Operace Silver B

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Operace Silver B byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.

Složení a úkol[editovat | editovat zdroj]

Výsadek se skládal z radisty rotného Jana Zemka a četaře Vladimíra Škachy. Jejich úkolem bylo předat radiostanici s krycím názvem Božena určenou pro odbojovou skupinu ÚVOD.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Členové výsadku byli společně s příslušníky výsadků Anthropoid a Silver A vysazeni v noci z 28.na 29. prosinec 1941 z bombardéru Handley Page Halifax Mk.II NF-V (ser. L9613) 138. výsadkové peruti RAF. Chybou navigátora všechny tři výsadky seskočily několik desítek kilometrů od původní oblasti. Silver B byl místo u Ždírce nad Doubravou vysazen u 50 km vzdálené Kasaličky u Přelouče.

Vysílačka skupiny Silver B se při dopadu poškodila, Zemek a Škacha pokračovali na kontaktní adresy. Na žádné z adres ale neuspěli. Museli proto porušit zásadu konspirace a obrátit se na příbuzné. Ukryli se u Zemkových příbuzných (Zemkovy sestry Růženy a jejího manžela Václava Kozáka) v Brně-Řečkovicích a neúspěšně se pokoušeli navázat spojení s odbojem. Následně vystřídali různé úkryty - především u hostinského Jindřicha Recha, u rodiny Antonína Bohatce (Bohatcovi se stali jedněmi z nejobětavějších spolupracovníků), u zedníka Antonína Cupáka a u Františky Dvorské (sestry paní Bohatcové). Okruh jejich pomocníků nakonec čítal desítky osob. Poté, co se jim v roce 1942 dostalo gestapo na stopu (první obětí se stal zatčený A. Bohatec), začali opět utíkat. Ukrývali se dál v Brně a okolí, ale gestapo jim bylo stále v patách. 22. prosince 1942 se agentům gestapa podařilo Škachu objevit, ten ale včas uprchl. Zatčen byl teprve v Moravské Ostravě 3. ledna 1945 po přestřelce s gestapem a poslán do koncentračního tábora Flossenbürg, ve kterém se dočkal konce války.

Zemek se ukrýval v Osvětimanech u Kyjova. V březnu 1945 se přidal k partyzánům a účastnil se několika protiněmeckých akcí.

Skutečnost, že nesplnili své poslání, ale oba válku přežili, vedla některé poválečné autory k vyslovení pochybností o jejich odhodlání. Své úkoly však splnit nemohli a v podmínkách ilegality a krutého teroru bylo úspěchem, že se bránili bojem a nezradili. Za vše mluví hořká vzpomínka V. Škachy:

"Proč lidé, kteří akci připravovali, nepočítali s eventuálním selháním adres, jež nám dali? Londýn počítal, že nám tito lidé pomohou, ale naprosto si tím nebyl jist. Proč jeden z nás nebyl zaškolen na dobrého telegrafistu? Co jsme vlastně měli v naší obsazené zemi dělat? Co od nás Londýn očekával a proč naše vybavení bylo tak primitivní? Byl jsem výtečně zaškolen v destrukční činnosti, v kurzu jsem byl pokládán za dobrého střelce. A k čemu mi tohle vše je nyní? Nemám dekagram výbušniny, mám celkem 16 nábojů do pistole. Mám vysílací stanici, se kterou sotva umím pracovat a kterou neumím opravit."

Podpůrná síť paraskupiny Silver B[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Škacha se v koncentračním táboře Flossenbürg sešel se všemi zatčenými civilními mužskými spolupracovníky. 11 z nich stanulo 28. února 1945 před popravčí četou: A. Cupák, V. Kozák, Jaroslav Zemek (bratr parašutisty Jana Zemka), F. Dvorský, M. Dvorský, O. Dvorský, F. Tesařík, J. Říha, R. Janek, K. Gromeš a F. Sova. O posledních okamžicích A. Bohatcové, F. Dvorské, L. Dvorské, B. Dvorské a K. Jankové nevíme. Celkovou tragickou bilanci 19 mrtvých členů podpůrné sítě završil K. Hudec, který zahynul 10. dubna 1945 v Mauthausenu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha : Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9.  
  • HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem : ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.  
  • BŘEČKA, Jan. Seskok do zapomnění. Válka REVUE. 2013 březen, s. 24-27. ISSN 1804-0772.