Litovany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Litovany
Centrum Litovan s kaplí ze 70. let 20 století zasvěcenou sv. Piu X.
Centrum Litovan s kaplí ze 70. let 20 století zasvěcenou sv. Piu X.
Znak obce LitovanyVlajka obce Litovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591068
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel123 (2021)[1]
Rozloha6,65 km²
Katastrální územíLitovany
Nadmořská výška413 m n. m.
PSČ675 57
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLitovany 57
obec@litovany.cz
StarostaPavel Franc
Oficiální web: www.litovany.cz
Litovany
Litovany
Další údaje
Kód obce591068
Kód části obce85898
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litovany (dříve Litavany[2], německy Littowan[3]) jsou obec v okrese Třebíč. Žije zde 123[1] obyvatel.

Litovany se nachází asi 7 km jižně od Hrotovic, protéká jí Litovanský potok, který se pod obcí vlévá do Mazného potoka a následně do Rokytné.[2]

Sousedními obcemi sídla jsou Biskupice-Pulkov, Újezd, Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Rouchovany a Přešovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1338, kdy je uváděn Milota z Litavan.[4][2] Roku 1365 již měl Milota majetku také Mstěnice, ale již v roce 1368 společně s Ctiborem z Litavan prodali část Litovan Přibíkovi z Hudeřic.[2] V roce 1373 je zde uváděna tvrz, která náležela Ctiborovi z Litovan.[4] V roce 1385 prodal Jan z Litovan tvrz Janu z Vejtmíle. Na konci 14. století prodal Jindřich z Jevišovic dvůr v Litavanech Jílkovi z Litovan. V roce 1406 získal tvrz v Litovanech Vilém Čeněk z Drabolu, ale hned v roce 1412 odprodal tvrz a své majetky v Litovanech Vilémovi z Potštejna.[2]

V první polovině 15. století patřily Litovany Janovi z Litovan, jehož majetek po smrti v roce 1447 připadl jeho věřitelům Beneši z Krhova, Filipu z Lesonic a Mikulášovi Vidunovi z Dobronic a ti obratem prodali tyto majetky Volfovi ze Žerůtek. V roce 1493 patřila většina Litovan Václavovi z Kbelova, který pak odprodal majetky ve vsi Hynku z Bačkovic. Další část Litovan pak odkoupil jeho syn Adam z Bačkovic. V roce 1558 pak větší část Litovan odkoupil Jan Zelený z Říčan a připojil je tak ke krhovskému panství.[2]

Jan Zelený zemřel roku 1563, v roce 1570 pak byla vesnice postoupena Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice a Litovany se tak staly součástí hrotovického panství.[5] Následně pak hrotovické panství i s Litovany patřilo Frydrychovi ze Zahrádek a Jiřímu ze Zahrádek, kterému však bylo panství konfiskováno a následně je získal Jiří z Náchoda, v roce 1651 pak hrotovické panství získal Jiří Widmer, v roce 1672 pak Hrotovice získal Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfu. Pánům z Hirzenau patřilo hrotovické panství až do roku 1826, kdy je prodali Hubertovi z Harnoncourtu, který pak v roce 1845 prodal panství Jiřímu Sinovi, který již vlastnil Myslibořice a Dalešice. V roce 1882 pak zakoupil zadlužené panství Antonín Dreher.[6]

Do historie místa se zapsal i obávaný loupežník Vilém Sudlice z Litovan, který se v roce 1408 stal nástupcem loupeživého rytíře Hynka Jevišovického z Kunštátu řečeného Suchý Čert na nedalekém hradě Rabštejn.[7]

Do roku 1867 byl částí obce Biskupice, Za druhé světové války byl Krhov začleněn do okresu Moravské Budějovice. Stejně tak i v letech 1949 až 1960. Od roku 1960 je součástí okresu Třebíč.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Litovan[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 376 414 472 437 379 402 411 337 298 235 213 159 149

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází moderní kaple sv. Otce Pia X. postavená v 60. letech minulého století a vysvěcená v roce 1970. Kaple, spadající do farnosti Biskupice, je jedním z mála katolických chrámů, který se podařilo postavit v době komunistické totality díky období tzv. pražského jara.[7]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c d e f DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 166–173. 
  3. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187. 
  4. a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 123. Dostupné online.
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. OCLC 558971405 S. 140–145. 
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 41–42. 
  7. a b Historie obce [online]. Litovany: Obec Litovany [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ Jiří: Kaple sv. Pia X. v Litovanech na Moravě. 30 let od posvěcení unikátní svatyně. Mezinárodní Report, 2000, 10 (listopad), s. 42–43.
  • PELÁNOVÁ Jarmila : Dějiny litovanského kostela 1969 – 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]