Radkovice u Hrotovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radkovice u Hrotovic
Radkovice. Pohled ke kostelu Čtrnácti pomocníků
Radkovice. Pohled ke kostelu Čtrnácti pomocníků
Znak obce Radkovice u HrotovicVlajka obce Radkovice u Hrotovic
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591548
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel343 (2022)[1]
Rozloha15,28 km²
Katastrální územíRadkovice u Hrotovic
Nadmořská výška448 m n. m.
PSČ675 59
Počet domů112 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadkovice u Hrotovic 13
67559 Radkovice u Hrotovic
ou.radkovice@quick.cz
StarostaIng. Milan Hlouch
Oficiální web: www.hrotovicko.cz/radkovice/
Radkovice u Hrotovic
Radkovice u Hrotovic
Další údaje
Kód obce591548
Kód části obce138045
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Radkovice u Hrotovic (německy Radkowitz)[3] se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 343[1] obyvatel. Charakterem zemědělská obec s většinou lesů v katastru.

Sousedními obcemi sídla jsou Biskupice-Pulkov, Rozkoš, Příštpo, Bačice, Myslibořice, Litovany, Jaroměřice nad Rokytnou a Krhov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252, kdy se připomíná jako zboží hradu Bítov, v roce 1310 byla část Radkovic zapsána klášteru v Oslavanech. V roce 1383 Jindřich, Václav a Zbyněk z Radkovic přikoupili Lipňany. V roce 1498 se staly Radkovice a Bítov dědičným majetek pánům z Lichtemburku. Roku 1551 Zdeněk z Lichtemburka věnoval Radkovice své manželce Johance z Doubravic a na Hostimě, ta je pak roku 1560 prodala Jiřímu Valeckému z Mírova. Po jeho smrti v roce 1589 pak přešly Radkovice dědictvím do majetku jeho manželky Kateřiny Zelené z Říčan, která se posléze provdala za Ladislava Šlejnice. Ten zemřel bezdětný v roce 1630 a Hostim s Radkovicemi byly prodány Jiřímu z Náchoda. Po jeho smrti pak byly zakoupeny roku 1658 majitel myslibořického panství Mikuláš z Ostašova.[4]

Roku 1715 nechal v Radkovicích u Hrotovic František Josef Ostašovský, majitel myslibořického panství, postavit kapli Čtrnácti svatých pomocníků a roku 1745 je v obci zřízena duchovní správa.[5] V roce 1771 byla ve vsi založena škola, ale až v roce 1775 byla zakoupena školní budova. V roce 1858 pak byla postavena nová školní budova.[4] Roku 1824 byly Radkovice přifařeny do Biskupic, od roku 1899 jsou samostatná farnost. Až do roku 1921 byly Radkovice součástí myslibořického a po spojení hrotovického panství, místní panský dvůr majitele A. Drehera měl před pozemkovou reformou v pachtu Ferdinand Slavík.[5]

Do roku 1849 patřily Račice do myslibořického panství, od roku 1850 patřily do okresu Hrotovice, pak do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 až 1945 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[6] Do roku 1924 byla částí Radkovic obec Pulkov.

Vývoj počtu obyvatel Radkovic u Hrotovic[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 378 372 448 457 450 481 483 373 405 347 357 341 345

Politika[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Bohumil Horník, od roku 2014 vykonává funkci starosty Ing. Milan Hlouch.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Radkovice u Hrotovic
2006[8] 2010[9] 2013[10] 2017[11] 2021[12]
1. ČSSD (32.21 %) ČSSD (23.15 %) KSČM (25.13 %) ANO (34.05 %) ANO (35.05 %)
2. KSČM (26.44 %) KSČM (22.63 %) KDU-ČSL (22.51 %) KDU-ČSL (20.54 %) SPOLU (31.44 %)
3. KDU-ČSL (24.03 %) KDU-ČSL (17.89 %) ČSSD (20.41 %) KSČM (11.89 %) SPD (8.76 %)
účast 79.69 % (208 z 261) 72.62 % (191 z 263) 74.32 % (191 z 257) 71.71 % (185 z 258) 75.88 % (195 z 257)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Radkovice u Hrotovic
2008[13] 2012[14] 2016[15] 2020[16]
1. ČSSD (34.48 %) KSČM (31.29 %) KDU-ČSL (22.72 %) ANO (28.0 %)
2. KDU-ČSL (23.44 %) ČSSD (24.42 %) ANO 2011 (19.09 %) KDU-ČSL (26.0 %)
3. KSČM (22.75 %) KDU-ČSL (22.13 %) KSČM (18.18 %) Piráti (10.0 %)
účast 56.98 % (147 z 258) 51.91 % (136 z 262) 43.53 % (111 z 255) 38.11 % (101 z 265)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (48 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (25 hlasů). Volební účast byla 70.54 %, tj. 182 ze 258 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (118 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (56 hlasů). Volební účast byla 67.97 %, tj. 174 ze 256 oprávněných voličů.[17]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (92 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 70.16 %, tj. 181 ze 258 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (127 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (66 hlasů). Volební účast byla 75.49 %, tj. 193 ze 257 oprávněných voličů.[18]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. WOLNÝ, Georg. Die Markgrafschaft Mähren: Topographisch, statistisch und historisch geschildert: Myslibořice, s. 382 (6. Dorf Radkowitz, Radkovice).. [s.l.]: K. Winiker 594 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: cBZIAAAAMAAJ. 
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 228-234 s. S. 330. 
  5. a b Jižní Morava: vlastivědný sborník, Okresní archív Břeclav, Musejní spolek v Brně, 2001, s. 171.
  6. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 254. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]