Číměř (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Číměř
Pohled k východu
Pohled k východu
Znak obce ČíměřVlajka obce Číměř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590509
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel219 (2022)[1]
Rozloha4,34 km²
Katastrální územíČíměř nad Jihlavou
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ675 01
Počet domů64 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Číměř
Číměř č. p. 50
675 01 Vladislav
ou@cimer.cz
StarostkaLenka Hůlková
Oficiální web: www.cimer.cz
Číměř
Číměř
Další údaje
Kód obce590509
Kód části obce23892
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číměř (německy Czimiersch, Tschimiersch[3]) je obcí ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 450 metrů. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 219[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1465. V katastru obce se nacházejí samoty Čermákův a Jirkasův mlýn.

Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Koněšín a Třebenice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V pravěku území vesnice nebylo osídleno, v době neolitu nebo eneolitu se území považuje za drobně osídlené. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115, kdy byla obec zmíněna v Kosmově kronice. V tu dobu byla vesnice věnována třebíčskému klášteru Litoldem Znojemským. Až v roce 1464 a 1466 byla zmíněna obec v Půhonných knihách. V roce 1491 je pak zmíněna osada Čimíř, v roce 1492 pak byla ves prodána Hynkem z Popůvek Markvartovi z Královic. V roce 1505 pak byl prodán mlýn pod Číměřem Matiášovi z Vyškovce. Vesnice je posléze zmíněna i v roce 1556, kdy patřila do majetku kláštera v Třebíči, který spadal pod majetky Vratislava z Pernštejna.[4][5]

Vratislav pak v roce 1558 prodal vesnici Burianovi Osovskému z Doubravice. Posléze je obec zmiňována jako Czemerž, Czimierž, Czimierz, Czimeř nebo jako Czimiersch či Číměř. V majetku třebíčského kláštera pak obec zůstala až do správních reforem v roce 1848.[4]

V roce 2019 byla dokončena úprava prostor v údolí Válov nedaleko obce, původně do roku 2012 na místě byla skládka. Od toho roku pak postupně vzniká na místě původní mokřad a nově bude upraven rybník v údolí.[6] Již dříve došlo také k opravě Jirkasovy cesty a výsadbě stromů na různých lokalitách u obce.

V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[7] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za práci s mladými čtenáři.[8][9] V roce 2019 získala knihovna obce Číměř druhé místo v soutěži Knihovna jinak.[10] V roce 2021 obec získala opět ocenění Knihovna roku, byla oceněna za práci s malými čtenáři.[11]

Do roku 1849 patřila Číměř do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1925 patřila Číměř pod Střižov a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Vladislav, následně se obec osamostatnila.[12]

Vývoj počtu obyvatel Číměře[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 192 196 184 191 189 213 218 176 171 217 210 214 215

Politika[editovat | editovat zdroj]

Dvořáci v obci[editovat | editovat zdroj]

  • od roku 1556 jím byl Matúš Droba
  • od roku 1573 jím byl Vondra Drobů
  • od roku 1629 jím byl Vítek Dvořák
  • od roku 1654 jím byl Jan Páral

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Číměř
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (41.86 %) ČSSD (22.04 %) ANO 2011 (19.84 %) ANO (43.69 %) ANO (29.85 %)
2. KDU-ČSL (24.8 %) VV (21.25 %) KSČM (18.25 %) KDU-ČSL (11.76 %) SPOLU (27.61 %)
3. ODS (14.72 %) KDU-ČSL (18.89 %) ČSSD (17.46 %) KSČM (10.92 %) Piráti+STAN (15.67 %)
účast 77.25 % (129 z 167) 73.99 % (128 z 173) 72.16 % (127 z 176) 73.01 % (119 z 163) 78.95 % (135 z 171)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Číměř
2008[19] 2012[20] 2016[21] 2020[22]
1. ČSSD (37.77 %) KSČM (24.67 %) STO (25.67 %) Piráti (20.22 %)
2. KDU-ČSL (18.88 %) KDU-ČSL (23.37 %) ANO 2011 (18.91 %) STAN+SNK ED (20.22 %)
3. KSČM (17.77 %) ČSSD (19.48 %) KDU-ČSL (17.56 %) ANO (20.22 %)
účast 53.22 % (91 z 171) 46.63 % (83 z 178) 45.24 % (76 z 168) 53.94 % (89 z 165)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 81.25 %, tj. 143 ze 176 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (47 hlasů). Volební účast byla 74.86 %, tj. 131 ze 175 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (14 hlasů). Volební účast byla 73.17 %, tj. 120 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (59 hlasů). Volební účast byla 80.61 %, tj. 133 ze 165 oprávněných voličů.[24]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaple Nejsvětějšího srdce Páně
  • kříž
  • 16. poledník, jeho památníkem je od roku 2021 lavička na místním hřišti.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55. 
  4. a b OŠUSTA, Petr. Historie obce Číměř [online]. Číměř: Obec Číměř [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 226-227 s. S. 449. 
  6. CHYTKOVÁ, Aneta; KOPECKÝ, Milan. Nevzhlednou skládku u Číměře na Třebíčsku proměnili v mokřad. Svého rozhodnutí nelitují. ČRo Vysočina [online]. 2019-08-08 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  7. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. 
  8. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  9. MAHEL, Luděk. Martínkov, Číměř, Štěpkov. Krajská komise ocenila tři obce z Třebíčska. trebicsky.denik.cz. 2019-06-04. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. 
  10. MAHEL, Luděk. Místní knihovna v Číměři získala významné ocenění. trebicsky.denik.cz. 2019-10-14. Dostupné online [cit. 2020-01-02]. 
  11. KRČMÁŘ, Milan. I malé knihovny mohou získat velké ceny. Ta v Číměři ji dostala od ministra. Třebíčský deník. 2021-10-19. Dostupné online [cit. 2022-01-05]. 
  12. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  25. KUDRHALTOVÁ, Jana. Kde má Země pupík? V Číměři na Třebíčsku, připomíná ho lavička 16. poledníku. Třebíčský deník. 2021-05-31. Dostupné online [cit. 2021-08-10]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]