Litovany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Litovany
Centrum Litovan s kaplí ze 70. let 20 století zasvěcenou sv. Piu X.
Centrum Litovan s kaplí ze 70. let 20 století zasvěcenou sv. Piu X.
Znak obce LitovanyVlajka obce Litovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591068
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel123 (2022)[1]
Rozloha6,65 km²
Katastrální územíLitovany
Nadmořská výška413 m n. m.
PSČ675 57
Počet domů97 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLitovany 57
obec@litovany.cz
StarostaPavel Franc
Oficiální web: www.litovany.cz
Litovany
Litovany
Další údaje
Kód obce591068
Kód části obce85898
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litovany (dříve Litavany[3], německy Littowan[4]) jsou obec v okrese Třebíč. Žije zde 123[1] obyvatel.

Litovany se nachází asi 7 km jižně od Hrotovic, protéká jí Litovanský potok, který se pod obcí vlévá do Mazného potoka a následně do Rokytné.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Biskupice-Pulkov, Újezd, Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Rouchovany a Přešovice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Litvané odvozené od jména litevské země. Litva byla ve střední Evropě známa díky křížovým výpravám proti Prusům (například výpravě Přemysla Otakara II. z roku 1255). První obyvatelé vesnice snad byli účastníci takového vojenského tažení. Zakončení -ovany bylo převzato ze jmen jiných vesnic, například blízkých Rouchovan nebo Dukovan.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1338, kdy je uváděn Milota z Litavan.[6][3] Roku 1365 již měl Milota majetku také Mstěnice, ale již v roce 1368 společně s Ctiborem z Litavan prodali část Litovan Přibíkovi z Hudeřic.[3] V roce 1373 je zde uváděna tvrz, která náležela Ctiborovi z Litovan.[6] V roce 1385 prodal Jan z Litovan tvrz Janu z Vejtmíle. Na konci 14. století prodal Jindřich z Jevišovic dvůr v Litavanech Jílkovi z Litovan. V roce 1406 získal tvrz v Litovanech Vilém Čeněk z Drabolu, ale hned v roce 1412 odprodal tvrz a své majetky v Litovanech Vilémovi z Potštejna.[3]

V první polovině 15. století patřily Litovany Janovi z Litovan, jehož majetek po smrti v roce 1447 připadl jeho věřitelům Beneši z Krhova, Filipu z Lesonic a Mikulášovi Vidunovi z Dobronic a ti obratem prodali tyto majetky Volfovi ze Žerůtek. V roce 1493 patřila většina Litovan Václavovi z Kbelova, který pak odprodal majetky ve vsi Hynku z Bačkovic. Další část Litovan pak odkoupil jeho syn Adam z Bačkovic. V roce 1558 pak větší část Litovan odkoupil Jan Zelený z Říčan a připojil je tak ke krhovskému panství.[3]

Jan Zelený zemřel roku 1563, v roce 1570 pak byla vesnice postoupena Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice a Litovany se tak staly součástí hrotovického panství.[7] Následně pak hrotovické panství i s Litovany patřilo Frydrychovi ze Zahrádek a Jiřímu ze Zahrádek, kterému však bylo panství konfiskováno a následně je získal Jiří z Náchoda, v roce 1651 pak hrotovické panství získal Jiří Widmer, v roce 1672 pak Hrotovice získal Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfu. Pánům z Hirzenau patřilo hrotovické panství až do roku 1826, kdy je prodali Hubertovi z Harnoncourtu, který pak v roce 1845 prodal panství Jiřímu Sinovi, který již vlastnil Myslibořice a Dalešice. V roce 1882 pak zakoupil zadlužené panství Antonín Dreher.[8]

Do historie místa se zapsal i obávaný loupežník Vilém Sudlice z Litovan, který se v roce 1408 stal nástupcem loupeživého rytíře Hynka Jevišovického z Kunštátu řečeného Suchý Čert na nedalekém hradě Rabštejn.[9]

Do roku 1849 patřily Litovany do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Litovany pod Biskupice a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Radkovice u Hrotovic, následně se obec osamostatnila.[10]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Litovan[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 376 414 472 437 379 402 411 337 298 235 213 159 149

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Litovany
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (43.82 %) ČSSD (28.43 %) ČSSD (22.22 %) ANO (40.24 %) ANO (40.0 %)
2. KDU-ČSL (20.22 %) KSČM (25.49 %) ANO 2011 (20.0 %) KDU-ČSL (15.85 %) SPOLU (31.42 %)
3. KSČM (19.1 %) KDU-ČSL (12.74 %) KDU-ČSL (17.77 %) KSČM (9.75 %) Piráti+STAN (12.85 %)
účast 77.39 % (89 z 115) 83.61 % (102 z 122) 72.80 % (91 z 125) 69.75 % (83 z 119) 67.31 % (70 z 104)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Litovany
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (40.54 %) KSČM (30.5 %) ANO 2011 (20.0 %) ANO (22.22 %)
2. KDU-ČSL (22.97 %) ČSSD (23.72 %) KSČM (20.0 %) ODS+STO (20.0 %)
3. KSČM (20.27 %) KDU-ČSL (20.33 %) ČSSD (18.18 %) ČSSD (15.55 %)
účast 60.66 % (74 z 122) 59.83 % (69 z 117) 48.28 % (56 z 116) 42.06 % (45 z 107)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (18 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 64.10 %, tj. 75 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 70.34 %, tj. 83 ze 118 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 64.91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů). Volební účast byla 78.63 %, tj. 92 ze 117 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází moderní kaple sv. Otce Pia X. postavená v 60. letech minulého století a vysvěcená v roce 1970. Kaple, spadající do farnosti Biskupice, je jedním z mála katolických chrámů, který se podařilo postavit v době komunistické totality díky období tzv. pražského jara.[9]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 166–173. 
  4. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 541, 542.
  6. a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 123. Dostupné online.
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. OCLC 558971405 S. 140–145. 
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 41–42. 
  9. a b Historie obce [online]. Litovany: Obec Litovany [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 161. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ Jiří: Kaple sv. Pia X. v Litovanech na Moravě. 30 let od posvěcení unikátní svatyně. Mezinárodní Report, 2000, 10 (listopad), s. 42–43.
  • PELÁNOVÁ Jarmila : Dějiny litovanského kostela 1969 – 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]