Biskupice (Biskupice-Pulkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Biskupice
Střed vesnice Biskupice, fotografováno z mostu přes řeku Rokytnou
Střed vesnice Biskupice, fotografováno z mostu přes řeku Rokytnou
Lokalita
Charakterčást obce
ObecBiskupice-Pulkov
OkresTřebíč
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy[zdroj?!]
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel221 (2011)[1]
Katastrální územíBiskupice u Hrotovic (9,44 km²)
PSČ675 58
Počet domů134 (2011)[1]
Biskupice
Biskupice
Další údaje
Kód části obce4812
Kód k. ú.604810
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biskupice (německy Biskupitz) je východní část obce Biskupice-Pulkov v okrese Třebíč. Je zde evidováno 145 adres.[2] Ve vesnici žije 221[1] obyvatel.

Biskupice leží v katastrálním území Biskupice u Hrotovic o rozloze 9,44 km2.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Biscupici (1131), Biscupicz (1320), Biskupicze (1528), Biskupitz (1633, 1671, 1718, 1720, 1751) až k podobám Biskupitz a Biskupice v roce 1846. Název znamenal ves lidí poddaných biskupovi.[4] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Biskupic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Biskupice v roce 1916

První archeologické nálezy byly v Biskupicích učiněny již koncem 19. století a staly se součástí sbírek Karla Jaroslava Mašky a Jaroslava Palliardiho. K paleolitickým nálezům náleží několik nástrojů (úštěpy). Nalezeny byly též střepy kultury s lineární keramikou. Mezi nálezy jsou též nálezy ze starší doby bronzové a železné.[5]

Název obce pochází od majitele, biskupa. Roku 1131 byly statkem znojemského kostela, pak lénem olomouckých biskupů, kteří je udělovali pánům do držení. V letech 1318–1326 se připomíná biskupský vazal Heřman. V roce 1351 byla majitelkou vesnice Markéta z Biskupic, roku 1364 Domslav z Biskupic, roku 1371 Markvart a roku 1399 Anna z Biskupic. V roce 1435 byl majitelem vesnice Hanuš z Biskupic. V roce 1463 byl majitelem vesnice Jan z Bačkovic a Police, roku 1494 pak Hynek z Bačkovic. Kolem 14. století byl postaven kostel svatého Martina.[6] Na počátku 14. století byla ve vsi postavena tvrz na severním okraji obce na drobném návrší, tvrz pak v 15. století zřejmě zanikla, ale jako pustá se zmiňuje až kolem roku 1569.[7]

Roku 1563 byly pak Biskupice v majetku Viléma Kuny z Kunštátu, ten zemřel bezdětný a tak byla vesnice přidělena Mikulášovi Waltrovi. Dne 20. ledna 1570 povýšil císař Maxmilián II. na žádost Mikuláše Waltra z Waltersperka ves Biskupice na městečko. Léno bylo roku 1623 konfiskováno Zikmundu Volfovi Jankovskému z Vlašimi. Po něm pak získal vesnici Šimon Kratzer ze Schönspurku, kardinál z Ditrichštejna však roku 1624 rozhodl, že vesnici předá Tobiáši Snessweinovi. Po jeho smrti se jeho manželka znovu vdala za Mikuláše Schrama, ten brzy zemřel a majetky už kolem roku 1630 získal Jan Widmer. V roce 1639 pak získali ves jeho potomci Ferdinand Widmer, Jan Widmer, Jiří Widmer, Uršula Widmerová, Kateřina Widmerová a Magdalena Widmerová. V 16. století byla v Biskupicích zřízena škola, ale již roku 1657 již byla školní budova zbořená a ve vsi nebyl učitel.[6]

V roce 1658 pak Biskupice opět připadly do majetku biskupa Leopolda Viléma. V roce 1668 pak získal vesnici Karel Steindl z Plessenöd a v roce 1671 Tullius Miglio. Posléze získal vesnici Zdeněk Bohuslav Dubský, po něm pak jeho potomci. Ti prodali Biskupice až roku 1761 Adamovi Ignatovi Berchtoldovi a ten pak roku 1777 prodal vesnici Františkovi Pillersdorfovi.[6] V roce 1794 byla zničena původní školní budova a postavena nová. Od roku 1829 patřil statek Daunům. V roce 1889 byl rekonstruován kostel. Posledním majitelem byl od roku 1904 Karel hrabě Haugvic[6] a po něm Bohumír Rosenbaum, jemuž byl statek roku 1948 zkonfiskován.

V letech 1910–1950 působily v Biskupicích sestry rafaelky, které tu zřídily sirotčinec.[8] V roce 1973 MNV schválil demolici zámku. V roce 2019 byly uzavřeny hospoda i obchod v obci.[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Martina
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na břehu řeky Rokytné
  • dva náhrobky (jeden ve tvaru piniové šišky, druhý ve tvaru ženy)
  • Výklenková kaplička – poklona

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 70–71. 
  5. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 175–176. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  6. a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 336 s. S. 58–72. 
  7. FABIÁN, Petr. Biskupice u Hrotovic [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  8. ČERNÝ, Jiří. Sirotčinec sester rafaelek v Biskupicích u Hrotovic [online]. Pelhřimov: [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  9. JAKUBCOVÁ, Hana. Hospoda i obchod jsou prázdné. Biskupice to chtějí změnit. trebicsky.denik.cz. 2019-08-23. Dostupné online [cit. 2019-10-30]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]