Číměř (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Číměř
Pohled k východu
Pohled k východu
Znak obce ČíměřVlajka obce Číměř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel218 (2023)[1]
Rozloha4,34 km²[2]
Katastrální územíČíměř nad Jihlavou
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ675 01
Počet domů64 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČíměř 50
675 01 Vladislav
ou@cimer.cz
StarostkaLenka Hůlková
Oficiální web: www.cimer.cz
Číměř
Číměř
Další údaje
Kód obce590509
Kód části obce23892
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číměř (německy Czimiersch, Tschimiersch[4]) je obcí ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 450 metrů. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 218[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1465. V katastru obce se nacházejí samoty Čermákův a Jirkasův mlýn.

Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Koněšín a Třebenice.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Číměří prochází ze severu k jihu silnice II/401 z Vladislavi do Dolních Vilémovic, západně ze zastavěného území obce vychází silnice do Střížova, po západní hranici území obce vede silnice ze silnice II/401 do Střížova. Ze severu na jih pak vede z Vladislavi podél západní hranice území obce cyklostezka 5107, dále pak cyklostezka vede do zastavěného území obce a pak dál nad údolím Jihlavy. Ze severu na jih pak údolím řeky Jihlavy vede červená turistická stezka.

Většina území obce je využíváno zemědělsky, zalesněné jsou jen svahy nad údolím řeky Jihlavy.

Východní hranici území obce tvoří řeka Jihlava a počínající vodní nádrž Dalešice. Do Jihlavy se vlévá několik nepojmenovaných potoků, jež odvodňují území obce. Část jižní hranice území obce je tvořena údolím Číměřského potoka, ten se pak také vlévá do Jihlavy.

Obec je v podstatě rovinatá, na severním, západním a jižním okraji však ohraničená hlubokým údolím řeky Jihlavy, řeka Jihlava protéká přibližně v nadmořské výšce 375 metrů nad mořem, roviny u zastavěné části obce dosahují nadmořské výšky okolo 450 metrů nad mořem. Jižně od zastavěného území obce se nachází Beranovský kopec (463 m) a jižně od hranice území obce se nachází kopec Kozí hlava (492 m).

Zastavěné území obce se nachází na severovýchodním okraji území obce, na východním okraji území obce se pak nachází Čermákův mlýn, jižněji pak i Jirkasův mlýn. Těsně za severní hranicí se už nachází první domy patřící do Vladislavi.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V pravěku území vesnice nebylo osídleno, v době neolitu nebo eneolitu se území považuje za drobně osídlené. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115, kdy byla obec zmíněna v Kosmově kronice. V tu dobu byla vesnice věnována třebíčskému klášteru Litoldem Znojemským. Až v roce 1464 a 1466 byla zmíněna obec v Půhonných knihách. V roce 1491 je pak zmíněna osada Čimíř, v roce 1492 pak byla ves prodána Hynkem z Popůvek Markvartovi z Královic. V roce 1505 pak byl prodán mlýn pod Číměřem Matiášovi z Vyškovce. Vesnice je posléze zmíněna i v roce 1556, kdy patřila do majetku kláštera v Třebíči, který spadal pod majetky Vratislava z Pernštejna.[6][7]

Vratislav pak v roce 1558 prodal vesnici Burianovi Osovskému z Doubravice. Posléze je obec zmiňována jako Czemerž, Czimierž, Czimierz, Czimeř nebo jako Czimiersch či Číměř. V majetku třebíčského kláštera pak obec zůstala až do správních reforem v roce 1848.[6]

V roce 2023 Číměř přestavěla pozemky bývalého zemědělského družstva na stavební parcely pro nové rodinné domy.[8]

V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[9] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za práci s mladými čtenáři.[10][11] V roce 2022 získala obec Bílou stuhu za činnost mládeže v soutěži Vesnice Vysočiny 2022.[12]

Do roku 1849 patřila Číměř do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1925 patřila Číměř pod Střižov a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Vladislav, následně se obec osamostatnila.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 192 196 184 191 189 213 218 176 171 217 210 214 215 215 191
Počet domů 30 32 33 33 33 35 37 60 42 47 46 54 57 62 64

Politika[editovat | editovat zdroj]

Dvořáci v obci[editovat | editovat zdroj]

  • od roku 1556 jím byl Matúš Droba
  • od roku 1573 jím byl Vondra Drobů
  • od roku 1629 jím byl Vítek Dvořák
  • od roku 1654 jím byl Jan Páral

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Číměř
2006[16] 2010[17] 2013[18] 2017[19] 2021[20]
1. ČSSD (41.86 %) ČSSD (22.04 %) ANO 2011 (19.84 %) ANO (43.69 %) ANO (29.85 %)
2. KDU-ČSL (24.8 %) VV (21.25 %) KSČM (18.25 %) KDU-ČSL (11.76 %) SPOLU (27.61 %)
3. ODS (14.72 %) KDU-ČSL (18.89 %) ČSSD (17.46 %) KSČM (10.92 %) Piráti+STAN (15.67 %)
účast 77.25 % (129 z 167) 73.99 % (128 z 173) 72.16 % (127 z 176) 73.01 % (119 z 163) 78.95 % (135 z 171)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Číměř
2008[21] 2012[22] 2016[23] 2020[24]
1. ČSSD (37.77 %) KSČM (24.67 %) STO (25.67 %) Piráti (20.22 %)
2. KDU-ČSL (18.88 %) KDU-ČSL (23.37 %) ANO 2011 (18.91 %) STAN+SNK ED (20.22 %)
3. KSČM (17.77 %) ČSSD (19.48 %) KDU-ČSL (17.56 %) ANO (20.22 %)
účast 53.22 % (91 z 171) 46.63 % (83 z 178) 45.24 % (76 z 168) 53.94 % (89 z 165)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 81.25 %, tj. 143 ze 176 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (47 hlasů). Volební účast byla 74.86 %, tj. 131 ze 175 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (14 hlasů). Volební účast byla 73.17 %, tj. 120 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (59 hlasů). Volební účast byla 80.61 %, tj. 133 ze 165 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (48 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (40 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (25 hlasů). Volební účast byla 84.57 %, tj. 148 ze 175 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (83 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů). Volební účast byla 77.97 %, tj. 138 ze 177 oprávněných voličů.[27]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Nejsvětějšího srdce Páně
  • Kříž
  • 16. poledník, jeho památníkem je od roku 2021 lavička na místním hřišti.[28]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55. 
  5. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 23. 1. 2024
  6. a b OŠUSTA, Petr. Historie obce Číměř [online]. Číměř: Obec Číměř [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 226-227 s. S. 449. 
  8. KRČMÁŘ, Milan. FOTO: V Číměři připravují pozemky pro další rodinné domy. Třebíčský deník. 2023-07-28. Dostupné online [cit. 2023-09-22]. 
  9. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15. 
  10. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  11. MAHEL, Luděk. Martínkov, Číměř, Štěpkov. Krajská komise ocenila tři obce z Třebíčska. trebicsky.denik.cz. 2019-06-04. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. 
  12. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. 
  13. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  15. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  27. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  28. KUDRHALTOVÁ, Jana. Kde má Země pupík? V Číměři na Třebíčsku, připomíná ho lavička 16. poledníku. Třebíčský deník. 2021-05-31. Dostupné online [cit. 2021-08-10]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]