Lukov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lukov
Střed vesnice s kostelem sv. Jana Křtitele
Střed vesnice s kostelem sv. Jana Křtitele
Znak obce LukovVlajka obce Lukov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550566
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel400 (2022)[1]
Rozloha8,71 km²
Katastrální územíLukov u Moravských Budějovic
Nadmořská výška445 m n. m.
PSČ676 02
Počet domů149 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLukov 1
676 02 Moravské Budějovice 2
oulukov@seznam.cz
StarostaJan Vidourek
Oficiální web: www.obec-lukov.cz
Lukov
Lukov
Další údaje
Kód obce550566
Kód části obce88986
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukov (německy Lukau, dříve plebanus de Lukov, Luckov, viliam Lukaw, v Lukowie, Lukau[3]) je obec 2,5 km severovýchodně od Moravských Budějovic, leží na obou březích potoka Rokytky, prochází jí silnice z Vícenic k hlavní silnici Jaroměřice–Moravské Budějovice.[3] Žije zde 400[1] obyvatel.

V obci je základní škola, mateřská škola, kostel, restaurace se sálem, prodejna potravin, pekařství, prodejna stavebnin. Pamětní deska vedle kostela připomíná místní oběti babického procesu z padesátých let. Místní jezdecký oddíl pořádá na vlastním parkuru dvakrát ročně parkurové a vozatajské soutěže.

Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice, Moravské Budějovice, Jakubov u Moravských Budějovic, Litohoř, Bohušice a Blatnice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Lukovu pochází z roku 1235, kdy byla vesnice markrabětem Přemyslem darována klášteru Porta Coeli v Tišnově, dar potvrdil papež Řehoř, kolem roku 1260 pak získal vesnici Drahoslav, ale po rozhodnutí Přemysla Otakara II. se Lukov vrátil do majetku kláštera Porta Coeli. Ve 14. století patřil Lukov jako zástava vladykům z Lukova, později se ves opět stala majetkem kláštera. V roce 1545 patřil Lukov Janovi z Pernštejna, který jej téhož roku prodal Václavovi Chroustenskému z Malovar. V roce 1593 Rudolf II. zastavil Lukov Zdeňkovi Brtnickému z Valdštejna, plným majitelem se stal později a postupně Lukov vyměnil s Hynkem z Valdštejna, tím se Lukov stal součástí moravskobudějovického panství.[4][3]

Po Hynkovi z Valdštejna město zdědil Zdeněk II. Brtnický z Valdštejna, který se přidal ke stavovskému povstání a majetek mu byl zabaven a panství získal Hanibal ze Schaumburku, roku 1634 pak panství získal Jan Reinhard a v roce 1648 pak Rudolf Jindřich ze Schaumburku a následně jeho děti.[5] Následně pak roku 1689[4] zakoupili Lukov Questenberkové, kteří byli majiteli jaroměřického panství a jejich příbuzným pak panství patřilo až do roku 1945.[6]

Roku 1768 byla poprvé zmíněna škola v obci. V roce 1775 se lukovští poddaní zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 robotní vzpoury. V roce 1845 byla postavena nová budova pro školu a roku 1894 byla tehdejší jednotřídka rozšířena na dvojtřídku. V roce 1900 byl v obci založen spolek Národní jednota, roku 1909 Omladina a roku 1924 Domovina. V roce 1921 byl v obci postaven památník obětem první světové války. Po skončení druhé světové války zůstala většina obyvatel věrna zemědělskému povolání a v roce 1952 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1960 sloučeno s JZD Bohušice a fungovalo dál jako JZD Družba, to pak bylo v roce 1972 začleněno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích. Později byla v obci postavena mateřská škola, tělocvična a tři bytové domy. V roce 1995 byla odhalena pamětní deska obětem komunismu.[3]

Do roku 1849 patřil Lukov do jaroměřického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Lukov do Moravských Budějovic, osamostatnil se roku 1990.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Lukova[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 469 432 413 489 487 500 509 462 394 371 337 295 367

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Vidourek, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Lubomír Kosík, od roku 2014 vykonává funkci starosty opět Jan Vidourek.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Lukov
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (43.41 %) ČSSD (23.64 %) KSČM (28.09 %) ANO (25.0 %) ANO (26.83 %)
2. KSČM (21.95 %) KSČM (19.21 %) ČSSD (19.04 %) KSČM (17.1 %) SPOLU (24.24 %)
3. KDU-ČSL (17.56 %) KDU-ČSL (14.77 %) ANO 2011 (17.61 %) KDU-ČSL (17.1 %) Piráti+STAN (12.55 %)
účast 73.31 % (206 z 281) 71.23 % (203 z 285) 71.86 % (212 z 295) 72.84 % (228 z 313) 70.95 % (232 z 327)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Lukov
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (35.57 %) KSČM (29.93 %) KSČM (23.7 %) Piráti (16.78 %)
2. KSČM (21.47 %) ČSSD (24.48 %) KDU-ČSL (19.25 %) ANO (16.78 %)
3. KDU-ČSL (17.44 %) KDU-ČSL (13.6 %) STAN+SNK ED (11.85 %) STAN+SNK ED (13.28 %)
účast 53.60 % (149 z 278) 54.27 % (157 z 293) 44.85 % (135 z 301) 44.34 % (145 z 327)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (41 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (40 hlasů). Volební účast byla 68.03 %, tj. 200 ze 294 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (69 hlasů). Volební účast byla 73.13 %, tj. 215 ze 294 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (41 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (39 hlasů). Volební účast byla 69.62 %, tj. 220 ze 316 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (134 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (94 hlasů). Volební účast byla 71.92 %, tj. 228 ze 317 oprávněných voličů.[19]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zaniklé památky[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 628–631. 
  4. a b Historie [online]. Lukov: Obec Lukov [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  5. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 505–507. 
  6. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 587–589. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 166. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  21. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]