Bochovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bochovice
Centrum Bochovic
Centrum Bochovic
Znak obce BochoviceVlajka obce Bochovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 590347
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třebíč
Historická země Morava
Katastrální výměra 5,87 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 147 (2019)[1]
Nadmořská výška 514 m n. m.
PSČ 675 05
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Bochovice
675 05 Bochovice
Starosta Milan Vlach
Oficiální web: www.bochovice.cz
E-mail: obec.bochovice@seznam.cz
Bochovice
Bochovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bochovice (německy Bochowitz[2]) jsou obec ležící severně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 514 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 147[1] obyvatel. Pod správu obce spadá 1 km vzdálená osada Batouchovice. Okolo obce se nachází naleziště křemene, ametystu a dalších minerálů.

Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Horní Radslavice, Benetice, Hroznatín a Horní Heřmanice.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Bochovice v dubnu roku 2017 získala možnost používat znak a vlajku, autorem znaku je Jan Tejkal. Ve znaku jsou zkřízené lopaty, které symbolizují hledače ametystů a místní zemědělce. Součástí jsou také tři květy umístěné do podoby kříže. Vlajka má dva vodorovné pruhy, zelený a bílý v poměru 3 : 1, v zeleném pruhu jsou umístěny stejné symboly jako ve znaku.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty in Bochowycz (1353), Bochowicze (1497, 1538), Bochowitz (1674, 1720, 1751) až k podobě Bochowice v roce 1846. Místní jméno znamenalo ves lidí Bochových.[4] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Bochovic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353, kdy je zmíněna v zemských deskách jako majetek paní Kunky, která jej prodala Bedřichu z Opatovic. V roce 1377 pak byl majitelem Jan ml. z Medříče, ten předal meziříčské panství strýci, jeho bratr Jindřich pak prodal svůj podíl pánům z Bochovic. Ti posléze svoje majetky rozšířili o Bojanov a v roce 1409 i o Radslavice. Bojanov pak prodali vypořadatelé poslední vůle dědice Jana Trdla z Bochovic Smilovi z Radněvsi. O další část dědictví proběhl soudní spor mezi příbuznými zemřelého, kdy došlo k rozdělení majetku do rukou Mikuláše Něpra (získal Bochovice) a Smila z Radněvsi (Radslavice).

Po Mikuláši Něprovi pak získal ves jeho syn, ten pak majetek (Pozďatín, Vlčatín, Hroznatín a Bochovice) vložil Zikmundovi Valeckému z Mírova, ten pak majetek prodal Smilu Osovskému z Doubravice, jeho syn Burian Osovský z Doubravice pak majetky vložil do majetku Oldřicha z Lomnice. Od té doby byla vesnice součástí náměšťského panství, spolu s Batouchovicemi byly zvláštním statkem patřícím do panství náměšťského. Statek pak byl součástí panství až do roku 1881, kdy pak byl prodán bratrům Jindřichovi a Ludvíkovi Hellerovým z Jihlavy a Adolfovi Lieblichovi. Syn Ludvíka Hellera pak posléze odkoupil část, která připadla Adolfovi Lieblichovi a následně pak získal celou ves.[5]

Roku 1889 si obec požádala o právo mít školu, to bylo povoleno, v obci byla postavena škola a v roce 1890 pak byla škola vysvěcena a z Benetic byly darovány pomůcky do školy. V lednu roku 1891 pak do školy nastoupili první žáci.[6]

Po roce 1891 pak Bochovičtí požadovali po okresním hejtmanství silniční spojení s Třebíčí. To nebylo vyslyšeno a tak roku 1899 obec v čele s tehdejším starostou vystavěla část silnice na vlastní náklady. Silnice pak byla schválena a roku 1904 pak byla vystavěna silnice do Horních Heřmanic. V roce 1898 byl v obci zřízen hasičský sbor. V roce 1901 však obec i přes účast hasičů vyhořela půlka obce. V letech 1914 a 1915 pak byla vyhlášena všeobecná mobilizace občanů ze vsi.[7]

Roku 1919 pak byly na počest nově vzniklé republiky zasazeny tři lípy, jen jedna z nich se udržela. Dne 5. července 1923 byl v obci vysvěcen a odhalen pomník padlým občanům v první světové válce. Mezi lety 1927 a 1928 pak byla vybudována silnice do Svatoslavi. V listopadu roku 1930 pak byla obec elektrifikována. V roce 1938 pak byla opět vyhlášena mobilizace, následně pak v prosinci téhož roku byla vyhlášena demobilisace. Mezi lety 1939 a 1940 byl opraven obecní rybník. Roku 1942 byla vyhlášena rekvizice kovů a zvonů, byl zrekvírován i zvon z místní kapličky.[7]

Dne 8. května 1945 odjela kolona německých vozů z obce a odpoledne téhož dne do obce dorazily vozy Rudé armády. Roku 1947 pak byla opravena náves, silnice směrem do Svatoslavi a pozemek kolem kapličky. Ve volbách v roce 1948 zvítězila v obci komunistická strana. Roku 1950 pak byly opraveny cesty v obci, v roce 1952 pak 23 občanů vstoupilo do JZD, v roce 1958 byl postaven nový vepřín v obci.[7]

Škola ve vsi fungovala až do roku 1974, kdy byla zrušena a žáci nižšího stupně převedeni do Svatoslavi, starší do Rudíkova. Budova školy pak slouží hasičům a obecnímu úřadu.[6]

Vývoj počtu obyvatel Bochovic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 280 266 278 310 309 311 314 270 267 228 221 189 162

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • naleziště minerálů

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Ametyst (ilustrační obr.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 49. 
  3. ČERNÝ, Kamil. Bochovice symbolizují dvě lopaty typické pro hledače ametystů. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-07 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 89. 
  5. Historie obcí [online]. Obec Bochovice [cit. 2019-07-14]. Dostupné online. 
  6. a b Škola [online]. Obec Bochovice [cit. 2019-07-14]. Dostupné online. 
  7. a b c PAVLÍČEK, Cyrill; VIDLÁK, karel; ŘEZANINA, Karel, Stanislav Kopečný, František Krejčí. Pamětní kniha [online]. Bochovice: [cit. 2019-07-14]. Dostupné online. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]