Biskupice (Biskupice-Pulkov)
| Biskupice | |
|---|---|
 Střed vesnice Biskupice, fotografováno z mostu přes řeku Rokytnou | |
| Lokalita | |
| Charakter | část obce |
| Obec | Biskupice-Pulkov |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′10″ s. š., 16°0′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 214 (2021)[1] |
| Katastrální území | Biskupice u Hrotovic (9,44 km²) |
| PSČ | 675 58 |
| Počet domů | 134 (2011)[2] |
  Biskupice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 4812 |
| Kód k. ú. | 604810 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biskupice (německy Biskupitz) je východní část obce Biskupice-Pulkov v okrese Třebíč. Je zde evidováno 145 adres.[3] Ve vesnici žije 214[1] obyvatel.
Biskupice leží v katastrálním území Biskupice u Hrotovic o rozloze 9,44 km2.[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Biscupici (1131), Biscupicz (1320), Biskupicze (1528), Biskupitz (1633, 1671, 1718, 1720, 1751) až k podobám Biskupitz a Biskupice v roce 1846. Název znamenal ves lidí poddaných biskupovi.[5] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Biskupic.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První archeologické nálezy byly v Biskupicích učiněny již koncem 19. století a staly se součástí sbírek Karla Jaroslava Mašky a Jaroslava Palliardiho. K paleolitickým nálezům náleží několik nástrojů (úštěpy). Nalezeny byly též střepy kultury s lineární keramikou. Mezi nálezy jsou též nálezy ze starší doby bronzové a železné.[6]
Název obce pochází od majitele, biskupa. Roku 1131 byly statkem znojemského kostela, pak lénem olomouckých biskupů, kteří je udělovali pánům do držení. V letech 1318–1326 se připomíná biskupský vazal Heřman. V roce 1351 byla majitelkou vesnice Markéta z Biskupic, roku 1364 Domslav z Biskupic, roku 1371 Markvart a roku 1399 Anna z Biskupic. V roce 1435 byl majitelem vesnice Hanuš z Biskupic. V roce 1463 byl majitelem vesnice Jan z Bačkovic a Police, roku 1494 pak Hynek z Bačkovic. Kolem 14. století byl postaven kostel svatého Martina.[7] Na počátku 14. století byla ve vsi postavena tvrz na severním okraji obce na drobném návrší, tvrz pak v 15. století zřejmě zanikla, ale jako pustá se zmiňuje až kolem roku 1569.[8]
Roku 1563 byly pak Biskupice v majetku Viléma Kuny z Kunštátu, ten zemřel bezdětný a tak byla vesnice přidělena Mikulášovi Waltrovi. Dne 20. ledna 1570 povýšil císař Maxmilián II. na žádost Mikuláše Waltra z Waltersperka ves Biskupice na městečko. Léno bylo roku 1623 konfiskováno Zikmundu Volfovi Jankovskému z Vlašimi. Po něm pak získal vesnici Šimon Kratzer ze Schönspurku, kardinál z Ditrichštejna však roku 1624 rozhodl, že vesnici předá Tobiáši Snessweinovi. Po jeho smrti se jeho manželka znovu vdala za Mikuláše Schrama, ten brzy zemřel a majetky už kolem roku 1630 získal Jan Widmer. V roce 1639 pak získali ves jeho potomci Ferdinand Widmer, Jan Widmer, Jiří Widmer, Uršula Widmerová, Kateřina Widmerová a Magdalena Widmerová. V 16. století byla v Biskupicích zřízena škola, ale již roku 1657 již byla školní budova zbořená a ve vsi nebyl učitel.[7]
V roce 1658 pak Biskupice opět připadly do majetku biskupa Leopolda Viléma. V roce 1668 pak získal vesnici Karel Steindl z Plessenöd a v roce 1671 Tullius Miglio. Posléze získal vesnici Zdeněk Bohuslav Dubský, po něm pak jeho potomci. Ti prodali Biskupice až roku 1761 Adamovi Ignatovi Berchtoldovi a ten pak roku 1777 prodal vesnici Františkovi Pillersdorfovi.[7] V roce 1794 byla zničena původní školní budova a postavena nová. Od roku 1829 patřil statek Daunům. V roce 1889 byl rekonstruován kostel. Posledním majitelem byl od roku 1904 Karel hrabě Haugvic[7] a po něm Bohumír Rosenbaum, jemuž byl statek roku 1948 zkonfiskován.
V letech 1910–1950 působily v Biskupicích sestry rafaelky, které tu zřídily sirotčinec.[9] V roce 1973 MNV schválil demolici zámku. V roce 2019 byly uzavřeny hospoda i obchod v obci.[10]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Martina
- Socha svatého Jana Nepomuckého na břehu řeky Rokytné
- dva náhrobky (jeden ve tvaru piniové šišky, druhý ve tvaru ženy)
- Výklenková kaplička – poklona
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Františka Blechová (1911–2001), sochařka a malířka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 70–71.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 175–176. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 336 s. S. 58–72.
- ↑ FABIÁN, Petr. Biskupice u Hrotovic [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Jiří. Sirotčinec sester rafaelek v Biskupicích u Hrotovic [online]. Pelhřimov: [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-28.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Hospoda i obchod jsou prázdné. Biskupice to chtějí změnit. trebicsky.denik.cz. 2019-08-23. Dostupné online [cit. 2019-10-30].
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Biskupice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Biskupice u Hrotovic na webu ČÚZK
Encyklopedické heslo Biskupice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
