Marek Hilšer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MUDr. Bc. Marek Hilšer, Ph.D.

Marek Hilšer (2016)
Stranická příslušnost
Členství nestraník
Nestraník
na prezidenta nezávislý (2018)

Narození 23. března 1976 (41 let)
Chomutov
Československo Československo
Choť Monika Hilšerová
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese lékař, pedagog, vědec
Webová stránka http://www.mareknahrad.cz/
Commons Kategorie Marek Hilšer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Hilšer (* 23. března 1976, Chomutov[1]) je český lékař, vysokoškolský pedagog, vědec a občanský aktivista. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově.[1] Od roku 2007 působí na její 1. lékařské fakultě jako vyučující a vědecký pracovník; v rámci svého bádání se zaměřuje na boj s rakovinou.[1] V roce 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA.

Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 5. místě se ziskem 454 949 hlasů.[2]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1976 v Chomutově. Dětství prožil na sídlišti Březenecká. V červnu roku 1989 se rodina rozhodla emigrovat do Španělska, usadila se v Madridu. Rok po sametové revoluci se vrátila zpět do Československa.

Po absolvování gymnázia byl přijat ke studiu mezinárodních vztahů na Fakultu sociálních věd UK. V roce 1999 odjel do Spojených států, kde se živil jako kopáč, stěhovák nebo instalatér.[3]

Po návratu z USA nastoupil v roce 2004 ke studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2007 se stal členem předsednictva univerzitního Akademického senátu.[4]

Od roku 2007 působí jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě v Ústavu biochemie a experimentální onkologie.[5]

V letech 2011 a 2012 se účastnil lékařské mise humanitární organizace ADRA a působil jako dobrovolník v lékařském zařízení v Keni.[3]

Je ženatý, jeho žena Monika Hilšerová je lékařka záchranné služby.[1]

Politické a občanské aktivity[editovat | editovat zdroj]

V rámci studia mezinárodních vztahů absolvoval v roce 1997 stáž jako asistent předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a lidoveckého poslance Viléma Holáně.

V roce 2008 organizoval protesty proti záměru tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) privatizovat fakultní nemocnice změnou jejich právní formy na akciové společnosti s menšinovým podílem univerzit.[6] Vláda od záměru nakonec ustoupila.

Roku 2012 jako spolupořadatel demonstrací během tzv. Týdne neklidu vystupoval proti připravovaným reformám ministra školství Josefa Dobeše (VV), které měly podle organizátorů zasáhnout do akademických svobod.[7] Svůj protest vyjádřili shazováním melounů z terasy budovy Právnické fakulty UK jako symbolu 90 milionů korun, za které byla reforma připravena. Ministr Dobeš byl po několika týdnech z vlády odvolán.

V říjnu 2014 se v rámci happeningové akce skupiny oMen spolu s Holanďanem Otakarem van Gemundem na tiskové konferenci Úřadu vlády svlékl do půl těla a vztyčením vlajek Evropské unie a NATO podpořil tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku v jeho postoji k dění na Ukrajině.[8] Po třech letech hodnotil tuto akci jako vydařenou, neboť se skupině podařilo upozornit na daný problém a ukázat, že „nejsou ovce“.[1]

Kandidatura na prezidenta[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2016 veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách 2018. V listopadu 2017 se díky podpoře 11 senátorů stal jedním z devíti prezidentských kandidátů, sehnal i více než 43 000 podpisů občanů.[9]

Svůj program staví na pojetí politiky jako služby lidem, chce se věnovat problematice vzdělání, zdravotnictví i sociálním otázkám. V otázkách zahraniční politiky je příznivcem silného partnerství s Evropskou unií a NATO.[10] Členství v EU je podle něj pro ČR přínosné – 80% exportu míří totiž právě do ostatních členských států. Vystoupením z Unie by se tedy snížila životní úroveň obyvatel.[1]

Je pro zachování institutu milosti, neboť dovede reflektovat reálné situace, na které právo nepamatuje a kdy je třeba zohledňovat individuální lidská a humanitární hlediska. Není však zastáncem amnestie.[1]

Heslo prezidentské kampaně Marka Hilšera je „Budoucnost je na nás“. Je nejmladším z devíti uchazečů o místo na Hradě.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HLAVÁČOVÁ, Veronika. Hilšer: Odchod z EU by znamenal ekonomickou a společenskou sebevraždu. Vrhlo by nás to na Východ. iRozhlas.cz [online]. 7.12.2017 [cit. 11.12.2017]. Dostupné online. 
  2. Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 [online]. Český statistický úřad [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  3. a b KOPECKÝ, Josef. Nevidím nebezpečí, na co ploty, říká lékař Hilšer. Chce porazit Zemana. iDNES.cz [online]. 2016-8-4. Dostupné online. 
  4. Předsednictvo v historii AS UK [online]. cuni.cz. Dostupné online. 
  5. Adresář 1. LF UK [online]. lf1.cuni.cz [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  6. Medici vyvěsili transparent a zahájili protesty proti Julínkovým plánům [online]. idnes.cz, 2008-05-20 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  7. V Praze protestovaly tisíce studentů VŠ proti reformě [online]. prazsky.denik.cz, 2012-02-29 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  8. "Nebuďte s Putinem!" Polonazí muži na úřadu vlády [online]. tyden.cz, 2014-10-08 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  9. Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny [online]. mvcr.cz, 2017-11-24 [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. 
  10. Program a vize - Marek na Hrad. www.mareknahrad.cz [online]. [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  11. Volby 2018: Marek Hilšer, kandidát na prezidenta - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-15]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]