později pak Třebíč patřila Burianu Osovskému z Doubravice, jeho synovi Smilovi a následně Valdštejnům, kteří vlastnili třebíčské panství až do roku 1945.[6]

V Číhalíně žilo několik manských rodů, rod Hejlů, Štávů a později Růžičků, Chlumských a Sochorů. Kolem roku 1700 v obci byl založen rybníček na dolní polovině návsi.[7]

Starostou byl do roku 2014 Stanislav Svoboda, od roku 2014 působí jako starosta Ing. František Holub. V roce 1850 zde žilo 282 obyvatel a roku 1991 179 obyvatel.

Do roku 1849 patřil Číhalín do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Číhalín pod Červenou Lhotu a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Čechtín, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Číhalína[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 278 272 265 283 298 318 339 317 350 234 224 179 185

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Číhalín
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (32.03 %) TOP 09 (25.0 %) ČSSD (26.15 %) ANO (17.82 %) SPOLU (34.02 %)
2. KDU-ČSL (24.21 %) ČSSD (21.21 %) TOP 09 (15.38 %) KDU-ČSL (16.27 %) Piráti+STAN (15.97 %)
3. KSČM (18.75 %) KSČM (13.63 %) KSČM (15.38 %) KSČM (13.17 %) ANO (15.97 %)
účast 84.77 % (128 z 151) 84.08 % (132 z 157) 81.76 % (130 z 159) 81.13 % (129 z 159) 85.21 % (144 z 169)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Číhalín
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (39.13 %) KSČM (25.0 %) ANO 2011 (20.23 %) Piráti (17.24 %)
2. KDU-ČSL (19.56 %) ČSSD (21.25 %) ČSSD (16.66 %) STAN+SNK ED (17.24 %)
3. KSČM (10.86 %) SPOZ (10.0 %) KSČM (15.47 %) KDU-ČSL (14.94 %)
účast 58.49 % (93 z 159) 54.78 % (86 z 157) 53.50 % (84 z 157) 53.66 % (88 z 164)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (24 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (22 hlasů). Volební účast byla 77.36 %, tj. 123 ze 159 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (78 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (51 hlasů). Volební účast byla 80.63 %, tj. 129 ze 160 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (45 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (34 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (25 hlasů). Volební účast byla 79.62 %, tj. 125 ze 157 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (71 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (60 hlasů). Volební účast byla 82.91 %, tj. 131 ze 158 oprávněných voličů.[20]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • tělovýchovná jednota Sokol založena roku 1922
  • sbor dobrovolných hasičů založen roku 1904[21]
  • obecná škola zřízena roku 1882, kde byl prvním učitelem Jan Weigner

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 164.
  5. Číhalín (okres Třebíč) [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 463 s. S. 222–224. 
  7. O obci [online]. Číhalín: Obec Číhalín [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. Kultura a volný čas [online]. Číhalín: Obec Číhalín [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]