Střížov (Vladislav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Střížov
Střížov od východu
Střížov od východu
Základní informace
Charakter sídla místní část
Počet obyvatel 73 (2011)[1] (e)
Domů 36 (2009)
Nadmořská výška 460 m
Lokalita
PSČ 674 01
Obec Vladislav
Okres Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Střížov u Třebíče (4,1 km²)
Zeměpisné souřadnice
Střížov na mapě
Střížov
Střížov
Střížov, Česko
Další údaje
Kód části obce 23906
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střížov (německy Strzischau, Strischow[2]) je místní část městyse Vladislavi. Rozkládá se asi 1,3 km vzdušnou čarou na jih od Vladislavi. Ve vesnici žije 73[1] obyvatel.

Geografická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Střížova je protáhlé ve směru severojižním (délka asi 4,5 km, šířka kolísá kolem 1 km), začíná při pravém břehu řeky Jihlavy v nadmořské výšce 390 n. m. a k jihu prudce stoupá. Na východ od obce dosahuje terén 470 m, k jihu se dál zvyšuje a v trati Přeshorní vrcholí ve výšce 496 m n. m. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450 m n. m. na západě obce při Střížovském potoce a 470 m n. m. na východě obce.

Střížovský potok – pravostranný přítok Jihlavy – přitéká ke Střížovu od Slaviček, své vody však sbírá až u Klučova na západě, proto též někdy Klučovský potok.

S Vladislaví nemá Střížov žádné přímé spojení, vyjma polní cesty. Silniční spojení vede přes Číměř: silnicí č. III/4011 a č. II/401; ve Vladislavi se tato silnice spojuje se silnicí č. I/23. Na Slavičky na jihozápadě a Třebenice na jihu vede silnice č. II/352.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Střížov náležel mezi první statky benediktinského kláštera v Třebíči. Byli to právě benediktini, kdo zde podle tradice vybudovali kostel svatého Jiljí.[3]

Střížov míval svou školu. Postavili ji zde roku 1794, roku 1874 ji pak obnovili a rozšířili. Ke Střížovu byly přiškoleny některé okolní obce: Okrašovice a Slavičky.[4]

Začátkem 20. století náležely ke Střížovu i Čermákův mlýn a Kučerův mlýn na řece Jihlavě,[3] třebaže dnes se katastrální území Střížova řeky přímo nedotýká.

Střížov býval samostatnou obcí. V letech 19611990 náležel k Číměři. Od ní se k 1. srpna 1990 odštěpil a připojil k Vladislavi.[5]

Významným střížovským rodákem je major Jaroslav Krátký, vyznamenaný in memoriam Řádem Bílého lva.

Vývoj počtu obyvatel Střížova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 109 116 119 121 129 119 141 111 134 83 66 71 92

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 82. 
  3. a b Vlastivěda, l. c., str. 409.
  4. Vlastivěda, l. c., str. 389.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1310-3. S. 503. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 389, 409. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]