Smil Osovský z Doubravice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Smil Osovský z Doubravice
náhrobní kámen Smila Osovského ve sb. Muzeua Vysočiny
náhrobní kámen Smila Osovského ve sb. Muzeua Vysočiny

Místokomorník Moravského markrabství
Ve funkci:
1594 – 1595
Panovník Rudolf II.
Ve funkci:
1591 – 1591
Panovník Rudolf II.

Narození březen 1548
Valeč
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 13. února 1613 (ve věku 64 let)
Třebíč
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Třebíč
Choť 1. Bohunka ze Žerotína
2. Kateřina z Valdštejna
Rodiče Burian Osovský z Doubravice a Eliška Osovská
Profese šlechtic, guvernér a soudce
Náboženství českobratrské
Commons Kategorie Smil Osovský z Doubravice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smil Osovský z Doubravice (březen 1548, Valeč13. února 1613, Třebíč[1]) byl českým šlechticem a pánem z Třebíče.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Valči, byl synem Buriana Osovského z Doubravice a Elišky Bítovské z Lichtemburka. Vystudoval univerzity v Basileji a ve Štrasburku a v roce 1567 se stal třebíčským pánem, jeho rádcem nad vládou nad panstvím byl Šimon Vídeňský z Českého Ostrova. V roce 1572 si vzal Bohunku ze Žerotína a v roce 1573 ji dal věnné právo na městys Vladislav, Střítež se dvorem, Kožichovice, Střížov, Číměř, Trnavu, Hostákov a Valdíkov. Bohunka však v roce 1588 zemřela a byla pohřbena v hrobce Osovských v bývalé zahradě bratrského domu v Třebíči (později Jejkovský klášter).[1]

V roce 1589 se oženil podruhé, vzal si Kateřinu z Valdštejna, vložil ji pak věno na městysi Kamenici, Lhotě s dvorem, Čechtíně s dvorem a pivovarem, Koutech, Chlumu, Horním Smrčném, Vržanově, Kameničce a Číchově s dvorem a mlýnem. Od roku 1575 působil u zemského soudu[2] a 1. září 1601 byl Rudolfem II. jmenován nejvyšším sudím moravského markrabství a v roce 1603 se stal císařským radou Rudolfa II. V letech 1591, 1594 a 1595 byl místodržící nejvyššího komornictví. Později, 13. února 1613 zemřel a majitelkou panství se stala Kateřina z Valdštejna, která pak majetky držela do roku 1629, kdy musela odejít do vyhnanství. Vzala si posléze v roce 1613 Karla staršího ze Žerotína.[1]

Pohřeb Smila Osovského se konal až 25. března, kdy jeho tělo bylo od jeho úmrtí vystaveno v katafalku či ve sklepě zámku. Pohřben byl stejně jako jeho první manželka v hrobce Osovských v bratrském domě.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SVOBODOVÁ, Lenka. Třebíčské panství za držby Smila Osovského v letech 1548–1613. Brno, 2007 [cit. 2017-04-03]. 111 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Jan. s. 21–22, 26. Dostupné online.
  2. a b BURIANOVÁ, Zuzana. Smil Osovský z Doubravice. Symbolika jednání konkrétního účastníka raně novověkých vztahů. Pardubice, 2010 [cit. 2017-04-03]. 137 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, Katedra historických věd. Vedoucí práce Jiří Kubeš. s. 21–22, 50, 86. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]