Číměř (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Číměř
Pohled k východu
Pohled k východu
Znak obce ČíměřVlajka obce Číměř
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590509
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 203 (2020)[1]
Rozloha 4,34 km²
Katastrální území Číměř nad Jihlavou
Nadmořská výška 450 m n. m.
PSČ 675 01
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Číměř
Číměř č. p. 50
675 01 Vladislav
ou@cimer.cz
Starostka Lenka Hůlková
Oficiální web: www.cimer.cz
Číměř
Číměř
Další údaje
Kód části obce 23892
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číměř (německy Czimiersch, Tschimiersch[2]) je obcí ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 450 metrů. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 203[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1465. V katastru obce se nacházejí samoty Čermákův a Jirkasův mlýn.

Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Koněšín a Třebenice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V pravěku území vesnice nebylo osídleno, v době neolitu nebo eneolitu se území považuje za drobně osídlené. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115, kdy byla obec zmíněna v Kosmově kronice. V tu dobu byla vesnice věnována třebíčskému klášteru Litoldem Znojemským. Až v roce 1464 a 1466 byla zmíněna obec v Půhonných knihách. V roce 1491 je pak zmíněna osada Čimíř, v roce 1492 pak byla ves prodána Hynkem z Popůvek Markvartovi z Královic. V roce 1505 pak byl prodán mlýn pod Číměřem Matiášovi z Vyškovce. Vesnice je posléze zmíněna i v roce 1556, kdy patřila do majetku kláštera v Třebíči, který spadal pod majetky Vratislava z Pernštejna.

Vratislav pak v roce 1558 prodal vesnici Burianovi Osovskému z Doubravice. Posléze je obec zmiňována jako Czemerž, Czimierž, Czimierz, Czimeř nebo jako Czimiersch či Číměř. V majetku třebíčského kláštera pak obec zůstala až do správních reforem v roce 1848.[3]

V roce 2019 byla dokončena úprava prostor v údolí Válov nedaleko obce, původně do roku 2012 na místě byla skládka. Od toho roku pak postupně vzniká na místě původní mokřad a nově bude upraven rybník v údolí.[4] Již dříve došlo také k opravě Jirkasovy cesty a výsadbě stromů na různých lokalitách u obce.

V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[5] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za práci s mladými čtenáři.[6][7] V roce 2019 získala knihovna obce Číměř druhé místo v soutěži Knihovna jinak.[8]

Kaple Nejsvětějšího srdce Páně

Dvořáci v obci[editovat | editovat zdroj]

  • od roku 1556 jím byl Matúš Droba
  • od roku 1573 jím byl Vondra Drobů
  • od roku 1629 jím byl Vítek Dvořák
  • od roku 1654 jím byl Jan Páral
Vývoj počtu obyvatel Číměře[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 192 196 184 191 189 213 218 176 171 217 210 214 215

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaple Nejsvětějšího srdce Páně
  • kříž

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55. 
  3. https://www.cimer.cz/historie/
  4. CHYTKOVÁ, Aneta; KOPECKÝ, Milan. Nevzhlednou skládku u Číměře na Třebíčsku proměnili v mokřad. Svého rozhodnutí nelitují. ČRo Vysočina [online]. 2019-08-08 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. 
  6. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. (česky) 
  7. MAHEL, Luděk. Martínkov, Číměř, Štěpkov. Krajská komise ocenila tři obce z Třebíčska. trebicsky.denik.cz. 2019-06-04. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. (česky) 
  8. MAHEL, Luděk. Místní knihovna v Číměři získala významné ocenění. trebicsky.denik.cz. 2019-10-14. Dostupné online [cit. 2020-01-02]. (česky) 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]