Vlčatín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vlčatín
Centrum obce s kaplí Nanebevzetí Panny Marie
Centrum obce s kaplí Nanebevzetí Panny Marie
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591912
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel151 (2022)[1]
Rozloha4,77 km²
Katastrální územíVlčatín
Nadmořská výška530 m n. m.
PSČ675 05
Počet domů57 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVlčatín 1
675 05 Rudíkov
ou.vlcatin@seznam.cz
StarostaJosef Mezlík
Oficiální web: www.vlcatin.cz
Vlčatín
Vlčatín
Další údaje
Kód obce591912
Kód části obce183610
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vlčatín (dříve též Vlčetín)[3] se nachází v okrese Třebíč a kraji Vysočina. Leží severně od města Třebíč a 6 km jižně od města Velké Meziříčí. Žije zde 151[1] obyvatel.

Obcí probíhá železniční trať z Velkého Meziříčí do Náměšti nad Oslavou, nad vesnicí na východ se tyčí Vlčatínský vrch, Telečkov, Hradisko. Obcí protéká řeka Oslavička.

Sousedními obcemi sídla jsou Oslavička, Hodov, Rudíkov, Hroznatín, Nový Telečkov a Horní Heřmanice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Vlčata a jeho význam byl "Vlčatův majetek".[4]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vlčatín se nachází v údolí řeky Oslavičky na Křižanovské vrchovině v jižní části Českomoravské vrchoviny. Na severozápadě obce stoupají kopce Telečkov (604 m) a Hradisko (589 m), na východě obce Vlčatínský vrch (590 m), na západě Babí hora (606 m). Přes obec vede železniční trať ze Studence do Křižanova.

Obec sousedí s Novým Telečkovem na severu, Oslavičkou na severovýchodě, s Rohy na východě, na jihovýchodě s Hodovem, na jihu s Rudíkovem, na jihozápadě s Hroznatínem, na západě s Batouchovicemi a na severozápadě s Bochovicemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1296, v tu dobu byl Vlčatín součástí okareckého panství. Roku 1417 patřila obec Vlčkovi z Okárce, roku 1447 byla převedena do majetku Mikuláši Neprovi z Vojslavic, který vlastnil již tvrz na Pozďatíně, v roce 1453 přikoupil i Hroznatín, s tím pak měl Vlčatín stejné majitele.[3]

V roce 1497 prodali Neprové z Vojslavic majetky Zikmundovi z Mírova, součástí prodeje byl Pozďatín, Vlčatín, Hroznatín a Bochovice. V roce 1538 pak vesnice zakoupil Smil Osovský z Doubravice a v roce 1555 pak vesnice získal Burian Osovský z Doubravice, který je prodal Oldřichovi z Lomnice a vesnice tak patřily pod náměšťské panství. V roce 1881 byl Jindřichem Haugwicem prodán Hroznatín, Batouchovice, Vlčatín a Bochovice Ludvíkovi a Jindřichovi Hellerovým a Adolfovi Lieblichovi.[5] V roce 1884 zemřel Ludvík Heller a jeho podíl zdědil jeho syn Ludvík, ten v roce 1893 přikoupil i polovinu statku od Adolfa Lieblicha a následně zdědil i podíl Jindřicha Hellera. Od roku 1893 se v obci vede kronika.[6]

Mezi lety 1885 a 1886 byla nedaleko obce postavena železniční dráha z Velkého Meziříčí do Studence. Roku 1886 také byl zakoupen zvon do místní kaple. Mezi lety 1902 a 1903 byla postavena silnice mezi rudíkovským nádražím a Batouchovicemi. V roce 1903 pak byla postavena nová kaplička. V roce 1928 byl založen sbor dobrovolných hasičů a v roce 1932 byla postavena silnice z Vlčatína do Hroznatína. Roku 1938 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo v roce 1953 založeno ve vsi JZD a také byl do vesnice zaveden telefon. JZD však bylo v roce 1955 zrušeno a v roce 1956 bylo založeno JZD třetího typu. V roce 1969 pak byla silnice od rudíkovského nádraží vyasfaltována. JZD však bylo v roce 1971 sloučeno s JZD Mezilesí v Rudíkově (tam již bylo roku 1961 začleněno JZD v Hroznatíně). V letech 1971 až 1974 také byla vesnice kanalizována. Roku 1978 byl po vesnici rozveden vodovod.[6]

Po sametové revoluci se vesnice osamostatnila a v roce 1993 byla vybudována železniční zastávka. V roce 1998 byl telefon rozveden do všech domů ve vsi. Roku 2002 byla obec plynofikována a v roce 2007 byl ve vsi regulován potok.[6]

V roce 1790 byla obec tvořena celkem 21 domy a měla 135 obyvatel. Po roce 1850 se Vlčatín stal součástí Rudíkova a také okresu Velké Meziříčí, od roku 1887 je obec opět samostatná. Mezi lety 1885 a 1886 byla postavena železnice ze Studence do Křižanova. Od roku 1961 byl zrušen okres Velké Meziříčí a Vlčatín tak byl opět přidělen do okresu Třebíč.

Do roku 1849 patřil Vlčatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1884 patřil Vlčatín pod Rudíkov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Vlčatína[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 187 196 188 215 240 224 222 186 181 169 174 174 146

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Vlčatín
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (39.75 %) ČSSD (24.39 %) ČSSD (27.27 %) KDU-ČSL (20.98 %) SPOLU (35.52 %)
2. KDU-ČSL (24.09 %) KDU-ČSL (19.51 %) KDU-ČSL (22.07 %) ANO (19.75 %) ANO (26.31 %)
3. ODS (16.86 %) VV (13.41 %) ANO 2011 (12.98 %) ČSSD (12.34 %) SPD (10.52 %)
účast 71.55 % (83 z 116) 70.09 % (82 z 117) 67.54 % (77 z 114) 73.64 % (81 z 110) 66.67 % (76 z 114)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Vlčatín
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (42.1 %) ČSSD (37.03 %) ČSSD (31.25 %) Piráti (25.0 %)
2. KDU-ČSL (22.8 %) Pro Vysočinu (16.66 %) KDU-ČSL (20.83 %) ANO (25.0 %)
3. KSČM (10.52 %) KSČM (12.96 %) ANO 2011 (10.41 %) ODS+STO (13.88 %)
účast 49.57 % (57 z 115) 46.96 % (54 z 115) 46.67 % (49 z 105) 32.74 % (37 z 113)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (45 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (9 hlasů). Volební účast byla 82.30 %, tj. 93 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 76.99 %, tj. 87 ze 113 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Pavel Fischer (27 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (8 hlasů). Volební účast byla 76.64 %, tj. 82 ze 107 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů). Volební účast byla 79.25 %, tj. 84 ze 106 oprávněných voličů.[19]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Severozápadně od obce je kopec zvaný Hradisko, prý na něm stával dřevěný hrad, zachovaly se už pouze valy zaniklé tvrze, která prý nesla název Kočičí hrádek. Byl vypálen a pobořen vojsky Jana Žižky z Trocnova.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská - Velkomeziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 456–457. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 722.
  5. Historie [online]. Hroznatín: Obec Hroznatín [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  6. a b c KUBIŠ, Alois. Historie obce [online]. Vlčatín: Alois Kubiš, Vlčatín 41, 2010-08-14 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 344. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  21. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155195679835661&id=224337820660

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]