Kostníky
| Kostníky | |
|---|---|
 Obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590894 |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′29″ s. š., 15°38′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 184 (2022)[1] |
| Rozloha | 12,92 km² |
| Katastrální území | Kostníky |
| Nadmořská výška | 452 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 78 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kostníky 29 675 32 Třebelovice ou.kostniky@quick.cz |
| Starostka | Jitka Tesařová |
| Oficiální web: www | |
  Kostníky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590894 |
| Kód části obce | 70599 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostníky (německy Gössling; 2. pád do Kostník, 6. pád v Kostníkách; jinak též Gesnich, Gosink, Costnyk, Cossnyk, Costnik, Goesling[3]) jsou obec v okrese Třebíč, asi 7 km na jihovýchod od Jemnice. Žije zde 184[1] obyvatel. Katastrální území zahrnuje nejjižnější bod okresu Třebíč.
Sousedními obcemi sídla jsou Dešov, Korolupy, Lubnice, Vysočany, Slavíkovice, Kdousov, Hornice, Jemnice, Jiratice a Police.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na území obce se našly nálezy z období paleolitu, neolitu a eneolitu. Dále se také na trati Pod Hájkem našly nálezy z halštatské doby, tamtéž se také našly doklady o osídlení z doby laténské. Tamtéž a na trati Sedliště bylo dokázáno osídlení z doby slovanské.[4]
První písemná zmínka o vladyckém rodu erbu srnčí hlavy[5] na vsi je datována rokem 1345[3], kdy je na zdejší tvrzi připomínán Filip z Kostník.[6] Filip tehdy obdržel od Čeňka z Bítova 100 hřiven a ves Malý Dešov. V roce 1348 udělil markrabě Karel ves Kostníky spolu s dalším zbožím Jindřichovi z Waldsee lénem.[7] Filipovou chotí byla Eliška, z dětí je připomínán Jan a Kateřina a Filipova sestra Eliška.[8]
Filip uskutečnil během svého života několik majetkových transakcí: v roce 1353 se Střeznou z Němčic, vdovou po Hojníkovi, v Kyjovicích s Mikulášem z Kyjovic, roku 1354 s Markétou, vdovou po Čižkrajovi z Dubňan, roku 1356 s Filipem z Menhartic. V roce 1358 odstoupil své sestře Elišce / Elsbeth dvůr v Hornicích, od Hanuše z Dunajovic a Sbora z Plavče zakoupil majetky v Psářích, kde pak v roce 1371 přikoupil od Mikeše z Plavče dvůr s lesy a roku 1376 tam zapsal Jenišovi z Tikovic a jeho ženě Kateřině na sedmi lánech pět kop úroku. V roce 1369 zakoupil od Janka řečeného Hrb ves Hornice, kde později v roce 1377 zapsal svému zeti Mikuláši / Niklasovi z Jemnice a jeho choti Střezně 90 hřiven věna. Toho roku také zapsal na Němčicích věno sestře Elišce, manželce Jindřicha z Kostník. V roce 1378 zapsal na Němčicích věno své choti Elišce a ponechal si ve vsi tvrz a vinici. V roce 1374 vystupoval jako ručitel Ješka z Horek při půjčce od markraběte Jana Jindřicha. Měl syna Jana z Kostník a dceru Kateřinu, manželku Jeniše z Tikovic.[8][9]
V roce 1372 se po vsi psal Arkleb z Kostník (erbu srnčí hlavy) a ve stejném roce také Hartleb z Kostník, který obdržel od markraběte Jana Jindřicha odměnou za své služby lénem ves Osmoruby (zaniklá ves u Police, nyní pomístní jméno po bývalé polní trati).[10] Syn Jan z Kostník se připomíná roku 1381, kdy prodal Lickovi z Lulče dvě alodia v Psářích. Jeho sestra Kateřina přijala Jana roku 1381 na spolek a v roce 1385 odkoupil od Viléma Babky z Police v Pravicích tvrz s osmi lány a podsedkem, tento majetek pak odprodal Přibíkovi z Pravic. Janovou první chotí byla Dorota, sestra Pelhřima z Police. Své choti nejprve zapsal v Kostníkách na dvoře, lese, mlýně a příslušenství 200 kop (opravil později na 120 kop) a v roce 1390 věno v Polici, které činilo 80 kop na tvrzi, dvou poplužích, třech rybnících a lesu. V roce 1409 se spolčil s Pelhřimem z Police[11] a při sporu Pelhřima s knězem Pavlem ze Studené byl jeho poručníkem.[12][8]
Po smrti Doroty se stala druhou Janovou manželkou Anna, dcera z prvního manželství Albrechta ze Slatiny. S Kateřinou, vdovou po Albrechtu, a také s Eliškou z Hradce se roku 1407 o její věno soudil, svými zástupci při těchto sporech ustanovil Jakoubka z Oponešic a svého švagra Pelhřima z Police. V roce 1410 se musel o věno své druhé manželky soudit znovu, tentokrát s Milotou z Heršic, jejím nevlastním bratrem.[13] Stejnojmenný syn Jan z Kostník se stal dědicem také polického majetku, který v roce 1437 odprodal (tvrz a ves Polici, dvě popluží a tři rybníky) Adamovi z Bačkovic.[14][8]
V roce 1446 a 1448 se po Kostníkách psal Artleb (či Arkleb).[15] V roce 1453 a 1464 je připomínán Bernhard z Kostník a Čeněk z Hobzí v příbuzenském stavu. Podle Augusta Sedláčka měl Bernard za manželku Čeňkovu sestru. Markéta z Kostník, dcera Bernardova, tak měla přes jeho manželku původ z Hobzí. Jejím chotěm byl Mikuláš z Hobzí na Chotěticích.[16] V roce 1488 uvádí August Sedláček ještě Jana z Kostník (erbu srnčí hlavy).[17] Urbář landštejnského panství uvádí, že tvrz v Kostníkách byla s veškerým příslušenstvím manstvím hradu Frejštejna. Tvrz i vesnici zakoupil v roce 1492 Adam z Bačkovic.[6] V roce 1493 patřilo zdejších pět a půl lánu k hradu Cornštejnu. V roce 1498 přikoupil ves s tvrzí majitel Police Hynek z Bačkovic a v roce 1500 i lány patřící k Cornštejnu. Kostníky se tak staly na dlouhou dobu součástí polického panství.[18]
V roce 1528 je tvrz ve vsi již uváděna jako pustá,[6] pak již uváděna není, v 16. století byla zbořena. Na přelomu 17. a 18. století byl postaven kostel Narození Panny Marie. V roce 1898 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů a v roce 1921 byla založena Národní jednota. Roku 1931 byla vesnice elektrifikována a v roce 1939 byla v obci truhlárna. V roce 1953 bylo v obci založeno JZD, roku 1971 pak bylo začleněno pod JZD v Kdousově a pak v roce 1975 bylo začleněno do JZD Doubrava v Polici.[3]
Do roku 1849 patřily Kostníky do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Kostníky pod Polici, následně se obec osamostatnila.[19]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 339 | 335 | 330 | 367 | 343 | 351 | 362 | 264 | 270 | 276 | 262 | 215 | 226 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Úřad starosty obce zastával Jan Nekula, ten byl v roce 2021 odvolán a nově zvolenou starostkou je Jitka Tesařová.[21]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[22] | 2010[23] | 2013[24] | 2017[25] | 2021[26] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (39.2 %) | ČSSD (24.13 %) | KDU-ČSL (25.0 %) | ANO (30.2 %) | ANO (30.09 %) |
| 2. | KDU-ČSL (20.8 %) | KDU-ČSL (21.55 %) | ČSSD (22.0 %) | KDU-ČSL (14.58 %) | SPOLU (25.24 %) |
| 3. | KSČM (18.4 %) | KSČM (14.65 %) | KSČM (22.0 %) | Piráti (10.41 %) | SPD (16.5 %) |
| účast | 79.11 % (125 z 158) | 75.32 % (116 z 154) | 66.01 % (101 z 153) | 60.76 % (96 z 158) | 67.76 % (103 z 152) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[27] | 2012[28] | 2016[29] | 2020[30] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (34.73 %) | KDU-ČSL (25.28 %) | STO (29.06 %) | Piráti (16.43 %) |
| 2. | KDU-ČSL (24.21 %) | ČSSD (20.68 %) | KDU-ČSL (15.11 %) | ODS+STO (16.43 %) |
| 3. | KSČM (12.63 %) | KSČM (18.39 %) | ČSSD (11.62 %) | ANO (16.43 %) |
| účast | 59.38 % (95 z 160) | 60.26 % (87 z 151) | 56.95 % (86 z 151) | 48.34 % (73 z 151) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (18 hlasů) a třetí místo obsadil Vladimír Franz (12 hlasů). Volební účast byla 68.87 %, tj. 104 ze 151 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (72 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (28 hlasů). Volební účast byla 66.23 %, tj. 100 ze 151 oprávněných voličů.[31]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (21 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů). Volební účast byla 67.72 %, tj. 107 ze 158 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (68 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (47 hlasů). Volební účast byla 71.88 %, tj. 115 ze 160 oprávněných voličů.[32]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (44 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (23 hlasů). Volební účast byla 76.28 %, tj. 119 ze 156 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (59 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (59 hlasů). Volební účast byla 77.27 %, tj. 119 ze 154 oprávněných voličů.[33]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Poutní kostelík Narození Panny Marie v Hájku
- Boží muka při silnici do Police
- Boží muka při rozcestí Kdousov – Vysočany
- Kaplička
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 746–748.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 198–199.
- ↑ PILNÁČEK, J.: Staromoravští rodové, s. 109; SEDLÁČEK, A.: Atlasy erbů a pečetí IV, s. 209.
- ↑ a b c NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 122. Dostupné online.
- ↑ CDM VII, s. 574-575, č. 791.
- ↑ a b c d Stanislav Vohryzek: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, 2017, druhý svazek, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav, dizertační práce
- ↑ ZDB II, s. 17, č. 78; ZDB III, s. 21, č. 13; s. 24, č. 61; s. 28, č. 160; s. 32, č. 216; s. 33, č. 300; s. 34, č. 309; s. 34, č. 312; s. 34, č. 324-325; ZDB V, s. 80, č. 162; s. 88, č. 358; ZDB VI, s. 116, č. 297; s. 117, č. 300; s. 127, č. 494; s. 131, č. 546; s. 145, č. 792; s. 147, č. 826; CDM X, s. 251-252, č. 238.
- ↑ CDM X, s. 169, č. 143.
- ↑ ZDB VI, s. 145, č. 792; s. 147, č. 826; ZDB VII, s. 163, č. 203; s. 164, č. 205; s. 190, č. 718; ZDB X, s. 286, č. 6.
- ↑ LCS II, s. 260, č. 1057.
- ↑ LCS II, s. 82, č. 318; s. 83, č. 319; LCS II, s. 203-204, č. 890.
- ↑ ZDB XII, s. 337, č. 166.
- ↑ Gregor Wolny: Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert, III. Band, Znaimer Kreis, 1837
- ↑ Sedláček, August: Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanův, V Praze: Královská česká společnost nauk, 1914, s. 63
- ↑ Sedláček August: Staré rodiny na Moravě, III. oddělení, s. 296
- ↑ Gregor Wolný: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Svazek 3, s. 482, také ZEMEK, M.–HOSÁK, L.: c. d., s. 122., NEKUDA, V.–UNGER, J.: c. d., s. 153.; NEKUDA, V.–UNGER, J.: c. d., s. 156.; ZEMEK, M.–HOSÁK, L.: c. d., s. 125
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 132.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ TESAŘOVÁ, Jitka. Zápis č. 4/2021 z jednání členů zastupitelstva obce Kostníky, konaného dne 29.9.2021 [online]. Kostníky: Obec Kostníky, 2021-09-29 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČERNÝ Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Kdousov
- Suché skály – přírodní rezervace a evropsky významná lokalita
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostníky na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kostníky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kostníky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
