Přeskočit na obsah

Biskupice (Biskupice-Pulkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Biskupice
Střed vesnice Biskupice, fotografováno z mostu přes řeku Rokytnou
Střed vesnice Biskupice, fotografováno z mostu přes řeku Rokytnou
Lokalita
Charakterčást obce
ObecBiskupice-Pulkov
OkresTřebíč
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel214 (2021)[1]
Katastrální územíBiskupice u Hrotovic (9,44 km²)
PSČ675 58
Počet domů134 (2021)[2]
Biskupice
Biskupice
Další údaje
Kód části obce4812
Kód k. ú.604810
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biskupice (německy Biskupitz) jsou východní část obce Biskupice-Pulkov v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Ve vesnici žije 214[1] obyvatel. Biskupice leží v katastrálním území Biskupice u Hrotovic o rozloze 9,44 km².[3]

Název se vyvíjel od varianty Biscupici (1131), Biscupicz (1320), Biskupicze (1528), Biskupitz (1633, 1671, 1718, 1720, 1751) až k podobám Biskupitz a Biskupice v roce 1846. Název znamenal ves lidí poddaných biskupovi.[4] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Biskupic.

Pohled na Biskupice v roce 1916

První archeologické nálezy byly v Biskupicích učiněny již koncem 19. století a staly se součástí sbírek Karla Jaroslava Mašky a Jaroslava Palliardiho. K paleolitickým nálezům náleží několik nástrojů (úštěpy). Nalezeny byly též střepy kultury s lineární keramikou. Mezi nálezy jsou též nálezy ze starší doby bronzové a železné.[5]

Název obce pochází od majitele, biskupa. Roku 1131 byly statkem znojemského kostela, pak lénem olomouckých biskupů, kteří je udělovali pánům do držení. V letech 1318–1326 se připomíná biskupský vazal Heřman. V roce 1351 byla majitelkou vesnice Markéta z Biskupic, roku 1364 Domslav z Biskupic, roku 1371 Markvart a roku 1399 Anna z Biskupic. V roce 1435 byl majitelem vesnice Hanuš z Biskupic. V roce 1463 byl majitelem vesnice Jan z Bačkovic a Police, roku 1494 pak Hynek z Bačkovic. Kolem 14. století byl postaven kostel svatého Martina.[6] Na počátku 14. století byla ve vsi postavena tvrz na severním okraji obce na drobném návrší, tvrz pak v 15. století zřejmě zanikla, ale jako pustá se zmiňuje až kolem roku 1569.[7]

Roku 1563 byly pak Biskupice v majetku Viléma Kuny z Kunštátu, ten zemřel bezdětný a tak byla vesnice přidělena Mikulášovi Waltrovi. Dne 20. ledna 1570 povýšil císař Maxmilián II. na žádost Mikuláše Waltra z Waltersperka ves Biskupice na městečko. Léno bylo roku 1623 konfiskováno Zikmundu Volfovi Jankovskému z Vlašimi. Po něm pak získal vesnici Šimon Kratzer ze Schönspurku, kardinál z Ditrichštejna však roku 1624 rozhodl, že vesnici předá Tobiáši Snessweinovi. Po jeho smrti se jeho manželka znovu vdala za Mikuláše Schrama, ten brzy zemřel a majetky už kolem roku 1630 získal Jan Widmer. V roce 1639 pak získali ves jeho potomci Ferdinand Widmer, Jan Widmer, Jiří Widmer, Uršula Widmerová, Kateřina Widmerová a Magdalena Widmerová. V 16. století byla v Biskupicích zřízena škola, ale již roku 1657 již byla školní budova zbořená a ve vsi nebyl učitel.[6]

V roce 1658 pak Biskupice opět připadly do majetku biskupa Leopolda Viléma. V roce 1668 pak získal vesnici Karel Steindl z Plessenöd a v roce 1671 Tullius Miglio. Posléze získal vesnici Zdeněk Bohuslav Dubský, po něm pak jeho potomci. Ti prodali Biskupice až roku 1761 Adamovi Ignatovi Berchtoldovi a ten pak roku 1777 prodal vesnici Františkovi Pillersdorfovi.[6] V roce 1794 byla zničena původní školní budova a postavena nová. Od roku 1829 patřil statek Daunům. V roce 1889 byl rekonstruován kostel. Posledním majitelem byl od roku 1904 Karel hrabě Haugvic[6] a po něm Bohumír Rosenbaum, jemuž byl statek roku 1948 zkonfiskován.

V letech 1910–1950 působily v Biskupicích sestry rafaelky, které tu zřídily sirotčinec.[8] V roce 1973 MNV schválil demolici zámku. V roce 2019 byly uzavřeny hospoda i obchod v obci.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 528 562 580 605 591 598 574 506 467 369 298 287 248 221 214
Počet domů 96 106 101 105 106 108 122 133 118 113 105 129 131 134 134

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1965 byly Biskupice samostatnou obcí, nejprve v okrese Moravský Krumlov (v letech 1850–1890 Krumlov), ale v roce 1950 v okrese Moravské Budějovice a od roku 1960 v okrese Třebíč. Od 1. července 1965 jsou částí obce Biskupice-Pulkov v okrese Třebíč.[12]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Martina
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na břehu řeky Rokytné
  • dva náhrobky (jeden ve tvaru piniové šišky, druhý ve tvaru ženy)
  • Výklenková kaplička – poklona
  1. 1 2 Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 70–71.
  5. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 175–176. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
  6. 1 2 3 4 DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 336 s. S. 58–72.
  7. FABIÁN, Petr. Biskupice u Hrotovic [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
  8. ČERNÝ, Jiří. Sirotčinec sester rafaelek v Biskupicích u Hrotovic [online]. Pelhřimov: [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-28.
  9. JAKUBCOVÁ, Hana. Hospoda i obchod jsou prázdné. Biskupice to chtějí změnit. trebicsky.denik.cz. 2019-08-23. Dostupné online [cit. 2019-10-30].
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 19.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]