Číměř (okres Třebíč)
| Číměř | |
|---|---|
 Pohled k východu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590509 |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′ s. š., 15°59′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 219 (2022)[1] |
| Rozloha | 4,34 km² |
| Katastrální území | Číměř nad Jihlavou |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| PSČ | 675 01 |
| Počet domů | 64 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Číměř 50 675 01 Vladislav ou@cimer.cz |
| Starostka | Lenka Hůlková |
| Oficiální web: www | |
  Číměř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590509 |
| Kód části obce | 23892 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Číměř (německy Czimiersch, Tschimiersch[3]) je obcí ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 450 metrů. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 219[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1465. V katastru obce se nacházejí samoty Čermákův a Jirkasův mlýn.
Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Koněšín a Třebenice.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Číměří prochází silnice II/401 z Vladislavi do Dolních Vilémovic a na křižovatku se silnicí II/351, na západ od Číměře vede silnice do Střížova. Východní hranici území obce tvoří řeka Jihlava a vodní nádrž Dalešice. Východně od obce se nachází Čermákův a Jirkasův mlýn. Západní část území obce je zemědělsky využívaná, západní část je zalesněná a svažená do údolí řeky Jihlavy.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V pravěku území vesnice nebylo osídleno, v době neolitu nebo eneolitu se území považuje za drobně osídlené. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115, kdy byla obec zmíněna v Kosmově kronice. V tu dobu byla vesnice věnována třebíčskému klášteru Litoldem Znojemským. Až v roce 1464 a 1466 byla zmíněna obec v Půhonných knihách. V roce 1491 je pak zmíněna osada Čimíř, v roce 1492 pak byla ves prodána Hynkem z Popůvek Markvartovi z Královic. V roce 1505 pak byl prodán mlýn pod Číměřem Matiášovi z Vyškovce. Vesnice je posléze zmíněna i v roce 1556, kdy patřila do majetku kláštera v Třebíči, který spadal pod majetky Vratislava z Pernštejna.[5][6]
Vratislav pak v roce 1558 prodal vesnici Burianovi Osovskému z Doubravice. Posléze je obec zmiňována jako Czemerž, Czimierž, Czimierz, Czimeř nebo jako Czimiersch či Číměř. V majetku třebíčského kláštera pak obec zůstala až do správních reforem v roce 1848.[5]
V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[7] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za práci s mladými čtenáři.[8][9] V roce 2022 získala obec Bílou stuhu za činnost mládeže v soutěži Vesnice Vysočiny 2022.[10]
Do roku 1849 patřila Číměř do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1925 patřila Číměř pod Střižov a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Vladislav, následně se obec osamostatnila.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 192 | 196 | 184 | 191 | 189 | 213 | 218 | 176 | 171 | 217 | 210 | 214 | 215 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Dvořáci v obci[editovat | editovat zdroj]
- od roku 1556 jím byl Matúš Droba
- od roku 1573 jím byl Vondra Drobů
- od roku 1629 jím byl Vítek Dvořák
- od roku 1654 jím byl Jan Páral
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (41.86 %) | ČSSD (22.04 %) | ANO 2011 (19.84 %) | ANO (43.69 %) | ANO (29.85 %) |
| 2. | KDU-ČSL (24.8 %) | VV (21.25 %) | KSČM (18.25 %) | KDU-ČSL (11.76 %) | SPOLU (27.61 %) |
| 3. | ODS (14.72 %) | KDU-ČSL (18.89 %) | ČSSD (17.46 %) | KSČM (10.92 %) | Piráti+STAN (15.67 %) |
| účast | 77.25 % (129 z 167) | 73.99 % (128 z 173) | 72.16 % (127 z 176) | 73.01 % (119 z 163) | 78.95 % (135 z 171) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[18] | 2012[19] | 2016[20] | 2020[21] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (37.77 %) | KSČM (24.67 %) | STO (25.67 %) | Piráti (20.22 %) |
| 2. | KDU-ČSL (18.88 %) | KDU-ČSL (23.37 %) | ANO 2011 (18.91 %) | STAN+SNK ED (20.22 %) |
| 3. | KSČM (17.77 %) | ČSSD (19.48 %) | KDU-ČSL (17.56 %) | ANO (20.22 %) |
| účast | 53.22 % (91 z 171) | 46.63 % (83 z 178) | 45.24 % (76 z 168) | 53.94 % (89 z 165) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 81.25 %, tj. 143 ze 176 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (47 hlasů). Volební účast byla 74.86 %, tj. 131 ze 175 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (14 hlasů). Volební účast byla 73.17 %, tj. 120 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (59 hlasů). Volební účast byla 80.61 %, tj. 133 ze 165 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (48 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (40 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (25 hlasů). Volební účast byla 84.57 %, tj. 148 ze 175 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (83 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů). Volební účast byla 77.97 %, tj. 138 ze 177 oprávněných voličů.[24]
Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Nejsvětějšího srdce Páně
- Kříž
- 16. poledník, jeho památníkem je od roku 2021 lavička na místním hřišti.[25]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 24. 2. 2023
- ↑ a b OŠUSTA, Petr. Historie obce Číměř [online]. Číměř: Obec Číměř [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 226-227 s. S. 449.
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15.
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04].
- ↑ MAHEL, Luděk. Martínkov, Číměř, Štěpkov. Krajská komise ocenila tři obce z Třebíčska. trebicsky.denik.cz. 2019-06-04. Dostupné online [cit. 2019-10-23].
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Kde má Země pupík? V Číměři na Třebíčsku, připomíná ho lavička 16. poledníku. Třebíčský deník. 2021-05-31. Dostupné online [cit. 2021-08-10].
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Číměř na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Číměř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Číměř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
