František Dvorský

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce František Dvorský (rozcestník).
PhDr. František Dvorský
František Dvorský
František Dvorský
Narození25. září 1846
Strážnice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. listopadu 1917 (ve věku 71 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníspisovatel a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Dvorský (25. září 1846 Strážnice[1] – 3. listopadu 1917 Brno[2]) byl moravský středoškolský profesor, přírodovědec a vlastivědný pracovník.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V mládí František Dvorský studoval na gymnáziích ve Strážnici,[3] Kroměříži a Litomyšli. Dva roky pak byl zapsaný jako privatista (externí student) na teologické fakultě v Olomouci, odkud přešel na filozofickou fakultu vídeňské univerzity.[4] Na vídeňské univerzitě působil ve spolku českých akademiků Morava.[5]

Jako učitel poté působil v několika školách na Moravě (mezi lety 1864 a 1867), následně pak působil jako vychovatel v Bílkově ústavu, po roce 1870 pak suploval na gymnáziu v Uherském Hradišti a v roce 1871 pak začal učit na gymnáziu v Uničově.

Dne 27. září 1873 se v Boskovicích oženil s Kateřinou Luňáčkovou (*1851–1852)[6]

V roce 1875 pak přešel na dvojjazyčné státní gymnázium v Třebíči, kde pracoval mezi lety 1875 a 1886.[7]

V roce 1886 pak František Dvorský přešel do Brna, kde začal učit na 2. českém státním gymnáziu, od roku 1895 pak byl členem muzejní sekce Moravského hospodářského spolku a v roce 1896 se stal konzervátorem mineralogické sbírky Františkova muzea (pozdější Moravské zemské muzeum). Roku 1898 se začal starat také o prehistorické sbírky v témže muzeu.[5]

Zemřel v Brně, jako příčina úmrtí byla udána stařecká slabost (Altersschwäche).[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V Třebíči se František Dvorský začal věnovat mineralogii, setkal se s hospodářským radou třebíčského velkostatku A. Hanischem, kdy společně podnikali výzkumné mineralogické cesty po okolí Třebíče. Ve spolupráci s vídeňským geologem Franzem Eduardem Suessem zmapovali geologické podloží západní Moravy. Nedaleko Kožichovic nalezl tzv. zelené sklo, po posouzení bylo zjištěno, že je to tzv. moldavit (vltavín). Později sepsal o původu moldavitů několik prací.[5]

Od roku 1897 začal působit jako redaktor Vlastivědy moravské.[8] Je autorem knih Třebický okres a Náměšťský okres.[9] V roce 1899 odešel do důchodu.[5]

Jako přírodovědec se zajímal zejména o mineralogii. Na Moravě bylo jeho zásluhou objeveno několik nových nalezišť nerostů. Později působil ve Františkově muzeu v Brně. Dnes jeho sbírky spravuje Moravské zemské muzeum.[8] U Rokytnice nad Rokytnou pod zámkem Sádek založil grafitový důl.[4]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • O vltavínech moravských (Nový příspěvek k řešení otázky vltavínů; nákladem vlastním, kol. r. 1900)
  • Vlastivěda moravská. I, Země a lid. Díl 1, Přírodní poměry Moravy (V Brně, Nákladem Musejního spolku, 1897)[p 1]
  • Vlastivěda moravská. I, Země a lid. Díl III všeobecné části, Dějiny Moravy od nejstarších dob až do r. 1848 (V Brně, nákladem Musejního spolku, 1899-1914)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II [i.e. IV] místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres (V Brně, Musejní spolek, 1906)
  • O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť I, O Benešovicích - vyjímaje rod pánů z Kravař (V Brně, Musejní spolek, 1907)
  • Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy. Díl VI. Místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45., Náměšťský okres (V Brně, nákladem Musejního spolku v Brně, 1908)
  • O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť II, O rodě pánů z Kravař (V Brně, Musejní spolek, 1910)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II místopisu, Hradištský kraj. Čís. 59, Strážnický okres (V Brně, Musejní spolek, 1914)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI místopisu, Znojemský kraj. Čís. 42, Hrotovský okres (V Brně, Musejní spolek, 1916)

Posmrtná vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres (Brno, GARN, 2008)[7]
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres (Brno, GARN, 2008)[7]
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Hrotovský okres (Brno, GARN, 2008)

Posmrtné pocty[editovat | editovat zdroj]

Jméno Františka Dvorského nese několik ulic moravských měst: Brna-Štýřic,[10] Třebíče-Boroviny[11] a Strážnice.[12][13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Některé části Vlastivědy moravské napsali jiní autoři, František Dvorský byl z velké části jejich odpovědným redaktorem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 10. 
  4. ↑ a b Jubileum. Moravská Orlice. 25.9.1916, roč. 54, čís. 218, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-09-25]. ISSN 1803-117X. 
  5. ↑ a b c d VLAŠIMSKÝ, Pavel. DVORSKÝ František 25.9.1846-3.11.1917 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Matrika oddaných, Boskovice, 1870-1912, snímek 30
  7. ↑ a b c Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Městský úřad Třebíč [cit. 2020-01-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b BAZALOVÁ, Eva. Kalendárium osobností Třebíčska 2002 [online]. Třebíč: Městská knihovna v Třebíči, rev. 2002-06-21 [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-07. 
  9. ↑ VÝZNAMNÍ PŘÍRODOVĚDCI TŘEBÍČSKA [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ FLODROVÁ, Milena. Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek [online]. Brno: Magistrát města Brna [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-25. 
  11. ↑ Aplikace „Původ ulic“ na GISu města Třebíče[nedostupný zdroj]
  12. ↑ Číselník ulic města Strážnice
  13. ↑ Osobnosti města Strážnice. www.straznice-mesto.cz [online]. [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-25. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Dvorský&oldid=22351594“