Slavětice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Třebíčsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Slavětice (rozcestník).
Slavětice
Slavětice z východu
Slavětice z východu
Znak obce SlavěticeVlajka obce Slavětice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591688
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel236 (2022)[1]
Rozloha9,50 km²
Katastrální územíSlavětice
Nadmořská výška384 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů93 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSlavětice 58
675 55 Hrotovice
obec@slavetice.eu
StarostaAntonín Kovář
Oficiální web: www.slavetice.eu
Slavětice
Slavětice
Další údaje
Kód obce591688
Kód části obce149934
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Slavětice se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 236[1] obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy II/152 a protéká jí potok Olešná, na západní straně vesnice se nachází rybník Skalník. Součástí obce byl Slavětický mlýn, na území obce se nachází transformační stanice Jaderné elektrárny Dukovany, přečerpavací vodní elektrárna Dalešice, hráz vodní nádrže Dalešice a část vodních nádrží Mohelno a Dalešice.

Sousedními obcemi sídla jsou Dukovany, Hrotovice, Mohelno, Rouchovany, Dalešice a Kramolín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Slavětice byly od svých počátků majetkově rozděleny. Menší díl náležel mezi původní statky třebíčského benediktinského kláštera, větší patřil světských majitelům, některé desátky patřily klášteru dalešickému. Roku 1375 držel část slavětického zboží Jan z Holoubka, posléze pak byl majitelem hradu Holoubek a části Slavětic Martin z Jemnice a další díl patřil Milotovi z Křižanova, po něm pak majetky zdědila Helena z Lípy, ta se spolčila s manželem Jindřichem z Vartenberka, s tím spoluvlastnila Slavětice a Vícenice. Roku 1447 se již Holoubek uvádí jako pobořený a jeho majitelem byl Jindřich z Říčan, ten prodal Slavětice i s hradem Janovi z Arklebic a Myslibořic, Jan z Arklebic získal téhož roku část majetku ve Slavěticích od Smila z Doubravice a Osového.[3]

K majetkovému scelení osady došlo až v roku 1454, kdy ji celou držel Lizna z Arklebic, ten získal poslední díl vesnice od majitelů třebíčského kláštera, roku 1480 zdědil vesnici Ctibor z Arklebic, po něm pak dědili Jan a Zikmund z Arklebic, kteří v roce 1503 prodali pusté Lipňany a Slavětice Jindřichovi z Vlašimi. Pravděpodobně za vlády Arklebických byla ve vsi vybudována tvrz, poprvé však byla zmíněna až roku 1613. Po Jindřichovi z Vlašimi pak majetek zdědili jeho synové, kdy ve Slavěticích roku 1522 vládl Hynek z Vlašimi, po něm pak Slavětice od roku 1534 patřily Mikulášovi Jankovskému, roku 1545 Jindřich z Vlašimi, roku 1555 bratři Jindřich a Oldřich Jankovští na Slavěticích. V roce 1568 pak byl majitelem Jiří Jan z Vlašimi, ten roku 1573 přikoupil pustou vesnici Mstěnice, po něm pak se majitelem stal Vilém Jankovský z Vlašimi, zemřel mladý a jeho nedospělí synové byli zastupováni Frydrychem z Náchoda, který Slavětice prodal poručníkovi nedospělých dětí Jindřicha Kralického z Kralic.[3]

Po smrti Frydrycha z Kralic pak zdědili Slavětice Albrecht a Frydrych Sedlničtí z Choltic, posléze majetky získal Bedřich Sedlnický a později pak majetky zdědil Karel Gryn ze Štyrcenberka, který však v roce 1621 přišel pro účast na povstání stavů majetky ve Slavěticích a Lukách a Slavětice pak od Ferdinanda II. získal Jindřich z Thurnu-Valssasiny, v roce 1630 pak již byl majitelem Slavětic a Lipňan Jiří z Náchoda. Proti tomu se Jindřich z Thurnu vymezil, ale Slavětice zůstaly pánům z Náchoda. V roce 1649 prodal Ferdinand Leopold z Náchoda Slavětice a Lipňany Jiřímu Vilémovi Dubskému z Třebomyslic, ten pak prodal vesnice v roce 1660 Janovi Müllerovi z Mühlbachu, ten prodal vesnice roku 1665 Jiřímu Matyášovskému z Matyášovic.[3]

V roce 1690 pak získal vesnice František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, ten je však hned o rok později prodal bratrovi a brněnskému proboštovi Maxovi Adamovi z Lichtenštejna-Kastelkornu, ten roku 1708 odkázal majetky synovcům. Jeho synovec Josef z Lichtenštejna-Kastelkornu prodal v roce 1736 Slavětice Jindřichovi z Daunu a staly se tak součástí dalešického panství.[3]

Po Jindřichovi z Daunu zdědil dalešické panství se Slavěticemi v roce 1661 Maxmilián z Daunu, ale ten téhož roku prodal panství Heřmanovi Vavřincovi Kannegieserovi, ten pak roku 1666 odkázal majetek manželce Anně a dceři Kateřině. Kateřina se provdala za Jáchyma Alberta barona Hesse, který roku 1785 k panství přikoupil Valeč. V roce 1850 koupil po zemřelém Heřmanovi Albertovi Hessovi dalešické panství Jiří Sina, po něm pak panství zdědil Šimon Sina, jeho dcera si vzala Edmunda de Castriese, který byl majitelem panství dalešického i hrotovského. V roce 1882 pak zakoupil předlužené Dalešice, Hrotovice, Slavětice, Valeč, Myslibořice a Krhov Antonín Dreher.[4]

Na konci 19. století byla na návsi postavena kaplička.[5] V roce 1876 byla ve vsi založena škola,[3] roku 1921 byla rozšířena na dvojtřídku.[5]

Z 18. století pochází slavětická obecní pečeť se třemi jetelovými trojlístky na dlouhém stonku s listy v pečetním poli, opis majuskulou SLAWITTICE.[5] Tvůrce návrhů znaku a praporu upravil toto pečetní znamení do heraldické podoby, doplnil symbolem tvrze, připomínkou rodu z Arklebic (modrá a stříbrná) a hrabat z Daunu (červená a zlatá spolu s korunou z jejich rozšířeného erbu). Z předkládaných návrhů znaku vychází i upravené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.

Do roku 2014 zastával funkci starosty Jan Drexler, v letech 2014-2018 René Moravec, od roku 2018 vykonává funkci starosty Antonín Kovář.

Do roku 1849 patřily Slavětice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět do okresu Moravský Krumlov a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1976 a 1980 patřily Slavětice pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[6]

Vývoj počtu obyvatel Slavětic[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 384 356 387 402 398 460 417 386 396 347 332 255 238

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Slavětice
2006[8] 2010[9] 2013[10] 2017[11] 2021[12]
1. KDU-ČSL (33.07 %) ČSSD (28.12 %) KSČM (27.04 %) ANO (21.8 %) ANO (31.42 %)
2. KSČM (30.7 %) KSČM (22.65 %) ČSSD (19.67 %) KSČM (19.54 %) SPOLU (25.71 %)
3. ČSSD (18.89 %) ODS (12.5 %) KDU-ČSL (18.85 %) KDU-ČSL (19.54 %) SPD (14.28 %)
účast 66.84 % (129 z 193) 67.19 % (128 z 192) 64.89 % (122 z 188) 67.17 % (133 z 198) 72.31 % (141 z 195)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Slavětice
2008[13] 2012[14] 2016[15] 2020[16]
1. ČSSD (44.0 %) KSČM (37.36 %) KSČM (27.84 %) KDU-ČSL (34.42 %)
2. KDU-ČSL (22.0 %) ČSSD (18.68 %) SPD + SPO (16.45 %) ANO (27.86 %)
3. KSČM (18.0 %) KDU-ČSL (18.68 %) KDU-ČSL (15.18 %) ODS+STO (9.83 %)
účast 52.33 % (101 z 193) 48.21 % (94 z 195) 39.90 % (79 z 198) 32.31 % (63 z 195)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů). Volební účast byla 64.06 %, tj. 123 ze 192 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (106 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (33 hlasů). Volební účast byla 74.35 %, tj. 142 ze 191 oprávněných voličů.[17]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (94 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (14 hlasů). Volební účast byla 72.68 %, tj. 141 ze 194 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (119 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů). Volební účast byla 78.35 %, tj. 152 ze 194 oprávněných voličů.[18]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička z konce 19. století

Významné místní osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 277–282. 
  4. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 86–87. 
  5. a b c Historie [online]. Slavětice: Obec Slavětice [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  6. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 280. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]