Marek Hilšer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MUDr. Bc. Marek Hilšer, Ph.D.
Marek Hilšer (2016)

1. předseda hnutí „Marek Hilšer do Senátu“
Úřadující
Ve funkci od:
20. června 2018
Předchůdce subjekt vznikl

4. senátor za obvod č. 26 - Praha 2
Úřadující
Ve funkci od:
13. října 2018
Předchůdce Libor Michálek
Stranická příslušnost
Členství MHS (od 2018)
Nestraník
na prezidenta nezávislý (2018)

Narození 23. března 1976 (42 let)
Chomutov
Československo Československo
Choť Monika Hilšerová
Děti dcera Sofie
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese lékař, pedagog, vědec
Webová stránka http://www.mareknahrad.cz/
Commons Kategorie Marek Hilšer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Hilšer (* 23. března 1976 Chomutov)[1] je český lékař, vysokoškolský pedagog, vědec a občanský aktivista. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově.[1] Od roku 2007 působí na její 1. lékařské fakultě jako vyučující a vědecký pracovník; v rámci svého bádání se zaměřuje na boj s rakovinou.[1] V roce 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA.

Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 5. místě se ziskem 454 949 hlasů (8,83 %).[2] V říjnu 2018 se stal senátorem za obvod č. 26 - Praha 2.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1976 v Chomutově. Dětství prožil na sídlišti Březenecká. V červnu roku 1989 se rodina rozhodla emigrovat do Španělska, usadila se v Madridu. Rok po sametové revoluci se vrátila zpět do Československa.

Po absolvování gymnázia byl přijat ke studiu mezinárodních vztahů na Fakultu sociálních věd UK. V roce 1999 odjel do Spojených států, kde se živil jako kopáč, stěhovák nebo instalatér.[3]

Po návratu z USA nastoupil v roce 2004 ke studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2007 se stal členem předsednictva univerzitního Akademického senátu.[4]

Od roku 2007 působí jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě v Ústavu biochemie a experimentální onkologie.[5]

V letech 2011 a 2012 se účastnil lékařské mise humanitární organizace ADRA a působil jako dobrovolník v lékařském zařízení v Keni.[3]

Je ženatý, jeho žena Monika Hilšerová je lékařka záchranné služby.[1] V srpnu 2018 se jim narodila dcera Sofie.[6]

Politické a občanské aktivity[editovat | editovat zdroj]

V rámci studia mezinárodních vztahů absolvoval v roce 1997 stáž jako asistent předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a lidoveckého poslance Viléma Holáně.

V roce 2008 organizoval protesty proti záměru tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) privatizovat fakultní nemocnice změnou jejich právní formy na akciové společnosti s menšinovým podílem univerzit.[7] Vláda od záměru nakonec ustoupila.

Roku 2012 jako spolupořadatel demonstrací během tzv. Týdne neklidu vystupoval proti připravovaným reformám ministra školství Josefa Dobeše (VV), které měly podle organizátorů zasáhnout do akademických svobod.[8] Svůj protest vyjádřili shazováním melounů z terasy budovy Právnické fakulty UK jako symbolu 90 milionů korun, za které byla reforma připravena. Ministr Dobeš byl po několika týdnech z vlády odvolán.

V říjnu 2014 se v rámci happeningové akce skupiny oMen spolu s Holanďanem Otakarem van Gemundem na tiskové konferenci Úřadu vlády svlékl do půl těla a vztyčením vlajek Evropské unie a NATO podpořil tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku v jeho postoji k dění na Ukrajině.[9] Po třech letech hodnotil tuto akci jako vydařenou, neboť se skupině podařilo upozornit na daný problém a ukázat, že „nejsou ovce“.[1]

Politické postoje[editovat | editovat zdroj]

V otázkách zahraniční politiky je příznivcem silného partnerství s Evropskou unií a NATO.[10] Členství v EU je podle něj pro ČR přínosné – 80% exportu míří totiž právě do ostatních členských států. Vystoupením z Unie by se tedy snížila životní úroveň obyvatel.[1] Naopak je proti sbližování s Ruskem či Čínou. Rusko dokonce označil za diktátorský a polofašistický stát, jako prezident by však prý vystupoval více diplomaticky.[11]

Je pro zachování institutu milosti, neboť dovede reflektovat reálné situace, na které právo nepamatuje a kdy je třeba zohledňovat individuální lidská a humanitární hlediska. Není však zastáncem amnestie.[1]

Není proti legalizaci marihuany.[12] Je pro přijímání uprchlíků, kolem dvou tisíc uprchlíků je podle něj zvládnutelný počet, je proti stavění plotů na hranicích.[11]

Kandidatura na prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Marek Hilšer v kampani Jiřího Drahoše

V červenci 2016 Marek Hilšer veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách 2018. V listopadu 2017 se díky podpoře 11 senátorů stal jedním z devíti prezidentských kandidátů, sehnal i 43 850 podpisů občanů, což by ke kandidatuře nestačilo.[13] Podpořili ho například senátoři ze stran Zelení, ČSSD a KDU-ČSL.[14]

Svůj program stavěl na pojetí politiky jako služby lidem. Chtěl by se věnovat tématům spojeným se školstvím či s pomocí lidem v dluhových pastích. Témata tak má společná například se Starosty nebo s KDU-ČSL.[15]

Heslo prezidentské kampaně Marka Hilšera bylo „Budoucnost je na nás“. Byl nejmladším z devíti uchazečů o místo na Hradě.[16]

Po skončení prvního kola vyjádřil, spolu s dalšími neúspěšnými kandidáty Pavlem Fischerem, Michalem Horáčkem, Vratislavem Kulhánkem a Mirkem Topolánkem, podporu Jiřímu Drahošovi do druhého kola a vyzval své voliče, aby ho volili. Spolu s Pavlem Fischerem a Michalem Horáčkem se také v druhém kole podíleli aktivně na kampani ve prospěch Jiřího Drahoše.[17][18]

Kandidatura do Senátu[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2018 oznámil, že bude kandidovat do Senátu PČR ve volbách na podzim 2018. Kandiduje v Praze, a to v obvodu č. 26 – Praha 2.[19][20] V červnu 2018 se stal předsedou hnutí „Marek Hilšer do Senátu“.[21][22]

Se ziskem 44,45 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole porazil nestraníka za Piráty a hnutí VIZE Libora Michálka poměrem hlasů 79,75 % : 20,24 % a stal se senátorem.[23] Ještě v říjnu 2018 pak oznámil, že se stane členem senátorského Klubu Starostové a nezávislí.[24]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HLAVÁČOVÁ, Veronika. Hilšer: Odchod z EU by znamenal ekonomickou a společenskou sebevraždu. Vrhlo by nás to na Východ. iRozhlas.cz [online]. 7.12.2017 [cit. 11.12.2017]. Dostupné online. 
  2. Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 [online]. Český statistický úřad [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  3. a b KOPECKÝ, Josef. Nevidím nebezpečí, na co ploty, říká lékař Hilšer. Chce porazit Zemana. iDNES.cz [online]. 2016-8-4. Dostupné online. 
  4. Předsednictvo v historii AS UK [online]. cuni.cz. Dostupné online. 
  5. Adresář 1. LF UK [online]. lf1.cuni.cz [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  6. Dva čeští politici slaví: Skopeček má kluka, Hilšer holku a na své ženy jsou pyšní. Blesk.cz [online]. 2018-08-20 [cit. 2018-10-04]. Dostupné online. 
  7. Medici vyvěsili transparent a zahájili protesty proti Julínkovým plánům [online]. idnes.cz, 2008-05-20 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  8. V Praze protestovaly tisíce studentů VŠ proti reformě [online]. prazsky.denik.cz, 2012-02-29 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  9. "Nebuďte s Putinem!" Polonazí muži na úřadu vlády [online]. tyden.cz, 2014-10-08 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  10. Program a vize - Marek na Hrad. www.mareknahrad.cz [online]. [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  11. a b Nevidím nebezpečí, na co ploty, říká lékař Hilšer. Chce porazit Zemana. iDNES.cz [online]. 2016-08-04. Dostupné online. 
  12. Občan na Hradě? Českou politiku chce vyléčit „čtyřicetiletý kluk“ Marek Hilšer. Deník.cz [online]. 2017-11-25. Dostupné online. 
  13. Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny [online]. mvcr.cz, 2017-11-24 [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. 
  14. Lékař Hilšer potvrdil kandidaturu na prezidenta. Podpořilo ho 11 senátorů. ČT24 [online]. Dostupné online. 
  15. Marek Hilšer vyzve v boji do Senátu i obhajujícího Libora Michálka za Piráty. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  16. Volby 2018: Marek Hilšer, kandidát na prezidenta - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-15]. (česky) 
  17. TELEVIZE, Česká. Fischer, Hilšer, Kulhánek i Topolánek stojí za Drahošem. A Horáček mu nabízí své billboardy. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-01-15]. (česky) 
  18. Každý hlas může rozhodnout, burcoval Drahoš na konci kampaně v Lucerně. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-23]. (česky) 
  19. Budu v Praze kandidovat do Senátu, potvrdil Marek Hilšer. Jedná s politickými stranami o podpoře. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-05 [cit. 2018-02-06]. Dostupné online. 
  20. Hilšer se do Senátu zkusí dostat v Praze. Chce se věnovat exekucím a postavit se extremismu. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-09 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. 
  21. Hilšer kandiduje do Senátu v čele svého hnutí. Vadí mu vliv populistů. iDNES.cz [online]. 2018-06-19 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  22. Rejstřík politických stran a politických hnutí, Název hnutí: „Marek Hilšer do Senátu“ [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  23. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 26 – Praha 2 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  24. Drahoš i Hilšer vstoupí v Senátu do klubu Starostů a nezávislých. iDNES.cz [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]