Litovany
| Litovany | |
|---|---|
 Centrum Litovan s kaplí sv. Pia X. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′18″ s. š., 16°2′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 127 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,64 km²[2] |
| Katastrální území | Litovany |
| Nadmořská výška | 413 m n. m. |
| PSČ | 675 57 |
| Počet domů | 97 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Litovany 57 675 57 Rouchovany obec@litovany.cz |
| Starosta | Pavel Franc |
| Oficiální web: www | |
  Litovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591068 |
| Kód části obce | 85898 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litovany (dříve Litavany[4], německy Littowan[5]) jsou obec v okrese Třebíč. Žije zde 127[1] obyvatel.
Litovany se nachází asi 7 km jižně od Hrotovic, protéká jí Litovanský potok, který se pod obcí vlévá do Mazného potoka a následně do Rokytné.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Biskupice-Pulkov, Újezd, Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Rouchovany a Přešovice.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Litvané odvozené od jména litevské země. Litva byla ve střední Evropě známa díky křížovým výpravám proti Prusům (například výpravě Přemysla Otakara II. z roku 1255). První obyvatelé vesnice snad byli účastníci takového vojenského tažení. Zakončení -ovany bylo převzato ze jmen jiných vesnic, například blízkých Rouchovan nebo Dukovan.[6]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci pochází z roku 1338, kdy je uváděn Milota z Litavan.[7][4] Roku 1365 již měl Milota majetku také Mstěnice, ale již v roce 1368 společně s Ctiborem z Litavan prodali část Litovan Přibíkovi z Hudeřic.[4] V roce 1373 je zde uváděna tvrz Litovany, která náležela Ctiborovi z Litovan.[7] V roce 1385 prodal Jan z Litovan tvrz Janu z Vejtmíle. Na konci 14. století prodal Jindřich z Jevišovic dvůr v Litavanech Jílkovi z Litovan. V roce 1406 získal tvrz v Litovanech Vilém Čeněk z Drabolu, ale hned v roce 1412 odprodal tvrz a své majetky v Litovanech Vilémovi z Potštejna.[4]
V první polovině 15. století patřily Litovany Janovi z Litovan, jehož majetek po smrti v roce 1447 připadl jeho věřitelům Beneši z Krhova, Filipu z Lesonic a Mikulášovi Vidunovi z Dobronic a ti obratem prodali tyto majetky Volfovi ze Žerůtek. V roce 1493 patřila většina Litovan Václavovi z Kbelova, který pak odprodal majetky ve vsi Hynku z Bačkovic. Další část Litovan pak odkoupil jeho syn Adam z Bačkovic. V roce 1558 pak větší část Litovan odkoupil Jan Zelený z Říčan a připojil je tak ke krhovskému panství.[4]
Jan Zelený zemřel roku 1563, v roce 1570 pak byla vesnice postoupena Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice a Litovany se tak staly součástí hrotovického panství.[8] Následně pak hrotovické panství i s Litovany patřilo Frydrychovi ze Zahrádek a Jiřímu ze Zahrádek, kterému však bylo panství konfiskováno a následně je získal Jiří z Náchoda, v roce 1651 pak hrotovické panství získal Jiří Widmer, v roce 1672 pak Hrotovice získal Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfu. Pánům z Hirzenau patřilo hrotovické panství až do roku 1826, kdy je prodali Hubertovi z Harnoncourtu, který pak v roce 1845 prodal panství Jiřímu Sinovi, který již vlastnil Myslibořice a Dalešice. V roce 1882 pak zakoupil zadlužené panství Anton Dreher.[9]
Do historie místa se zapsal i obávaný loupežník Vilém Sudlice z Litovan, který se v roce 1408 stal nástupcem loupeživého rytíře Hynka Jevišovického z Kunštátu řečeného Suchý Čert na nedalekém hradě Rabštejn.[10]
Do roku 1849 patřily Litovany do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Litovany pod Biskupice a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Radkovice u Hrotovic, následně se obec osamostatnila.[11]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 376 | 414 | 472 | 437 | 379 | 402 | 411 | 337 | 298 | 235 | 213 | 159 | 149 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (43.82 %) | ČSSD (28.43 %) | ČSSD (22.22 %) | ANO (40.24 %) | ANO (40.0 %) |
| 2. | KDU-ČSL (20.22 %) | KSČM (25.49 %) | ANO 2011 (20.0 %) | KDU-ČSL (15.85 %) | SPOLU (31.42 %) |
| 3. | KSČM (19.1 %) | KDU-ČSL (12.74 %) | KDU-ČSL (17.77 %) | KSČM (9.75 %) | Piráti+STAN (12.85 %) |
| účast | 77.39 % (89 z 115) | 83.61 % (102 z 122) | 72.80 % (91 z 125) | 69.75 % (83 z 119) | 67.31 % (70 z 104) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[18] | 2012[19] | 2016[20] | 2020[21] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (40.54 %) | KSČM (30.5 %) | ANO 2011 (20.0 %) | ANO (22.22 %) |
| 2. | KDU-ČSL (22.97 %) | ČSSD (23.72 %) | KSČM (20.0 %) | ODS+STO (20.0 %) |
| 3. | KSČM (20.27 %) | KDU-ČSL (20.33 %) | ČSSD (18.18 %) | ČSSD (15.55 %) |
| účast | 60.66 % (74 z 122) | 59.83 % (69 z 117) | 48.28 % (56 z 116) | 42.06 % (45 z 107) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (18 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 64.10 %, tj. 75 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 70.34 %, tj. 83 ze 118 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 64.91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů). Volební účast byla 78.63 %, tj. 92 ze 117 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (19 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 69.44 %, tj. 75 ze 108 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (38 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů). Volební účast byla 70.37 %, tj. 76 ze 108 oprávněných voličů.[24]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V obci se nachází moderní kaple svatého Otce Pia X. postavená v 60. letech minulého století a vysvěcená v roce 1970. Kaple, spadající do farnosti Biskupice, je jedním z mála katolických chrámů, který se podařilo postavit v době komunistické totality díky období tzv. pražského jara.[10]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Milan Kubík (1934–2000), lékař
- Josef Prokeš (1947), spisovatel, výtvarník a písničkář
- Hanuš Sýkora (1883–1944), novinář
- Jan Trnka (1898–1972), lékař-chirurg, narodil se v Boříkovickém dvoře
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e f DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 166–173.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 541, 542.
- ↑ a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 123. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. OCLC 558971405 S. 140–145.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 41–42.
- ↑ a b Historie obce [online]. Litovany: Obec Litovany [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 161.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČERNÝ Jiří: Kaple sv. Pia X. v Litovanech na Moravě. 30 let od posvěcení unikátní svatyně. Mezinárodní Report, 2000, 10 (listopad), s. 42–43.
- PELÁNOVÁ Jarmila : Dějiny litovanského kostela 1969 – 2013
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litovany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Litovany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Litovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
