Lukov (okres Třebíč)
| Lukov | |
|---|---|
 Střed vesnice s kostele sv. Jana Křtitele | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 550566 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′25″ s. š., 15°49′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 403 (2021)[1] |
| Rozloha | 8,73 km² |
| Katastrální území | Lukov u Moravských Budějovic |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| PSČ | 676 02 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lukov 1 67602 Moravské Budějovice 2 oulukov@seznam.cz |
| Starosta | Jan Vidourek |
| Oficiální web: www | |
  Lukov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550566 |
| Kód části obce | 88986 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lukov (německy Lukau, dříve plebanus de Lukov, Luckov, viliam Lukaw, v Lukowie, Lukau[2]) je obec 2,5 km severovýchodně od Moravských Budějovic, leží na obou březích potoka Rokytky, prochází jí silnice z Vícenic k hlavní silnici Jaroměřice–Moravské Budějovice.[2] Žije zde 403[1] obyvatel.
V obci je základní škola, mateřská škola, kostel, restaurace se sálem, prodejna potravin, pekařství, prodejna stavebnin. Pamětní deska vedle kostela připomíná místní oběti babického procesu z padesátých let. Místní jezdecký oddíl pořádá na vlastním parkuru dvakrát ročně parkurové a vozatajské soutěže.
Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice, Moravské Budějovice, Jakubov u Moravských Budějovic, Litohoř, Bohušice a Blatnice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Lukovu pochází z roku 1235, kdy byla vesnice markrabětem Přemyslem darována klášteru Porta Coeli v Tišnově, dar potvrdil papež Řehoř, kolem roku 1260 pak získal vesnici Drahoslav, ale po rozhodnutí Přemysla Otakara II. se Lukov vrátil do majetku kláštera Porta Coeli. Ve 14. století patřil Lukov jako zástava vladykům z Lukova, později se ves opět stala majetkem kláštera. V roce 1545 patřil Lukov Janovi z Pernštejna, který jej téhož roku prodal Václavovi Chroustenskému z Malovar. V roce 1593 Rudolf II. zastavil Lukov Zdeňkovi Brtnickému z Valdštejna, plným majitelem se stal později a postupně Lukov vyměnil s Hynkem z Valdštejna, tím se Lukov stal součástí moravskobudějovického panství.[3][2]
Po Hynkovi z Valdštejna město zdědil Zdeněk II. Brtnický z Valdštejna, který se přidal ke stavovskému povstání a majetek mu byl zabaven a panství získal Hanibal ze Schaumburku, roku 1634 pak panství získal Jan Reinhard a v roce 1648 pak Rudolf Jindřich ze Schaumburku a následně jeho děti.[4] Následně pak roku 1689[3] zakoupili Lukov Questenberkové, kteří byli majiteli jaroměřického panství a jejich příbuzným pak panství patřilo až do roku 1945.[5]
Roku 1768 byla poprvé zmíněna škola v obci. V roce 1775 se lukovští poddaní zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 robotní vzpoury. V roce 1845 byla postavena nová budova pro školu a roku 1894 byla tehdejší jednotřídka rozšířena na dvojtřídku. V roce 1900 byl v obci založen spolek Národní jednota, roku 1909 Omladina a roku 1924 Domovina. V roce 1921 byl v obci postaven památník obětem první světové války. Po skončení druhé světové války zůstala většina obyvatel věrna zemědělskému povolání a v roce 1952 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1960 sloučeno s JZD Bohušice a fungovalo dál jako JZD Družba, to pak bylo v roce 1972 začleněno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích. Později byla v obci postavena mateřská škola, tělocvična a tři bytové domy. V roce 1995 byla odhalena pamětní deska obětem komunismu.[2]
Do roku 1849 patřil Lukov do jaroměřického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 je součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 byl správně začleněn do Moravských Budějovic, osamostatnil se roku 1990.[2]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Vidourek, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Lubomír Kosík, od roku 2014 vykonává funkci starosty opět Jan Vidourek.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 469 | 432 | 413 | 489 | 487 | 500 | 509 | 462 | 394 | 371 | 337 | 295 | 367 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kopec Svatý Vít (557 m n. m.) – bývalé poutní místo s kaplí a poustevnou a posléze letohrádkem jaroměřické vrchnosti
- Pamětní síň pátera Jana Buly na místní faře[7]
- kostel Narození svatého Jana Křtitele z roku 1716[2]
- sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého[2]
- boží muka u hřbitova[2]
- Pamětní deska Janu Bulovi, Jaroslavu Melkusovi a Emilu Spilkovi u kostela sv. Jana Křtitele[8]
Zaniklé památky[editovat | editovat zdroj]
- Křížová cesta ke kapli na Svatém Vítu
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jan Bula (24. června 1920 Lukov – 20. května 1952 Jihlava), katolický kněz, popraven v tzv. babickém procesu
- Michal Pizur (1914–1943), pilot
- Antonín Spilka (1876–1948), lékař, patolog
- Marie Šedivá (* 1946), pedagožka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 628–631.
- ↑ a b Historie [online]. Lukov: Obec Lukov [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 505–507.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 587–589.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Sejdeme se v nebi: životní příběh mladého kněze Jana Buly
- Římskokatolická farnost Lukov u Moravských Budějovic
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukov na Wikimedia Commons - Lukov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce
