Hostákov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hostákov
Hostákov od jihu
Hostákov od jihu
Lokalita
Charaktermístní část
ObecVladislav
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel202 (2011)[1]
Katastrální územíHostákov (8,5 km²)
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ675 01
Počet domů73 (2011)[1]
Hostákov na mapě
Hostákov
Hostákov
Další údaje
Kód části obce183229
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostákov (německy Hostakow[2]) je část městyse Vladislavi. Podstatná část jeho katastrálního území spadá do přírodního parku Třebíčsko. Ve vesnici žije 202[1] obyvatel.

Geografická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Hostákov se rozprostírá v mělkém údolí. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450–465 m n. m. Na východě se zvedá mírný kopec Rakovská hora dosahující 474 m. Dál na východ terén prudce klesá do údolí Mlýnského potoka (425–430 m n. m.); jeho pravý břeh již náleží území obce Smrku. Na jih od Hostákova je kopec Křemel (493 m n. m.) se základnovou převodní stanicí.

V katastru obce je několik rybníků; těmi největšími jsou: Podlesní a Salák na severozápadě, Záhumenice na severovýchodě a dvojice rybníků Velká a Malá Štěpnice na jihozápadě. Obcí protéká stejnojmenný Hostákovský potok (asi 2,7 km dlouhý). Ten je přítokem Mlýnského potoka. Mlýnský potok pak ve Vladislavi odevzdává vody Jihlavě.

Z geologického hlediska leží Hostákov na podloží tvořeném horninami třebíčského masivu. V okolí vrchu Křemel se dále vyskytují vložky erlanů, které byly v minulosti předmětem ověřování wolframového zrudnění. Hostákov je známou lokalitou ametystu vyskytujícího se na málo mocných křemenných žilách v jižním a východním okolí obce.

S Vladislaví je Hostákov spojen silnicí č. III/39018. Na Třebíč vede silnice č. III/39017; ta pokračuje do Valdíkova, kde se s ní slučuje silnice č. III/39016, a dál vede až ke křižovatce se silnicí č. II/390 v Náramči. Obě hostákovské silnice se na jihu spojují se silnicí č. I/23.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hostákovská kaple

Hostákov náležel k prvotnímu nadání třebíčského benediktinského kláštera. Světským držitelům byl zastaven v 15. století. V Hostákově pak seděl rod vladyků z Hostákova. Jejich tvrz stávala snad na trati „Na Hrádku“ na kopečku při cestě k Opatskému mlýnu. Rod se psal buď „z Arklebic a Hostákova“ nebo „Hostákovský z Arklebic“; znakem měli štít protnutý středem jednou vodorovnou čárou, klenotem bylo křídlo.[3]

Hostákov míval svou školu. Zřízena byla roku 1877 jako jednotřídní, a to na kraji vesnice při cestě na Třebíč. V roce 1980 byla v této škole výuka ukončena a žáci začali docházet do základní školy do Vladislavi.[4] V roce 2021 bude rekonstruováno okolí základní školy, jde o druhou část rekonstrukce, kdy interiéry byly rekonstruovány v dřívějších letech.[5]

Do roku 1867 byla obec osadou obce Vladislav, od roku 1867 do roku 1901 osadou obce Valdíkov a od roku 1964 je opět osadou obce Vladislav.[2]

Vývoj počtu obyvatel Hostákova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 223 232 229 245 262 247 243 237 257 250 270 217 193

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55. 
  3. Vlastivěda, l. c., str. 252.
  4. Vlastivěda, l. c., str. 251.
  5. ŘÍHOVÁ, Vlasta Tomková ,Ivana. Investice ve Vladislavi: nové chodníky, kanalizace i zázemí pro kulturní akce. Třebíčský deník. 2021-01-28. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. (česky) 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. Místopis Moravy. Číslo 66, Třebický okres. Brno, 1906.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]